Geodetick� body jsou z�kladn�m podkladem pro polohopisn� i v��kopisn� m��en� a jejich zobrazen� je tak� p�edm�tem obsahu katastr�ln�ch map. Popis pr�ce s bodov�mi poli je v platn�ch p�edpisech resortu ��ZK, co se t��e vztahu katastru k polohov�m a v��kov�m bodov�m pol�m, zna�n� nevyv�en�. P���inu lze z�ejm� hledat v tom, �e katastr, jako takov�, prakticky nepracuje s v��kopisem.
Jak Katastr�ln� z�kon (�. 344/1992 Sb.), tak jeho prov�d�c� vyhl�ka (�. 190/1996 Sb. v �pln�m zn�n� �. 179/1998 Sb.) a rovn� navazuj�c� N�vod pro obnovu katastr�ln�ho oper�tu a N�vod pro veden� katastru nemovitost� se zab�vaj� t�m�� v�hradn� podrobn�m polohov�m bodov�m polem. V�jimkou v uveden�ch p�episech je �l�nek (3) � 13 vyhl�ky, kter� se t�k� souboru geodetick�ch informac�, kde je uvedeno: �Obsahem bodov�ho pole jsou v�echny trvale stabilizovan� i trvale signalizovan� body polohov�ho a v��kov�ho bodov�ho pole v�etn� p�idru�en�ch bod� �� a tab. 9.2 p��loh � zna�ky bod� bodov�ch pol�. Dal�� je pak je�t� zm�nka o ochran� zna�ek geodetick�ch bod� v N�vodu pro veden� KN a mezi vyjmenovan�mi zna�kami jsou t� uvedeny z�kladn� nivela�n� body.
Mimo uveden� p�edpisy st�le plat� Instrukce pro dokumentaci v�sledk� geodetick�ch a kartografick�ch prac� v�etn� p��loh z roku 1987. V p��loh�ch je uveden seznam �ady elabor�t� t�kaj�c�ch se v��kov�ch bodov�ch pol�. Pojet� je v�ak samoz�ejm� z pohledu informac� o ulo�en� t�chto elabor�t�, nikoli o jejich tvorb� a aktualizaci.
�vodem je nutno konstatovat, �e zp�sob veden� podrobn�ch bodov�ch pol� nen� na v�ech pracovi�t�ch zcela jednotn�, zejm�na co do pou�it� programov�ho vybaven� v p��pad�, �e �daje v�bec existuj� v digit�ln� podob�.
Digitalizace �daj� o bodech bodov�ch pol� je ve srovn�n� s jin�mi ��stmi katastr�ln�ho oper�tu zna�n� ni���, v �ad� p��pad� nulov�. Pro srovn�n� uv�d�m stav digitalizace z�kladn�ch ��st� katastr�ln�ho oper�tu:
� 100% digitalizace.
� prob�h�, v sou�asn� dob� digitalizov�no cca 13% �zem�, dokon�en� v roce 2006.
� seznamy sou�adnic, prakticky 100% digitalizace,
� geodetick� �daje ZhB - v digit�ln� podob� 40-60% bod�,
� geodetick� �daje PBPP - v digit�ln� podob� do 10% bod�,
� prob�h� p�i dopl�ov�n� ZhB nebo PBPP p�i nov�m mapov�n�.
� pouze analogov� (pap�rov�) evidence v�ech bod�.
S ohledem na nulov� stav digitalizace bod� v��kov�ch bodov�ch pol�, je dal�� obsah refer�tu sm�rov�n p�ev�n� k problematice podrobn�ch polohov�ch bodov�ch pol�.
Evidence a registry podrobn�ch polohov�ch bodov�ch pol� �
ZhB � ��slo typu 09TTTTCCCP, kde
TTTT = ��slo TL
CCC = ��slo bodu (��sla 1 a� 500 v TL spolu se ZBP, od
roku 1995 ��sla 201 a� 500 v TL)
P = ��slo p�idru�en� (pro centrum je �0�)
Pozn�mka: Nelze vylou�it je�t� star�� zp�sob z�pisu ��sla p�idru�en�ho bodu a sice ve tvaru:
09TTTTPCCC
PBPP � ��slo typu XX0000CCCC, kde
XX = pracovn� ��slo katastr�ln�ho �zem� (po dobu
mapov�n� nebo n�sledn� p�id�leno)
CCCC = ��slo bodu (501 a� 3999 v r�mci katastr�ln�ho �zem�)
ZhB � jako p�edchoz�, prv� dv� cifry �09� roz���eny na �0009�
(v�etn� pozn�mky)
PBPP � jako p�edchoz�, cifry �XX� nahrazeny �KKK0�, kde
KKK = ��slo kat.�zem� v okrese podle SPI
Pozn�mka: Pro z�znam ��sla bodu ze sousedn�ho okresu do DKM se 0 na �tvrt� pozici nahrazuje po�adov�m ��slem sousedn�ho okresu.
Obsah geodetick�ch �daj� je stanoven v bodech 6 (ZhB) a 7 (PBPP) p��lohy k vyhl�ce, form�ln� �prava je pak stanovena p��slu�n�mi tiskopisy. Z pohledu evidence je st�le vedena klasick� pap�rov� forma na uveden�ch tiskopisech.
V letech 1994-96 byla v prost�ed� programu KOKE�/DOS vytvo�ena makra pro tvorbu v�kres� formul��� geodetick�ch �daj�, nejprve pro ZhB a n�sledn� i pro PBPP. T�mto programem je v sou�asn� dob� zpracov�na asi polovina geodetick�ch �daj� ZhB a asi desetina geodetick�ch �daj� PBPP (viz kapitola 2). Uveden� program se specializovan�mi makry je pou��v�n v cel�m resortu s v�jimkou severo�esk�ho regi�nu, kde byl pro tyto ��ely vyvinut vlastn� SW.
Nutno v�ak konstatovat, �e popsan� zp�sob tvorby geodetick�ch �daj� nebyl koncipov�n jako zp�sob jejich veden�, ale pouze jako prost�edek k vytvo�en� (tisku) klasick�ho formul��e. Zdrojov� v�kresy takto vytvo�en�ch geodetick�ch �daj� byly v p�ev�n� v�t�in� uchov�ny (form�t VYK programu KOKE�).
Mimo popsan� zp�soby veden� geodetick�ch �daj� byl p�ed n�kolika lety v plze�sk�m katastr�ln�m ��ad� zaveden datab�zov� syst�m veden� obsahu t�chto �daj� pro ZhB p�evzat� ze Z� a sice pod datab�z� Oracle 7.
Evidence podrobn�ch v��kov�ch bodov�ch pol� -
Je realizov�na pouze klasick� analogov� evidence, tedy ru�n� z�kres bod� do p�ehled� v map�ch SMO-5 a ru�n� vyhotovovan� nivela�n� �daje.
Z ji� uveden�ch skute�nost� vypl�v�, �e v oblasti podrobn�ch bodov�ch pol� existuje jen jist� omezen� mno�ina digit�ln�ch dat vhodn�ch pro migraci do nov�ho syst�mu. Jedn� se fakticky jen o seznamy sou�adnic a geodetick� �daje a to n�sleduj�c�m postupem:
��slo_bodu Y X v��ka k�d kvality
Sou�asn� stav programov�ho syst�mu nov�ho ISKN pro oblast BP vykazuje zat�m n�kter� nedostatky, kter� by m�ly b�t odstran�ny nejpozd�ji v pr�b�hu roku 2001. Jedn� se zejm�na o n�sleduj�c� skute�nosti:
Bezprost�edn� po migraci budou v pln� m��e napln�ny tabulky v�emi �daji pro asi 50% ZhB a nejv��e pro 10% PBPP. V p��pad� ostatn�ch bod� budou napln�ny jen z�kladn� �daje a to ��sla bod�, sou�adnice, v��ky a k�dy kvality a to v�etn� bod� ZBP polohov�ho z existuj�c� centr�ln� datab�ze.
Chyb�j�c� �daje bude nutno postupn� naplnit ji� funkcemi nov�ho ISKN na z�klad� klasick�ch analogov�ch podklad� (st�vaj�c� pap�rov� geodetick� a nivela�n� �daje) pro v�echny polohov� body v��e uveden� a pak tak� ve�ker� data bod� v��kov�ch bodov�ch pol�.
Tato �innost si jist� vy��d� ur�it� �asov� obdob�, v sou�asn� dob� t�ko odhadnuteln� a po toto p�echodn� obdob� budou muset katastr�ln� ��ady pracovat v oblasti �kombinovan�, tj. jak s vyu�it�m funkc� nov�ho syst�mu, tak s dosavadn�mi analogov�mi (pap�rov�mi) elabor�ty.
Ve�ker� nov� vznikl� geodetick� body po migraci dat budou ji� po�izov�ny funkcemi nov�ho syst�mu a postup pr�ce v tomto syst�mu je ve stru�nosti n�sleduj�c�:
vyv�eno:
Z �asopisu Zem�m��i� �. 3/2001 | ||||
![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |