Informativn� �l�nek pana Jana Polmana "N�vrh na vytvo�en� n�rodn� katastr�ln� politiky" zve�ejn�n� ve 12. ��sle �asopisu Zem�m��i�, ro�n�k 1999, by mohl vzbuzovat dojem, �e p�edstaven� z�m�ry ji� jsou, �i mus� b�t vl�dou a resortem ��ZK automaticky akceptov�ny, a zejm�na, �e navr�en� �e�en� je optim�ln� a jedin� mo�n�. Jen v Evrop� v�ak existuje organiza�n�ch model� katastru a pozemkov� knihy v�ce, a �asto jsou podm�nkami prost�ed�, tradic�, i zp�soby veden� na�im podm�nk�m bli��� ne� nizozemsk� model, kde katastr v oblasti registrace pr�v zaji��uje jen publika�n� funkci pr�vn�ch vztah� vznikaj�c�ch nez�visle na katastru v syst�mu soukrom�ch not��� (princip not��sk� registrace listin, nikoliv pr�v). Dalo by se ��ci, �e kdyby p�i v�b�ru zahrani�n� expertn� pomoci byl vybr�n jin� projekt (v�b�r p�itom ned�lala p��mo Evropsk� unie, jak by se snad z �l�nku mohlo zd�t, ale komise jmenovan� Ministerstvem hospod��stv� �R), sm��ovala by doporu�en� z�ejm� k jin�mu mo�n�mu a v jin� ��sti Evropy funguj�c�mu modelu. N�kter� trendy vedouc� ke zv��en� kvality i zodpov�dnosti za mo�n� �kody, usnadn�n� p��stupu k �daj�m, vysok� soust�ed�n� na efektivnost a samofinancov�n� umo��uj�c� pokr�t i vysok� n�klady na modern� informa�n� technologie, by p�itom z�ejm� z�staly stejn�, jen cesty a organiza�n� formy by se podstatn� li�ily.
Rozhl�dneme-li se po st�edn� a z�padn� Evrop�, zjist�me, �e obdobn� podm�nky, kdy katastr vede i pozemkovou knihu, najdeme jen na Slovensku, v Ma�arsku a ve Velk� Brit�nii. Jinde jsou bu� katastr a pozemkov� kniha vedeny odli�n�mi org�ny, p�i�em� pozemkov� kniha v�t�inou pat�� pod justici (Rakousko, N�mecko, �v�carsko, Skandin�vie) nebo pozemkov� kniha jako takov� v�bec chyb� a pr�vn� vztahy jsou zalo�eny na registraci listin soukrom�mi not��i a katastr s ur�it�mi omezen�mi jen publikuje takto veden� pr�vn� stav (Francie, Nizozem�, Belgie a dal��). I kdy� jsou dnes katastr a pozemkov� kniha v n�kolika p��padech ji� technologicky propojeny, ur�it� �skal� (n�m dob�e zn�m� z obdob� existence st�tn�ch not��stv� a evidence nemovitost�) p�ece jenom z�st�vaj�. To tak� vedlo tam, kde doch�zelo v ned�vn� dob� k radik�ln� modernizaci syst�mu k tomu, �e byl vytvo�en jedin� syst�m spojuj�c� katastr i pozemkovou knihu spravovan� jedin�m org�nem. Jedn�m z takov�ch p��pad� je sou�asn� HM Land Registry ve Velk� Brit�nii. Proto�e je to p��klad velmi zaj�mav� i z hlediska financov�n� a p��stup� k automatizaci, stoj� za podrobn�j�� informaci.
HM LAND REGISTRY
HM Land Registry je samostatn� org�n st�tn� spr�vy zodpov�dn� (p�edkl�d� v�ro�n� zpr�vu a auditovan� ��etnictv�) p��mo nejvy���mu soudci spojen�ho kr�lovstv� a p�edsedovi sn�movny lord� (Lord Chancellor). �kolem HM Land Registry (d�le jen LR) je p�edev��m registrovat a v�st pr�va k nemovitostem v Anglii a Walesu, garantovat spr�vnost z�pis� pr�v a poskytovat s t�m spojen� slu�by st�tn� spr�v� i �irok� ve�ejnosti. LR zahrnuje jak pr�vn� tak technickou str�nku veden� pr�v v jedin� samostatn� st�tn� organizaci, kter� nen� sou��st� ��dn�ho jin�ho resortu, podobn� jako je tomu u n�s.
