FRANKFURT am Main (15.-20. 10. 1997) Také letošní 49. mezinárodní knižní veletrh potvrdil neutuchající zájem vydavatelů (přes 8 000 z více než 100 zemí) o to, aby zde představili to nejlepší, a nekončící zájem odborné i laické veřejnosti o knihy, kalendáře, mapy, atlasy a průvodce, elektronická media atd.
    Multimedia a Internet (vlastně elektronická media) již neodmyslitelně patří ke knížkám a jejich význam rok od roku vzrůstá; letos jim byla věnována dvě ze tří poschodí pavilonu 4, kde měl centrální expozici Microsoft. Větší přehled o trendech v této oblasti si letos jistě udělali návštěvníci ve stejnou dobu probíhajícího veletrhu informačních technologií – Invexu v Brně (podrobněji – s. 8). Mapy, atlasy, průvodce, multimediální zeměpisné encyklopedie, autoatlasy a plány měst vévodily téměř polovině přízemí pátého pavilonu. Byla zde zastoupena všechna významná evropská kartografická nakladatelství (s výjimkou Bertelsmannových kartografů – Falk, RV Verlag, GeoData aj., kteří tradičně zůstali v německém pavilonu – 6). Po zhlédnutí této části veletrhu odcházel návštěvník s dojmem, že neexistuje kousek Země, který by nebyl zobrazen na několika mapách, vždyť i Antarktida má mapu 1:1 milionu. Obrovská je nabídka zvláště v Evropě. Podle automap a autoatlasů v měřítku 1:200 000 lze cestovat po celé Evropské unii s výjimkou severní Skandinávie (Freytag u. Berndt představil nový autoatlas Rakouska 1:200 000, na němž se podíleli též slovenští kolegové). Také v bývalé východní Evropě jsou v tomto měřítku souvisle pokryty – ČR, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, SR a část Ruska a Ukrajiny; v měřítku 1:300 000 dále Albánie, Chorvatsko, Jugoslávie, Litva, Lotyšsko, pracuje se na pokrytí Bulharska a Rumunska.
    Letošní "Frankfurt" byl poměrně chudý na novinky. Veřejnost též laxně přijímá informaci o tom, že mapa (atlas) je zpracována digitální technologií. Na tom není nic divného, protože na papíře rozdíl mezi klasickou a digitální mapou většinou ani odborník nepozná. Digitální technologií je v západní Evropě zpracována jen část map (např. německý Mairs dosud s touto technologií pouze koketuje). Veřejnost již nešokují multimediální atlasy, a tak nikoho nevyvedl z míry atlas světa na CD (rastrový) od Cartographie Budapest nebo dokonce vektorový atlas světa od Falk. Zajímavou novinkou byl velký atlas světa firmy Dumont (v licenci Dorling Kindersley).
    Na veletrhu se prezentovala také tři česká nakladatelství – Geodezie Brno, Kartografie Praha, SHOCart. Slovensko bylo zastoupeno pouze kartografy z VKÚ Harmanec. Největší stánek z nich měla Geodezie Brno, s níž měla původně vystavovat Geodézie ČS (ta podle našich informací dala přednost INVEXu, kde prezentovala betaverzi CD – autoatlasu ČR 1:400 000). Stánku Geodezie Brno vévodily digitální autoatlasy ČR 1:100 000, 1:200 000, 1:500 000 a Evropy 1:3,6 mil. a jednotná firemní modř obálek plánů více než 20 měst ČR. Na stánku Kartografie Praha byl tradičně zastoupen celý vydavatelský program – automapy a autoatlasy ČR a zahraničí, plány českých i zahraničních měst, turistické mapy a školní mapy a atlasy. K nejzajímavějším novinkám patřil: digitální autoatlas ČR 1:200 000, digitální plán Prahy 1:20 000 a přepracované vydání Velkého atlasu světa. SHOCart představil všechny své ediční řady – plány měst, velké cykloturistické mapy, zimní turistické mapy, vodácké průvodce, infomapy ČR a Autoatlas ČR 1:250 000.
    České kartografické firmy byly letos vidět, ale aby v budoucnosti přežily vzrůstající konkurenci uvnitř ČR i ze zahraničí, musí důsledněji "vstřebat" nové trendy a technologie a zmohutnět (nebo alespoň více kooperovat).

---

Z časopisu Zeměměřič č. 12/97