Při hledání materiálů, týkajících se schvalování katastrálního zákona v PSP ČR, se nám dostal do rukou i stenografický záznam ze schvalování předchůdce našeho zákona - konkrétně projednávání Zprávy výboru rozpočtového o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení z 16. prosince roku 1927. První dojem byl strašlivý - zpráva byla nekonečně dlouhá a použitá čeština značně archaická. Ale čím více se nám dařilo nořit do napjaté atmosféry tehdejšího parlamentu (možná napomohlo i to, že jsme přitom na obrazovce sledovali neméně bouřlivá vystoupení současných poslanců v kauze okolo České televize...), tím zajímavější postřehy vyplývaly na povrch. A to jak obecné povahy - styl vystupování pánů poslanců se za ta léta až tak moc nezměnil - tak povahy ryze geodetické (víte například, že právě z této doby se datuje pojem 'katastrální území'?). Nedalo nám to a o některé výňatky bychom se s vámi rádi podělili.
Hlavní klad zákona viděli všichni diskutující zejména v jeho jednotící funkci: "...Je třeba uvítati, že na místě asi 20 různých zákonů rakouských, uherských a pruských, jež upravovaly evidenci katastru pozemkového, dostává se nám zákona jednoho, v němž celá materie je obsažena..." (posl. Bečák)
Současný stav katastru v Čechách a na Moravě byl vysoce hodnocen - zejména předkladateli zákona: "...katastrální operáty jsou výsledkem dlouhá desetiletí trvajících prací a studií a vynikají namnoze, zejména pokud se zemí historických týče, velmi značnou přesností a dokonalostí ... Zejména jsou to dosud platné a v zemích historických teprve r. 1860 dokončené mapy stabilního katastru, které jsou vyhotoveny ve všech zemích v jednotném měřítku a které svým provedením, technickou přesností, obarvením, značkami, popisem, číslováním parcel, ba i papírem jsou si tak dalece podobny, že se zdají býti vyhotoveny touže osobou a v témže čase..." (posl. dr. Černý)
Hotovou tragédií byl oproti tomu stav katastru na Slovensku a Podkarpatské Rusi - a to už nemluvím o Hlučínsku, o kterém mladší ročníky nemají ani ponětí: "...Jinak je tomu však ve směru tomto na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde katastrální operáty jsou ve stavu často značně nedokonalém a desolátním a v mnohých krajinách i úplně scházejí. Také pozemkový katastr hlučínský, jehož vývoj spočívá ovšem na zcela jiných předpokladech, nemá naznačených předností operátu bývalého pozemkového katastru rakouského..." (posl. dr. Černý)
"...mnohý z kolegov poslancov z historických zemí nemá ani poňatia o tom, aký pozemkový kataster sme zdedili od bývalej správy. Odborníci sa predo mnou vyslovili o ňom, že by bolo lepšie, keby ho vôbec nebolo ... skoro 2/3 slovenského katastru sú v neporiadku ... česká Hypotečná banka postavila svoje filiálky v Bratislave, v Košiciach a v Užhorode. Lenže Hypotečnej banke pri najlepšej vôli je ťažko na Slovensku poskytovať roľníctvu tak potrebný dlhodobý úver, keď je slovenský kataster v absolútnom neporiadku a katastrálné čísla parciel nesúhlasia s číslami parciel v pozemkovej knihe. Ťažkosti v tomto ohľade sú nesmierné, lebo Hypotečná banka nevie v mnohých prípadoch, na ktoré pozemky má dať hypotéku ... Máme na Slovensku aj také obce, ktorým sa katastrálné hárky ztratily alebo nachodia sa v Maďarsku. Sú však aj obce, ako mi tvrdí istý evidenčný úradník, v ktorých komasácia sa previedla pred 40 až 50 rokmi, ale v pozemkovej knihe tento nový 50ročný stav ešte nie je vraj zaznačený ... Tvrdí sa však, že uviesť slovenský kataster do stavu, ktorý by zodpovedal všetkým naň kladeným požiadavkom, vyžadovalo by snaď aj 200 rokov práce..." (posl. dr. inž. Botto)
"...zvláště na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde dosud téměř 1/5 celé rozlohy Slovenska postrádá řádných map katastrálních stejné hodnoty jako u nás na Moravě a v Čechách..." (posl. Bečák)
