Vážení čtenáři, rádi bychom Vás upozornili zejména na základní změny zákonů, které budou jsou účinné od 1.1.2001. Tento dopis má pouze rámcový význam a nemůže zohledňovat konkrétní situace.

I. Tímto dopisem si dovolím navázat na Vaše dřívější dotazy. Úvodem Vám ještě připomenu zásadní novelu živnostenského zákona č. 356/1999 Sb. a těm, kteří to ještě neudělali připomenu, že do 1.3.2001 jsou povinni živnostenskému úřadu doložit doklady o vlastnickém nebo jiném právu k objektům nebo místnostem, kde je umístěno sídlo společnosti či místo podnikání fyzické osoby (liší-li se místo podnikání od bydliště).

II. Od 1.1.2001 dochází zák.č.155/2000 Sb. dochází k novelizaci zákoníku práce a rovněž od 1.1.2001 dochází k novelizaci zákona o mzdě č. 1/1992 Sb. (mění se např. výše příplatku za práci ve svátek apod.) Hlavním cílem novely zákoníku práce je harmonizace českého pracovního práva s právem Evropských společenství, zejména pokud jde o problematiku rovných příležitostí pro muže a ženy, pracovních podmínek a sociálního dialogu.

1. Je zakotvena zásada rovného zacházení se všemi zaměstnanci při jejich přijímání do pracovního poměru, v pracovních podmínkách, odměňování za práci, odborné přípravě i v možnostech povýšení atd. Je zakotven zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích z důvodu pohlaví a z dalších důvodů vyjmenovaných v § 1 odst. 4 (např. z důvodu rasy, barvy pleti, věku, manželského a rodinného stavu atd.). v pracovněprávních vztazích. Zaměstnanec se při porušení rovného zacházení s muži a ženami má právo domáhat u soudu upuštění od porušování, odstranění následků a přiměřeného zadostiučinění. Pokud by byla snížena ve značné míře důstojnost zaměstnance nebo jeho vážnost na pracovišti, má právo i na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Zásada rovnosti i zákaz diskriminace platí i před uzavřením pracovního poměru.

2. U zaměstnavatelů, kde nyní působí odbory, tyto dále zůstávají a hájí práva zaměstnanců. U zaměstnavatelů, kde odbory nepůsobí, budou komunikaci obou stran obstarávat nově zřizované rady zaměstnanců, má-li zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců. U zaměstnavatelů, působících ve více členských zemích EU a za splnění určitých podmínek, budou k tomuto účelu fungovat evropské rady zaměstnanců. Dále je upraven institut zástupců zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnavatelů, u kterých nejsou činné odbory a zaměstnává-li zaměstnavatel více než 10 zaměstnanců. Zaměstnanci mají právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je zejména povinen informovat zaměstnance např. o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jiných v zákoně stanovených případech. Došlo i ke změně výpovědních důvodů ze strany zaměstnavatele a to tzv. organizačních výpovědních důvodů. Ust. § 46 odst 1 písm. a), písm. b) nyní zní: Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z těchto důvodů:

3. Nejdůležitější práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru zaměstnavatel musí uvést buď v pracovní smlouvě anebo musí o nich zaměstnance písemně informovat do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru dle ust. § 32 odst. 3 zákoníku práce.

Pracovní smlouva může obsahovat další ujednání, z. Z nich je nově upravena konkurenční doložka v § 29 odst. 2 zák. práce či odchodné u vedoucích zaměstnanců, u nichž se pracovní poměr zakládá jmenováním nebo volbou. Pokud od 1.1.2001 chce zaměstnavatel vysílat zaměstnance na pracovní cestu, musí to nyní s ním sjednat předem v pracovní smlouvě. Konkurenční doložku, odchodné a vysílání na pracovní cestu, pokud zaměstnavatel chce využít těchto institutů či vysílat zaměstnance na pracovní cesty, je nutné upravit dodatkem ke stávajícím pracovním smlouvám. Nově lze sjednat zkušební dobu s absolventy a mladistvými.