Organizace a financov�n� LR
HM Land Registry byla zalo�ena roku 1862 jako samostatn� vl�dn� odd�len� zodpov�dn� lordu kancl��i. V roce 1990 se stala v�konn�m ��adem (Executive Agency), od roku 1993 zm�nila status na Trading Fund (podle z�kona o vl�dn�ch obchodn�ch fondech z roku 1973). Postaven� LR jako vl�dn�ho obchodn�ho fondu umo��uje nejen pln� samofinancov�n�, ale i postupn� sni�ov�n� poplatk� p�i zvy�ov�n� kvality a rychlosti slu�eb a zaji��ov�n� vlastn�ho rozvoje. V roce 1999 LR ji� pot�et� z�skala "Charter Mark" (presti�n� certifik�t v�konnosti a kvality).
LR svou �innost v�etn� vlastn�ho rozvoje dok�e samofinancovat. Obrat LR ve fisk�ln�m roce 1998/99 �inil 228 mil. GBP, n�klady 223 mil. GBP. Na n�hrad�ch �kody LR vyplatila 1,4 mil. GBP. Poplatky byly sn�eny b�hem posledn�ch p�ti let o 38%.
LR vede celkem 18 mil. registrovan�ch titul� (rozsah vlastnictv� odpov�daj�c� zhruba LV), p�evedeno do po��ta�ov� formy je v sou�asn� dob� cca 16 mil. titul� v�etn� ��sti listinn� dokumentace. Grafick� dokumentace ke ka�d�mu titulu (title plan � sn�mek mapy s vyzna�en�m rozsahu pr�v a ozna�en�m ��sla registrace) je dosud digitalizov�na asi z 30%.
V roce 1998/99 bylo vy��zeno celkem t�m�� 15 mil. ��dost�, z toho 324 tis. tzv. "prvn�ch registrac�" (t.j. ud�len� titulu), 70 tis. z��zen� dlouhodob�ch n�jm�, 175 tis. p�evod� ��sti nemovitost�, 2,5 mil. p�evod� cel�ch nemovitost�, a 7 mil. po�adavk� na ostatn� slu�by (��edn� v�pisy a kopie, ��edn� �et�en�, vyhled�v�n� v p�ehledn� map� a dal�� dotazy). Meziro�n� n�r�st t�chto slu�eb �inil 18%.
Velk� d�raz je kladen na zkracov�n� lh�t slu�eb a kvalitu. 75 % v�ech registrac� prob�hne do 25 pracovn�ch dn�, v�echny po�adavky na ostatn� slu�by (��edn� kopie, ��edn� �et�en�) jsou zpracov�ny do 3 pracovn�ch dn�, z toho 75 % do 2 pracovn�ch dn�. Procento bezchybn� registrace p�ekra�uje 98 % u v�ech pracovi��, procento hodnocen� preciznosti registrace ze strany z�kazn�k� jako v�te�n� nebo dobr� p�esahuje 90 %. Celkov� stav zam�stnanc� LR je 7 829, po�et region�ln�ch pracovi�� je pouze 24. Dostupnost pracovi�� ve�ejnosti je pova�ov�na i p�i takto n�zk�m po�tu za zcela vyhovuj�c� (sp�e je z�ejm� trend po�et pracovi�� d�le sni�ovat), nebo� zhruba 2/3 v�ech ��dost� jsou vy�izov�ny po�tou, t�m�� 1/3 telefonicky a asi desetina ji� p��m�m p��stupem. Po�ta i telefon, pop�. fax z�ejm� funguj�. Pracovi�t� pak nemus� b�t ani za��zena na osobn� n�v�t�vy �adatel�, fronty �adatel� z�ejm� neznaj� v�bec.
