V průběhu měsíců června a července roku 2000 bylo v katastru Hrad Nečtiny, obec Nečtiny, okr. Plzeň - sever započato s budováním geodetické základny Západočeské univerzity v Plzni - Středisko Nečtiny. Jak bylo zdůvodněno v návrhu pro vedení Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni, v rámci výuky geodetických předmětů z oblasti nižší geodezie, mapování a katastru nemovitostí studijního programu GEOMATIKA, se studenti seznamují i s praktickými činnostmi, které jsou součástí výuky. Část těchto činností je provedena v průběhu semestrální výuky v rámci cvičení v učebně a v terénu v areálu univerzity. Úkoly, které jsou studentům zadávány k řešení, jsou však pouze dílčí, protože cvičení jsou časově a prostorově omezená. Vybudování geodetické základny v Nečtinech umožní provedení komplexně pojatých úloh, kde se studenti seznámí s geodetickými pracemi většího rozsahu a jejich technologickými návaznostmi. Při terénním měření si studenti ověří své teoretické poznatky z předchozího studia a seznámí se s technologiemi používanými při geodetických pracích, které není možné probrat během běžných cvičení. Z povahy těchto prací vyplývá nutnost zorganizovat jednotlivé úkoly do celku sjednoceného místně i časově. Takové místo musí být zajištěno vhodnou měřickou sítí pevných bodů, které umožní studentům provádět veškeré geodetické práce od měření ortogonální metodou až po testování přístrojů a měřických metod. Kromě základního poslání geodetické základny v Nečtinech - zajištění terénní výuky pro studenty ZČU - je od začátku počítáno s tím, že tato základna může také být zapůjčena jiným školám se zaměřením na obor geodezie (zájem již projevila SPŠZ v Praze). Z uvedeného plyne, že se nejedná o klasickou geodetickou kalibrační základnu, jaké známe z jiných míst (např. délková základna Koštice), ale o zcela specifický produkt, který má sloužit především potřebám výuky a univerzitního výzkumu. Cílem jejího zřizovatele - oboru GEOMATIKA na FAV ZČU v Plzni - není snaha vytvořit "svojí" základnu, ale v podstatě něco, co bychom mohli pracově nazvat "univerzitní terénní geodetickou laboratoří". V dohledné době ZČU v Plzni počítá s vybudováním sítě observačních pilířů s nucenou centrací a trvalých cílových značek, která bude páteří celé geodetické základny a bude sloužit pro testovací práce vysoké přesnosti - testování totálních stanic, aparatur GPS a měřických metod. Celá základna tak bude sestávat ze tří částí:

1. pilířů s nucenou centrací a cílovými značkami,
2. výukového polygonu tvořeného žulovými hranoly 16 x 16 x 80 cm a kovovými značkami o průměru hlavy 25 mm a délky trnu 100 mm zapuštěnými v asfaltu (stabilizace je provedena v prostoru osady Hrad Nečtiny); většina těchto bodů bude v budoucnu sloužit jako ostatní body PBPP jejichž GÚ budou zařazeny do příslušného katastrálního operátu,
3. bodů ZPBP a ZhB jejichž stabilizace je udržována správci sítě těchto bodů.

Stabilizace bodů tvořících základnu (mimo bodů ZPBP a ZhB) byla zvolena trojího druhu. Pro body výukového polygonu jsme použili žulové mezníky 16 x 16 x 80 cm s opracovanou hlavou a úhlopříčným křížkem vyznačujícím střed bodu, které jsou zakopané v terénu a jejich stabilizace odpovídá zásadám tvorby bodů PBPP (včetně orientací na jiné body stejného nebo vyššího řádu). Dalším druhem stabilizace jsou kovové měřické značky z tvrdé nekorodující slitiny s hlavou o průměru 25 mm a délkou trnu 100 mm a nápisem měřický bod, použité v místech se zpevněným povrchem (asfalt). Také tyto body byly stabilizovány s ohledem na zásady tvorby bodů PBPP (ve dvojici s bodem na technickém objektu - budově, jako dvojbod, s orientací na jiné body stejného nebo vyššího řádu). Body jsou v terénu označeny červenou barvou stejně jako body PBPP. Takto stabilizované body jsou volně přístupné a jsou na ně vyhotovené místopisné údaje, které po doplnění vyrovnanými souřadnicemi (popřípadě nivelovanými výškami) budou předány KÚ Plzeň - sever a budou zařazeny do operátu příslušného katastrálního území. Popisovaný výukový polygon byl zaměřen trojpodstavcovou soupravou formou sítě s využitím stávajících bodů ZPBP a ZhB. Jeho rozměr (polohový i výškový) bude průběžně přeurčován novým měřením v rámci terénní výuky a studenti se tak seznámí se základními druhy stabilizace bodů PBPP, ZPBP a ZhB a osvojí si elementární znalosti z tvorby a obnovy bodů PBPP. Zároveň jim naměřená data poskytnou materiál pro další výuku v navazujících předmětech. Třetím druhem stabilizace jsou železobetonové pilíře s nucenou centrací a hloubkovým založením. Jedná se o body, u kterých za základní vlastnost byla stanovena prostorová stabilita umožňující opakování přesných měření, ze kterých by bylo možné odvozovat charakteristiky přesnosti pro testované přístroje a metody měření (úhlů, délek a případně i výšek). Vzhledem k náročnosti vybudování této stabilizace a také s ohledem na budoucí přínos celé sítě těchto pilířů se o dosavadním stavu této části základny zmíním s větší podrobností.

