Jaký je obor geodezie ve Spojených státech amerických? Jiný a zároveň stejný, tak by se daly jednoduše charakterizovat parametry rozdílů. Na jednu stranu jazyková bariéra, kdy vám u geodetického slangu nepomůže ani ten nejlepší slovník. Na druhé straně ani přetechnizovaní Američané zatím nevynalezli zázračného robota, který by za ně vše udělal.

První noční můru pro Evropany znamená nemetrická míra. Zeměměřiči užívají stopy a jejich desetiny a setiny (3 stopy = 1 metr), což by nebylo tak zlé. Architekti pracují pouze s palci (12 palců = 1 stopa). Všechna měření GPS jsou počítána v metrech a jako první přešli na metrickou míru silničáři. Měřítko plánu 1 : 20 neznamená poměr mapa/terén, ale 1 palec na mapě ku 1 stopě ve skutečnosti. Takže perličkou je vytyčovat dům ve stopách z plánu 1 : 20 v palcích vedle silnice v metrech a používat k tomu GPS, zkuste si pak spočítat plochu nebo snad kubaturu již nevím v čem! Místní geodetická komunita nám "metry" jen tiše závidí.

Kdo čeká nové digitální mapy propojené s databázemi všeho možného, toho bohužel zklamu. Nejnovější topografická mapa (tady ve středu Idaha) je stará přes 30 let! Klasické katastrální mapy zde vůbec neexistují (o tom ale až později). Proto si každý resort vytváří vlastní mapová díla. To, že některé nové stavby na mapě nejsou, můžete lehce pochopit. Ale paradox, kdy procházíte polem v místě, kde v mapě je už zakreslena část čtvercového města vypadá zvláštně - zřejmě kartograf neodhadl správně růst zóny.

Samozřejmě i zde se poslední dobou začíná mapovat pro potřeby geoinformačních systémů. Osobně jsem se podílel na tvorbě GISu pro složky záchranného systému. Pro mapování se používá výhradně GPS. Amerika je zemí GPS - jsou zde k tomu lepší přírodní podmínky a navíc si sestavu může dovolit každý. Měření vypadá asi tak, že ráno postavíte základnu, "vyfasujete" mapu, rover GPS a terénní čtyřkolku a vyrazíte na projížďku po okolí. Vlastně takové dobře placené výlety - prostě POHODA! Všechny body zaměřujete v reálném čase s přesností do 1 cm.

Práce na stavbách se příliš neliší od českých. Samozřejmostí jsou totální stanice se systémem jednoho muže - pracovní síla je zde velice drahá. Rozdíl je snad jen v množství všech možných zařízení a vychytávek na urychlení práce. Speciální geodetická vesta, tři druhy kladiv (na hřebíčky, dřevěné kolíky a roxory), nákoleníky - aby se měřič náhodou nepoškrábal, helmy, vždy několik druhů kolíků, latěk a hřebíků, nástroj na vytahování roxorů, hřebíků... to vše ve speciálních úchytech, pouzdrech, taštičkách... Někdy přijde až komické, když přijedeme k zákazníkovi, do toho všeho se oblečeme, přichystáme a pak zatlučeme jeden bod a jedeme domů.

Ve Spojených státech neexistují katastrální úřady tak, jak je známe z Čech. Zdejší katastr se skládá pouze z jakýchsi náčrtků (obdoba našeho Záznamu podrobného měření změn), které se pouze ukládají ve speciálním úřadě. Evidují se jenom vlastnické parcely, nikoli budovy a do náčrtku se píší pouze oměrky a azimuty. Hraniční znaky tvoří obyčejné roxory, na které umístí oprávněný geodet svou umělohmotnou čepičku se jménem a číslem licence. Oprávněný geodet musí mít stejně jako u nás geodetickou školu a praxi, navíc musí složit zkoušky z celé geodezie u státní komise. Pro vyhledávání hraničních znaků se používá magnetický lokátor - velice praktická věc, pokud neměříte zrovna na skládce plné železa nebo u magnetické horniny. To je potom po okolí roztroušeno několik náhodných jam, plno nalezených hřebů a dva na... geodeti s lopatami.

Bodové pole zde není zdaleka tak husté jako u nás. Body trigonometrické sítě se zde vůbec nevyužívají, dávno již ztratily potřebnou přesnost. Proto geologický úřad (provádí i nivelaci) v údolích zaměřil metodou GPS několik málo bodů, u nichž znáte jak souřadnice ve WGS 84, tak i v Idaho systému (obdoba UTM). Častokrát přijedete k takovému bodu a musíte se postavit do "fronty", protože na bodě měří konkurence a další už také čeká.

K jakémukoli měření nesmí chybět ta pravá dobrá americká nálada. Znamená to ráno nasadit úsměv od ucha k uchu a na otázku typu "jak se máš?" odpovídat "dobře, velice dobře, skvěle". Celý den je protknut hecováním se k dobrému výkonu. Za každou dobře provedenou maličkost (nalezení mezníku, zaměření bodu v křoví, ...) jste patřičně pochválen slovy "good job", dobrá práce! Ani číslo bodů se nesmí říct jen tak "131", ale hezky s intonací "stooootřiiceetjednaaa" - to se vysvětluje opravdu těžko. Na závěr dne po pořádném "goodjobovani" každého šéf pochválí větou jako "díky za pomoc, dneska jsi dělal dobře a odvedl jsi skvělou práci!", zkrátka Američani.

V americkém školství neexistují obdoby našich středních průmyslových škol. To znamená, že každý si vybírá své zaměření až po maturitě. Pro geodety je zde volba bakalářského nebo inženýrského (master) studia. Nejrozšířenější bakalářské studium je většinou čtyřleté a rozsahem je podobné spíše naší průmyslové škole. Tempo výuky je v porovnání s naším tak o třetinu nižší a je zde brán velký důraz na praxi. Šestileté studium zdaleka nedosahuje úrovně naší vysoké školy a není tolik oblíbené především pro jeho finanční náročnost. Ve Spojených státech se často setkáte s člověkem mezi 30 a 40 lety, který si dodělává svou školu, protože je finančně náročná. Pokud studujete na vysoké škole ve státě, ve kterém žijete, platíte 5 000 - 6 000 USD/rok. Jestliže se rozhodnete studovat na soukromé škole nebo v jiném státě, náklady jenom za školné se vyšplhají na 10 000 - 15 000 USD/rok. Když jsem se zmínil o tom, že v České republice za vzdělání neplatíme nic a ještě jsem dostával prospěchové stipendium a na doktorandském studiu několik tisíc měsíčně, dostalo se mi udivené odpovědi: "To jsme nevěděli, že je v Česku tolik ropy!"

A jaký život si může dovolit geodet v USA?

Tady v horách obyčejně přes léto měří a v zimě, kdy napadne okolo 2 m sněhu většina zeměměřičů lyžuje v místním sjezdařském středisku. Pro přiblížení životní úrovně jsem vybral několik příkladů kupní síly běžného amerického měřiče (průmyslováka).

Jídlo a pití na jeden měsíc (večeře minutky, obědy u McDonald's)	2 - 3 dny práce
Večeře v restauraci pro dva (pizza + víno)	2 - 3 hodiny
Noční disco zábava (vstup + 10 koktejlů whisky)	1 hodina
Měsíční nájem zařízeného domu pro dva (obývací pokoj s vekou televizí a věží, kompletně zařízená kuchyň...)	každý 3 dny
10 let ježděné auto, amerika 2,5 l (klimatizace, posilovače řízení, brzd, samonavíjecí pasy, nastavovač rychlosti, ...)	1,5 týdne
Benzín na výlet 500 km	1 hodina

Na závěr bych rád poradil mým kolegům, jak se dostat na letní brigádu za velkou louži. Doufám jen, že to nezpůsobí obdobný úprk geodetů z České republiky, jako u našich romských spoluobčanů. Ideální případ, jak zde legálně pracovat, je být v Čechách studentem vysoké školy. Pro ty vláda USA uděluje každý rok sezónní J1 visa, díky nimž můžete pracovat skoro ve všech oborech včetně geodezie. V ČR je několik agentur, které vám vyřídí veškeré formality za poplatek 1 000 USD (obsahuje zpáteční letenku Praha - New York). A pak už jen vybrat nějaké pěkné místo ve Státech a obejít co nejvíce geodetických kanceláří.

GOOD LUCK!

Pozn. red.: Díky, odvedl jste skvělou práci!

vyvěšeno: 30.listopad 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 12/2001