[pošta]             Knihovna zeměměřictví a katastru ODIS VÚGTK - 2. díl

[Na začátek] [Zpět]    [Další] [Na konec]
Úvod, historie knihovny
   Jak bylo již uvedeno v prvním díle tohoto článku, součástí Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického ve Zdibech u Prahy (VÚGTK) je Odvětvové informační středisko (ODIS). Toto středisko zajišťuje zejména provoz odborné odvětvové knihovny, vydává speciální odborné publikace a organizuje kurzy a semináře na téma zeměměřictví a KN.
   Založení Knihovny zeměměřictví a katastru ODIS VÚGTK se pak datuje k roku 1954, kdy knihovna převzala fondy veškerých předchozích odborných knihoven státní zeměměřické a katastrální služby. Počátky knihovny však sahají až do doby, kdy byla po vzniku ČSR zřízena Triangulační kancelář Ministerstva financí v Praze. Předchůdcem tohoto ústavu z doby rakouského císařství byla pro naše území Triangulační kancelář rakouského ministerstva financí ve Vídni, kde ve významných funkcích pracovali i čeští geodeti (František Horský 1866 a Jan Marek 1900). Jako triangulátor zde pracoval i Ing. Josef Křovák (1884 - 1951). Tento legendární teoretik i praktik vedl kancelář od doby jejího zřízení v roce 1919. Práce této instituce založily skvělou tradici a úroveň československé zeměměřické a katastrální služby. Její odborná knihovna obsahovala zejména trigonometrické a kartografické tabulky, měřické instrukce, katastrální a měřické zákony, předpisy, návody, a výpočetní a grafické pomůcky. Knihovna sloužila zaměstnancům správní služby zeměměřické a katastrální.
   Mezi knihovny, od nichž knihovna ODIS VÚGTK v době svého založení převzala jejich fondy, patřily dále především knihovna Státního zeměměřického a kartografického ústavu a spolu s ní knihovny Ústředního archivu pozemkového katastru, ZÚ, Redakční knihovny odborných časopisů a další. Od těchto a dalších organizací přebírala knihovna alespoň části jejich knihovního fondu, které se tím zachránily pro budoucnost. Bylo to buď v souvislosti s reorganizacemi nebo při rušení institucí, či jako dary od organizací nebo soukromníků. Jako příklad uvedeme seznam některých institucí, jejichž knihovní fond, nebo alespoň jeho části, knihovna ODIS VÚGTK nyní vlastní (převzato z [Talich, Nejedlý: 1998b], tabulku zpracoval Václav Nejedlý 1998).
Název institucev letech
Triangulační kanc. min. financí v Praze1919 - 42
Zemské finanční ředitelství v Praze - knihovna1919 - 45
X. odbor (zeměměřický) min. financí v Praze1945 - 48
Red. čas. Zeměměřický věstník - red. knihovna1913 - 30
Dr. Ing. Václav Elznic - soukromá knihovna1950
Vojenský zeměpisný ústav v Praze1919 - 39
Zeměpisný ústav min. vnitra - Knihovna
Geographisches Institut Ministeriums Innern - Bücherei1939 - 42
Zeměměřický úřad Čechy a Morava - knihovna
Landesvermessungsamt Böhmen und Mähren - Bücherei1942 - 45
Konfiskáty knih německých institucí školských a vědeckých v ČSR1660 - 45
Zeměměřický úřad - Knihovna1945 - 50
Ústřední archiv pozemkového katastru v Praze1928 - 50
Knihovna ministerstva veřejných prací1950
Státní zeměměř. a kartograf. ústav v Praze (SZKÚ)1951 - 53
ICRCM - knihovna (Mezinárodní centrum pro recentní pohyby zemské kůry)1971 - 96
VÚGTK - knihovna1954 - dosud