"...jen čtvrtina Slovenska má katastr v pořádku, a to ještě ne úplném, kdežto na 3/4 Slovenska je katastr jen přibližný, zastaralý, neopravovaný a neshodující se proto se skutečností ani co se držitelů pozemků, ani co se předmětu týče. Za daných poměrů bylo by vyžadovalo vyhotovení nových operátů katastrálních a založení vložek pozemkové knihy doby 132 let. Přímo desolátní poměry byly po převratu na Podkarpatské Rusi, kde dlužno dnes reambulovati více než polovinu všech obcí a kde sice každá obec má své pozemkoknižní protokoly, ale většina jich je v tak ubohém stavu, že by snad bylo lépe - jak odborníci tvrdí - kdyby obce těchto 'pozemkových knih' vůbec neměly..." (posl. inž. Nečas)
Jak je vidět, poměry ve zmíněných oblastech byly natolik ubohé, že se poslanci nedokázali shodnout ani na tom, jaký zlomek se dá použít a kolik let bude trvat náprava. Že k ní však dojít musí bylo evidentní: "...Po stránce technické nařizuje vládní návrh provedení katastrálního měření pro vyhotovení katastrálních map a reambulaci map zastaralých na Slovensku, Podkarpatské Rusi a Hlučínsku, v důsledku čehož pak bude na celém území republiky mapový i písemný operát úplně jednotný..." (posl. dr. Černý)
Podle návrhu měl také zákon definovat, co všechno bude obsahem katastru a katastrálních map: "...Pro každý pozemek budiž uveden podle §u 5 v katastru držitel, výměra, zdělávání, jakostní třída a katastrální výtěžek, anebo pro parcelu pozemku bez katastrálního výtěžku jeho obecné označení nebo pojmenování..." (posl. Schweichhart)
"...Podle vládního návrhu má katastrální mapa napříště vykazovati také půdorysy budov, trvalá zařízení a díla staveb pozemních, vodních, melioračních, vodárenských, železničních, silničních, elektrárenských a jiných, dále polohu mezníků, výškových značek, památek, stromů památkově cenných a pod..." (posl. dr. Černý)
"...když se podíváme na znění §u 6, shledáváme, že podstatnými částkami pozemkového katastru jsou: 'A. Operát měřický, t. j. mapy.' Rád bych věděl, kde zůstaly indikační skizzy, kde zůstaly polní náčrtky, manuály, zápisníky úhlů a zápisníky délek..." (posl. inž. Záhorský)
"...V §u 6 navrhovali jsme doplnění v tom směru, aby za podstatnou část pozemkového katastru, za operát měřický byly považovány nejen mapy, nýbrž i doklady k nim, t. j. indikační skizy, polní náčrtky a manuály..." (posl. inž. Nečas)
Během projednávání padaly nejrůznější návrhy, jak chystané znění vylepšit: "...Podle statistických dat a výsledků při zcelování na Moravě vypočítal vrchní stav. rada inž. Öhm, že provedením zcelování v celé republice získalo by se odstraněním zbytečných mezí a pohraničních brázd celkově nového výměru 132 000 ha orné půdy. Je to plocha mnohem větší než ztracená část Těšínska ... Zcelováním dostane se vedení pozemkového katastru zdarma důkladných katastrálních map..." (posl. Bečák)
"...náš návrh, aby při ustanovení metod katastrálního měření byl brán zřetel na všechny geodetické vymoženosti i se zřením k technické ekonomii ... Rakouské a uherské katastrální předpisy připouštěly celkem dvě měřičské metody: starší - grafickou s měřičským stolem pro venkov a novější - polygonální, čili numerickou pro města..." (posl. inž. Nečas)
"...aby byla připojena tato věta: 'Obce jsou povinny ihned všechny veřejné cesty, které zanikly a jejichž hranice jsou již neznatelné, podle podrobných výměrů map obnoviti, bdíti přesně nad jejich omezením a učiniti přítrž manipulacím sousedních držitelů, tedy odorávání cest nebo jejich zužování, jež by snad i později bylo lze pozorovati. Útraty obnovení hradí stát'..." (posl. dr. Koberg)
"...V ustanoveních, týkajících se hranic katastrálních území, pokládali jsme za nutný dodatek, že omezníkování - nepěkné, nesprávné a nečeské slovo - hranic katastrálních není nutno v případě, když jdou neregulovanými řekami a potoky..." (posl. inž. Nečas)
Soukromé vlastnictví - na které jsme se učili zapomenout a které dnes tak rychle a s mnoha přehmaty musíme oprášit - bylo tehdy téměř nenapadnutelné. Kdepak lézt někomu na jeho pozemek, či mu ho dokonce zabavit: "...Mimo to upravuje vládní návrh otázku náhrady škody při katastrálním řízení a oprávnění zaměstnanců vstupovati na nemovitosti, připouští vyvlastnění ploch, potřebných pro zabezpečení trigonometrických bodů nebo zřízení služebností pro tento účel, a upravuje dále spolupůsobení soudů, veřejných úřadů a orgánů..." (posl. dr. Černý)
