Zdroj - Zeměměřický obzor, ročník 1947

    Není nikdy na škodu ohlédnout se. Proto stejně jako můžete v televizi sledovat původní, padesát let staré filmové týdeníky, prolistovali jsme i my dobový odborný tisk, abychom vás seznámili s tím, co se stalo před padesáti lety.
    Zeměměřiče neminul dvouletý plán, k jehož objasňování se připojili i odborníci, jako například Karel Kučera: "Dvouletka je v konečném pojetí hospodářským vektorem. Má jasný směr a cíl. Ta v našem případě má cíl v obnově hospodářského stavu z r. 1937 zvýšeného o 10 %. Naše tíseň spočívá v nedostatku lidí, tj. v organickém nedostatku pracovních sil, proto je nanejvýš nevhodné zvětšovati tuto svízel ještě zaviněným nedostatkem pracovitosti. Existuje organický poznatek, že lépe pracuje ten člověk, který má určitý cíl a vymezený úkol. Co dále zbývá, je práce. Dobrá a hojná práce, která je naší vnitřní záležitostí. Kdyby se mezi námi vyskytli jednotlivci, kteří si nejsou jisti v rozeznávání prospěšných opatření od škodlivých, musíme je na to upozornit. Zeměměřictví se odlišuje od hlavních technických oborů tím, že nevytváří přímo statky, jichž nedostatkem dnešní doba trpí. Proto nemá budovatelský vládní program a zákon o dvouletém hospodářském plánu přímých ustanovení o zeměměřických úkolech. Má je však plán výzkumní. Tím má být řečeno, že podstatou zeměměřictví je služba, a není nutné ji primárně plánovat. Za druhé je tak vyjádřena vůle míti tuto službu na výši, a to je ukazatelem její nezbytnosti pro dvouletku."
    Úkolů bylo plno. V pohraničí mělo být dokončeno rozdělení 1 300 000 ha půdy se 100 000 usedlostmi. Přídělové plány se měly vyhotovit do 28. 10. 1947. Dále tu byly regulační plány související s výstavbou 125 000 nových bytů. Scelování mělo být provedeno v 750 vnitrozemských obcích a revize první pozemkové reformy zasáhla asi 600 000 ha půdy. Nový zákon urychleného knihovního převodu vlastnictví na přidělence nemovitostí zkonfiskovaných a přidělených podle dekretu č. 12 a 28/1945 Sb. dal těmto pracím náležitý spád. Technické mapování v měřítku 1:5 000 se provedlo v rozsahu 147 km2. Na programu bylo i 540 km nivelačních pořadů základní výškové sítě I. řádu. Geodetické podklady triangulační se provedly k projektu přehrady u Lipna na horní Vltavě v území od Volar do Českého Krumlova, dále pro projekt přehrady na Křemelné, pro zaměření provedených staveb na Nežárce a na Lužnici. U Chebu se budovala a měřila geodetická základna s rozvinutím na trigonometrickou stranu základní sítě a s určením zeměpisných souřadnic a astronomických azimutů, neboť historická chebská základna byla Němci zničena.
    Je nutno si připomenout, že v té době původní mapové podklady dosud používané při technickém podnikání vyhovovaly jen zčásti. Z řady nejdůležitějších mapových měřítek to byla především mapa katastrální, která však neobsahovala výškopis, dále původní topografické mapy 1:25 000, u nichž nevyhovovalo provedení a úprava, a mapa speciální 1:75 000 s nevýhodným znázorněním terénu. Situace vyžadovala mapové dílo nejlépe v měřítku 1:5 000 nebo 1:10 000. Nové mapování však postupovalo pomalu.
    František Boguszak: "Pomalý postup je způsoben nedostatkem technického personálu a plně nevyužité spolupráce civilních geometrů. Ve mnohém by se dalo postupovati mnohem cílevědoměji a hospodárněji, kdyby zeměměřická služba byla konečně soustředěna. Tím by byla dána možnost plně ji plánovat a organizovat i vnitřně."

• Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství stanovilo v tomto směru postup prací, prováděných zaměstnanci pozemkového katastru. Do přídělového řízení bylo vhodně vsunuto i řízení katastrálních komisí, jejichž předsedou byl měřický úředník pozemkového katastru a důvěrníky byli členové rolnické komise. Tato komise prováděla podle ustanovení katastrálního zákona šetření k dosažení souladu mezi skutečným stavem přídělu a mezi zeměměřickými podklady pro zaknihování přídělů. Měřický úředník pak vyznačil výsledky řízení do přídělového operátu. František Falta: "Měřický inženýr se zase osvědčí. Služební styk s venkovem, znalost lidí a jejich potřeb a dokonalá zařízení katastrální služby, kterou se naše republika ve srovnání s cizinou právem honosí, umožní zeměměřickým imženýrům zhostit se své čestné úlohy."
• Ve Vojenském zeměpisném ústavu v Praze byla v r. 1947 ministerstvem národní obrany zřízena "Názvoslovná komise", která již soustavně studuje a stanoví pomístní názvy, tj. názvy územních útvarů (hor, údolí apod.), vod a pozemkových rozlehlých tratí v našem pohraničí. Přitom se dbá, aby zkomolené nebo přeložené názvy byly uvedeny v původní starobylou podobu.
• Vláda republiky Československé ve své schůzi konané 2. 12. 1947 se zabývala osnovou zákona o úpravě působnosti veřejného vyměřování a mapování (zeměměřickým zákonem), která jí byla předložena ministrem vnitra. Osnova zákona byla v této schůzi schválena po menších úpravách vyhověním některým požadavkům ministryně průmyslu a ministra dopravy. Vládní návrh byl postoupen Ústavodárnému Národnímu shromáždění.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 11/97