O problematice sítí referenčních stanic GPS jsme hovořili s ing. Davidem Landsperským, který již před rokem vypracoval pro ČÚZK předběžnou studii o DGPS, v současné době na toto téma připravuje disertační práci. Diferenčními aplikacemi GPS se zabýval i v průběhu doktorandského studia a také absolvoval pracovní stáž na Technické univerzitě ve Vídni, kde se DGPS intenzivně zabývají. V současné době působí na ČVUT a ve VÚGTK Zdiby.

Otázky, týkající se budování sítě permanentních referenčních stanic GPS, jsou nesporně velmi aktuální. V celé řadě odvětví se stále častěji objevuje potřeba určení polohy uživatele, bodu nebo objektu v jednotném referenčním rámci. Rozhodující je jednak požadovaná přesnost určení polohy a především rychlost, tj. zda je nutné určení v okamžiku měření (v reálném čase) nebo zda postačí zpracování měření v delším časovém odstupu (tzv. režim postprocessing). Pro geodetické účely se obvykle vyžaduje vysoká přesnost a ve většině případů vyhoví zpracování v režimu postprocessing. Provoz sítě permanentních referenčních stanic, která by poskytovala uživatelům data s časovým odstupem několika minut nebo hodin a v uvedené kvalitě, není zdaleka nereálný. Domnívám se, že služby této sítě by pokryly řádově 80 % všech stávajících uživatelů.

Je tato síť v jiných zemích státní či soukromá?

    Většina evropských států buduje národní referenční systémy založené na síti permanentních referenčních stanic GPS nebo o jejich vybudování alespoň uvažuje. Ve většině případů jde o společný projekt některé z národních rezortních zeměměřických institucí a dalších partnerů ze soukromého sektoru. Nelze tedy říci, že jde o síť ryze soukromou nebo státní. Existují ovšem případy, kdy si velké soukromé společnosti budují vlastní, účelově orientované referenční sítě, obvykle s řádově menším rozsahem.

Existují již nějaké indicie vzniku takové sítě se státní účastí v ČR?

    Již delší dobu se touto problematikou zabývá Český úřad zeměměřický a katastrální. Je pravděpodobné, že v okamžiku, kdy se definitivně dořeší otázky spojené s ISKN, bude snazší zabývat se intenzivně vybudováním referenční sítě pro geodetické účely.

Geoinvest chce svá data z pevné referenční stanice dávat zdarma. Pokud by se k podobnému kroku rozhodly i jiné společnosti, tak to může omezit využití takovéto sítě jen na zákazníky, kteří potřebují data GPS on line. Uživí se pak tato síť?

    To je naprosto logický a správný krok. Geoinvest tak jistě reaguje na potřeby svých zákazníků. Pokud se k poskytování obdobné služby rozhodnou další společnosti, bylo by přínosné, kdyby dalším krokem byly úvahy o standardizaci této služby. Odtud je pak již jen kousek k síti permanentních referenčních stanic GPS. Je ovšem otázkou, jak tuto "standardizaci" provést bez rizika vedlejších účinků. Myslím si, že pozitivní roli zde může sehrát spolupráce se státní institucí, tj. např. s ČÚZK. Životaschopnost sítě by neměla být závislá pouze na poplatcích za poskytovaná data. Myslím si, že trend v současnosti směřuje k tomu, že standardní produkty jsou nabízeny zdarma a zpoplatňují se až další služby nebo rozšíření produktu - zákaznická podpora, speciální funkce apod.

Je síť pevných refenčních stanic tak báječná, že nemá mouchy nebo jiné technologické konkurenty?

    Podobně jako v každém jiném případě lze data ze sítě referenčních stanic GPS použít především k účelu, ke kterému jsou určena. A je na zvážení každého uživatele, zda jsou pro něj data resp. služby v případných cenových relacích výhodné. Je nesporné, že v současné době by poptávka po observacích GPS ze sítě referenčních stanic byla vysoká. Uvedený krok společnosti Geoinvest ilustruje, že v první fázi by tuto poptávku mohla uspokojit nabídka dat pro zpracování v režimu postprocessing. Domnívám se, že pro řadu zákazníků by tento krok značně urychlil, zpřesnil a v neposlední řadě zlevnil prováděné práce.

    vyvěšeno: 8.3.2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 3/2001