[po�ta]
Bude celoplo�n� s� referen�n�ch stanic DGPS v �R a SR?

Na Mezin�rodn�ch geodetick�ch a informa�n�ch dnech '99 (MGID) v Brn� zaujala ��astn�ky prezentace spole�nosti by/S@T. Domluvili jsme si s jej�m z�stupcem ing. Arno�tem Kopalem sch�zku na Spo�ilov� v m�st� pra�sk�ho zastoupen� firmy, aby n�m tuto ot�zku zodpov�d�l.

Na MGID �99 vzbudila prezentace firmy by/S@T rozruch a z�jem. M��ete Va�i firmu p�edstavit?

Pro na�i firmu bylo p�edstaven� se v Brn� prvn�m kontaktem s �eskou zem�m��ickou ve�ejnost�. Na�e historie je v�ak minim�ln� o rok star��.

V roce 1998 se se�lo �est in�en�r� zem�m��i�� z ji�n�ho N�mecka, aby se zab�vali probl�my DGPS (diferenci�ln� metody GPS). V�sledkem bylo nalezen� zcela nov� koncepce, kter� u�inila z DGPS v�te�n� prost�edek pro geodetickou praxi. Vzhledem k tomu, �e po�adavek na vytvo�en� tohoto syst�mu vy�el z �ad geodetick�ch profesn�ch skupin, p�em��leli t� zakladatel� syst�mu by/S@T, jak p�iv�st sv� kolegy k aktivn� spolupr�ci.

e�en�m bylo zalo�en� akciov� spole�nosti by/S@T net A.G. na kter� by se mohli in�en��i zem�m��i�i p�i navy�ov�n� z�kladn�ho jm�n� p�im��en� finan�n� pod�let. D�ky rychl�mu ups�n� a slo�en� kapit�lu velk�m po�tem koleg� byl tento projekt okam�it� zah�jen a dokon�en v rekordn�m �ase. Od t� doby byly zalo�eny dv� dal�� spole�nosti: by/S@T Products GmbH (spol. s r.o.), zab�vaj�c� se v�vojem a odbytem HW i SW, a by/S@T Services GmbH, zab�vaj�c� se marketingem, servisn�mi slu�bami a celosv�tov�m ���en�m techniky.

Jak� jsou c�le t�chto spole�nost�?

C�le jsou vybudov�n� st�l� a spolehliv� s�� referen�n�ch stanic pro DGPS, provozov�n� referen�n� s�t� a poskytov�n� slu�by, p�enosu vysoce p�esn�ch korek�n�ch dat pro virtu�ln� referen�n� stanice v re�ln�m �ase, vyvinut� modern�ho a dostupn�ho HW a SW tak, aby bylo vyu�it� DGPS mnohem efektivn�j�� a hospod�rn�j�� ne� tomu bylo v minulosti. K c�l�m t�chto spole�nost� pat�� t� vybudov�n� dal�� n�rodn� a nadn�rodn� s�t�, �kolen� z�kazn�k� v t�to technice, p��padn� dod�v�n� kompletn�ho syst�mu lok�ln�m oper�tor�m.

Na MGID '99 v Brn� byl slavnostn� polo�en z�kladn� k�men EVBPN. O co se vlastn� jedn�?

EVBPN (Europe Virtual Basic Point Net) je Evropsk� s� virtu�ln�ch z�kladn�ch kamen� (bod�). M���me-li pomoc� GPS, nikdy se nedostanete do sou�adnic m��en�ch klasick�mi geodetick�mi metodami. K tomu pot�ebujeme s� vl�covac�ch bod� a transforma�n� kl��e pro p��slu�n� �zem�. V s�ti by/S@T budou tato data shroma��ov�na a poskytov�na. Po p�ipojen� k s�ti z�sk�me svoji virtu�ln� referen�n� stanici i transforma�n� kl�� pro lok�ln� m��en� v sou�adnic�ch S�JTSK, teprve potom se d� mluvit o opravdov�m m��en� v re�ln�m �ase. A to je obrovsk� p��nos.

