Ing. Jan Bumba, ZKI Praha

Jak známo, historie nástrojů k evidování nemovitého majetku a věcných práv k němu, je v českých zemích velice dlouhá. Evidenci technických parametrů nemovitostí zabezpečují katastry (ať už se v průběhu staletí jmenovaly jakkoli) už od první poloviny 11. století, vznik, změna a zánik věcných práv k nemovitostem se vyznačují ve veřejných knihách od druhé poloviny 13. století.

Obě skupiny nástrojů – technická a právní – se po staletí vyvíjely zcela samostatně. Ke zlomu došlo koncem 19. století, kdy legislativním zásahem se dosavadní koexistence přeměnila na symbiózu: oba evidenční nástroje se začaly vzájemně doplňovat a představovaly vynikající informační systém o nemovitostech a o dispozicích s nimi.

Tento dokonalý způsob řešení přestal fungovat počátkem padesátých let po vydání občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. Byl zlikvidován systém, který byl předmětem obdivu odborné veřejnosti a mimořádného respektu veřejnosti uživatelské. Nastalo čtyřicetileté období výlučného evidování užívacích vztahů se záměrnou diskriminací vlastnických a obdobných práv k nemovitostem v obecných informačních nástrojích.

V souvislosti ze změnou společensko-politických podmínek po roce 1989 bylo nutno urychleně hledat cesty k nápravě. Velice brzy bylo s politováním konstatováno, že obnova původního systému symbiózy dvou evidenčních nástrojů spravovaných dvěma na sobě nezávislými institucemi a tudíž zaručujících patřičnou dávku objektivity již není možná. Důvodem je odlišný vývoj dvou původních nástrojů: zatímco evidence nemovitostí a její předchůdce jednotná evidence půdy nepřerušily nikdy kontinuitu vývoje a alespoň z technického hlediska kopírovaly rozvoj vědy, techniky a společenských změn, zápisy do veřejných knih byly začátkem padesátých let zcela zastaveny. Doplnění jejich obsahu s přihlédnutím k obrovskému rozsahu údajů prostě nebylo možné.

Zřejmě z tohoto důvodu bylo tedy po obtížných diskusích přikročeno ke kompromisu: evidence obou skupin informací o nemovitém majetku bude soustředěna v jednom nástroji, ale pod podmínkou stanovení přísných formálně-právních pravidel k jeho vedení. Vznikl obsahově nový nástroj - katastr nemovitostí.

Následující komentář je zpracován především pro potřeby technických úředníků, zaměstnanců státní správy a územní samosprávy, pracovníků realitních kanceláří a vůbec všech, kdo mají na starosti dispozice s nemovitým majetkem.

Základní normou, která kodifikovala nová pravidla evidování věcných práv, je zákon ze dne 28. dubna 1992 č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Zákon přijalo ještě tehdejší Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky. Následovaly republikové katastrální zákony. Pro Českou republiku to byl zákon České národní rady ze dne 7. května 1992 č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Hned poté byl přijat zákon České národní rady ze dne 7. května 1992 č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Všechny tyto tři zákony nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1993. Zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb. byly později doplněny prováděcí vyhláškou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., s účinností od 8. dubna 1993, později nahrazenou novou vyhláškou č. 190/1996 Sb., s účinností od 10. července 1996. Poslední základní normou, doplňující katastrální problematiku o zeměměřické náležitosti, je zákon ze dne 29. září 1994 č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995 a jeho prováděcí vyhláška č. 31/1995 Sb. Je potřeba zvýraznit skutečnost, že nový katastr nemovitostí převzal většinu pravidel úspěšně fungujících v předchozích katastrech, především v pozemkovém katastru, a většinu principů používaných v dřívějších veřejných knihách, především v pozemkové knize.

Zákon č. 344/1992 Sb., který je předmětem zájmu tohoto komentáře, byl do dnešního dne novelizován celkem třikrát:

• zákonem ze dne 14. března 1996 č. 89/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. července 1996,
• zákonem ze dne 4. dubna 2000 č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1.července 2000, a
• zákonem ze dne 6. dubna 2000 č. 120/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, který nabývá účinnost dnem 1. září 2000.