T�m�� v�echny slu�by jsou zpoplatn�ny. V��i poplatk� upravuje Poplatkov� ��d HM LR. Syst�m poplatk� je dosti slo�it� a obsahuje mno�stv� v�jimek pro ur�it� p��pady, zvl�t� p�i soub�hu v�ce �kon�. Poplatky za registraci jsou z�visl� na cen� nemovitosti nebo na v��i z�stavn�ho pr�va. Za prvn� registraci titulu se plat� od
40 GBP (nemovitost do ceny 40 000 GBP) a� do max. 800 GBP (cena nad 1 milion GBP). Za dal�� p�evody a za z�stavn� pr�vo, pop�. p�evod z�stavn�ho pr�va, se plat� od 40 GBP (do hodnoty 100 000 GBP) a� po max.
200 GBP (nad 1 milion GBP). Bez poplatku se prov�d�j� n�kter� zm�ny v �daj�ch, jako opravy, zm�ny popisu nemovitosti, zm�ny jm�na, adresy, v�mazy z�stavn�ho pr�va a zru�en� n�kter�ch pozn�mek. Fixn� sazby jsou stanoveny pro n�kter� standardn� �kony jako vyzna�en� pozn�mek, omezen� nebo z�kaz� (40 GBP do t�� titul�, ka�d� dal�� za 20 GBP), prvn� registrace n�jmu
(40 GBP), ukon�en� n�jmu (40 GBP), vyd�n� n�hradn�ho certifik�tu (40 GBP). ��edn� vyhled�n� titulu, potvrzen� pl�nu, stoj� 4 GBP, vyhled�n� jm�na v rejst��ku vlastn�k� 10 GBP za jm�no. Vyhled�n� v p�ehledov� map� (index map) je do deseti titul� zdarma, ka�d� dal�� titul nad 10 je za 4 GBP. Za nahl�en� vzd�len�m p��stupem do registru se ��tuje 2 GBP za titul, do pl�nu 3 GBP. Ostatn� nahl�en� a ��edn� kopie z registru, pl�nu nebo dal��ch ulo�en�ch dokument� je za 4 GBP. Sd�len� ��sla titulu je do 10 titul� zdarma, za ka�d� dal�� se plat�
4 GBP. Kopie listu p�ehledov� mapy je relativn� drah�, stoj� 40 GBP. Pro jednotliv� druhy po�adavk� jsou p�ipraveny ucelen� �ady informa�n�ch materi�l�, tiskopis� ��dost� a n�vod� k jejich vypln�n�, kter� �e�� i jejich zpoplatn�n�. Nezaplacen� je d�vodem pro neposkytnut� slu�by. I kdy� je syst�m poplatk� slo�it�j��, nem� LR z�ejm� ��dn� pochyby o tom, zda se p�ij�man� pen�ze vyplat� �i nevyplat� i slo�it�ji po��tat.
LR m� stanoveny a definov�ny jasn� c�le i principy, kter�mi je chce dos�hnout. C�le i zp�soby jsou schvalov�ny a pr�b�n� up�es�ov�ny Lordem Kancl��em.