Co je to ta virtu�ln� referen�n� stanice, jak ji z�sk�te a k �emu slou��?

Co je to ta virtu�ln� referen�n� stanice, jak ji z�sk�te a k �emu slou��? N� u�ivatel se z m�sta m��en� p�ihl�s� do �st�edn�ho ��d�c�ho centra p�es GSM (mobiln� telefon) a ode�le do n�j sv� p�ibli�n� sou�adnice z�skan� pomoc� GPS. V ��dic�m centru bude pro toto stanovi�t� vypo�tena z dat cel� s�t� "virtu�ln� referen�n� stanice" a odesl�na spolu s korek�n�mi daty RTCM zp�t, op�t prost�ednictv�m GSM. U�ivatel z�sk� v re�ln�m �ase, pomoc� odpov�daj�c�ho SW, korigovanou polohu v WGS84. Ze zn�m�ch �daj� EVBPN bude pro okol� virtu�ln� referen�n� stanice vypo�ten tak� transforma�n� kl��, kter� lze pou��t pro m��en� v S-JTSK. U�ivatel, kter� je p�ipojen do s�t� by/S@T se u� nemus� starat o to kde m���, v�dy z�sk� p�esn� sou�adnice X, Y, Z v S-JTSK bez jak�koliv dal�� jin� podpory.

Virtu�ln� stanice nen� samoz�ejm� vid�t. ��dic� centrum ji pro ka�d�ho u�ivatele z��d� v okam�iku p�ihl�en� se k s�ti pomoc� mobiln�ho telefonu. Jej� sou�adnice budou p�ibli�n� v m�st�, kde se poprv� p�ihl�s�te.

by/S@T p�ich�z� do �R s projektem s�t� satelitn�ch stanic GPS. Jak by vypadala tato s�? Kolik by m�la referen�n�ch stanic, s jakou vzd�lenost� od sebe a jakou by m�l syst�m kapacitu u�ivatel� p�ipojen�ch on line? Jak budou referen�n� stanice p�ed�vat data do �st�ed�? Jak takov� stanice bude vypadat?

P�edpokl�d�m, �e v�t�ina �ten��� ji� zn� princip diferenci�ln�ho GPS a jeho v�znam pro geodetickou praxi. DGPS, jako�to aplikace v re�ln�m �ase, dosud nebyla schopna nahradit, ani vytla�it tachymetrii nebo i jin� klasick� m��ick� metody. P���inou t�to skute�nosti byly vysok� po�izovac� n�klady, rozs�hl� a technicky citliv� za��zen�, probl�my s p�enosem korek�n�ch dat r�diem a slo�itost HW i SW. Nedo�lo ani k �spo�e person�lu, pot�ebn�ho ke hl�d�n� pot�ebn� referen�n� stanice.

Doposud z�izovan� p�echodn� lok�ln� referen�n� stanice, kter� byly um�s�ov�ny na dob�e zn�m�ch bodech, budou nahrazeny fixn�mi st�l�mi referen�n�mi stanicemi, propojen�mi pevnou linkou s ��d�c�m centrem. S� pevn�ch linek si vybudujeme bu� vlastn�, nebo si tyto linky pronajmeme. Pro p�ed�v�n� dat v re�ln�m �ase nelze bohu�el vyu��t internet, je toti� p��li� nespolehliv� pro souvisl� tok dat.

Na�e referen�n� stanice jsou vybaveny kalibrovan�mi vysoce jakostn�mi dru�icov�mi ant�nami. Surov� data jsou p�enesena do 12-kan�lov�ho dvoufrekven�n�ho p�ij�ma�e. P�ij�ma� vyhled� v�echny vyu�iteln� dru�ice a vy�le data 9,6 Kb modemem do ��dic�ho centra. Zde jsou data p�ed�na do centr�ln� v�po�etn� jednotky, kter� z�rove� permanentn� monitoruje �innost v�ech referen�n�ch stanic zapojen�ch do syst�mu. Cel� s�, sest�vaj�c� z pevn�ch linek a modem� je rovn� monitorov�na, d�lkov� o�et�ov�na a ��zena pomoc� TDN (Telecom Designed Network).

