Zeměměřič

Otevření budovy zeměměřických a katastrálních úřadů v Praze

(z vystoupení předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Ing. Jiřího Šímy, CSc., na zahajovací slavnosti)

8. říjen 1999 den je významným dnem nejen pro 800 zaměstnanců zeměměřických a katastrálních úřadů působících v hlavním městě Praze, ale i pro městskou část Prahu 8, hlavní město a je obklopující okresy i pro funkci katastru nemovitostí v celé České republice.

V nové budově která byla toho dne slavnostně otevřena v Praze 8 Kobylisích, Pod sídlištěm 9, jsou totiž umístěny v moderním prostředí pro zaměstnance i veřejnost všechny státní orgány zeměměřictví a katastru nemovitostí se sídlem v hlavním městě Praze, t.j.

V této budově je rovněž umístěna Centrální databáze katastru nemovitostí České republiky, Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, který patří mezi celostátní archivy zvláštní důležitosti, sbírka pozemkových knih z celé pražské aglomerace, železničních knih a desek zemských z území Čech a konečně prodejna úředních map pro potřeby orgánů veřejné správy a veřejnosti.

Pozoruhodné architektonické ztvárnění objektu architektem Pavlem Obermanem a citlivé zasazení do okolní zástavby vytvořilo bezesporu jednu z významných stavebních dominant Prahy 8. Výstavba se neomezila jen na samostatný objekt, ale zahrnula prodloužení dosud slepé Březiněveské ulice, vybudování rozsáhlého povrchového a podzemního parkoviště, zaokruhování veřejných inženýrských sítí a zvýšení podílu doprovodné zeleně.

Krátký exkurz do historie realizace tohoto díla ukazuje, že státní zeměměřické orgány v Praze byly soustředěny a umístěny v jediném objektu pouze v období nacistické okupace. Zeměměřický úřad Čechy a Morava s téměř 2000 zaměstnanci, takto zachráněnými před totálním nasazením v Říši, sídlil ve Veletržním paláci v Praze. Po skončení druhé světové války však byl vymístěn, zeměměřické a katastrální orgány rozptýleny do několika resortů a pražská pracoviště hledala útočiště na mnoha místech hlavního města, často v podmínkách provizória.

Tuto situaci nezlepšilo ani vytvoření samostatného ústředního orgánu geodézie a kartografie v roce 1954. Archivy vypovídají o několika neúspěšných snahách našich předchůdců postavit v Praze vhodnou budovu a soustředit do ní státní orgány geodézie, kartografie a tehdejší evidence nemovitostí. I po sametové revoluci pracovaly dále na více než 30 místech na území hlavního města. Tento stav velmi ztěžoval styk s veřejností, jakoukoliv koordinaci činností a zejména zavádění moderních informačních technologií.

Po roce 1992 bylo zaměřeno veškeré úsilí na získání vhodné budovy po zrušených federálních orgánech státní správy. Zákonem č. 359/1992 Sb. byl s účinností od 1. ledna 1993 zřízen Český úřad zeměměřický a katastrální a jemu podřízené územní orgány - 76 katastrálních úřadů a 7 zeměměřických a katastrálních inspektorátů. Resortu ČÚZK byla svěřena kompletní správa katastru nemovitostí a katastrálním úřadům rozhodování o povolení vkladů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru, jehož význam se ve druhé polovině 20. století výrazně posunul od původního ryze fiskálního účelu ke katastru právnímu.

V letech 1992 - 1995 jednala Vládní komise pro dislokaci orgánů státní správy v hl. městě Praze celkem desetkrát o přidělení budovy po federálních orgánech, o privatizaci vhodných objektů, nájmu objektů potřebných vlastností nebo o rekonstrukci zakoupených starších objektů. Všechna jednání však byla neúspěšná a proto vládní komise doporučila předsedovi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního dne 13. července 1995, aby v součinnosti s místopředsedou vlády a ministrem zemědělství a ministrem - vedoucím Úřadu vlády České republiky předložil vládě návrh na výstavbu nové budovy.

Ve stejném období (1990 - 1995) jednala nejprve vláda České a Slovenské federativní republiky a poté vláda České republiky devětkrát o dislokaci pražských orgánů zeměměřictví a katastru nemovitostí a dne 18. října 1995 přijala usnesení č. 584, kterým vzala na vědomí nevyhovující umístění 6 orgánů s 859 zaměstnanci ve 23 různých objektech v hlavním městě s roční výší nájemného 12,5 mil. Kč v roce 1995 a s řadou výpovědí. Dále vzala na vědomí, že není reálná možnost převedení práva hospodaření k odpovídajícím budovám ve vlastnictví České republiky a že předtím vypsaná obchodní veřejná soutěž na získání vhodné administrativní a provozní budovy ukázala jako reálné řešení pouze výstavbu nové budovy. Souhlasila proto s koupí pozemku a výstavbou budovy v průběhu let 1995 - 1998 s celkovými náklady 503 mil. Kč v úrovni cen v roce 1995. V důvodové zprávě byla charakterizována ekonomická efektivnost v horizontu roku 2000 úsporou nájemného téměř 30 milionů Kč ročně, dále úsporou 33 zaměstnanců převážně obslužných profesí, představující částku 10 mil. Kč ročně, a též úsporou nákladů na dosavadní složitou komunikaci mezi úřady a rozptýlenými pracovišti ve výši 3 mil. Kč ročně. Velmi významné jsou však i mimoekonomické přínosy pro veřejnost i orgány veřejné správy, o kterých se zmíním později. Teprve v červenci letošního roku se objevil další závažný argument, když ve smyslu novely zákona o mimosoudních rehabilitacích, týkajících se navrácení židovského majetku, nám byla odvolacím soudem na základě stanoviska Ústavního soudu uložena povinnost vydat objekt Katastrálního úřadu Praha - město v Legerově ulici oprávněné osobě.

V obchodní veřejné soutěži na výstavbu budovy původně o 14 300 m2 kancelářských a provozních ploch včetně archivů a podzemní garáže (což představuje 90 000 m3 obestavěného prostoru) zvítězila firma PRAGIS - HOLDING s.r.o. z Prahy 9, v soutěži na vyhotovení projektu pak zvítězila firma A + R System, s.r.o., z Prahy 7.

Stavební akce byla zahájena 3.12.1996 demolicí několika stávajících malých objektů na pozemku a záchranným archeologickým průzkumem; založení stavby následovalo v dubnu 1997. Zvýšení původně plánovaných nákladů na výstavbu způsobily jednak vyvolané investice v podobě dobudování veřejných inženýrských sít v okolí stavby, zajištění sousedních objektů, zvětšení obestavěného prostoru na 108 tis. m3 (protože bylo požadováno, aby se budova snižovala směrem k nízkopodlažní vilové zástavbě na severní straně), jednak paradoxně ,"balíčky úsporných opatření vlády v roce 1997 a nepříznivý vývoj inflace v letech 1997 a 1998. Výstavba byla téměř o rok prodloužena, aby celková částka 710 mil. Kč mohla být postupně financována z výdajů státního rozpočtu v letech 1996 - 1999 na základě každoročních souhlasů vlády České republiky a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Co toto stavební dílo přinese obyvatelům Prahy a pražské aglomerace, podnikatelům v oboru zeměměřictví, orgánům státní správy a místní samosprávy, bankám, soudům, policii a potenciálně každé fyzické a právnické osobě v České republice, která vlastní nemovitost nebo ji chce získat?

Mnohahodinové fronty na pražských katastrálních úřadech, které byly černou můrou Pražanů v první polovině devadesátých let, zůstanou jen nepříjemnou vzpomínkou. Obslužné prostory v této budově a jejich technické vybavení jsou dimenzovány a úřední dny pro veřejnost rozšířeny ze dvou na čtyři, takže žadatelé obdrží veřejné listiny, obsahující informace o nemovitostech, v naprosté většině případů na počkání, které stráví v příjemném a kulturním prostředí moderně vybavené haly.

Po úplném zavedení zdokonaleného informačního systému katastru nemovitostí v polovině příštího roku se prostřednictvím Internetu připojí stovky a v budoucnu určitě tisíce oprávněných uživatelů z celé České republiky k Centrální databázi katastru nemovitostí, aby z ní během několika desítek vteřin získali aktuální údaje o nemovitostech a jejich vlastnících z libovolného místa v České republice.

Moderní pracovní prostředí bude mít bezesporu příznivý vliv i na výkonnost a ochotu zaměstnanců a tím i na zlepšení mezilidských vztahů.

V moderně vybavených archivech bude zachována pro potřeby vědy, praxe a budoucích generací geodetická a katastrální dokumentace a více než půl milionu archiválií vesměs nevyčíslitelné ceny, uložených v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru.

Provoz v této budově přinese i řadu pracovních příležitostí pro okolní obyvatele Prahy 8. Její architektonické řešení bude jistě inspirovat další okolní zástavbu v této - po prodloužení trasy C pražského metra - velmi atraktivní lokalitě.

Velkým přínosem pro celý resort Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je výstavba konferenčního sálu v 6. patře. V tomto prostoru se budou konat nejen celoresortní porady a školení, ale i mezinárodní geodetické, kartografické a katastrální konference, jejichž pořádáním je Česká republika jako členská země povinována několika mezinárodním vládním i nevládním organizacím.

V sektorech budovy nenavštěvovaných veřejností budou zaměstnanci plnit v optimálních prostorových podmínkách a s moderním vybavením celou řadu úkolů resortu zeměměřictví a katastru nemovitostí, vyplývajících ze zákonů a usnesení vlády České republiky. Jako příklad lze uvést správu geodetických polohových, výškových a tíhových základů České republiky, jejich modernizaci a včlenění do evropského kontextu, zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí, převod stávajících katastrálních map do počítačového prostředí, nebo tvorbu Základní báze geografických dat pro potřeby rozhodování orgánů veřejné správy a vydávání map.

Na závěr slavnosti k otevření budovy poděkoval předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ing. Jiří Šíma, CSc.,

Ing. Jiřího Šímy, CSc., předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního