Po přečtení článku ing. Bumby v zářijovém Zeměměřiči jsem si načetl do textového procesoru návrh zákona o Zeměměřické komoře (nikoliv posledního, ale jediného), který byl podán do Poslanecké sněmovny a slovo "ověřování" se v něm vůbec nevyskytuje, takže nemůže být ani zaměněno se slovem "výkon". Stejné je to se slovem "kartografický", které návrh zákona o komoře taktéž vůbec neobsahuje. Nevím, jaký text měl ing. Bumba k dispozici, ale rád bych znal jeho původ. O to víc mě mrzí slova, která tato nepravdivá tvrzení provázejí.

Teď už mi to ovšem nedá, abych nereagoval na celý tento článek, neboť je v něm více takových nepravdivých nebo sporných tvrzení a z nich vycházející závěry jsou potom také pochybné.

Pan ing. Bumba tvrdí, že "na oproštění státní sféry od činností komerčního charakteru apelovala právě jistá část zeměměřické veřejnosti" a dává to do souvislosti se soustředěním resortu především na KN a že resort "Nemá kompetence ovlivňovat práce v inženýrské geodesii". Zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví je koncipován tak, že ač kontrola a dohled nad výkonem všech zeměměřických činností je soustředěna pod ČÚZK, přesto na výkon funkce úředně oprávněného zeměměřického inženýra ve výstavbě nedohlíží nikdo. Skutečnost je však taková, že resort nemá na tuto činnost nikoliv kompetence, ale kapacity, a to proto, že se od činností komerčního charakteru do dnešního dne neoprostil! Komora geodetů a kartografů od svého vzniku upozorňuje na tento relikt naší socialistické minulosti, ale marně. Dnes tyto komerční činnosti dokonce provádí jeden a tentýž ekonomický subjekt, který současně zajišťuje výkon státní správy. Je to naprosto neprůhledné a je nepochopitelné, jak mohou i vysocí státní úředníci resortu ČÚZK tvrdit, že takto vykonávané zeměměřické činnosti jsou lacinější (tím vlastně přiznávají výkon komerčních činností), než kdyby je vykonávala soukromá sféra. Je to samozřejmě mnohem dražší a tvrdit, že je to lacinější, lze jenom proto, že je to neprůhledné. Neprůhlednosti takového organizačního uspořádání si byli vědomi i komunističtí ekonomové a rozdělili uvnitř resortu jeho jednotlivé krajské články na investiční, správní a výrobní (KGKS, střediska geodesie a národní podniky). Já sám považuji diskuze o tom, zda je lepší, když podniká stát nebo soukromý subjekt za naprosto zpozdilé za vývojem v naší zemi. Jako důkaz zde máme k dispozici 40 let komunistického podnikání v národních a později ve státních podnicích. Každý v této zemi musí vědět, kam komunisté naši ekonomiku dostali. Dnes existuje v rámci resortu ČÚZK v každém kraji jen jeden právní subjekt: KÚ I. typu. Navenek to má vypadat, že je to jen ten, který vykonává státní správu. To ovšem není pravda - tento právní subjekt disponuje výrobními kapacitami a jsou mu (po ekonomické stránce) podřízeny KÚ II. typu. Tímto "řešením" nejen, že byly odebrány veškeré ekonomické rozhodovací pravomoci ředitelům KÚ II. typu (nemohou rozhodnout např. ani o koupi tiskárny k PC), ale vše bylo smícháno dohromady a tak, když je to potřeba, je možné tvrdit, že resort vykonává pouze státní správu.

Podle materiálu "Výhledová studie zeměměřictví a katastru v ČR" - ČÚZK 20. června 2000 (doporučuji prostudovat - je to velmi zajímavé a mohu to zaslat elektronickou poštou) podle údajů na rok 2000 kapacity katastrálních úřadů na činnosti v katastru představují pouze 28,1 % z veškerých kapacit katastrálních úřadů. Z těch 28,1% připadá na digitalizaci - tedy činnost komerčního charakteru asi 1/3, takže na výkon státní správy v KN připadá méně než 20 % kapacit KÚ, přičemž na činnosti řídící a ostatní činnosti připadá 35,5 %! Nechce se mi ani věřit, že jsou tato čísla správná, ale upoutala nejen mne, ale i řadu mých kolegů. V každém případě je to důkaz těžkopádnosti a neproduktivnosti státní správy v ČR. Nelze z toho vinit samotné úředníky, ti mohou pracovat sebevíce poctivě a usilovně, je to zbytečné, neboť je to dané systémově, kdy již zmíněná směs různých činností, přebujelá administrativa a sama organizační struktura neumožňují, aby výsledky byly lepší!

Existuje reálná potřeba existence takového orgánu státní správy v zeměměřictví, který by byl malý, ale výkonný a respektovaný. Toho lze dosáhnout jedině tím, že se současný resort ČÚZK skutečně oprostí od veškerých činností, které nejsou předmětem výkonu státní správy, tj. od veškerých činností komerčního charakteru a správu profese předá profesní samosprávné organizaci (tak jako to mají stavaři, právníci, lékárníci a jiná svobodná povolání). Zeměměřič je v Evropě s naprostou samozřejmostí zařazován mezi povolání svobodná. Zeštíhlený ČÚZK by se pak mohl soustředit pouze na výkon státní správy v zeměměřictví a mohl by propustit těch 50 % pracovníků, kteří nemají odborné zeměměřické vzdělání (viz shora zmíněná studie), a které dnes zaměstnává za často lepší platy, než mají odborně vzdělaní zeměměřiči v soukromých firmách.

Ale zpátky k článku p. ing. Bumby. Myslím si, že na názvu naší komory nezáleží, důležité je, aby vznikla. Nevím, proč by v ní měli být zaměstnanci státní správy. K výkonu státní správy přece žádný státní úředník nepotřebuje mít kulaté razítko, kterým se ověřují výsledky činností. Stát má přece svá kulatá razítka se státním znakem a k výkonu státní správy jmenuje své úředníky a dává jim jisté pravomoci hierarchicky uspořádané. Proč by tento systém neměl právě v našem oboru platit mi není jasné. Mělo by to fungovat takto: právnická nebo fyzická osoba vykoná zeměměřickou činnost, jejíž výsledek ověří úředně oprávněný zeměměřický inženýr. Takto ověřený výsledek zeměměřické činnosti může být převzat do státního mapového díla. A to převzetí je to, o čem rozhoduje stát. Prostor pro soukromou osobu zde již není. Stát je zde zastupován státním orgánem, potažmo úředníkem. Představy mnoha našich spoluobčanů jsou zjevně stále zatíženy setrvačností minulého režimu a tudíž naprostým nepochopením funkce státu v moderní liberální společnosti. Z toho ovšem nelze usuzovat, že bych si přál omezovat stát v činnostech, které za něj nemůže vykonávat nikdo jiný - naopak, přál bych si, aby se jeho pozice při výkonu těchto činností posílila a byla občany i odborníky respektována. A teď je důležité znovu zdůraznit, že podnikání mezi těmito činnostmi rozhodně není!

Stejně tak je pro mne nepředstavitelné, když "jedna a táž osoba pracuje na částečný úvazek v obou sférách." (doslovný citát z článku ing. Bumby) - tj. v podnikatelské i státní. Podle mého názoru by taková situace neměla vůbec nastat. Všichni víme, že tomu tak přesto velmi často je. Ale funguje to pouze jednostranně, tj. tak, že státní úředník (např. zaměstnanec KÚ) si přivydělává tím, že též "podniká". Obráceně už to nefunguje, že by si např. nějaký geodet přivydělával prací ve státní správě. Zaměstnanec naší soukromé firmy (ale nejen naší) má uvedeno v pracovní smlouvě, že "výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání bude vykonávat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele. Bere na vědomí, že porušení tohoto bodu smlouvy bude posuzováno jako závažné porušení pracovní kázně." Z údajů statistického úřadu lze zjistit, kdo ze zaměstnanců resortu má IČO na základě své podnikatelské činnosti v zeměměřictví i zda byl v určitém roce činný. Je jasné, že tato činnost vykonávaná mimo trvalý pracovní poměr není skutečnou podnikatelskou činností, ale "melouchařením" a je jednou z hlavních příčin poklesu cen v našem oboru. Tento "podnikatel" má snadný přístup k informacím, příležitost užívat přístrojové, počítačové a softwarové vybavení svého zaměstnavatele, často i služební vozidlo a tím jsou jeho náklady skutečné malé až žádné a v případě, že tuto činnost provádí v pracovní době, za kterou bere řádný měsíční plat, mají tyto náklady dokonce plusové znaménko.

Tak rozhodovat o těchto osobách, zda mohou či nemohou být členy komory, považuji za předem rozhodnuté: NE! Tito lidé by neměli mít právo být členy komory. Jedná se totiž velmi často o osoby neoprávněně užívající cizí věci a zneužívající svého postavení v zaměstnání k osobnímu prospěchu a škodí tak nejen soukromému podnikání, ale i svému zaměstnavateli, tj. státu a tedy všem daňovým poplatníkům.

Na druhé straně by mně osobně nevadilo, kdyby členství v komoře bylo dobrovolné. Autorizovaný zeměměřický inženýr by měl právo být členem komory - nikoliv povinnost. Musely by se však komoře zachovat jako samosprávné profesní organizaci patřičné pravomoci.

A na závěr. Kdyby teď ke mně přišel někdo s otázkou, zda by měl studovat geodezii, řekl bych mu impulsivně: ne. Ale protože jsem nenapravitelný optimista, který dokonce věří, že v dohledné době bude možné i s vedením ČÚZK navázat kolegiální vztahy a nastolit vzájemnou důvěru a konečně začít se spoluprací, kterou naše početně malá profese potřebuje ze všech profesí nejvíc, tak bych mu po chvilce přemýšlení asi řekl: avšak budeš-li trpělivý a důsledný, dočkáš se lepších zítřků, neboť naše povolání je krásné, vyžaduje (mimo jiné) trpělivost a důslednost, má budoucnost, ale musíme se - zvláště v tomto období - snažit, aby se to podařilo.

vyvěšeno: 19.listopad 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 11/2001