   Za 80 let naší státní zeměměřické a katastrální služby byly nashromážděny nesmírně cenné materiály, monografie, časopisy, sborníky a jiné dokumenty. Nyní má knihovna na přibližně 43 tisíc svazků a odhadem asi 175 až 200 tisíc bibliografických referencí neboli anotací článků, knih atd. (přesný počet není znám). Je to největší a nejúplnější knihovna v ČR pro obory: geodetická astronomie, kosmická geodezie, matematická a fyzikální geodezie, geodynamika, geodezie nižší a vyšší, gravimetrie, mapování, fotogrammetrie pozemní a letecká, katastr nemovitostí, kartografie včetně kartografické polygrafie, DPZ a automatizace zeměměřictví a katastru.
   V současnosti je knihovna systematicky vedena, doplňována a rozvíjí činnost jako rezortní odvětvová knihovna v celostátním měřítku. Kromě knih a časopisů soustředí ve svých sbírkách encyklopedická díla, sborníky z vědeckých konferencí, výzkumné zprávy, cestovní zprávy, normy, zpravodaje a věstníky, sbírky zákonů našeho státu od roku 1918 a jinou dokumentaci. Nyní je to největší odborná knihovna toho druhu v zemích bývalého Československa, ale ani jinde v okolních zemích není známá takto specializovaná knihovna tohoto rozsahu. V rámci mezinárodní výměnné služby si knihovna vyměňuje materiály a periodika s několika zahraničními knihovnami podobného zaměření. Nejstarší zde uchovávaná kniha je z roku 1660: Pantometrum Kircherianum ad Serenissimum Christianum, další knihy o matematice a geometrii již z roku 1674. Přírůstky zahraniční literatury a periodik knihovna hlásí do databáze celostátní evidence zahraniční literatury v Národní knihovně v Praze.
   Nová domácí i zahraniční literatura je informačně zpracovávána ve vydávaném knihovním dvouměsíčníku "Novinky zeměměřické knihovny". Nyní je věnována největší pozornost KN u nás i ve světě, GIS, metodám GPS, převratným technologiím ve fotogrammetrii, elektronickým technologiím a databázovým systémům pro automatizaci zeměměřictví a katastru. V poslední době se rešeršní činnost zaměřuje zejména na KN a všechny moderní souvislosti. Ediční činnost střediska je zaměřena na zpracování a publikování výsledků odborné a výzkumné činnosti ústavu. Středisko dále pořádá semináře a kurzy na odborná témata, zejména z problematiky nových katastrálních předpisů.
   Knihovna je veřejně přístupná každý pracovní den od 8:00 do 15:30 hod. a výpůjčky jsou zdarma. Přesto z důvodů svého umístění za hranicemi Prahy ve Zdibech, mimo dosah městské hromadné dopravy, představuje dosud málo využívaný zdroj odborných informací. Krátká návštěva knihovny je totiž pro čtenáře "celodenním výletem" a především počet čtenářů – studentů je nyní velmi nízký. V důsledku to znamená veliké snížení využívání všech informačních fondů střediska včetně knihovny. Nyní však dochází ke zlomu v této situaci. Přispívá k tomu zejména realizace projektu automatizace knihovny, jehož existence je umožněna jednak podporou ČÚZK a dále také MŠMT v rámci projektu "Rozvoj informační infrastruktury pro výzkum a vývoj" - INFRA (2), č. projektu LB98051. Knižní katalog a bibliografické záznamy jsou postupně digitalizovány a vkládány do databáze knihovnického systému. Tensýkorkato elektronický katalog je již nyní zpřístupněn v síti internet. Stejně tak je vystavován v síti internet i dvouměsíčník "Novinky zeměměřické knihovny". Stále více lidí tak má mít přístup k referenčním i k vybraným textovým databázím.

Moderní knihovna a on-line poskytování informací
   Je zcela jasné, že v dnešní době dochází ke změně konkrétních požadavků uživatelů informací, ukládaných ve formě knihovnických fondů. Tyto požadavky, přehledně formulované v Knihovnicko-informačním memorandu, je možné zkráceně shrnout takto:

  •  mít reálnou a snadnou možnost vyhledat a dostat na dálku informaci o literatuře na dané téma anebo o lokaci zadané publikace (nejlépe v režimu volného on-line přístupu z místa mimo knihovnu),
  •  v knihovně pak mít k dispozici studijní místo s blízkým přístupem k nejdůležitějším referenčním fondům (příruční knihovna) a s počítačem napojeným do sítě s možností pracovat s interními a co největší škálou externích databází, katalogů a dalších informačních. zdrojů, mít také k dispozici kvalifikovanou radu zkušeného knihovníka, informačního profesionála a pohotovou reprografickou techniku,
  •  to vše buď bezplatně nebo za symbolický poplatek.