1. Neobyčejně významnou změnou bylo nahrazení pojmu stavba pojmem budova. Podle ust. § 119 odst. 2 OZ je nemovitostí pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem. Má-li katastr nemovitostí pojem nemovitost již ve svém názvu, měl by zřejmě evidovat všechny nemovitosti. Důvody pro redukci jsou zcela prozaické: finanční a kapacitní. Uvědomíme-li si rozsah staveb spojených se zemí pevným základem (jenom několik příkladů: jezy, přehradní hráze, mosty, komunikace, chladicí věže elektráren, ale i transformátory, silážní žlaby, bazény, hrobky, atd., atd.), nedovedeme ani řádově odhadnout potřebu nákladů na jejich speciální evidenci v katastru nemovitostí. Novela si ostatně ponechává “zadní vrátka” pro rozšíření evidence staveb i nad rámec budov, když v § 2 odst. 1 písm. f) stanovuje, že v katastru se mohou evidovat i: stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis.
2. Stejně významný byl i zásah do dosavadní evidence budov a bytů a nebytových prostor: kromě evidování dokončených budov a bytů či nebytových prostor připustila novela i evidování rozestavěných budov a rozestavěných bytů a nebytových prostor, pochopitelně při splnění stanovených podmínek. Pohnutky navrhovatelů tohoto rozšíření jsou zcela pochopitelné. Pokud totiž někdo zatíží nemovitost zástavním právem (a průkaz o vlastnictví nemovitosti dokládá výpisem z katastru nemovitostí), nemá v případě potřeby dalších finančních prostředků (např. pro rozšíření investičního záměru) možnost požádat o další úvěr, neboť – nemá-li jinou nemovitost - není schopen předložit výpis z katastru nemovitostí jako doklad o dalším zastavitelném majetku.
3. Konečně dalším zásahem bylo vypuštění evidování nájmů a výpůjček zemědělských a lesních pozemků, jestliže nemají trvat alespoň pět let. Tento přístup, původně konstruovaný pro potřebu deetatizace a privatizace zemědělské půdy a lesních pozemků a na pomoc transformaci tehdejších jednotných zemědělských družstev, ztratil své oprávnění.

1. Významnou změnou bylo nahrazení předchozích odstavců 1 a 2 odstavcem jedním, ale s rozvedením do většího množství bodů. Důvodem je precizování obsahu paragrafu a stanovení jednoznačného postupu při označování obsahu listin, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Vhodnější, než podrobné opisování obsahu odstavců a bodů v tomto komentáři, se jeví odkaz na znění novely zákona, neboť odůvodnění změn vyplývá z dikce novely.
2. Další změnou proti původnímu znění zákona bylo v nově označeném odst. 5 rozšíření znamenající, že pro zápis rozestavěných budov do katastru nemovitostí musí být kromě geometrického plánu předloženo i čestné prohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného s jeho úředně ověřeným podpisem, že se jedná o rozestavěnou budovu; povinnost předložit zmíněné čestné prohlášení se obdobně vztahuje i na zápis rozestavěného bytu a nebytového prostoru.
3. V nově označeném odst. 6 byla uvedena rovněž zcela nová formulace: Jako vlastník rozestavěné budovy se zapisuje stavebník uvedený ve stavebním povolení, není-li jinou listinou prokázáno, že vlastníkem je jiná osoba.

Je evidentní, že uvedené úpravy měly za cíl objektivizaci zápisů do katastru nemovitostí odehrávající se za předem stanovených podmínek co nejméně ovlivnitelných subjektivním faktorem.