III. Od 1.1.2001 zejména dochází zák. č. 30/2000 Sb. dochází také ke k rozsáhlé změně občanského soudního řádu. Cílem novelizace je zkvalitnit soudní řízení a zefektivnit výkon rozhodnutí a sjednotit terminologii atd. Pro Vás by mohlo být zajímavé, že došlo i ke změně exekucí. Nově je zakotven institut prohlášení o majetku. K prohlášení o majetku soud vyzve dlužníka na návrh věřitele, jenž doloží, že má vykonatelnou peněžitou pohledávku, která nemohla být uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu dlužníka u banky. Odmítnutí povinnosti učinit prohlášení o majetku nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů je trestným činem. Nově je možné postihnout výkonem rozhodnutí podíl v obchodní společnosti (s výjimkou akciové společnosti) a členská práva a povinnosti v družstvu. Připomínám, že právo vykonat pravomocné rozhodnutí se dle občanského zákoníku promlčuje ve lhůtě 10 letech od právní moci rozhodnutí a dle obchodního zákoníku skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí uplynutím 10 let ode dne, kdy počala běžet poprvé (nejčastěji den následující po splatnosti).

Dále novela klade důraz na dokladování a prokazování svých tvrzení v soudním řízení, a to i pro žalovaného. Ve sporném řízení je nově zaveden princip tzv. neúplné apelace. Tento princip lze vyjádřit tak, že v odvolacím řízení nelze – zásadně – uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, neboť věc má být po skutkové stránce vyřízena před soudem prvního stupně. Dále je zavedeny nové procesní prekluzivní (propadné) lhůty, jejichž nesplnění může znamenat neúspěch v soudním řízení.

IV. Od 1.1.2001 dochází rovněž k novelizaci občanského zákoníku, a to zejména v úpravě zástavního práva, a nově jsou upraveny tzv. spotřebitelské smlouvy. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na straně druhé dodavatel. Pro dodavatele se u těchto smluv rozšířily povinnosti, přičemž při jejich nesplnění je plynou z ust. občanského zákoníku pod sankcí relativní neplatností závazkového vztahu. určité povinnosti.

V. To nejdůležitější nakonec, v V neposlední řadě dochází od 1.1.2001 zák. č. 370/2000 Sb. ke změně obchodního zákoníku. Předpokládám, že i ve Vaší praxi je tento právní předpis nejvíce využíván, a proto se na příslušné změny zaměřím podrobněji.

1.1. Novela rozlišuje sídlo skutečné a sídlo zapsané. Platí, že podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné sídlo nebo místo podnikání Tím je přesná adresa místa, z něhož je fakticky řízen, tj. odkud vychází řídící moc statutárního orgánu právnické osoby. Nesplnění této povinnosti může mít za důsledek vznik odpovědnosti za škodu statutárního orgánu za škodu, popř. i jejich trestní odpovědnost. Zápis skutečného sídla do obchodního rejstříku bude muset být proveden do 1.1.2002.

Jako adresu sídla právnické osoby (dále jen “PO”) anebo místa podnikání fyzické osoby (dále jen “FO”) bude nutné uvádět :

1.2. Povinnost zapsat se do obchodního rejstříku platila dosud pouze pro právnické osoby s tím, že nyní vzniká i některým FO - § 3 odst. 2,3 obch. zák. Dosud se fyzické osoby se zapisovaly buď dobrovolně na svou žádost, nebo povinně pouze zahraniční FO.

a) jejichž výše čistého obratu zjištěná podle zvláštního právního předpisu, tedy zák.č. 563/1991 Sb. o účetnictví, dosáhla nebo překročila v posledních dvou účetních obdobích částku, která zakládá povinnost ověření účetní závěrky auditorem, tedy podle § 20 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona je touto hraniční částkou 40.000.000 Kč,

Všechny tyto FO jsou povinny podat návrh na zápis do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, co jimjí tato povinnost vznikla, tedy buď poté, co nastane určitá skutečnost, která tuto povinnost zakládá (např. v budoucnu se zjistí, že čistý obrat za poslední dvě účetní období činí více než 40.000.000 Kč) anebo poté, co po 1.1.2001 hodlají chce zahájit podnikatelskou činnost a naplňujíe některou z výše uvedených podmínek.