V ji�n�m N�mecku byla spu�t�na s�, kter� je v sou�asn� dob� tvo�ena 9ti referen�n�mi stanicemi. Vykr�v� prostor 25 000 km2 p�i vzd�lenosti 50 a� 70 km mezi jednotliv�mi referen�n�mi stanicemi.

Podobn� modely pl�nujeme i v jin�ch zem�ch. Nap��klad v �esku a na Slovensku by mohlo b�t asi 95 % cel�ho �zem� pokryto asi 35 referen�n�mi stanicemi. Mohla by b�t vybudov�na servisn� slu�ba, zp��stup�uj�c� tuto inovativn� dru�icovou techniku pro zem�m��i�sk� ��ady a spr�vy, obce, stavebn� firmy, rozvodn� elektroz�vody a oper�tory rozvodn�ch s�t�.

U�ivatel se zapnut�m dru�icov�ho p�ij�ma�e p�ihl�s� do p��stupov�ho routeru v ��dic�m centru (p�es GSM). Router umo��uje sou�asn� stovky p��stup� na jedin� telefonn� ��slo. ��dic� centrum s�t� DGPS vypo�te z p�ibli�n�ch sou�adnice u�ivatele jednotliv� korekce RTCM a vy�le je okam�it� zp�t p�es GSM. B�hem jedin� vte�iny dostane u�ivatel sv� zkorigovan� sou�adnice WGS84, kter� pak m��e, pomoc� instalovan�ho SW v p�ij�ma�i, transformovat na libovoln� m�stn� sou�adnice.

My�lenka s�t� referen�n�ch stanic nen� v �R nov�. Ka�d� projekt v�t�inou narazil na finan�n� mo�nosti. M�te p�edstavy o t�chto projektech? Mysl�te si, �e se pr�v� by/s@Tu poda�� realizovat celoplo�nou s� referen�n�ch stanic?

Samoz�ejm� n�s ji� zprovozn�n� referen�n� stanice zaj�maj�, a t�ilo by n�s jejich p��padn� vyu�it� pro syst�m by/S@T. Na�e po�adavky na referen�n� stanice jsou v�ak vysok� � technick� i lokaliza�n�. Pot�ebujeme rovnom�rn� pokr�t �zem� a nikoliv m�t stanice nap��klad nesmysln� bl�zko.

K Va�� ot�zce realizace snad jenom tolik: Pro� do dne�ka pouze nekrokujeme vzd�lenost? Doba si ��d� sv�. M�m na mysli p�esnost, rychlost, efektivnost, dostupnost... Proto kolem Zem� dnes l�taj� dru�ice GPS, proto pou��v�me referen�n� stanice, proto tak� budujeme s�t� t�chto stanic.

P�edpokl�d�te spolupr�ci s jin�mi subjekty, kter� by se mohly pod�let na vybudov�n� i provozu? Jak finan�n� n�ro�n� je vybudov�n� s�t� a jej� provoz?

by/S@T v�vojem sv� technologie ji� p�isp�l do kl��ov�ch sm�r� techniky:

by/S@T v sou�asn� dob� buduje mezin�rodn� s� dealer� a servis�. Pokr�v� oblasti HW, SW, v�uky, oprav a servisu. Pro tyto ��ely byla nav�z�na spolupr�ce s firmou SOKKIA.