1. Původní název tohoto paragrafu byl nahrazen novým zněním. Místo Prověřování změn údajů katastru se paragraf nazývá Změna druhu pozemku a způsobu využití nemovitosti.
2. Novému názvu odpovídá i nový obsah. Ustanovení odst. 1 umožnil vyznačit změnu druhu pozemku v katastru nemovitostí na podkladě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, jehož přílohou je rozhodnutí nebo souhlas vydaný příslušným státním orgánem, je-li k takové změně vyžadován podle právního předpisu. Znamená to, že při změně pozemku, na kterou zvláštní předpis vyžaduje rozhodnutí státního orgánu nebo jeho souhlas (např. z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a pod.), nelze změnu provést pouze na podkladě požadavku nebo ohlášení vlastníka pozemku. V ostatních případech (a těch je většina) stačí ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného. Obdobně v odst. 2 je stanoveno, že shodným způsobem se vyznačuje v katastru změna způsobu využití nemovitosti.

1. Původní znění před novelou se týkalo povinnosti součinnosti státních orgánů s katastrálními úřady při výkonu státní správy na úseku katastru. Novela přidáním druhého odstavce rozšířila okruh spolupracujících o obce.
2. Další rozšíření se vztahovalo na povinnost státních orgánů a obcí poskytovat bezplatně v rámci své působnosti katastrálním úřadům na jejich žádost údaje potřebné pro vedení katastru z jimi provozovaných informačních systémů (rodná čísla, trvalé pobyty fyzických osob, identifikační čísla a sídla právnických osob, atd.)

Úprava se týkala upřesnění okolností souvisejících s vyhlášením platnosti obnoveného operátu.

1. Důležitou úpravou bylo vypuštění druhé věty prvního odstavce o neposkytování údajů o právních vztazích dotčených změnou. Znamená to, že od účinnosti novely poskytují katastrální úřady údaje o všech právních vztazích evidovaných v katastru nemovitostí, tedy i v případech, kdy dispozice s nemovitostí je v důsledku podání listiny o změně právního vztahu zastavena (v souboru popisných informací katastru nemovitostí je vyznačena tzv. plomba).
2. Za třetí odstavec byly zařazeny další tři odstavce 4, 5 a 6, které řeší problematiku tzv. hromadných výstupů. V odst. 4 je uveden okruh oprávněných příjemců,  odst. 5 určuje bezplatné poskytování hromadných dat státním orgánům a konečně odst. 5 stanovuje rozsah hromadných dat.

1. V písm. e) byl obsah rozšířen o text: Výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna; jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. Tímto ustanovením se významně omezují různé protesty proti změnám výměry z důvodu vyhotovení geometrického plánu, nového mapování apod., pokud se nezměnilo geometrické a polohové určení pozemku (tedy hranice pozemku v terénu) a pokud rozdíl mezi dosavadní a novou výměrou nepřekračuje mezní odchylku stanovenou právním předpisem.
2. V nově přidaném písm. i) se definuje pojem budova, tedy druh stavby, který je předmětem evidence katastru nemovitostí, jako nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
3. V dalším novém písm. j) je definován pojem rozestavěná budova jako nový prvek obsahu katastru.
4. A konečně v písm. k) je definován pojem rozestavěný byt a nebytový prostor.

1. V odst. 3 tohoto paragrafu se podrobněji vysvětluje pojem zjednodušená evidence zemědělských a lesních pozemků, t.zn. pozemků, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků.
2. Poslední věta téhož odstavce zní: Údaje zjednodušené evidence se považují za součást katastrálního operátu.

Paragraf 30:

Paragraf se týká pověření Českého úřadu zeměměřického a katastrálního upravit vyhláškou některé okolnosti zákona. Novela okruh rozšiřuje o možnost vymezení staveb, které nemají charakter budov a které by po vymezení vyhláškou byly rovněž předmětem evidence katastru nemovitostí.

Změna je uvedena v čl. IV jako zrušení písm. k) v § 27 katastrálního zákona, dosud definujícího rozestavěný byt a nebytový prostor. Důvodem je skutečnost, že definice rozestavěného bytu a nebytového prostoru je uvedena v příslušném ustanovení zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Vysvětlení pojmu by tedy bylo duplicitní.

Tato novela je nejrozsáhlejší a nejvýznamnější. Představuje poslední znění katastrálního zákona a proto jí věnujeme větší pozornost.