Dokončená základna by měla v budoucnu obsahovat síť 6 - 10 pilířů s nucenou centrací a 5 - 10 stabilizacemi pro cílové značky zabudované ve stavbách a skalním masivu. V současné době jsou stabilizovány dva pilíře (I. a II.), které tvoří základ celé budoucí sítě. Konstrukce obou pilířů je stejná. Vlastní pilíř tvoří monolitický betonový sloup s ocelovou armaturou procházející celou jeho délkou a ocelovou pažnicí, která tvoří ztracené bednění. Pilíř je zakončen ocelovou masivní hlavou s frézovanou lícní stranou, opatřenou válcovým otvorem pro bronzový čep. K jednotlivým hlavám jsou vyrobeny dvojice čepů s různými závity (w/m). Pokud neprobíhá měření, nejsou bronzové čepy v hlavách zasazeny. Hlavy jsou opatřeny odvodněním pro kondenzační vlhkost. Nadzemní část pilíře je chráněna ocelovou tlustostěnnou rourou. Prostor mezi vnitřním sloupem a ochranným obalem je vyplněn sypkým materiálem - pískem a má zabránit vnějším vlivům na pilíř (zejména ochrana proti prudkým změnám teploty během měření vlivem slunečního záření). Pilíře mají uzamčené ochranné poklopy.

    Pilíř číslo I je umístěn na holém plochém vrcholu severozápadně od zříceniny hradu Nečtiny nad osadou Nové Městečko u Nečtin. Jeho pozice je vhodná pro dlouhodobá měření metodami GPS (např. jako referenční bod) a pro dlouhé záměry délkového a úhlového měření. Pilíř je založen v rostlé skále v hloubce 1,5 m (dále již technika nemohla skalní podloží rozrušit) a jeho základ tvoří monolitická betonová patka do výše 0,5 - 0,6 m. Nadzemní část má výšku 1,30 m

    Pilíř číslo II je umístěn v katastrálním území Hrad Nečtiny na svahu naproti zámku u seníku. Je dobře přístupný z asfaltové komunikace. Jeho pozice není vhodná pro měření GPS (v blízkosti je plechová stavba, která ohrožuje měření multipathem), ale je vhodná pro délková a úhlová měření (v dohledu je dost vhodných objektů, na kterých je plánováno umístění stabilních cílových značek). Tento pilíř je založen v hloubce 2,5 m na pískovcovém podloží, které bylo jen velmi těžce rozrušitelné technikou. Základ tvoří opět monolitická betonová patka, která je do výšky 0,5 m.
    Oba pilíře byly zabetonovány 18. 7. 2000. Takže s přihlédnutím k technologickým lhůtám zrání betonu (28 dní) bude možné začít s určováním přesné polohy a vzájemného geometrického umístění po 15. 8. 2000. Zatímco rozměr určený výpočtem volné sítě bude pro výukový polygon postačující, u pilířů bude nutné zajistit určení jejich polohy s přesností o řád lepší než budou přesnosti testovaných přístrojů deklarované jejich výrobci. Proto naše úsilí nyní směřuje dvěma směry:

1. získání prostředků pro dobudování sítě pilířů a cílových značek,
2. získání přístrojového vybavení (formou zápůjčky, pronájmu nebo spolupráce) pro přesné měření (zejména délkové), pro stanovení co nejkvalitnějšího rozměru základny.

Vzhledem k finanční náročnosti celého projektu, se oddělení GEOMATIKY katedry matematiky FAV ZČU v Plzni, které jako zřizovatelské pracoviště má na starosti tvorbu, využití, údržbu a rozvoj základny, snaží navázat spolupráci s veřejnoprávními i soukromými subjekty z oblasti geodezie a kartografie. V této době se podařilo navázat spolupráci především s Katastrálním úřadem Plzeň - sever, který poskytl pro potřeby výuky informace z katastrálního operátu, oblastními pracovišti Pozemkového fondu ČR a Lesů ČR, které poskytly pozemky pro tvorbu základny. V současné době je rovněž přislíbena pomoc od firmy GEOTRONICS PRAHA, s.r.o. (Ing. Tomáš Honč) ve formě finančního příspěvku na stavbu dalších pilířů a zajištění přesných přístrojů na stanovení rozměru základny. Nelze ani zapomenout na ostatní pracoviště Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni, jejichž pracovníci přispěli užitečnými radami ze strojírenských oborů při návrhu zařízení pro nucenou centraci. Zvláštní poděkování patří vedení katedry matematiky a Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni, jejichž představitelé nás v naší práci podpořili a pomohli zajistit potřebné finanční prostředky k vybudování základny do její dnešní podoby. V letošním roce již první dvě části základny sloužily terénní výuce studentů našeho oboru. Doufáme, že po dobrém začátku se nám podaří v budování základny pokračovat.    

Ing. Tomáš Brichta je absolventem G+K na FSv, ČVUT Praha (1991).






  
Z časopisu Zeměměřič č. 11/2000