"...podle §u 75 musí býti poskytnuty beze vší úplaty cizí pozemky nebo stavby ku postavení státních triangulačních značek atd. Při triangulaci mohou býti pozemky dokonce vyvlastněny..." (posl. Schweichhart)
Prostě jakmile jeden druhému sahá na majetek, bývá oheň na střeše. Platí to dokonce, i když se sahá na majetek obecní: "...Závazek obce, stanovený v bodě 2 §u 56, dodati do doby určené měřickým úředníkem pro podrobné nové měření, pro místní triangulaci nebo polygonisaci bezplatně měřické signály, kolíky, mezníky, povozy, nářadí a jiné předměty, potřebné pro signalisaci nebo označení měřických bodů, jde příliš daleko a dlužno jej výslovně odmítnouti..." (posl. Schweichhart)
"...§ 56 ukládá nová břemena obci. Odstavec druhý praví: 'Mimo to jsou obce povinny dodati zdarma do doby určené měřickým úředníkem pro podrobné nové měření (§ 28, odst. 2) místní triangulaci nebo pro polygonisaci měřické signály, kolíky, mezníky, povozy, nářadí a jiné předměty, potřebné pro signalisaci nebo označení měřických bodů.' ... Vždyť za Rakouska byly tyto věci placeny a to podle místních cen. Proto žádáme, aby slovo 'zdarma' bylo vypuštěno a aby tam stálo: 'Mimo to jsou obce povinny dodati za ceny v místě obvyklé'..." (posl. inž. Záhorský)
Což se předkladatelé snažili vysvětlit a zmírnit: "...obce jsou povinny podle tohoto paragrafu dodati zdarma do určené doby měřickým úředníkem pro podrobné nové měření: měřické signály, kolíky, mezníky, různé nářadí a různé potřeby. V daném případě nejde naprosto o enormní zatížení obce, naopak jde o věci celkem nepatrné, malé hodnoty, které kromě toho zůstávají i po vykonaném měření vlastnictvím obce..." (posl. dr. Černý)
Evidentně velké oblibě se těšilo zavádění nových pojmů. Někdy se až křečovitě opouštěly zavedené termíny jen proto, že nebyly dost 'české': "...Zákon sám má určitá nová pojmenování, která znamenají opuštění dosavadních, tradičně vžitých pojmenování. Jest vítati tuto dobrou snahu, ale všechno má své meze ... např. pojmenování 'vedení katastru' místo 'evidence katastru' je značným odklonem od dosavadní tradice..." (posl. inž. Záhorský)
"...naše pozměňovací návrhy, týkající se změny označení slov 'mapa katastrální' na slova 'katastrální plán' ... jsou požadavkem odborných kruhů, které správně odůvodňují, že označení 'katastrální mapa' je zastaralé a neodpovídá pojmům vědeckým ani odbornému názvosloví. Na druhé straně třeba odsouditi, že navrhovaný zákon opustil starý a dobrý termín 'katastrální obec' a zavedl neurčitý a pochybený termín 'katastrální území'. Stejně nešťastným bylo nahražení dobrého i v lidu dobře vžitého a pochopeného slova 'evidence' slovem 'vedení', jemuž může býti přikládán i význam jiný. Také označení 'užité právo stavební' v zákoně nutno označiti za pochybené..." (posl. inž. Nečas)
"...V §u 7 se mluví o katastrálních územích: 1. Pozemkový katastr jest uspořádán podle katastrálních území, 2. katastrální území jest souvislé území vhodného tvaru s uzavřeným obvodem, jež se kryje buď s obcí politickou (místní) nebo jest její součástí. Ve výjimečných případech může jedno katastrální území obsahovati několik obcí politických (místních) téhož berního okresu..." (posl. Schweichhart)
"...Zajímavé je, co nového přináší nám § 7, který mluví o katastrálním území ... Je naprostý omyl, jestliže se někdo domnívá, že označení 'území' může nám nahraditi dosavadní označení 'obec' ... Co znamená 'území' a co znamená 'obec'? Obec znamená nejen to území, nýbrž i obyvatelstvo na tomto území a znamená také určitou správu tohoto území a tohoto obyvatelstva. Tedy území je něco, co se rozplývá, co nemá hranic..." (posl. inž. Záhorský)
Je vidět, že pojem 'katastrální území' ležel pánům poslancům v žaludku a nešel jim přes jazyk. Ale ani s dalšími pojmy to nebylo lepší: "...V odst. 3 máme téměř nestvůry proti duchu jazyka českého. Mluví se o pracích vceňovacích. Nevím, odkud se to slovo 'vceňování' vzalo, já jsem je však v žádném slovníku jazyka českého nenašel ... Jedině, když jsem prohlédl rakouský tarif v originálu, našel jsem německé slovo 'einschätzen' a patrně toto slovo nemůže býti otročtěji přeloženo než na slovo 'vcenění' ... stačilo označení jediné 'zařazení do tříd'.