Hned první paragraf zákona byl rozšířen o dva nové odstavce.

1. Odst. 3 obsahuje informace o účelu katastru nemovitostí a o možnostech jeho využití. Jedná se o zcela nové ustanovení, které v původním znění ani ve dvou novelách neexistovalo. Zařazením tohoto odstavce byla odstraněna dřívější nedůslednost zákona.
2. Další nový odstavec 4 reaguje na vývoj technické úrovně katastru nemovitostí a rozvoj informatiky. Doslova uvádí: Katastr je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky.

1. V odst. 1 písm. c) byl doplněn text týkající se bytů a nebytových prostor o znění …v budovách (dále jen “byty a nebytové prostory”), které upřesňuje toto ustanovení.
2. V témž odstavci písm. d) je původní znění …osoba oprávněná z právního vztahu … nahrazeno zněním …osoba oprávněná z práva, které se zapisuje do katastru,. Tato úprava je zcela logická, neboť reaguje na skutečnost, že v katastru nemovitostí nejsou evidována všechna práva, ale pouze některá, a to právní vztahy uvedené v § 1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., a dále práva uvedená v § 2 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb.
3. Odst. 3 zavádí změnu, po které volala odborná veřejnost řadu let: dosavadní druhy pozemků louky a pastviny se zahrnují do jednoho druhu s názvem trvalé travní porosty. Změna má hned dvojí význam:

• ponechává vlastníku pozemku právo manipulovat se způsobem využití trvalého travního porostu podle aktuální potřeby bez nutnosti hlásit každou – byť i krátkodobou – změnu katastrálnímu úřadu,
• redukuje obsah katastru nemovitostí; je potřeba znovu připomenout, že každé snížení

1. Ustanovení odst. 3 se rozšiřuje o písm. g), podle kterého se do katastru nemovitostí nově zapisují i oprávnění organizací zřízených obcí nebo městskou částí hl.m. Prahy a statutárních měst, které jsou oprávněny disponovat se svěřeným majetkem a tudíž jako právnické osoby mohou být evidovány v katastru nemovitostí včetně rozsahu svých práv.
2. Dále se odst. 3 rozšiřuje o písm. h), v  němž je vyznačení v katastru nemovitostí umožněno i organizační složce právnické osoby, pokud je zapsána v příslušném zákonem stanoveném rejstříku a pokud její vedoucí je oprávněn nakládat s nemovitostí zapsanou v katastru nemovitostí jménem nadřízené právnické osoby.

1. První změna v obsahu § 3 písm. b) se týká aplikace změny evidence staveb na evidenci budov podle ust. § 2 odst. 1 písm. b) novelizovaného zákonem č. 89/1996 Sb.

1. V odst. 2 písm. b) dochází k rozšíření údajů souboru popisných informací o údaje o bytech a nebytových prostorech. Opět se jedná o nápravu nedostatku předchozí zákonné úpravy, neboť toto označení bylo uvedeno pouze v prováděcí vyhlášce č. 190/1996 Sb. v platném znění, konkrétně v § 4 odst. 2.
2. V témž odstavci a písmenu je znění …o právních vztazích rozšířeno o dodatek …a právech a skutečnostech uvedených v § 2 odst. 4 písm. b) až i). Úprava dává do souladu obsah katastrálního operátu definovaný v ust. § 4 s předmětem katastru nemovitostí definovaném v ust. § 2 odst. 4 tohoto zákona.