1.3. Dochází ke Změně pojmů, např.ke kterým dochází (ze “základního jmění” na “základní kapitál”, z “obchodního jména” na “firmu” – nejde však přitom o pouhou záměnu pojmů, firmu mají toliko podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, z “roční účetní závěrky” na “řádná účetní závěrka” apod. Po 1.1.2001 je tedy nutné tyto nově zavedené pojmy používat, a to např. při úkonech prováděných v souvislosti se změnami společenských listin či při provádění změn a zápisů do obchodního rejstříku. ), a které se týkají údajů zapsaných v obchodním rejstříku i bez návrhu a bez řízení provede rejstříkový soud nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti novely tedy do konce roku 2002.

1.4. V § 13a obch. zák. novela zavádí povinnost podnikatele na všech obchodních listinách (objednávky, obchodní dopisy, faktury) uvádět následující údaje:

e) výše základního kapitálu – dobrovolně, ale za podmínky, že byl základní kapitál zcela splacen.

Ustanovení o obchodních listinách se vztahuje na všechny podnikatele podle § 2 odst. 2, tedy nejen na ty zapsané v OR.

1.5. Pozornosti by neměly ujít také změny týkající se obchodního rejstříku. Od 1.1.2001 jsou zrušeny krajské obchodní soudy. Nadále budou ve věcech obchodního rejstříku rozhodovat krajské soudy (v Praze to bude Městský soud v Praze) dle sídla navrhovatele.

Nestanoví-li novelizovaný obchodní zákoník jinak, ustanovení společenských smluv a stanov upravující práva a povinnosti společníků nebo společnosti v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona pozbývají platnosti 1.1.2001. To neplatí pro pravidla o svolání valné hromady.

Novela obchodního rejstříku rozšířila okruh skutečností, které se mají zapisovat do OR, jakož i listin, které se mají ukládat do sbírky listin vedené u OR. Ten, kdo má povinnost nechat provést daný zápis nebo uložit danou listinu, je povinen takto učinit do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona tedy do 1.1.2002. Tuto povinnost stanoví zákon osobám pro konkrétní skutečnost/okruh skutečností či listinu/druh listin (např. u zápisu výše obchodního podílu každého společníka v s.r.o. jednatel/jednatelé s.r.o., podpisový vzor členů představenstva do sbírky listin dodává celé představenstvo pokud stanovy neurčují, že jedná např. předseda představenstva samostatně apod.). Do sbírky listin je nutné doložit zejména tyto následující dokumenty, pokud tam již nejsou-li již ve sbírce uloženy: podpisové vzory členů statutárních orgánů . tedy jednatelů u s.r.o. nebo členů představenstva, notářský zápis o uzavření smlouvyě o změně rozsahu společného jmění , výroční zprávy a další dokumenty, jejichž povinnost zakládat do sbírky listin je již od 1.7.1996atd. Již od 1.5.2000 je účinná novela trestního zákona, která v ust. § 125 odst. 2 TZ stanoví, že nesplnění povinnosti uložit listinu do sbírky listin je trestným činem, rovněž jako nepodání návrhu na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu, současně tím však musí dojít k ohrožení nebo omezení práv jiného, aby byla naplněna formální stránka trestného činu.

