Správa katastrálních dat je velkým úkolem jak z technologického, tak i z organizačního hlediska. Různost struktury dat, systémů informační technologie a zahrnutých organizačních struktur je značná. Uzákoněný, autory vyvinutý webový systém "Sistema di Interscambio Catasto-Comuni" je schopný provádět výměnu dat mezi rozptýlenými uživateli. Systém, který je v provozu od září 1998, vyřizuje v současnosti kolem 100 000 dotazů finálních uživatelů měsíčně.

Nekomplikovaná výměna katastrálních dat mezi hlavními uživateli, tj. ministerstvem financí, obcemi, notáři a úředně oprávněnými (licencovanými) zeměměřiči, je velmi důležitá. Řada zákonů definovala nedávno nové organizační přístupy pro správu katastrálních dat. Zákonné nařízení č. 557 z 30. prosince 1993 a zákon č. 133 z 26. února 1994 byly ustanoveny pro zřízení informačního systému pro výměnu katastrálních dat pomocí telekomunikací mezi ministerstvem financí, obcemi a notáři. Tato opatření byla žádána pro:

• decentralizaci služeb katastrálních dat a majetkových či hypotečních práv, š automatickou aktualizaci katastrálních databází a databází úřadů evidence nemovitostí,
• monitorování a kontrolu distribuovaných transakcí.

Italský katastr, který byl založen pro daňové účely, je veřejná evidence nemovitostí a pozemkového majetku. Katastr je centrálně řízen italským ministerstvem financí a skládá se asi ze stovky pozemkových úřadů, rozmístěných po celém státě. Daně z nemovitostí a z pozemkového majetku musí být podloženy jejich katastrální hodnotou, která závisí na lokalitě a velikosti majetku, jak je zapsáno a potvrzeno ministerstvem financí. Mimoto, pozemkový odbor ministerstva financí pomocí svých úřadů evidence nemovitostí ("Conservatorie Immobiliari"), kterých je přibližně 120, provádí také zápisy a potvrzuje vlastnická a hypoteční práva. Existují tři hlavní katastrální databáze:

• Geometrická databáze, která podává geometrické a prostorové reference všech druhů parcel. Databáze obsahuje asi 300 000 map.
• Databáze pozemkových parcel, která obsahuje kolem 45 milionů majitelů a asi 90 milionů pozemkových parcel. Mezi touto databází a geometrickou databází je přímé spojení.
• Databáze nemovitostí, která obsahuje kolem 40 milionů majitelů a asi 47 milionů nemovitostí. Spojení s geometrickou databází je často nepřímé.

Obce mají své vlastní databáze nemovitostí a databáze pozemkového majetku. Jejich užívání, jak to vyžaduje zákon, zahrnuje:

• Udílení názvů veřejným plochám a udílení čísel přístupům z veřejných ploch k budovám a soukromým plochám.
• Vyměření a výběr z daní z trvale využívaných veřejných ploch a za služby sběru odpadů.
• Veřejné práce, zabývající se veškerou údržbou a správou veřejných budov a památníků, všemi soukromými akcemi, majícími vliv na veřejnou půdu a těmi, které řídí správu veřejné zeleně, veřejného osvětlení a užívání pitné vody.
• Pozemkovou správu pro plánování životního prostředí a kontrolu akcí s tím souvisejících, pro plánování a správu městských ploch, pro všechny hlavní stavební akce, ovlivňující soukromé stavby a soukromé plochy.

Velikost databází se značně liší, protože 6 000 obcí z celkového počtu 8 102 obcí má méně než 5 000 občanů a osm z dvaceti krajských (regionálních) měst má přes milion obyvatel.

Notáři jsou odpovědni za zajištění správné identifikace vyřizovaných případů a majetkových či hypotečních práv. K tomu užívají katastrální databáze a databáze evidence nemovitostí, a to jak před, tak i během příprav těchto transakcí.

Úředně oprávnění (licencovaní) zeměměřiči odpovídají za vyhotovování geodetických a geometrických dokladů. Nakonec revidují současný stav pozemkové parcely či nemovitosti, které jsou evidovány u obce a u místního pozemkového úřadu, aby tak obnovili odpovídající vzájemný vztah mezi katastrální databází a skutečností.

Největší pobídkou pro správu a řízení technických dat je zajištění souvislosti celé distribuované sady prostorově časových dat. Na jedné straně budou data spravována nezávisle různými organizacemi. Na druhé straně jsou žádaná a užívaná též mimo tuto organizaci. V důsledku toho užívání dat není automaticky doprovázeno úplnou kontrolou nad nimi a nad způsobem, kterým se mění. Proto může v celém datovém souboru pravděpodobně nastat nesouvislost.

Navrhované řešení je založeno na skladu přístupových klíčů (AKW - Access Keys Warehouse). Tento novátorský konstrukční přístup dovoluje hladký a levný rozvoj kooperačních informačních systémů, podporujících vzájemné působení mezi samosprávnými organizacemi. Technické zařízení, které umožňuje kontrolu veškeré činnosti systému a zabezpečuje, že distribuované databáze jsou vždy aktualizované vůči původním datovým zdrojům, obsahuje zmapování všech datových položek v distribuovaných databázích. Toto mapování je tvořeno a udržováno pomocí databáze výměnných identifikátorů. To je datový sklad, obsahující - pouze z virtuálního hlediska - všechny datové položky v různých databázích distribuovaných systémů. Z fyzikálního hlediska většina datových položek zůstává na svém původním místě. Systém AKW řídí přístup do distribuovaných databází, které odpovídají logickým spojům. Takto jsou přístupy minimálně narušovány, mají minimální dopad na výkon a mohou se účinně provádět kontroly neporušenosti distribuovaných dat.

Z více než dvou set atributů, závažných pro katastrální informace v různých organizacích, je vybráno třicet výměnných identifikátorů. Ty jsou uspořádány ve čtyřech vrstvách, z nichž každá obsahuje přístupové klíče různého typu pro prvky v databázích katastru, evidence nemovitostí a obce. Jsou to tyto čtyři vrstvy:

• Popisná, obsahující všechny popisné atributy, užívané jako přístupové klíče pro katastrální objekty a předměty.
• Kartografická, obsahující všechny kartografické atributy, užívané jako přístupové klíče pro katastrální a toponymické objekty.
• Lokalizační, obsahující přístupové klíče pro trigonometrické referenční body (tj. síť geodetických referenčních bodů) a topografické mapové listy: pro katastrální objekty se tak umožňuje přístup k referenčním (souřadnicovým) datům.
• Korelační, udržující korelaci mezi přístupovými klíči ostatních tří vrstev a mezi ostatními databázemi.

Každá z těchto vrstev zakládá korelaci mezi přístupovými klíči různých databází. Zejména korelační vrstva umožňuje kontrolu souvislosti mezi ostatními vrstvami a mezi odpovídajícími databázemi.

vyvěšeno: 19.listopad 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 11/2001