1. Velmi důležité je rozšíření odst. 1 písm. a) o ustanovení, že v případě existence dvou číselných řad v katastrálním území se musí v listinách pozemky označit též údajem, zda se jedná o pozemkovou či stavební parcelu. Dosavadní absence tohoto požadavku v zákoně působila značné obtíže a nedorozumění. Napravuje se tedy dosavadní nedokonalost zákona převedením ustanovení § 3 odst. 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb. v platném znění, do zákona.
2. V odst. 1 písm. c) a d) byl vypuštěn text příslušnost stavby k části obce. Namísto toho je na závěr odst 1 písm. c) připojen upřesněný text (…musejí být označeny … budovy) …v případě budov s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena. I v tomto případě jde o upřesnění označení, vyplývající z předchozích ustanovení novelizované právní úpravy a s ohledem na potřebu precizování dikce.
3. V odst. 3 písm. c) byl dosavadní text po doručení oznámení státního orgánu nebo oznámení osoby, že podala návrh na určení právního vztahu soudem nahrazen textem po doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru. Dosavadní nepříliš zdařilá dikce byla tedy nahrazena univerzální formou, aplikovatelnou na obecné možnosti.
4. V témž odstavci a písmenu byl dále v závěru věty nahrazen text …tuto poznámku zruší …nahrazen textem …tuto poznámku katastrální úřad zruší … Smysl úpravy je zřejmý: lepší srozumitelnost odstavce.
5. A konečně v odst. 4 byl vypuštěn text Totéž platí, jde-li o změnu údajů v právních vztazích v katastru v důsledku narovnání či uznání vlastnického práva pro zřejmou nadbytečnost s přihlédnutím k předchozí dikci odstavce.

1. Novelou byl vypuštěn název paragrafu Změna druhu pozemku a způsobu využití nemovitosti a současně byl změněn i obsah paragrafu. Úvodní věta zní: Zápis jiných údajů a jejich změn se provádí na základě…
2. Ustanovení původního písm. a) bylo převzato i do novelizovaného znění. Významně se ale mění ust. písm. b), neboť namísto původního znění rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení pozemkových úprav zní nová úprava takto: rozhodnutí, souhlasu nebo oznámení vydaného příslušným státním orgánem podle zvláštního předpisu,^10b) který zároveň stanoví státnímu orgánu povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení k zápisu katastrálnímu úřadu. Odkaz 10b) pak cituje ustanovení zákona o péči o zdraví lidu, zákona o státní památkové péči, zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Účel změny je tedy naprosto zřejmý: místo dřívějšího úzkého zaměření pouze na problematiku pozemkových úprav dochází k rozšíření na několik dalších důvodů pro zápis jiných údajů.

· První část odstavce stanovuje, co vlastně znamená výraz jiné údaje katastru. Negativním

vymezením uvádí, že jinými údaji katastru jsou takové údaje, jež nejsou:

• údaji o právních vztazích,
• závaznými údaji katastru nemovitostí, tedy parcelním číslem, geometrickým určením nemovitosti a názvem a geometrickým určením katastrálního území,
• údaji o polohovém určení nemovitostí a katastrálních území.

· Druhá část odstavce pak určuje, že tyto jiné údaje katastru lze pro katastr nemovitostí přejímat z

• zápisem do nich dochází ke vzniku skutečností v nich vedených, nebo
• údaje v nich vedené požívají ochrany dobré víry v pravdivost těchto údajů ^10d), přičemž odkaz 10d) se týká § 27 odst. 2 obchodního zákoníku: Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

1. Druhý odstavec umožňuje katastrálnímu úřadu porovnat s údaji katastru ty údaje, které v informačních systémech, registrech, rejstřících a evidencích veřejné správy nepožívají ochrany dobré víry. V případě zjištění rozdílů postupuje katastrální úřad podle ustanovení § 8 katastrálního zákona o opravě chyb v katastrálním operátu.

V  ustanovení odst. 1 písm. d) byla původní volnější dikce …vyplývajících z  listin, které předkládají příslušné státní orgány přímo k zápisu do katastru, nahrazena striktní formulací …vyplývajících z listin, které jsou příslušné státní orgány povinny zasílat katastrálnímu úřadu přímo k zápisu do katastru,. Záměr novely vyplývá přímo z nové formulace.

Tato část, zahrnující §§ 13, 13a, 14, 15, 15a, 16 a 17, byla novelou upravena nejvíce. Důvodem je zásadní změna koncepce resortu zeměměřictví a katastru o obnově katastrálního operátu. Tuto změnu koncepce si vyžádaly požadavky na převod všech údajů katastru nemovitostí, tedy i údajů souboru geodetických informací, na počítačové medium s možností digitálního zpracování dat. Novela umožňuje i jiné formy obnovy katastrálního operátu než je jenom nové mapování.