Mezi hlavn� c�le LR pat�� zejm�na:
V roce 1983 LR zavedla po��ta�ov� syst�m finan�n�ho ��etnictv�, v roce 1991 pak zavedla nov� syst�m a v r�mci rozpo�tu a ��etnictv� zalo�en�ho na aktivit�ch tak� pru�n� rozpo�ty (flexible budgets). V roce 1993 LR dokon�ila prvn� rok n�r�stov�ho ��etnictv� (accruals accounting, asi denn� ��etnictv�?) a p�edlo�ila Parlamentu auditovanou zpr�vu. V r�mci vl�dn�ch instrukc� (b�l� knihy), sleduj�c�ch zlep�en� efektivnosti org�n� st�tn� spr�vy a pr�hlednosti ��etnictv� (zv��en� zodpov�dnosti za prost�edky z�skan� od da�ov�ch poplatn�k�), LR postupn� zavedla p��r�stkov� rozpo�etnictv� a ��etnictv� a dosp�la k z�sk�n� statutu Obchodn�ho fondu od roku 1993. (Status vl�dn�ho obchodn�ho fondu mohou z�skat st�tn� organizace, pokud alespo� 50 % jejich p��jm� poch�z� od ve�ejnosti, nikoliv v�ak z dan�. Je po�adov�no st�l� zvy�ov�n� v�konnosti a stanoven� konkr�tn�ch c�l� v�dy pro p�tilet� obdob�). HM Land Registry Trading Fund m�l stanoveny n�sleduj�c� c�le:
Registrace pr�v, n�hrady �kody
Podle z�kona m� LR �zemn� p�sobnost pouze v rozsahu Anglie a Walesu (Skotsko i Severn� Irsko m� pon�kud odli�n� z�kony a t�m i odli�n� syst�m registrace pr�v. Severn� Irsko m� syst�m velmi obdobn�, ve Skotsku se registruj� listiny, nikoliv pr�va). Registrace pr�v byla p�vodn� dobrovoln�, postupn� se zav�d�la registrace povinn�, nejd��ve v samotn�m Lond�n�, pozd�ji v dal��ch vyhla�ovan�ch oblastech, od roku 1990 je registrace povinn� ji� v�ude a sou�asn� se registr st�v� zcela otev�en�m pro ve�ejnost. Nejpozd�ji p�i prvn�m p�evodu je nezbytn� po��dat o tzv. prvn� registraci, t.j. ud�len� titulu. ��dosti uplatn�n� d��ve, t.j. mimo souvislost s p�evodem, jsou finan�n� zv�hodn�ny. Registrov�no je nyn� asi 75 % nemovitost�.
P�esto, �e LR je nad�na i soudn� pravomoc�, rozhoduje vesm�s pouze ve spr�vn�m ��zen�. Ve vztahu k z�kon�m EU pova�uj� rozhodov�n� o z�pisech pr�v ve spr�vn�m ��zen� za vyhovuj�c� a nep�edpokl�daj� v tomto smyslu ��dnou zm�nu. Proti v�sledku administrativn�ho rozhodnut� jsou mo�n� dal�� dva stupn� odvol�n�, a to k soudu, pop�. ke �lenu parlamentu pov��en�mu funkc� ombudsmana.
C�lem vlastn� registrace a ud�len� titulu je p�edev��m:
Registrovan� �daje zat�m nejsou propojeny a vyu��v�ny ani pro da�ov� syst�m, ani pro �zemn� pl�nov�n� �i ��ely s��t�n� a statistiky.
Registruje se vlastnictv� (v�etn� dal��ch s t�m souvisej�c�ch pr�v, t.j. dal��ch v�cn�ch pr�v, b�emen a z�stavn�ho pr�va) a n�jmy, pokud jsou stanoveny pro dobu del�� 21 let. Vlastnictv� k byt�m se nevede (jen kondominium, tedy spole�n� vztah k pozemku). Registr obsahuje i p��padn� dal�� smluvn� omezen� t�kaj�c� se u��v�n� nemovitosti a podrobnosti n�jmu p�dy. Pro z�pisy pr�v se nepou��v� k�d�, ale pr�vn� formulovan�ch text� (p�i registraci snaha o srozumitelnost). V n�kter�ch p��padech jsou do registru vt�leny jako jeho sou��st rozs�hlej�� dokumenty. Registr sest�v� ze subregistru nemovitost�, subregistru