Samoz�ejm� se nebr�n�me spolupr�ci s ��dn�m subjektem, kter� by m�l z�jem o spolupr�ci na nejv�t��m soukrom�m projektu v d�jin�ch �esk�ho a slovensk�ho zem�m��i�stv�. Na internetu www.bysat.cz jsme uve�ejnili v�zvu pro geodetick� firmy a geodety ke spolupr�ci. Ka�d� se m��e pod�let na v�stavb� a provozu s�t� pevn�ch referen�n�ch stanic pro DGPS na �zem� �ech, Moravy, Slezska a Slovenska. Ka�d� se m��e st�t spole�n� s firmou by/S@T Praha akcion��en spole�nosti by/S@T group a.s. V�ichni z�jemci mohou vyplnit na Internetu formul�� a odeslat ho na emailovou adresu kopal@bysat.cz

Projekt mohou podpo�it i negeodetick� firmy, spole�nosti nebo st�tn� organizace, kter� se zaob�raj� �innost� �zce spojenou s geodezi�.

Mezi na�e partnery v N�mecku pat�� Sokkia Deutschland, Spectra Precision Terrasat, Ashtech, Deutsche Telekom, Mannesmann Mobilfunk GmbH, Geodigital, deAGENTUR Werbung+Kommunikation, Martens Communication, ADAC, Rechenzentrum aj.

Vid�te, �e ji� spolupracujeme s mnoha spole�nostmi. P�edpokl�d�me, �e v �R a SR tomu nebude jinak. Vybudov�n� s�t� na tomto �zem� p�edpokl�d� asi 70 milion� K�. Tedy 2 miliony a ka�dou referen�n� stanici. Jsou to samoz�ejm� velk� pen�ze, ale ji� dnes je jasn�, �e to bude velk� p��nos pro v�echny.

Nab�z�te dvoufrekven�n� GPS p��stroje, kter� budou komunikovat se s�t� by/S@Tu. Jak� maj� technick� parametry a kolik stoj�?

Nab�z�me soupravu dvou dvoufrekven�n�ch p�ij�ma�� do spojen� MASTER/ROVER, komunika�n� modul GSM m� obvykl� v�kon 2,5 W, ale budeme ��dat o povolen� na 8 W. Cena se pohybuje podle vybavenosti softwaru kolem 1,2 mil. korun.

Po vybudov�n� s�t� by/S@T m�te k dispozici dv� samostatn� p�ij�mac� jednotky, chyb�t V�m bude pouze jeden poln� z�pisn�k se softwarem.

N�kte�� u�ivatel� ji� maj� GPS aparatury. Bude datov� form�t zpr�v otev�en� a p��stupn� i pro n�, nebo budete podporovat pouze v�mi dod�van� aparatury? Jak� p�edpokl�d�te poplatek za vyu��v�n� s�t� a kolik u�ivatel� m��e m�t o tyto slu�by z�jem?

Dvoufrekven�n� aparatury je mo�n� p�ebudovat p�ibli�n� za 100 tis�c korun pro pot�eby s�t� by/S@T. Datov� form�t je otev�en� a tedy p��stupn�. Poplatky v N�mecku jsou 480 DM m�s��n�. Je zaj�mav�, �e cena za zam��en� jednoho bodu metodou GPS je na obou stran�ch �umavy srovnateln�. Proto asi i poplatky p�edpokl�d�me podobn�. V�e z�le�� na po�tu u�ivatel�. Plat� - ��m v�ce, t�m m�n�.

Pokusme se spo��tat si n�sleduj�c� p��klad. Sou�asn� dvoup�ij�ma�ov� dvoufrekven�n� GPS aparatura stoj� asi 1,4 mil K�. Pro by/S@T pot�ebujete pouze jeden GPS p�ij�ma�. Po�izujeme a odepisujeme aparaturu za 700 000 korun. �ekneme-li si, �e m�s��n� poplatek za vyu��v�n� s�t� by/S@T bude do 10 000 K�, tak ro�n� se jedn� o 120 000 K�. Kolik let m��eme m��it s by/S@Tem za u�et�en�ch 700 000 (druh� - nepo��zen� aparatura)? Kolik u�et��te za toto obdob� na platech obsluhy sv� nepot�ebn� referen�n� stanice? Jak� p��nos bude m�t m��en� v S-JTSK v re�ln�m �ase, jak� budou �spory na zbyte�n�m j�zdn�m na sv� do�asn� referen�n� stanice? ...to ji� nech�me na propo�tech jednotliv�ch firem.