1. Především byl vypuštěn název paragrafu Důvody obnovy katastrálního operátu, neboť původní znění ustanovení § 13 se týkalo obnovy katastrálního operátu novým mapováním. Touto formou obnovy katastrálního operátu, tedy novým mapováním, se samostatně zabývá § 13a.
2. V prvním odstavci byl text vyhotovení nového souboru geodetických informací rozšířen o text ve formě grafického počítačového souboru.
3. Mimořádně významná je druhá věta prvního odstavce, která zní: Lze ji (rozuměj: obnovu katastrálního operátu) provést

Touto úpravou jsou vyčerpávajícím způsobem stanoveny všechny v  současné době známé formy obnovy katastrálního operátu.

1. Nově byl zařazen odst. 2: Katastrální operát se obnovuje zpravidla v rozsahu katastrálního území. Vystihuje skutečnost, že nové mapování je žádoucí provádět v rozsahu celého katastrálního území, avšak v případech, kdy to není možné nebo vhodné (např. když obvod pozemkových úprav nekoresponduje s hranicí katastrálního území a možnost “domapování” k hranici katastrálního území prostřednictvím orgánů zeměměřictví a katastru je vyloučena) umožňuje mapovat i v menším rozsahu, než je celé katastrální území.
2. Ustanovení odst. 3 určující katastrálnímu úřadu povinnost oznámit dotčené obci zahájení obnovy katastrálního operátu je novelou upřesněno na případy obnovy katastrálního operátu novým mapováním a přepracováním souboru geodetických informací. Pokud k obnově dojde formou využití výsledků pozemkových úprav, požadavek oznámení dotčené obci se na katastrální úřad nevztahuje.

6. pozemků ze zjednodušené evidence do obnovovaného operátu, pokud to umožňuje kvalita
7. jejich původního zobrazení.

Nově zařazený § 13a převzal ustanovení původního § 13 odst. 2 popisující důvody obnovy katastrálního operátu novým mapováním. V závěru se pouze mění původní znění …že není možné nebo účelné je vyhotovit z dokumentovaných podkladů platného stavu. na znění …že není možné nebo účelné ho rekonstruovat z dokumentovaných podkladů platného stavu.

1. V odst. 1 je rozšířen text o výraz …novým mapováním…, který znamená, že zjišťování hranic územních správních jednotek, hranic katastrálních území, hranic pozemků a vnějšího obvodu staveb se provádí pouze při obnově katastrálního operátu novým mapováním, tedy nikoli při obnově přepracováním souboru geodetických informací (pro zjišťování průběhu hranic při obnově na podkladě výsledků pozemkových úprav platí ustanovení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, konkrétně jeho §§ 3 a 8 ).

2. V  odst. 6 se vypouští text předchozí úpravy …nebo jejich zástupců… a …změna tohoto průběhu hranic je přípustná jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu… a dále …Je-li průběh hranic předmětem soudního řízení…, neboť tyto okolnosti jsou obsahem jiného předpisu.

1. Další úpravou odst. 6 je nahrazení znění …vychází se z hranic vyznačených v platném katastrálním operátu…vyznačí se hranice v katastrálním operátu jako sporná… výstižnějším a přesnějším textem …považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné.

Novela zcela mění název i obsah ustanovení. Namísto vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací se § 15 zabývá obnovou katastrálního operátu přepracováním a upřesňuje tak způsob obnovy uvedený v ust. § 13 odst. 1 písm. b).

Nově zařazený § 15a se zabývá obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav a upřesňuje způsob obnovy katastrálního operátu uvedený v ust. § 13 odst. 1 písm. c).

1. Před §§ 16 a 17 byl zařazen společný název Námitky a vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu.

6. obnoveného katastrálního operátu se zkracuje na 10 pracovních dnů.