       Všeobecně se považuje automatizace knihovnických prací a on-line zpřístupnění informací v knihovně obsažených za způsob, jak se s tímto úkolem vyrovnat. Výsledkem musí být výrazné ulehčení rutinních prací a současně významný pokrok v úrovni poskytovaných služeb a úplnosti informací. Z hlediska uživatelů pak jde především o zajištění možnosti vyhledání a získání informací o literatuře na dálku, tj. přímo z místa svého pracoviště nebo bydliště a to v režimu on-line. Kterýkoliv vědecký pracovník, student či obecně řečeno čtenář, může své literární zdroje vyhledávat třeba o půlnoci a vyhledanou publikaci si prostřednictvím elektronické pošty okamžitě objednat nebo zamluvit. V tomto smyslu má potom příslušná knihovna otevřeno 24 hodin denně a je také dosažitelná z kteréhokoliv místa na Zemi, kde je přístup do internetu. V ČR je již řada knihoven, které tyto služby umožňují a to včetně naší odvětvové knihovny VÚGTK.
       Knihovny dnes tedy musí pracovat s vizí, že osobní počítač, terminál či pracovní stanice, bude pro uživatele nejen vstupem do knihovny, nástrojem přehledu o celé její informační kapacitě, ale zároveň vstupem do ostatních knihoven a světa informací. Jedna (jakákoliv) knihovna by vlastně měla uživateli reprezentovat a zpřístupňovat všechny ostatní knihovny. Vlastní styk uživatele s knihovnou by pak měl být spíše přímým a nezprostředkovaným stykem s dokumenty (na regálech) a elektronickými zdroji informací. Je zároveň zřejmé, že splnění těchto požadavků je nemyslitelné bez takové celosvětové počítačové sítě jako je síť internet, na kterou tudíž musí být automatizovaný knihovnický systém napojen.
       Je však třeba přísně rozlišovat mezi elektronickou knihovnou, za kterou budeme pokládat knihovnu poskytující plnotextové (fulltextové) informace a knihovnou automatizovanou, za kterou se pokládá knihovna poskytující pouze on-line databázi obsahující seznam publikací v dané knihovně obsažených, včetně bibliografií tedy anotací článků atd. Rozdíl mezi těmito dvěma knihovnami je obrovský. Zatímco elektronická knihovna poskytuje čtenáři, sedícímu kdesi daleko v teple své pracovny, přímo celé texty hledaných publikací včetně všech obrázků, tabulek, vzorců atd., automatizovaná knihovna mu nabídne jen suchý výčet toho, co zde k dispozici, maximálně ještě doplněný o strohé několikařádkové anotace o čem hledané publikace vlastně jsou. V důsledku to znamená, že zatímco v elektronické knihovně je možno přímo studovat, automatizovaná knihovna nám slouží jen k tomu, abychom si z ní mohli požadované informace nějakým rozumným způsobem vyžádat. Tím rozumným způsobem můžeme myslet například on-line pomocí e-mailu (elektronické pošty).
       Náklady na zabezpečení automatizované knihovny jsou skutečně veliké. Databázi je totiž třeba naplnit daty, tj. digitalizovanými záznamy, což je velmi náročná práce, jako ostatně naplňování jakékoliv databáze, provádí-li se digitalizací. Náklady na zabezpečení elektronické podoby jsou však nepoměrně ještě mnohem vyšší, ve srovnání s náklady na automatizovanou knihovnu vyšší několikařádově. Je to zcela logické. Zatímco v případě automatizované knihovny u konkrétní publikace vystačíme jen s několikařádkovým záznamem (i když v některých případech mají několik desítek řádek), u elektronické knihovny, kde se ukládají plné texty publikací, bude těch řádků třeba i několik desítek tisíc a k tomu ještě zmíněné obrázky, tabulky, vzorce atd. Z tohoto důvodu je existence plně elektronických knihoven dosud zcela výjimečná a jestliže některé jsou, pak jsou to knihovny s minimálním fondem a publikacemi jen z poslední doby. Z velkých knihoven dosud není ani jedna plně elektronická. Nejvíce v tomto snad podniká knihovna amerického kongresu, ale jde pro našince o finančně nepředstavitelně náročné projekty.
       Milan Talich
    zodpovědný řešitel úkolu automatizace knihovny ODIS VÚGTK

    V příštím pokračování uvedeme:

  •  Automatizovaný knihovnický systém Zeměměřické knihovny ODIS VÚGTK
  •  Fulltextově poskytované informace v knihovně ODIS VÚGTK

    Z časopisu Zeměměřič č. 3/99         [Rezort ČÚZK]     [Server]