[Home Page]   

Evidence a registry podrobných bodových polí - současný stav a jeho přechod do zdokonaleného ISKN

  • Úvod – podrobná bodová pole a Katastr nemovitostí.

    • Geodetické body jsou základním podkladem pro polohopisná i výškopisná měření a jejich zobrazení je také předmětem obsahu katastrálních map. Popis práce s bodovými poli je v platných předpisech resortu ČÚZK, co se týče vztahu katastru k polohovým a výškovým bodovým polím, značně nevyvážený. Příčinu lze zřejmě hledat v tom, že katastr, jako takový, prakticky nepracuje s výškopisem.

    Jak Katastrální zákon (č. 344/1992 Sb.), tak jeho prováděcí vyhláška (č. 190/1996 Sb. v úplném znění č. 179/1998 Sb.) a rovněž navazující Návod pro obnovu katastrálního operátu a Návod pro vedení katastru nemovitostí se zabývají téměř výhradně podrobným polohovým bodovým polem. Výjimkou v uvedených přepisech je článek (3) § 13 vyhlášky, který se týká souboru geodetických informací, kde je uvedeno: “Obsahem bodového pole jsou všechny trvale stabilizované i trvale signalizované body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů …” a tab. 9.2 příloh – značky bodů bodových polí. Další je pak ještě zmínka o ochraně značek geodetických bodů v Návodu pro vedení KN a mezi vyjmenovanými značkami jsou též uvedeny základní nivelační body.

    Mimo uvedené předpisy stále platí Instrukce pro dokumentaci výsledků geodetických a kartografických prací včetně příloh z roku 1987. V přílohách je uveden seznam řady elaborátů týkajících se výškových bodových polí. Pojetí je však samozřejmě z pohledu informací o uložení těchto elaborátů, nikoli o jejich tvorbě a aktualizaci.

     

  • Současný způsob vedení podrobných bodových polí

    • Úvodem je nutno konstatovat, že způsob vedení podrobných bodových polí není na všech pracovištích zcela jednotný, zejména co do použití programového vybavení v případě, že údaje vůbec existují v digitální podobě.

    Digitalizace údajů o bodech bodových polí je ve srovnání s jinými částmi katastrálního operátu značně nižší, v řadě případů nulová. Pro srovnání uvádím stav digitalizace základních částí katastrálního operátu:

    … 100% digitalizace.

    … probíhá, v současné době digitalizováno cca 13% území, dokončení v roce 2006.

    … seznamy souřadnic, prakticky 100% digitalizace,

    … geodetické údaje ZhB - v digitální podobě 40-60% bodů,

    … geodetické údaje PBPP - v digitální podobě do 10% bodů,

    … probíhá při doplňování ZhB nebo PBPP při novém mapování.

    … pouze analogová (papírová) evidence všech bodů.

    S ohledem na nulový stav digitalizace bodů výškových bodových polí, je další obsah referátu směrován převážně k problematice podrobných polohových bodových polí.

    Evidence a registry podrobných polohových bodových polí –

    1. Klasická analogová evidence

      1. Seznamy souřadnic

    ZhB … číslo typu 09TTTTCCCP, kde

    TTTT = číslo TL

    CCC = číslo bodu (čísla 1 až 500 v TL spolu se ZBP, od

    roku 1995 čísla 201 až 500 v TL)

    P = číslo přidružení (pro centrum je “0”)

    Poznámka: Nelze vyloučit ještě starší způsob zápisu čísla přidruženého bodu a sice ve tvaru:

    09TTTTPCCC

     

    PBPP … číslo typu XX0000CCCC, kde

    XX = pracovní číslo katastrálního území (po dobu

    mapování nebo následně přiděleno)

    CCCC = číslo bodu (501 až 3999 v rámci katastrálního území)

    ZhB … jako předchozí, prvé dvě cifry “09” rozšířeny na “0009”

    (včetně poznámky)

    PBPP … jako předchozí, cifry “XX” nahrazeny “KKK0”, kde

    KKK = číslo kat.území v okrese podle SPI

    Poznámka: Pro záznam čísla bodu ze sousedního okresu do DKM se 0 na čtvrté pozici nahrazuje pořadovým číslem sousedního okresu.

        1. Geodetické údaje

          2. Obsah geodetických údajů je stanoven v bodech 6 (ZhB) a 7 (PBPP) přílohy k vyhlášce, formální úprava je pak stanovena příslušnými tiskopisy. Z pohledu evidence je stále vedena klasická papírová forma na uvedených tiskopisech.