3. V  odst. 2 se pak nově stanovuje, že vyložení obnoveného katastrálního operátu se oznámí nejméně 30 dnů před jeho vyložením.

4. V témž odstavci se u nabytí platnosti obnoveného katastrálního operátu vypouští text …ne však dříve než 30 dnů a nejpozději do 60 dnů ode dne jeho vyložení, pokud nebudou podány námitky proti jeho obsahu… (v návaznosti na výše uvedenou změnu termínu).

5. V závěru téhož odstavce se mění i termín oznámení vlastníkům a jiným oprávněným. Text …a to nejpozději v den vyložení obnoveného katastrálního operátu. je nahrazen textem …nejméně 30 dnů před vyložením obnoveného katastrálního operátu na jejich adresu zapsanou v katastru.

6. Poslední změna § 16 je v  odst. 3 a opět se týká termínů. Místo dřívější možnosti podání námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, se lhůta rozšiřuje i na dobu během jeho vyložení .

1. Odst. 1 byl rozšířen o závažnou skutečnost: geometrický plán není nutno vyhotovovat při doplňování parcel na základě upřesnění či rekonstrukce přídělů; v takovém případě se parcely do katastrální mapy zobrazí na základě upřesněného přídělového plánu.
2. Paragraf 19 je dále doplněn o odst. 3, podle nějž mohou kopie geometrického plánu kromě katastrálních úřadů ověřovat i osoby s úředním oprávněním ověřovat výsledky zeměměřických činností.

1. V odst. 2 se původní stručné sdělení, že výše uvedené výstupy …jsou veřejnými listinami. nahrazuje výstižnějším textem …vyhotovené…ve formě stanovené prováděcím právním předpisem jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v katastru k okamžiku jejich vyhotovení.
2. Z obsahu § 22 se novelou vypouštějí původní odstavce 3, 4, 5 a 6, které řešily problematiku tzv. hromadných výstupů. Vzhledem k výše uvedenému sdělení je zřejmé, že tímto problémem se bude podrobněji zabývat prováděcí právní předpis.
3. Nový odst. 3 stanovuje možnost získání dálkového přístupu pomocí počítačové sítě, ale pouze za úplatu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
4. Nový odst. 4 umožňuje poskytování údajů katastru i v  jiné formě, kterou stanoví prováděcí předpis.

1. K první změně dochází v textu pod písm.e), kde původní text (Porušení pořádku se dopustí ten, kdo…) ohlásí katastrálnímu úřadu nepravdivé údaje katastru týkající se nemovitostí, jichž je vlastníkem,… byl nahrazen stručnějším a přitom konkrétnějším textem …ohlásí katastrálnímu úřadu nepravdivé údaje k zápisu do katastru,…Tato úprava znamená, že porušení pořádku se může dopustit i ten, kdo jako vlastník dosud není vyznačen v katastru nemovitostí (např. při podání žádosti o zápis do katastru nemovitostí).
2. Novelou byl § 23 rozšířen o písm. i) a j), jejichž obsah reaguje na ustanovení nového odstavce 3 paragrafu 1 o užití údajů a § 21a o šíření údajů katastru nemovitostí; mimo jiné toto rozšíření znamená i rozšíření možností uložit vyšší pokutu podle § 24 písm. b) nebo podle § 25 odst. 2 (tedy pětinásobek resp. padesátinásobek minimální mzdy).

1. Rozšiřuje se o písm.c) a d) vysvětlující v návaznosti na ust. § 5 odst. 1 písm. a) pojmy stavební parcela a pozemková parcela.

6. byt a nebytový prostor. Jako nedostatek je možno spatřovat skutečnost, že v § 27 chybí odkaz na příslušný paragraf zákona o vlastnictví bytů.

Dnem 1. ledna 2001 nabývá účinnosti zákon ze dne 27. června 2000 č.220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v  souvislosti s  přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupováním v  právních vztazích. Podle čl. V zákona č. 220/2000 Sb. se mění zákon č. 344/1992 Sb. v platném znění takto:

Důvodem je změna pojetí hospodaření se státním majetkem kodifikovaná zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 12/2000