Zeměměřič

Profesní samospráva a podnikání ve vztahu ke státní správě v zeměměřictví v ČR.

1. Úvod

Až do komunistického puče v roce 1948 byla naše země normální evropskou zemí, kde zeměměřiči byli státní i soukromí. Existovala Inženýrská komora, jejíž součástí byli i zeměměřiči. Po puči však komunisté záhy zlikvidovali jak komoru tak soukromé zeměměřiče. Vytvořili centrální orgán (resort na úrovni ministerstva), do něhož soustředili všechny zeměměřiče s výjimkou malého počtu zeměměřičů zaměstnaných v národních podnicích řízených jinými ministerstvy. V této podobě to zůstalo s malými obměnami až do sametové revoluce v roce 1989, po níž bylo nejprve povoleno soukromé podnikání a pak byla zahájena privatizace. Resort ČÚGK (Czech Office for Geodesy and Cartography) měl v té době 6000 a po privatizaci v roce 1993 asi 4500 zaměstnanců. Dnes má opět kolem 6000 zaměstnanců.

2. Privatizace v zeměměřictví

Privatizace byla v naší zemi zahájena sloganem :"zprivatizovati vše, co zprivatizovati lze". V rámci této celostátní privatizace však byly v resortu ČÚGK zprivatizovány pouze výrobní kapacity a to ještě bohužel pouze částečně, místo toho, aby byly privatizovány celé výrobní činnosti resortu. Tak došlo k tomu, že po krátké době byly výrobní kapacity resortu obnoveny a modernizovány se snahou vyrovnat se soukromé sféře, která již v té době byla vybavena tou opravdu nejmodernější technikou a softwarem na světové úrovni. Došlo však bohužel též k tomu, že peníze z programu PHARE a z pomoci švýcarské vlády šly všechny pouze do státního sektoru. Soukromý sektor nedostal z této pomoci ani korunu. V té době byly sice vypisovány státní zakázky na státní mapová díla, které vrcholily v letech 1995 a 1996, ale od roku 1998 již nebyly žádné. Podle koncepce, kterou zpracoval ČÚZK (Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre) v roce 1993 se měl soukromý sektor podílet velmi významně na údržbě a tvorbě státního mapového díla, avšak z toho všeho zůstaly soukromému sektoru pouze geometrické plány, které si však platí vlastníci nemovitostí sami. V poslední době se však objevují v resortu ČÚZK hlasy, že by bylo lepší, kdyby geometrické plány opět vyhotovovali státní úředníci. Podle materiálu "Cadastre 2014 - a vision for a future cadastral system" ("Katastr 2014 - vize budoucího katastru") zpracovaného pracovní skupinou při komisí FIG pro katastr nemovitostí bude výrazně převyšovat podíl soukromé sféry na pracích v katastru. V ČR je však vývoj oproti světu opačný . . .

3. Profesní samospráva

V roce 1991 byla založena komora, která nese nyní název Komora geodetů a kartografů (Zeměměřická komora) jako občanské sdružení s cílem připravit návrh zákona o komoře. V roce 1992 byl zákon, na němž komora velmi úzce spolupracovala s polistopadovým vedením ČÚZK, připraven spolu s novelou zákona o geodesii a kartografii k projednání ve vládě. Přišlo však nové (nynější) vedení ČÚZK, které připravilo nový zákon o zeměměřictví, vyřazující zeměměřiče z řad svobodných povolání (jako jsou farmaceuti, právníci, lékaři atd.) a uvrhlo zeměměřiče pod živnostenský zákon. Zde je třeba zdůraznit, že nikdo z celé české společnosti po takové změně nevolal, že k tomu došlo na popud samotných zeměměřičů, zaměstnanců ČÚZK a přes důrazné protesty zeměměřické veřejnosti byl tento akt devalvující naši profesi dokončen.

V dalším období se komora profilovala též jako orgán sdružující soukromé podnikatele v zeměměřictví a začala důsledněji hájit jejich zájmy vůči státní správě. ČÚZK poté opakovaně prohlašuje ústy svých představitelů, že podporuje vznik komory ze zákona. V roce 1999 je z poslanecké iniciativy zákon podán v poslanecké sněmovně, která jej nezamítne, ale vrátí jej k přepracování. Pak dojde k přímému jednání v poslanecké sněmovně za účasti představitelů dvou největších poslaneckých klubů v poslanecké sněmovně (ČSSD a ODS), ČÚZK a KGK. Na tomto jednání přítomný představitel ČÚZK (místopředseda Ing. Večeře) se vyjádřil zcela proti vzniku komory ze zákona. Zklamání mezi zeměměřiči je velké a propast mezi státní správou a soukromou sférou v zeměměřictví se opět prohloubila. Stojí tak proti sobě dva tábory zeměměřičů :
- státní - má v rukou moc, uděluje a odnímá úřední oprávnění, tvoří legislativu a čerpá peníze ze státního rozpočtu - soukromý - má sice pravdu, ale je bezmocný, je zasažen poklesem hospodářství v letech 1997 a 1998, je postižen absencí státních zakázek a poklesem poptávky po geometrických plánech, způsobeným postupnou stabilizací majetkoprávních vztahů k nemovitostem
Státní sektor zaměstnance přijímá.
Soukromý sektor zaměstnance propouští.
V České republice však stále platí zásada :"zprivatizovati vše, co zprivatizovati lze" a privatizují se banky, prodávají se státní podíly velkých společností.
V zeměměřictví je oproti ostatním odvětvím národního hospodářství vývoj opačný . . .

4. Závěr - otázky

Je to tak správně ?
Je české zeměměřictví natolik specifický obor lidské činnosti, že mu privatizace nesvědčí ? Jsou čeští zeměměřiči neschopni soukromě podnikat ?
V soutěži českých zeměměřických firem a podnikatelů nedojde ke zvýšení kvality a snížení ceny prací tak jak je tomu u všech ostatních profesí v ČR i jinde ve světě ? Vím, že to jsou vlastně otázky řečnické, na které je odpověď jasná. Další otázka už ovšem řečnická není :
PROČ NEEXISTUJE TOLIK POTŘEBNÉ PARTNERSTVÍ A Z NĚHO PLYNOUCÍ SPOLUPRÁCE MEZI STÁTNÍ SPRÁVOU A SOUKROMOU SFÉROU ?
CHCI, ABYCHOM NA TUTO OTÁZKU ZAČALI IHNED HLEDAT ODPOVĚĎ.

V Praze dne 28.10.2000

Ing. Jan Fafejta,
Komora geodetů a kartografů (Zeměměřická komora)

Z časopisu Zeměměřič č. 12/2000