V průběhu 12. kartografické konference v Olomouci (17. 9. 1997) se konalo rovněž plenární zasedání s volbou nových orgánů Kartografické společnosti. Soudě podle předsedovy (Miroslav Mikšovský) zprávy o stavu Společnosti mezi dvěma plény, mají kartografové větší aktivity a úspěchy spíše v zahraničí než doma. Miroslav Mikšovský, jak jsme již psali, je jedním z deseti čestných členů mezinárodní organizace ICA, významným činovníkem ICA je rovněž Milan Konečný. Česká kartografie je ve světě díky jim i některým dalším našim odborníkům, kteří do zahraničí vyjíždějí, nepochybně dobře reprezentována. Společnost se na domácím hřišti soustředila na pořádání nepravidelných odborných seminářů a organizování 12. konference. Možná je to trochu málo, co výbor Společnosti nabízí pro necelou stovku našich kartografických odborníků, ale pokud činnost kartografů lze srovnat s aktivitami podobných spolků nebo společností, jsou na tom kartografové ještě dobře. Ani ne stohlavou členskou základnu a ostatně i výbor bohužel převážně tvoří odborníci ze státní správy nebo ze škol, a tak by přínosem mohlo být širší zapojení komerčních kartografů. Škoda že plenární zasedání proběhlo v časové tísni a že nezbyl čas na projednání nových aktivit, a tak členové jen odsouhlasili, že novým čestným členem Společnosti se stal čerstvý sedmdesátník Ondřej Roubík, který je tak po Aleši Haškovi v pořadí druhým takto oceněným šéfredaktorem kamenného kartografického nakladatelství. Nedá nám to, a tak vás vyzýváme, pokud vás něco napadá, bombardujte s dotazy a s přáními staronového předsedu Společnosti Miroslava Mikšovského, místo-předsedu Václava Talhofera a členy výboru Václava Čadu, Jiřího Kučeru, Jaromíra Löfelmanna, Bedřicha Němečka, Hedviku Šmídovou, Víta Voženílka a Milana Konečného nebo členy revizní komise Ondřeje Roubíka (předseda), Tomáše Beránka, Jarmilu Váňovou či redakci našeho časopisu. Společnost přece může propagovat kartografii u nás více.