PRAHA (29.1.1998)
Na Přírodovědné fakultě Karlovy univerzity v Praze se konalo shromáždění předních českých geografů, jazykovědců, historiků a dalších vědeckých pracovníků k problematice názvu našeho státu. Diskutující na příkladech připomenuli, že správně pojmenovat český stát nedokáží ani politikové. Je to tak. Sami často hovoříme o celé ČR, ale nesprávně užíváme názvu Čechy. Necitlivému zapomínání na Moravu a Slezsko lze předejít užíváním názvu Česká republika nebo jednoslovným názvem Česko. O tomto názvu a jeho naléhavé potřebě se diskutovalo nejvíce. "Vědečtí pracovníci jej v 99 % diskuzních příspěvků plně podpořili a znovu potvrdili jeho naprostou jazykovou správnost a nezanedbatelný význam. Někteří lidé, a dokonce i novináři, se tohoto pojmenování zcela zbytečně obávají. Proti jeho běžnému používání všude, kde je vhodné (zejména ve sportu, v tabulkách, v přehledech, na mapách, na poštovních známkách), totiž neexistuje racionální důvod,“ napsal o shromáždění v jednom ze svých postřehů geograf Josef Rubín. Dlouholetý odpovědný redaktor z Kartografie Praha Jiří Novotný na shromáždění uvedl, že název Česko byl uveden v atlasech, ve školních a přehledných mapách Kartografie již v prvním roce České republiky. Diskuzi sledovalo 165 přítomných, kteří si mohli zakoupit pohlednici Česka se státním znakem, vlajkou a se zeměpisnými souřadnicemi. Dále na pohlednici byly uvedeny úřední rozloha státního území a do 27 evropských jazyků přepsaný název našeho státu Česko schválený ministerstvem zahraničí již v r. 1993. Akci uspořádala Česká geografická společnost a diskuzi řídil její předseda Ivan Bičík. Přední představitel toponomastiky, což je jazykový obor zabývající se místopisným názvoslovím, profesor Šrámek v závěru vyzval pracovníky sdělovacích prostředků, kartografy a další odborníky, aby zvýšili informovanost a častěji používali jednoslovný název ČESKO pro Českou republiku. Název byl doložen již v 18. století. Uveden byl rovněž i ve Slovníku spisovné češtiny v roce 1978.
    Zavedení Česka nebude vůbec jednoduché, což potvrdil nedávný průzkum agentury Factum. Agentura zjistila u 51,2 % občanů názor, že není třeba žádný jednoslovný název, 19,4 % dotazovaných by vystačilo s názvem Čechy, o kterém ovšem nevěděli, že je chybný, 9,8 % bylo pro název Českomoravsko, 1,4 % pro Čechii a 7,8 % nezaujalo k názvu žádné stanovisko. Jen 7,1 % dotazovaných bylo pro ČESKO. Jiný název navrhovalo 3,3 % dotazovaných. Ti nejčastěji navrhovali název Bohemia, ale s úsměvem se alespoň chvilku přetřásal i navrhovaný název pro Moravu a Čechy – zkratkovitě zúžený na MORČE. Morče však nenahlodalo naštěstí více osob v Česku. V našem časopise název Česko byl použit již v minulém čísle. (pozn. red.) (ps) Zdroj: Mladá fronta Dnes, 5.1.1998, Mediažurnál č. 2/1998 a Aktuality ČT, 30.1.1998

---

Z časopisu Zeměměřič č. 3+4/98