Je tedy nutné zjistit, co bylo zapsáno do OR – z výpisu, a také, co je v současné době obsahem sbírky listin Vaší společnosti a chybějící údaje a listiny doplnit do 31.12.2001. V případě nedodržení těchto povinností a zároveň pokud dojde k ohrožení nebo omezení práv jiné osoby, se tím vystavujete trestněprávní odpovědnosti.trestnímu stíhání dle § 125 odst.2 trestního zákona, tj. pro trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, ze který hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v krajním případě až pět let, nebo zákaz činnosti anebo peněžitý trest.

1.6. Důležité ustanovení je obsaženo v § 31a obch. zák., p Přestože toto ustanovení je účinné již od 1.5.2000, resp. a částečně také až od 25.10.2000., je vhodné na toto ustanovení upozornit. Stanoví za určitých okolností a určitým osobám zákaz účasti v orgánech nebo některých funkcích právnické osoby (– tedy obchodní společnosti). za určitých okolností některým osobám. Orgány společnosti, případně funkce, které mohou být zapovězeny pro určité osoby, jsou:

- v době od jednoho roku před podáním návrhu na prohlášení konkursu do dne podání

takového návrhu anebo

Tento zákaz trvá:

Další podmínkou tohoto zákazu je skutečnost, že tato osoba nevykonávala svou funkci s péčí řádného hospodáře. Došlo-li anebo také to, že k úpadku došlo v důsledku porušení povinnosti třetí osobou, pak se zákaz neuplatní. Důkazní břemeno přitom nese dotčená osoba, jež se uchází o funkci – dokazuje, že vykonávala předchozí funkci s péčí řádného hospodáře.

S účinností od 25.10.2000 je tento zákaz změkčen možností dodatečně potvrdit jmenování nebo volbu takovéto osoby orgánem, který ji do funkce jmenoval nebo zvolil (zde se vyžaduje souhlas alespoň 2/3 přítomných). Jinak ji ten samý orgán má odvolat. V bodě 34. přechodných ustanovení novely se stanoví, že osobám, které ke dni účinnosti novely nesplňují požadavky na výkon funkce orgánu nebo člena orgánu podnikatele – právnické osoby, končí jejich funkce nejpozději uplynutím tří měsíců ode dne nabytí účinnosti novely, tj. dnem 1.4.2001.

2.1. Základní kapitál se zvyšuje na 200.000,-- Kč, při podání návrhu na prvozápis do OR musí být splacena nejméně polovina, tedy 100.000,-- Kč. U dosavadních společností není nutné zvyšovat základní kapitál a pokud jej společnost bude zvyšovat, tak nejméně na 200.000,--Kč.

2.2. Doposud mohla být jakákoliv osoba zakladatelem nebo společníkem s.r.o. bez omezení. Novela stanoví tato omezení:

Právnická osoba – společnost s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem či jediným společníkem jiné společnosti. Nadále však v ostatních případech platí možnost založení s.r.o. jedinou osobou. Ale zároveň je zde nová zásada, že jedna fyzická osoba může být jediným společníkem pouze ve třech s.r.o.

2.3. Upravuje se nově ručení společníků a to tak, že společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v OR. Dosud společník ručil pouze do výše svého nesplaceného vkladu.

2.4. Nově je upravena možnost zřídit zástavní právo k zastavit obchodnímu podílu.

2.5. Celá novelizace části obchodního zákoníku pojednávající o obchodních společnostech vychází z několika základních principů:

2.6. Při zakládání společnosti s ručením omezeným musí mít společenská smlouva napříště formu notářského zápisu. Doposud tomu tak bylo pouze u zakladatelské listiny při zakládání společnosti jediným zakladatelem.