          V letech 1994-96 byla v prostředí programu KOKEŠ/DOS vytvořena makra pro tvorbu výkresů formulářů geodetických údajů, nejprve pro ZhB a následně i pro PBPP. Tímto programem je v současné době zpracována asi polovina geodetických údajů ZhB a asi desetina geodetických údajů PBPP (viz kapitola 2). Uvedený program se specializovanými makry je používán v celém resortu s výjimkou severočeského regiónu, kde byl pro tyto účely vyvinut vlastní SW.

          Nutno však konstatovat, že popsaný způsob tvorby geodetických údajů nebyl koncipován jako způsob jejich vedení, ale pouze jako prostředek k vytvoření (tisku) klasického formuláře. Zdrojové výkresy takto vytvořených geodetických údajů byly v převážné většině uchovány (formát VYK programu KOKEŠ).

          Mimo popsané způsoby vedení geodetických údajů byl před několika lety v plzeňském katastrálním úřadě zaveden databázový systém vedení obsahu těchto údajů pro ZhB převzatý ze ZÚ a sice pod databází Oracle 7.

          Evidence podrobných výškových bodových polí -

          Je realizována pouze klasická analogová evidence, tedy ruční zákres bodů do přehledů v mapách SMO-5 a ručně vyhotovované nivelační údaje.

           

        2. Přechod na zdokonalený ISKN – migrace dat

          3. Z již uvedených skutečností vyplývá, že v oblasti podrobných bodových polí existuje jen jistá omezená množina digitálních dat vhodných pro migraci do nového systému. Jedná se fakticky jen o seznamy souřadnic a geodetické údaje a to následujícím postupem:

        3. Příprava dat do rozhraní –

      • Export seznamů souřadnic bodů do textové formátu typu RES, tj.:

    Číslo_bodu Y X výška kód kvality

          1. Importy a vlastní migrace

            1. Zdokonalený ISKN – vedení bodových polí.

              2. Současný stav programového systému nového ISKN pro oblast BP vykazuje zatím některé nedostatky, které by měly být odstraněny nejpozději v průběhu roku 2001. Jedná se zejména o následující skutečnosti:

              1. Chybí podpora kresby místopisných náčrtů a detailů pro geodetické nebo nivelační údaje (zatím je možno jen vložit předem připravený soubor).

              2. Nevyjasněný způsob uložení obrázků místopisných náčrtů v rastrovém formátu.

              3. Generování výstupu geodetických a nivelačních údajů ve formální úpravě shodné nebo podobné stávající platné úpravě.

                4. Bezprostředně po migraci budou v plné míře naplněny tabulky všemi údaji pro asi 50% ZhB a nejvýše pro 10% PBPP. V případě ostatních bodů budou naplněny jen základní údaje a to čísla bodů, souřadnice, výšky a kódy kvality a to včetně bodů ZBP polohového z existující centrální databáze.

                Chybějící údaje bude nutno postupně naplnit již funkcemi nového ISKN na základě klasických analogových podkladů (stávající papírové geodetické a nivelační údaje) pro všechny polohové body výše uvedené a pak také veškerá data bodů výškových bodových polí.

                Tato činnost si jistě vyžádá určité časové období, v současné době těžko odhadnutelné a po toto přechodné období budou muset katastrální úřady pracovat v oblasti “kombinovaně”, tj. jak s využitím funkcí nového systému, tak s dosavadními analogovými (papírovými) elaboráty.

                Veškeré nově vzniklé geodetické body po migraci dat budou již pořizovány funkcemi nového systému a postup práce v tomto systému je ve stručnosti následující:

                  1. Rezervace čísla bodu v případě ZhB a PBPP, v případě výškových bodů se rezervace neprovádí, v případě PBPP je možnost vazby na konkrétní ZPMZ.

                  2. Pořízení dat nového bodu zadáváním dat z klávesnice nebo možnost importu ve specifickém formátu – bod je ve stavu “pořizován”.

                  3. Uložení údajů o bodu do stavu “pořízen” a následná kontrola vložených dat.

                  4. Na základě kontroly zplatnění bodu do stavu “přítomnost” nebo návrat do stavu “pořizován”.

                  5. Vydávání údajů platných bodů (jen ze stavu “přítomnost”).

                  6. Možnost editace některých údajů, zrušení bodu (stav “minulost”), pořízení další verze nebo případně obnovení platnosti zrušeného bodu

    Tento referát zazněl 1. 2. 2001 na semináři "Prostorový referenční rámec na území ČR" v Brně a je též publikován ve sborníku referátů, který vydal ZÚ v Praze.

       

    ing. Jan Machaň
    Katastrální úřad v Opavě

        vyvěšeno:

    Z časopisu Zeměměřič č. 3/2001
    [Server] [Rezort ČÚZK] [Katastr Nemovitostí] [Geodezie] [Pošta]