vlastn�k� a subregistru z�vad (z�stavn� pr�vo, b�emena). Subregistr nemovitost� obsahuje popis nemovitosti (prost�ednictv�m pl�nu, kter� je jeho sou��st�), ve�ker� v�jimky z vlastnick�ho pr�va (nap�. nerostn� lo�iska, apod.), pr�va spojen� s nemovitost� (slu�ebnosti) a pokud jde o n�jem, stru�n� podrobnosti n�jmu, zejm�na datum z��zen� a d�lku n�jmu. Subregistr vlastn�k� obsahuje jm�na (n�zvy vlastn�k� a jejich adresu, m��e tak� obsahovat tzv. kauci, t.j. z�pis, kter� zaji��uje, �e z�jemce o p��padnou koupi je informov�n o v�ech transakc�ch s nemovitost�. Pokud zde nen� zaps�no ��dn� omezen� s nakl�d�n�m, nap�. nesv�pr�vnost, apod., nen� ji� t�eba nic zkoumat a vlastn�k m� neomezen� pr�vo s nemovitost� nakl�dat. Subregistr z�vad vede v�echny hypot�ky v�etn� jejich vlastn�ka (t.j. v��itele). Z�stavn� pr�vo i transakce s n�m (se z�stavn�m pr�vem lze d�le obchodovat) jsou p�edm�tem registrace a jsou rovn� garantov�ny st�tem. V tomto subregistru jsou zapisov�ny rovn� podrobnosti b�emen vztahuj�c� se k zapsan� nemovitosti, detaily v�ech n�jm� s odkazem na vlastn� titul n�jmu a detaily v�ech omezuj�c�ch dohod t�kaj�c�ch se nemovitosti. Jak je tedy z�ejm�, zp�sob z�pisu do registru je velmi podobn� z�pis�m do b�val� pozemkov� knihy u n�s. Zapisuj� se v�ak i v�echna smluvn� ujedn�n�, nejen v�cn� pr�va.
LR garantuje p�esnost a �plnost.
V p��pad� garance za rozsah nemovitosti se p�edpokl�d� p�esnost, kterou je rozumn� po�adovat p�i veden� na kopi�ch topografick�ch map 1 : 2500 nebo 1 : 1250 vyhotoven�ch Ordnance Survey. LR p�itom neru�� za hranice a jejich pr�b�h. V p��pad� chybn�ho �daje v registru nebo v rozsahu nemovitosti, lze dos�hnout opravy bu� spr�vn�m ��zen�m p�i dohod� v�ech dot�en�ch stran, nebo soudn�, a to bu� sly�en�m u pr�vn�ho z�stupce LR nebo u soudu. Za norm�ln�ch okolnost� v�ak nelze prov�st ��dnou opravu proti registrovan�mu vlastn�kovi. Asi 97 % v�ech spor� se p�itom �e�� ve spr�vn�m ��zen�, tedy dohodou v�ech ��astn�k�.
Kdokoliv utrp� �jmu v d�sledku proveden� (nebo neproveden�) opravy registru nebo chyby v rozsahu nemovitosti, chyb v ��edn�m �et�en�, nebo chyby v ��edn�m v�pise, je opr�vn�n ��dat n�hradu �kody na Hlavn�m registr�torovi, leda�e by s�m jednal podvodn� nebo se na nedostatku s�m pod�lel. V roce 1998/99 vyplatila LR na n�hrad�ch �kody 1.4 mil. GBP. �lo o v�t�� po�et (640) men��ch n�rok�.(Nejv�t�� n�rok byl uplatn�n ve v��i 85 tis. GBP, p���inou bylo opomenut� z�pisu p�edkupn�ho pr�va za fixn� cenu, nepoda�ilo se v�ak vzhledem k ne zcela jasn� formulaci pr�va prok�zat opr�vn�nost cel� v��e �kody, a v tomto smyslu byla tak� �e�ena dohoda o v��i n�hrady.)
(Dokon�en� v 4/2000)
Literatura:
Cestovn� zpr�va ze zahrani�n� slu�ebn� cesty do Velk� Brit�nie ve dnech
20. a� 26. z��� 1999 (dostupn� ve V�GTK).
Ing. Ivan Pe�l
�editel ZKI v Opav�
Autor je n�rodn� deleg�t Komise 7 FIG (katastr)
Z �asopisu Zem�m��i� �. 3/2000 | |||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |