Věříme, že kartografická díla nepoužíváte jenom jako turisté, ale nad rozevřenými mapami plánujete i další postupy prací. Každý z vás má doma alespoň jednu mapu. Otázka je, zda každý z mapy dovede vyčíst vše, co je na ní zobrazeno. Tentokrát se podíváme na měřítko mapy, které byste měli dobře znát nejenom jako turisté, ale i jako zeměměřiči.
    Nejčastěji se používá délkového měřítka mapy. Tradičně se sice říká, že jde o poměr libovolné délky v mapě k odpovídající délce ve skutečnosti, ale podle odborníků je to nesprávná definice. Řekněme si proč. Každá mapa má určité zkreslení, a tak správně bychom měli říkat, že jde o délku v mapě nezkreslenou. Opusťme však odborné definice a podívejme se přímo do mapy.
    Měřítko nalezneme zpravidla na většině map. Měřítek je ale několik druhů a ještě dále je rozdělujeme.
    Například měřítko grafické – to je úsečka, na které je vyznačeno, jak velkému úseku na nezkreslené mapě se rovná určitá vzdálenost ve skutečnosti.
    Číselné měřítko vyjadřuje totéž, ale ve formě poměru – dejme tomu 1: 1 000 000. Konkrétně v tomto případě to znamená, že 1 milimetr na opět nezkreslené mapě představuje ve skutečnosti vzdálenost 1 kilometru, a když se to takto napíše slovy na rámu mapy, máme měřítko slovní.
    Měřítka dále dělíme na malá, střední a velká. Nenechte se zmást měřítkovým číslem. Že nevíte, co to je měřítkové číslo? V měřítku 1: 1 000, což je velké měřítko, je měřítkovým číslem číslice 1 000. Čím je měřítkové číslo menší, tím je měřítko větší. Na měřítko se totiž musíte dívat jako na určitý poměr.
    Velká jsou například měřítka 1:200, 1:500, 1:1000 až do měřítka 1:5 000. V těchto měřítkách zpracovávají výsledky svých prací zeměměřiči, ale s měřítkem 1:5 000 se můžeme setkat už u některých plánů menších měst nebo naopak u Státní mapy odvozené.
    O dalších měřítkách, počínaje měřítkem 1:10 000, hovořme jako o středních. Těchto měřítek je využíváno zejména při tvorbě plánů měst, ale v měřítku 1:25 000 a především 1:50 000 a 1:100 000 jsou vydávány turistické mapy. V této měřítkové řadě jsou vydávány rovněž základní mapy SMD. Měřítko 1:200 000 je vhodné pro podrobnější automapu nebo lze zpracovat v tomto měřítku i autoatlas, jako je například dobře známý Atlas pro motoristy ČR/SR.
    Malá měřítka jsou menší než 1:200 000 a jsou jimi zobrazené větší územní celky, třeba státy. Malá měřítka jsou vhodná zejména pro atlasy a přehledné mapy států a kontinentů.
    Chybí-li na mapě měřítko, je to vážný kartografický nedostatek, který znemožňuje plné využití mapy, a je jen otázkou, zda tento obrázek je vůbec kartografickým dílem.
    Počítačové elektronické zpracování dat se může uplatnit takřka ve všech oblastech kartografické činnosti. (Moderní technika však umožňuje v měřítku map udělat pěkné zmatky. Nejenže jej dokáže libovolně měnit v poměrech, na jaké si vzpomeneme, ale například měřítko mapy můžeme pomocí počítačových programů libovolně měnit jen ve směru jedné z os. Zmiňme se ještě o plošném měřítku udávajícím poměr ploch a o proměnném měřítku, které se mění dokonce záměrně, nepravidelně, například směrem od centra města k jeho okrajům. Neúmyslně se to stává například u leteckých snímků, kterých samozřejmě kartografové využívají při tvorbě map.
    Zvláštní postavení v katastru nemovitostí má neobvyklé měřítko 1:2 880.

Jak se k měřítku 1:2 880 přišlo?

Měřítko mapy 1:2 880 vyžaduje samostatný odstavec. Katastrální mapy se sice nyní vyhotovují v dekadických měřítkách například v měřítku 1:2 000, výjimečně také v měřítku 1:1 000 podle hustoty zástavby, ale většinu map však máme dosud v měřítku 1:2 880 nebo 1:1 440, 1:720, 1:2 500, 1:1 250, 1:650. Dokonce se předpokládá, že 70% katastrálních map v ČR má právě toto měřítko. Katastrální měřítko berme jako poměr zmenšení, ve kterém jsou předměty měření zobrazeny při vyhotovování katastrálních map. Pro mapy stabilního katastru byl všeobecně použit poměr 1: 2 880. Proč se zrovna použilo takového nezvyklého poměru, si musíme podrobně vysvětlit. Vycházelo se totiž z jiné míry než metrické a odvozovalo se vše od jednoho rakouského jitra. Přitom musela být splněna podmínka, že čtverec o rozměru 40 x 40 sáhů neboli 1 600 čtverečních sáhů (1 rakouské jitro) bude zobrazeno jedním čtverečním palcem. Tedy strana čtverečního sáhu měla být zobrazena jedním palcem. Pokud víme, že jeden sáh měl 6 stop a stopa 12 palců, měl tedy sáh (6 x 12) 72 palce a 40 sáhů bylo (40 x 72) 2 880 palců. Nu a v tomto měřítku byly původně vyhotoveny téměř všechny katastrální mapy. Při obnovování pozemkového katastru a dále pak při scelování pozemků bylo používáno měřítko 1:2 500 nebo měřítka odvozená ze základních měřítek 1:1 440, 1:720, 1:1 250, 1:650. Měřítko 1:2 880 je tedy dědictvím minulosti a snad se současní studenti průmyslových škol ještě dočkají, že někdy bude toto měřítko nahrazeno dekadickým.

Zdroj: MAŠEK, F.: Pozemkový katastr, min. financí, 1948
Ing. Petr Skála, Lesnická fakulta, ČZU

---

Z časopisu Zeměměřič č. 12/97