...Právě tak obsahuje §2 těchto nepěkných pojmů ... Ke koncitohoto paragrafu odst. 2 se praví:'zůstávají v platnosti, pokud teneto zákon v §u 28 nebo ve III. a IV. hlavě nic jiného nestanoví nebo se z něho jinak nepodává.' Rád bych věděl, co kdo komu ze zákona podává. Snad se chtělo jednoduše říci: 'Ze zákona nevyplývá.'
...§3 začíná:'Pozemkový katastr slouží tomu, aby byl získán podklad' ... mohlo by se místo těchto dvou dlouhých vět tak krásně a jednoduše vysloviti:
'Pozemkový katastr je podkladem.'
...vyskytuje se v poslední větě slovo 'ústřední úřad'. Tento pojem opakuje se v zákoně několikráte. Co je tímto pojmem 'ústřední úřad' míněno? V některých paragrafech znamená 'ústřední úřad' totéž co ministerstvo ... Na některých místech tohoto zákona 'ústřední úřad' znamená ústřední úřad měřický..." (posl. inž. Záhorský)
Inu, použít špatné - nebo jen nové - slovo je věc jistě trestuhodná. Nedovedete si ale představit tu bouři, když vám z výčtu vypadne slovo 'chmelnice': "...V §u 21 je ustanovení: 'Co do druhu se rozlišují A. pozemky atd. ... a) role, b) louky, c) zahrady, d) vinice, e) pastviny, f) lesy, g) močály, jezera a rybníky...' Nikde v této skupině jsem, slavná sněmovno, nenašel chmelnice. Proto nahlédl jsem do originálu tarifu katastrálního a konstatoval jsem, že chmelnice za Rakouska vždycky zařazovány byly buďto, kde byly chmelnice chatrné, do rolí, ale zpravidla do zahrad. Jsem proto toho mínění, že měli bychom do odst. c) tohoto zákona zařaditi zahrady a chmelnice, a to proč? Poněvadž resoluce senátu zněla, že mají býti chmelnice napříště zařazeny jako role..." (posl. inž. Záhorský)
"...při provádění tohoto zákona byly chmelnice při rozvrhu pozemků s katastrálním výtěžkem podle sdělávání zařazovány mezi role. Myslím, že zde není žádné bezpráví. Pokud jsem informován, byla tato resoluce přijata v senátě proto, aby byla zavedena i na tomto poli unifikace, neboť jsme měli jiná ustanovení na Moravě a jiná v Čechách..." (posl. dr. Černý)
...vysvětlili nám předkladatelé. Jenže jak se ukázalo, otázka chmelnic byla tak trochu politický tah:"...Když však, slavná sněmovno, uvážíme, že chmelnice jsou vlastně většinou majetkem našich německých spoluobčanů, vidíme jednu zjevnou koncesi, která se zde dává účastníkům dnešní vlády na újmu státní pokladny, a to na velikou újmu, uvážíme - li, že na jedné straně 27zl. stojí u role, a 76zl. u zahrad nebo chmelnic..."(posl. inž. Záhorský)
Inu, národnostní otázky bývají vždy problematické: "...Sídla katastrálních výkonných úřadů a obvody jejich působnosti budou znovu libovolně stanoveny vládním nařízením. Rozhodně budou zase za sídla katastrálních výkonných úřadů určena výlučně česká města, jak tomu jest také při pozemkové reformě, kde ani jedna jediná obvodová úřadovna nebo přídělový komisariát není v německém městě..." (posl. Schweichhart)
