Zeměměřič

ZABAGED/1 nebo DMÚ 25

Pro potřeby státní správy zpracovala pražská firma Arcdata studii, v níž se snažila srovnat dvě konkurenční geografické databáze vznikající v ČR:

ZABAGED/1 (Základní báze geografických dat)
vzniká na základě usnesení vlády ČR č. 453 (z 8. 9. 1993). Garantem projektu je ČÚZK a realizaci zajišťuje ZÚ ve spolupráci s KÚ I. typu. ZABAGED/1 je topologicko vektorovou databází na úrovni podrobnosti základní mapy 1:10 000 (ZM-10).

DMÚ 25 (Digitální model území 1:25 000)
je součástí Vojenského informačního systému a je vytvářen v Toposlužbě AČR, jmenovitě ve VTOPÚ Dobruška. Informační obsah v podstatě odpovídá topografické mapě 1:25 000 (TM-25).

Srovnání obou systémů
Vyhodnocení dat DMÚ 25 a ZABAGED/1 ukázalo, že obě databáze jsou svou podrobností, rozsahem sledovaných prvků a jejich atributů a aktuálností dat prakticky srovnatelné. Jejich výhody či nevýhody lze shrnout takto:

DMÚ 25
Výhody:

větší rozsah sledovaných objektů a jevů,
širší spektrum připojitelných atributů, zejména v oblastech komunikací a rostrlinného pokryvu,
"plošně" orientovaná databáze (většina objektů plošného charakteru je uvedena v podobě areálů - polygonů),
pokročilejší fáze naplňování databáze (naplněna do konce r. 1997, po r. 1998 k dispozici aktualizovaná verze),
nižší cena produktu.

Nevýhody:

nepřítomnost výškových dat (možno připojit DMR-2),
nepřítomnost objektů, které nelze v "terénu" zjistit (hranice chráněných území, obcí a katastrů, rozvodí aj.),
zatím není zajištěna vazba na oborové databáze,
částečná duplicita některých grafických dat,
vyšší míra generalizace některých objektů (hlavně budov, vodních ploch aj.).

ZABAGED/1
Výhody:

lepší peopojitelnost s oborovými databázemi,
přítomnost hranic (katastrů, obcí, dobýcvacích prostorů, rozvodí aj.),
neduplicitní uložení většiny prků databáze,
větší podrobnost zákresu budov, vodních toků apod.

Nevýhody:

o něco menší rozsah sledovaných prvků (většinou "topografických"),
užší spektrum napojitelných atributů, zejména u objektů komunikací a rostlinného pokryvu,
některé prvky plošného charakteru jsou zaznamenány jako linie (např. mokřiny, budovy),
prozatímní nepřítomnost některých objektů (především v intravilánu - zatím obsahuje pouze vnější hranici sídla, hlavní komunikace, vodní toky a plochy),
pomalejší tempo zpracování (dokončení až v r. 2000),
vyšší cena dat.

Obě databáze jsou využitelné jako podkladová data pro práce ve středních měřítkách především ve státní správě. Největší nevýhodou je však fakt, že se budují samostatně bez bližší koordinace, v různých systémech a s různým cílem (každá strana "mapuje" hlavně prvky, které ji zajímají. Účelnější by bylo budovat jednotnou geografickou databázi již nyní a ne až po r. 2000!

Z časopisu Zeměměřič č. 11/97