Jak� je p�esnost m��en�?

P�esnost m��en� v s�ti by/S@T s ECHOS 100 v N�mecku si uka�me na v�sledc�ch nez�visl�ch zkou�ek, kter� p�inesly n�sleduj�c� dosa�iteln� p�esnosti:

X (vodorovn� osa): v rozmez� +- 1,5 cm - v�t�inou lep�� ne� +-1 cm
Y (svisl� osa): v rozmez� +- 1,5 cm - v�t�inou lep�� ne� +-1 cm
Z (v��ka): v rozmez� +- 4,0 cm - v�t�inou lep�� ne� +-2,5 cm

S� by/S@Tu nepokr�v� cel� �zem� N�mecka. Nav�c zde existuje i s� SAPOS. N�mecko je ekonomick� velmoc a ani samo nem� jednotn� syst�m referen�n�ch stanic. Pro�?

Celou s� nelze vybudovat najednou. Uv�domte si, �e cel� projekt je pom�rn� nov�. V N�mecku byla s� uvedena do provozu 2. �ervence t.r.

Ned�vno byla nav�z�na spolupr�ce mezi bavorskou spr�vou geod�zie a by/S@Tem. Na z�klad� t�to spolupr�ce budou integrov�na data ze st�vaj�c�ch a nov� instalovan�ch referen�n�ch stanic SAPOS(r). Zahrnut�m st�vaj�c�ch �v�carsk�ch a rakousk�ch referen�n�ch stanic bude koncem roku 2000 pokryto cel� ji�n� N�mecko. Nyn� pracujeme na pokryt� �eska a Slovenska. Jestli�e si v�echny tyto informace spoj�te dohromady, dojdete k z�v�r�m, �e boom je to �ctyhodn�.

V�hody celoplo�n� s�t� jsou...

...ka�d�mu u�ivateli GPS jasn�. P�esto se je pokus�m shrnout:

Data z referen�n�ch stanic budou st�le z�lohov�na a v�etn� efemerid jsou nab�zena ve form�tu RINEX na internetu pro postprocessingov� metody GPS. P�edpokl�d�me tak� mo�nost vyp�j�it si GPS p��stroj jen na ur�itou dobu (den, m�s�c, atd.), leasing aparatury.

Otev�raj� se velk� mo�nosti a v���m, �e �e�t� a sloven�t� zem�m��i�i jich vyu�ij�.

Kdo bude vyu��vat s� by/S@T, jen zem�m��i�i nebo po��t�te i s u�ivateli z jin�ch odv�tv�?

Na tuto ot�zku jsem �ekal celou dobu. Samoz�ejm� bude s� slou�it p�ev�n� geodet�m, ale nejen jim, nesm�me zapom�nat, �e doba digit�ln� techniky vy�aduje nov� zp�soby z�sk�van� informac� jedna z nejdule�it��ch je p�esn� ur�en� polohy, nejlepe k pou��van�mu sou�adnicov�mu syst�mu. Ji� dnes existuj� a p�ipravuj� se aplikace pro m��en� v re�ln�m �ase v oborech jako jsou:
stavebnictv�, zem�d�lstv�, lesnictv�, energetika, silni�n� a �elezni�n� doprava, ekologie, povrchov� a d�ln� t�ba, vodohospod��stv�, ���n� plavba, uzemn� pl�nov�n�, urbanismus, archeologie, geologie, geoinforma�n� syst�my, sledov�n� vozidel, ��zen� kontejerov�ch p�ekladi��, bezpe�nostn� syst�my, rozvody s�t�, sledov�n� a bezpe�nost staveb a mnoho dal��ch.

D�kuji za rozhovor a za poskytnut� grafick�ch podklad�.
Radek PETR

�asopis Zem�m��i� z��dil GPS konferenci o nov�ch trendech v oblasti ur�ov�n� zem�pisn� polohy.
Archiv konference



Z �asopisu Zem�m��i� �. 12/99
[Server] [Po�ta]