Problematická bývá také uražená ješitnost. Třeba, když někdo má pocit, že měl být přizván k vytváření návrhu zákona: "...tato sněmovna poskytla 30. září t. r. pohostinství mezinárodní geodetické a geofysikální unii. Tato mezinárodní unie, která byla zastoupena v Praze jmény nejzvučnějšími, zasedala v této slavné sněmovně, a je radost čísti zprávu francouzského delegáta Bigoudana, kterou podával pařížské akademii věd, když tak nadšeně se vyslovuje o Češích, když vzpomíná na osudný rok 1870, že byla to Královská učená společnost nauk, která podala protest proti bombardování Paříže, a když čtete v této zprávě, jak s úctou se pohlíží na naše slavné geodety, kteří tak hojnou měrou byli účastni v naší Maffii. Uvažte, že to byl Štefánik, jeden z geodetů, kteří stáli v čele našeho revolučního hnutí, a že cizina má porozumění pro tyto lidi, ale naše republika Československá nechá tyto lidi státi v koutě, když projednáváme zákony ryze odborné!..." (posl. inž. Záhorský)
A představte si, že ono to vlastně bylo jinak: "...Pan prof. Záhorský vytýkal ministerstvu financí, že při sdělávání vládního návrhu o pozemkovém katastru nebyli dotázáni odborníci, zejména nejvyšší odborníci, t. j. profesoři vysokých technických škol ... ministerstvo financí skutečně obrátilo se v r. 1924 na všechny vysoké školy technické, tedy také na techniku pražskou, brněnskou a německou vysokou školu technickou a předložilo jim dotyčný vládní návrh k posouzení ... právě pražská vysoká škola technická, která poslala jako odpověď ministerstvu financí tento přípis: 'K výše naznačenému tamnímu dopisu oznamuje podepsané děkanství ve smyslu usnesení profesorského sboru vysoké školy inženýrského stavitelství ze dne 29. dubna 1924, že proti osnově katastrálního zákona není zde námitek, z kteréhož důvodu se také zdejší profesorský sbor poradní schůze dne 24. dubna 1924 nezúčastnil'..." (posl. dr. Černý)
Už tenkrát se veřejně pralo špinavé prádlo a tepalo do nešvarů: "...Nemáme nejmenší záruky, že při sestavování zvláštních komisí, při stanovení zásad sazeb jakostních tříd, při úpravě odhadních okresů a vceňovacích okrsků, při vyhledávání vzorkových pozemků, při zařazování a klasifikaci jednotlivých pozemků ... budou chráněny zájmy drobných zemědělců a chalupníků. Naléháme na to, aby při sestavování všech těchto komisí platila zásada poměrného zastoupení podle velikosti držby..." (posl. Schweichhart)
"...Chudými obcemi jsou dnes skoro všechny obce a víme, že vyrovnávací fondy jsou dnes nejméně desateronásobně přepsány, právě proto, poněvadž obce mající takové schodky, nemohou činiti nic jiného, než obraceti se na vyrovnávací fond..." (posl. dr. Koberg)
"...obecní statek bude ještě více omezen. Během desítiletí byl podvodem zmenšen o statisíce hektarů. Nejkrásnější lesy a pozemky dostaly se do rukou chtivých obecních veličin..." (posl. Schweichhart)
"...Podle pozemkového katastru máme na Moravě přes 6 mil. pozemkových parcel. Z celkové rozlohy zemědělské půdy, t. j. rolí, luk a pastvin, měli jsme na Moravě rozkouskovanou půdu výměrou 1 200 000 ha, což činí z celkové rozlohy zemědělské půdy 82,6 %. Dodnes provedlo se zcelování, komasace těchto pozemků ve 180 obcích ve výměře 88 000 ha, t. j. 7,3 % celkové zemědělské půdy a téměř u 20 000 účastníků. Slavná sněmovno! Práce tato provedena byla za 28 roků, a já žaluji dnes s tohoto místa, že na Moravě přes 80 obcí volá po provedení zcelení..." (posl. Bečák)
"...Že se vojensky důležité stavby a příslušné pozemky zjišťují a zaznamenávají v katastru jen v dohodě s ministerstvem národní obrany, budiž jen tak mimochodem poznamenáno..." (posl. Schweichhart)
