Systémy NAVSTAR - GPS a vývoj další navigační techniky dovoluje postupně zavádět do oblasti katastrálního měření nové postupy. Přitom je samozřejmě třeba dodržet dosavadní požadavky na kvalitu katastrálního měření, jako přesnost a spolehlivost v určení polohy bodů. Pro měřické práce v podrobném bodovém poli a při katastrálním měření pak přichází často v úvahu postup diferenciálního GPS (DGPS). Tento postup vyžaduje existenci nejméně dvou přijímačů, z nichž jeden je stále na referenční stanici a druhý se pohybuje v terénu. Rozlišuje se přitom, zda je referenční stanice dočasná (pouze po dobu polního měření), anebo je reprezentována permanentní referenční stanicí. Za určitých podmínek pak systém permamentních stanic reprezentuje rovněž úřední vztažný systém.

   Při zpracování výsledků lze užít několika postupů, a to buď přímo v poli (měření v reálném čase nebo near-online), nebo po skončení měření v kanceláři (dodatečné zpracování - postprocessing). Při měření v reálném čase je třeba přenést údaje z referenční stanice na stanici mobilní, kde je provedeno zpracování. Postup je však limitován vzdáleností mezi referenční a mobilní stanicí a jeho přesnost závisí na použitém DGPS modelu. Při použití plánované vysoce přesné služby určování polohy reálného času (HEPS) může však tento postup poskytout přesnost 1 - 5 cm v určení souřadnic. Pro dodatečné zpracování jsou naměřené údaje uloženy v přijímací stanici a využity pro výpočty v kanceláři. Potřebné další údaje jsou přeneseny z referenční stanice např. pevným nosičem dat nebo telefonem. Přípustná vzdálenost mezi referenční a měřickou stanicí je opět dána modelem DGPS. Přesnost měření je známa až po tomto zpracování a z důvodů zmenšení počtu případných doměřování je vhodné prodloužit čas pozorování na každém určovaném bodě. Případná navazující terestrická měření je samozřejmě možno začít až po kance- lářském zpracování a vyhodnocení. Určení většího množství bodů v katastrálním měření postupem dodatečného zpracování je hospodárné pouze ve výjimečných případech.

    Postup near-online lze zařadit do oblasti mezi předchozí dva postupy. V tomto případě jsou naměřené údaje shromážděné v příjímači zpracovány souborně v poli na polním počítači po provedeném měření. Údaje z referenční stanice jsou přeneseny do počítače mobilním telefonem. Tento postup má podobné výhody jako postup měření reálného času. Okamžitě mohou být odstraněny chyby i nedostatky a výsledky lze ihned použít k navazují- cím pozemním měřením.

    Pokud jde o vliv na bodová pole, existence referenčních stanic a úředních služeb polohy snižuje hustotu trigonometrických bodů jako připojovacích bodů pro podrobné bodové pole. Nasazení GPS pak přináší i nové perspektivy i pro podrobné bodové pole a další určované mapovací body. Je třeba znovu uvážit hustotu a požadavek plošného pokrytí podrobnými body, jakož i označení a zabezpečení těchto bodů. Původní předpisy, vydané v listopadu 1985, tak platí zejména v oblastech, kde metody GPS nejsou hospodárné.

    Všeobecně musí aplikace postupů GPS v katastrálním měření a určování podrobných bodů odpovídat těmto požadavkům:

• stálá volnost prostorového a kontrolního segmentu,
• kontrolovatelnost výsledků měření,
• určení polohy bodu s centimetrovou přesností.

   Z těchto hledisek jsou všechny dosud diskutované postupy vhodné. Nasazení postupů GPS pak nabízí využití pro tyto účely:

• určení dočasných (neoznačených) výchozích bodů katastrálního měření,
• měření a vytyčování objektových (podrobných) bodů,

   V případě použití postupu s dočasnými připojovacími body odpadá jejich zvláštní značení a zabezpečování. Určení dočasných připojovacích bodů postupy GPS s následným podrobným katastrálním měřením, např. elektronickým tachymetrem, může pak probíhat současně, nebo bezprostředně po sobě. Přitom pro provedení spolehlivého katastrálního měření je zapotřebí užít nejméně tří plošně rozprostřených připojovacích bodů.