2.7. Odpovědnost a ručení:

3.1. Novela neupravuje nadále zaměstnanecké akcie. Dosavadní zaměstnanecké akcie přestávají být zvláštním druhem akcií buď dnem, kdy valná hromada rozhodne o změně na kmenové akcie anebo o změně stanov, jež upraví podmínky pro nabývání kmenových akcií zaměstnanci společnosti anebo ex lege, pokud nedojde k takovému dobrovolnému rozhodnutí, a to dnem 31.12.2002. Do té doby bude s těmito akciemi nakládáno jako se zaměstnaneckými podle dosavadních předpisů, po tomto datu jako s kmenovými. Pro příště jsou přípustné pouze tyto druhy akcií: kmenové, prioritní, zlaté – tj. se zvláštními právy.

3.2. Podstatnou náležitostí stanov akciové společnosti, která má akcie na majitele, je údaj o celostátně distribuovaném deníku, ve kterém bude uveřejňováno oznámení o konání valné hromady (§ 184 odst. 4 obch. zák).

3.3. Základní kapitál se zvyšuje na 2.000.000,-- Kč pro akciové společnosti zakládané bez veřejné nabídky akcií a na 20.000.000,-- Kč (případně vyšší částku pokud tak stanoví zvláštní předpis) pro a.s. zakládané s veřejnou nabídkou akcií, tím je míněn v podstatě postup založení s výzvou k upisování akcií. Společnosti, které však mají doposud základní kapitál nižší, jej však nemusí povinně zvyšovat. Pokud však budou chtít zvýšit své základní jmění, musí jej zvýšit minimálně tak, aby dosáhlo předepsané výše podle této novely.

3.4. Novelizovaný obchodní zákoník připouští spojení více akcií do jedné akcie, s to se souhlasem všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.

3.5. Obchodní zákoník nově upřesňuje otázky nabývání vlastních akcií společností, popř. osobou jí ovládanou a povinnosti z toho vyplývající, oznamování podílů na hlasovacích právech a tzv. nabídku převzetí, s tím že plnění příslušných povinností je od 1.1.2001 podrobeno státnímu dozoru Komise pro cenné papíry, která z a jejich nesplnění může ukládat pokutu až do výše 100 mil. Kč.

3.6. Nová úprava postavení a působnosti orgánů a.s.:

U valné hromady je rozšířena její působnost – viz § 187 odst. 1 obch.zák. Řádná valná hromada musí být svolána do šesti měsíců (namísto dosavadních osmi) od skončení předchozího účetního období. Dále se mění či upřesňují některé podmínky a postupy jednání valné hromady.

U představenstva se zejména zpřísňuje jeho odpovědnost. Má povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Za způsobení škody porušením povinností odpovídá společnosti. Tuto odpovědnost nelze vyloučit dopředu žádným způsobem. Představenstvu nikdo - ani valná hromada - nemůže dávat pokyny týkající se obchodního vedení společnosti (s určitými výjimkami). Jinak se představenstvo řídí zásadami a pokyny valné hromady. Členové představenstva však nesou odpovědnost za škodu způsobenou plněním pokynů valné hromady, je-li ( a pouze v tomto případě) tento pokyn v rozporu s právními předpisy – pochopitelně je připuštěna pouze možnost pokynu, který se netýká obchodního vedení společnosti, anebo sice jde o takovýto pokyn, ale jeho udělení valnou hromadou připouští zákon. Ti členové představenstva, kteří odpovídají za škodu, ručí za určitých podmínek také za závazky společnosti.

Ustanovení o zákazu konkurence a o odpovědnosti se přiměřeně použijí pro dozorčí radu.

4.1. Obchodní zákoník nyní typově upravuje smlouvu o nájmu podniku nebo části podniku, která se ukládá do sbírky listin a musí být schválena valnou hromadou. Pokud byla uzavřena před 1.1.2001 musí být rovněž schválena valnou hromadou a to do 1.1.2002, jinak zaniká. Totéž se týká ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku.

4.2. Velice výrazně je přepracována typová smlouva o obchodním zastoupení.

4.3. Dle ust. § 262 obch. zák. již nelze zcela libovolně si smluvit, že se smlouva s nepodnikatelem řídí ustanoveními obchodního zákoníku.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 3/2001