10. července 1997 odcestovala čtyřčlenná skupina geodetů - J. Masopust, ing. Ivan Váša, ing. Jan Vřešťál z firmy Geodézie Krkonoše s.r.o., Harrachov a ing. J. Lechner z VÚGTK Praha - Zdiby do jižního Turecka.
    Na základě Smlouvy o dodávce geodetických prací pro projektování visuté lanové dráhy měly být provedeny komplexní geodetické práce pro přípravu projektu visuté kabinové lanové dráhy (KLD) na horu TAHTALI DAGI v Národním parku Olimpos - Milli Parki. Objednatel si vybral technologii lanové kabinové dráhy, která bude mít kapacitu 70 – 80 osob při jedné jízdě.
    Terénní práce byly zahájeny společnou pochůzkou v trase lanové dráhy z vrcholové stanice na dolní stanici dne 13.7.1997. Přístup od města KEMER na horu TAHTALI DAGI byl částečně po silnicích, většinou však po neudržovaných lesních cestách. Terénními automobily SUZUKI SAMURAI bylo možné dojet pouze asi 5 km od vrcholu TAHTALI DAGI, odtud na samotný vrchol bylo nutné překonat přibližně 1400 výškových metrů. Na zádech bylo vyneseno 90 kg materiálu: NIKON 450, 2 stanice LEICA 200, stativy, baterie, stan, jídlo, ale hlavně nápoje. Hora TAHTALI DAGI má výšku 2365,6 m a je vzdálena od moře cca 10 km vzdušnou čarou. Na vrcholu TAHTALI DAGI zůstali přes noc ve stanu J. Masopust a ing. I. Váša, kteří provedli stabilizaci bodů vytyčovací sítě, měření GPS a zaměření mapového podkladu pro horní stanici. Celé toto měření provázely aklimatizační potíže a extrémně vysoké teploty přes den + 56° C (v poledne), v noci až 10°C a silný vítr. Zajímavostí byla hromada balvanů, u které byl v plechovém pouzdře korán a kniha návštěvníků. Potěšila nás svým zápisem studentka střední školy z Mostu, která konstatovala po výstupu, že "Češi jsou stejně nejlepší". ing. Lechner se zúčastnil společné pochůzky po trase lanové dráhy a ing. J. Vřešťál sestoupil po dopravě materiálu na vrchol hory zpět k automobilům a zajistil stabilizaci a začátek měření na referenční stanici GPS (asi 4 km pod dolní stanicí lanové dráhy). Vlastní pochůzka po trase lanové dráhy byla dramatická. Sestup skalami a suťovými poli i smíšenými hustými a neprůchodnými lesy od hranice 1900 m n. m. byl provázen častými pády, odřeninami a absolutním fyzickým vyčerpáním u některých členů skupiny.
    Vzhledem k hustému lesnímu porostu v dolních partiích budoucí lanové dráhy a kolmým skalním stěnám v horních partiích hory nebylo možno zaměřit profil lanové dráhy v celém průběhu plánované KLD. Podle původního projektu byla v červenci zaměřena pouze místa sloupů číslo 2, číslo 3 a číslo 4 a lokality dolní a horní stanice. Osa lanové dráhy nebyla geodeticky vytyčena a místa pro sloupy byla odhadnuta. Přístup k těmto místům vyžadoval dobrý orientační smysl a velkou dávku odvahy. Bylo nutné s přístroji a ostatním materiálem, včetně jídla a pití na zádech podstupovat horolezecké výkony a pohybovat se celým prostorem bez cest. Pouze pěšina vedla do prostoru dolní stanice. Zde byl také poslední pramen pitné vody. Tento fakt nutil všechny účastníky nosit navíc i velké množství vody. Pouze jednou byl objednán turecký nosič s mulou, která vynesla materiál asi do výše 1850 m .
    Dolní stanice se nachází v nadmořské výšce 727 m n. m. Severní okraj dolní stanice je lemován troskami římské strážní pevnosti. V první etapě geodetických prací byla provedena stabilizace vytyčovací sítě, volba souřadnicového a výškového systému, určení souřadnic a výšek všech bodů vytyčovací sítě, mapování prostorů dolní a horní stanice , místa sloupu č. 2, č. 3 a č. 4 v měřítku 1 : 200, 1 : 250. Polohopis byl jednoduchý a byl doplněn o zaměření samostatných stromů. Mikrorelief terénu je velmi složitý a bodováním (zvláště v prostoru budoucí horní stanice a v části mapového podkladu pro umístění sloupu č. 3) bylo velmi riskantní zaměřit hranu skalní stěny. Hloubky strže byla odhadnuta na 250 m.
    V kancelářích NATO v ANTALYI byly z prostoru lanové dráhy provedeny fotokopie mapy 1 : 25 000 a výpis geodetických bodů Gauss-Krüger. Mapa 1 : 25 000 má výškopis vyhodnocen fotogrammetricky v intervalu 10 m. Tato fotokopie byla po příjezdu scanována, transformována a vektorizována. Na turecké geodetické body, které jsou většinou na horských vrcholech je velmi obtížný přístup. Řešením by byla doprava GPS a obsluhy vrtulníkem. Transformovat měření GPS na tyto body a tím zakreslit osu lanové dráhy do fotokopie mapy by bylo ekonomickým luxusem, který žádný investor nezaplatí.
    Z měření GPS byl určen azimut osy lano vé dráhy – vektoru bodu A (dolní stanice) a bodu B (horní stanice). Tento azimut byl opraven o meridianovou konvergenci. Osa lanové dráhy byla tedy vynesena v CAD systému MicroStation 95, posunuta a otočena na geodetický bod 6135 na TAHTALI DAGI. Chyby při zákresu přímo měřené osy do fotokopie mapy 1:25 000 byly minimální. TAHTALI DAGI má zeměpisnou polohu 30o 27? východní délky. Délkové zkreslení v Gauss-Krügerově zobrazení osy lanové dráhy je hodnotově do 0,1 m. Obdobně průmět délky a jeho chyba na nulovou hladinu zobrazení je vzhledem k rozlišovacím schopnostem mapy v měřítku 1 : 25 000 zanedbatelná. Profil osy lanové dráhy byl tedy vyhodnocen z fotokopie mapy 1 : 25 000. Do tohoto podélného profilu byl přidán výkres řezu osou lanové dráhy z přímých měření. Graficky byly oba profily odlišeny barevně. Výsledky byly zaslány internetem do projekční kanceláře. Zde byly změřené podklady vyhodnoceny během dvou měsíců a vyznačena kritická místa profilu k dodatečnému doměření.
    Druhá skupina složená pouze ze zaměstnanců firmy Geodézie Krkonoše s.r.o. (ing. J. Erben, I. Morávková, J. Masopust, P. Pithard, ing. I. Váša, ing. J. Vřešťál) měla dle plánu provést doměření mapových podkladů a kritických míst profilu ve dnech 10. - 17.10.1997. Plánování dostalo "na frak" již odcizením NOTEBOOKU s daty z uzamčeného automobilu při cestě na letiště. Nepochopitelná byla i chyba celního úředníka, který odtrhl nesprávnou stránku KARNETU ATA. Při příletu do ANTALYE zvýšilo napětí i dodávka poloviny zavazadel. Chybou na letišti Praha byla část poslána do ANTALYE přes Curych a tam neohlášená zavazadla - měřící přístroje byly umístěny z hlediska bezpečnosti do přetlakové komory v časovém úseku 24 hodin. Velmi složitá konverzace s tureckými celníky a mobilem i s celníky na pražském letišti se nám podařilo shromáždit veškerý materiál až po třech dnech. Jediným řešením a dohnáním časového skluzu bylo spaní ve stanech na lokalitách měření. Práce rozvržená na 6 dní byla zkrácena na 3 dny, aby se stihla předplacená letecká linka do Prahy. Smůlou bylo i to, že v národním parku v té době probíhaly vojenské manévry NATO. Pracovali jsme od rozbřesku až do 23.00 hod. (po setmění vyhledávací světýlka). Dvě geodetické skupiny pracovaly proti sobě shora a zdola lanové dráhy. Náročnost organizace byla zvládnuta pomocí vysílaček MOTOROLA a mobilních telefonů. Po příletu domů během týdne se změnilo počasí na TAHTALI DAGI a napadlo 70 cm sněhu. Záměr investora je zprovoznit jihozápadní svahy vrcholu hory pro lyžování. KLD bude samozřejmě sloužit po celý rok pro turisty, v zimních měsících i pro lyžaře. Velmi zajímavé bude koupání v moři a odjezd na lyžování tentýž den.
    V současné době je již projekt připraven. Původní 3 sloupy byly doplněny projektantem o čtvrtý sloup v těsné blízkosti dolní stanice. Výška sloupů se pohybuje v rozmezí 30 – 60 m. Probíhá schvalovací a povolovací řízení, které klade ve všech zemích investorům překážky.
    Poděkování patří doc. J. WEIGELOVI z VUT FAST Brno, s kterým bylo zpracování naměřených dat konzultováno. Veškeré kancelářské zpracování provedl pracovník Geodézie Krkonoše s.r.o. ing. Adam Šída.
    Geodeti, kteří pracovali v těchto tvrdých podmínkách na TAHTALI DAGI, na Turecko nikdy nezapomenou.

ing. Ivan Váša, ing. Jan Vřešťál

---

Z časopisu Zeměměřič č. 3+4/98