Zákon ještě nebyl přijat, ale některým poslancům již bylo jasné, že termíny v něm určené nebudou dodržovány, že se zákonem vytvoří řada pracovních míst pro 'úřední šimly' a že vlastně nikde není řečeno, z čeho se bude nový katastr financovat: "...katastrální operáty mají býti veřejně vyloženy u příslušného obecního úřadu aspoň po tři dny. Tato lhůta bude jistě ve větších obcích příliš krátká ... Katastrální měřický úřad přezkouší podle §u 43 nejpozději každý šestý rok, shodují-li se zápisy ve veřejné knize a pozemkovém katastru, což jest velice chvalitebné, ale ve skutečnosti se to sotva kdy stane..." (posl. Schweichhart)
"...Není pochybnosti, že novou organisací katastrální služby nastane zvýšení stavu úředníků u katastrálních úřadů ... Jest jasno, že vláda rozhodně bude pomýšleti umístiti nyní v katastrálních úřadech část schopných, snad lépe řečeno neschopných úředníků pozemkového úřadu, kteří nyní pro brzké ukončení první části pozemkové reformy se uvolní..." (posl. dr. Koberg)
"...Osnova zákona, ani důvodová zpráva k ní, jak byla předložena v senátě, nemluví nikde o prostředcích, jimiž má býti dosaženo provedení katastrálního zákona. Zmiňuje se jen o nákladech, jež jsou rozvrženy na 20 let po 10 milionech ročně, ale stranou je nechána úplně otázka organisačních předpokladů a dorostu, který musí být k provedení práce odborně vychován..." (posl. inž. Nečas)
Někteří poslanci upřímně pochybovali o dopadu svých slov (že by oprávněně?), jiní vykřikovali uprostřed projevů svých kolegů a další se bez skrupulí pouštěli do debat a osočování: "...Skoro mně připadá, slavná sněmovno, že to, co přednáším zde, je jen krasořečnění a že mluvím sám pro sebe, poněvadž vím, že to vůbec nebude míti účinku..." (posl. inž. Záhorský)
"Obce se nejdříve obraly o finanční prostředky a teď jim dávají povinnosti! - To je škandál!" (posl. Pik)
"...Pan inž. Nečas zabýval se v úvodu svých vývodů opět pozemkovou daní a označil ji jako daň reakcionářskou, nespravedlivou, která zejména postihuje drobné naše zemědělce a přináší výhody zemědělcům velkým. (Posl. Mikulíček: Totéž jste tvrdil ve výboru!) Já jsem nikdy nic podobného netvrdil. (Posl. Mikulíček: Tvrdil jste, že pozemková daň je nespravedlivá, že velké zatěžuje sotva jednou čtvrtinou toho, čím zatěžuje malé!) To je podstatný omyl, pane kolego, já jsem naopak tvrdil a tvrdím znovu, že přináší právě velmi značné a cenné výhody malým zemědělcům..." (posl. dr. Černý)
Poslanci samozřejmě odsuzovali ukvapenost některých rozhodnutí (jak dlouho by asi tehdy vybírali ředitele České televize?) a neměli iluze o užitečnosti vlastních připomínek: "...U nás odbyt byl katastrální zákon v rozpočtovém výboru senátu za necelé 2 dny, v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny za 6 hodin, při čemž všechny pozměňovací návrhy a resoluce byly bez výjimky zamítnuty, až na tu jedinou chmelařskou..." (posl. inž. Nečas)
K tomu na závěr jen jediná shrnující poznámka - z tehdejšího dlouhého projednávání vzešlo rovných padesát pozměňovacích návrhů (včetně návrhu vrátit zákon zpět k přepracování). Z těchto návrhů nebyl při následném hlasování přijat ani jediný...
Pozn. red.: Celý průběh projednávání zákona v PDF formátu lze nalézt též na Webu Zeměměřiče.
![[Home Page]](../obr/zem_web.gif){kind=small}
![[Katastr Nemovitostí]](../obr/ak_katastr.gif){kind=small}
![[Historie]](../obr/ak_historie.gif){kind=small}
![[Pošta]](../obr/zem_post.gif){kind=small}