   Přímé určení podrobných bodů postupy GPS je ekonomicky proveditelné pouze za předpokladů, že na převážné většině podrobných bodů je nerušený příjem družicových signálů a že měření trvá krátkou dobu. Zpracování se provádí v reálném čase. Takové měření je vhodné zejména při úpravách pozemků, nebo na plošných územích určených k výstavbě.

   Postupy GPS s jednou referenční stanicí jsou podobné s postupy polárního tachymetrického měření. Prostorové vektory od referenční stanice na připojovací, resp. podrobné body jsou totiž analogické směrům a délkám určeným tachymetricky. V obou případech je pak celý systém bodů definován v místní souřadnicové soustavě, s následným určením parametrů transfomačního klíče pro výpočet dalších souřadnic stanovisek mobilního přijímače. Jsou-li však v nově zaměřované oblasti k dispozici dostatečně přesné jiné souřadnice (např. ETRS89), odpadá určování lokálních transformačních klíčů.

   Vyhodnocování výsledků měření pak závisí na zvoleném postupu měření. Některé přípustné odchylky jsou však dány specifickými požadavky jednotlivé spolkové země. Měření a výpočty musí být provedeny takovým způsobem, aby zaměřované body byly určeny bez hrubých chyb.

   Před nasazením měřických systémů je třeba provést přezkoušení zařízení i vyhodnocovacích programů. K takovým účelům je vhodné užít zkušebních sítí dané spolkové země. Přezkoušení obsahuje měření bodů dané zkušební sítě, vyhodnocení odpovědného měřického oddělení a porovnání odvozených souřadnic se souřadnicemi danými. Vyhodnocující měřické oddělení přejímá zodpovědnost za správnost přezkoušení.

   Při katastrálním měření jsou obecně požadovány tyto podklady:

• grafické vyznačení měřického postupu s případným písemným doplněním,
• nedeformované rovinné souřadnice včetně kontroly měřených hodnot porovnání dvojího měření, nebo výsledky síťového vyrovnání,
• trojrozměrné geocentrické souřadnice nebo prostorové vektory jako původní měřené hodnoty podle požadavků dané spolkové země.

   Konečné přezkoušení podkladů a správnost použitých postupů provádí při převzetí výsledků katastrálního měření odpovědné měřické oddělení. Přezkoušení katastrálními úředníky se omezuje na úplnost a správnost plnění předpisů. Rozsah podkladů určených k archivaci je omezen na nejnutnější míru. Žádoucí jsou zejména tyto podklady:

• grafické vyznačení měřického postupu s případným písemným doprovodem,
• trojrozměrné geocentrické souřadnice, nebo prostorové vektory pro nově provedené výpočty, s přihlédnutím ke specifiku dané spolkové země.

   Postupy GPS jsou stejné jak pro pozemkový katastr, tak pro mapování. Výběr postupů závisí na hospodárnosti, účelu měření a na celkovém měřickém záměru. Použití samotných postupů GPS pro tyto účely je považováno za výjimečné a zpravidla se předpokládá kombinace postupů GPS s následným podrobným měřením. Aplikace těchto postupů posouvají současně dosavadní požadavky na přesnost, spolehlivost a také kontrolu vyhodnocení a přezkoušení. Hospodárnost aplikací postupů GPS pro katastrální nebo podrobné měření bude dále vzrůstat s rozšiřováním a zhušťováním sítě permanentních, referenčních stanic. Současně lze očekávat snižování počtu výchozích bodů měření a postupnou změnu při zřizování nových bodových polí. Přitom je třeba stále uvažovat spíše o kombinaci přijímače GPS a elektronického tachymetru, která dovolí zaměřit všechny potřebné podrobné body.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 11/2000