l Zem�m��i� [Home Page]
   Jak pukaly ledy...

Se z�jmem, ale i sm�en�mi pocity jsem si p�e�etl ot�zky, kter� polo�il ing. �ed� ve sv�m p��sp�vku na MGID '99 (Zem�m��i� �. 12/99). Ot�zky jsou formulov�ny obecn� a jist� po 10 letech zku�enost� d�vaj� mo�nost kritiky �e�en� tehdej��ch probl�m�. Mysl�m si ale, �e uplynula dostate�n� dlouh� doba na to, aby bylo mo�no objektivn� posoudit tehdej�� rozhodnut�.

Chci se vyj�d�it proto, �e si ing. �ed�ho v��m nejen pro jeho dlouholetou �innost v resortu, ale i jako kolegy, kter� byl prakticky u v�ech rozhodov�n� v t�to dob�, a se kter�m se dalo v�dy jednat bez obav, �e �lov�ka nebo resort n�kde podtrhne, co� se o v�ech spolupracovn�c�ch, kter� jsem do funkce uvedl, ��ci ned�.

K rozhodnut� nastoupit v roce 1990 do funkce p�edsedy, m� vedlo n�kolik d�vod�. Pracoval jsem v resortu od jeho z��zen�, a� ji� jako �adov� pracovn�k nebo v r�zn�ch funkc�ch, na �SGK pozd�ji ��GK od b�ezna 1966 do �ervna 1970 a byl zde tedy p�edpoklad dostatku znalost�, ze kter�ch jsem mohl vych�zet.

P�i�el jsem na ��ad, hledal spolupracovn�ky, orientoval se v situaci v resortu i ve vztahu mimoresortn�ch pracovn�k� k ��adu. M�m c�lem bylo jednak zm�nit dosavadn� postaven� ��adu mezi �st�edn�mi org�ny st�tn� spr�vy �R, jednak vybudovat KN srovnateln� s jeho histori� u n�s, ale v modern� podob�.

Sezn�mil jsem se t� s prax�, vybaven�m a organizac� slu�by v okoln�ch st�tech, zejm�na v Rakousku, kter� vych�z� ze stejn�ch historick�ch podm�nek. Tyto poznatky uk�zaly velikost �kol�, jejich �asovou posloupnost, ale i kolik budeme muset vynalo�it �sil� pro jejich spln�n�. Mohu konstatovat, �e l�ta 1990-93 byla v m� praxi nejt잚�m obdob�m. Pr�v� v�dom� toho, �e moje rozhodnut� ovlivn� na �adu let postaven� resortu a polo�� z�klady pro jeho dal�� budov�n�, vytv��elo r�mec, ve kter�m se bylo nutno pohybovat.

Dnes chci vyj�d�it stanovisko k prv�m dv�ma ot�zk�m - nebude ani z�bavn� ani �tiv�. Postaven� resortu ve spole�nosti bylo d�no legislativou platnou v tomto obdob�:

Jak� tedy byla skute�nost v zem�m��ictv�?
Z�kon �. 46/71 Sb. umo��oval vykon�v�n� zem�m��ick�ch prac� pouze organizac�m. Rozhodnut�m tehdej��ho p�edsedy ��adu byla v roce 1972 za�len�na tehdej�� st�ediska geodezie v okresech vykon�vaj�c� �koly st�tn� spr�vy pro zabezpe�en� civiln�ch pot�eb geodezie a kartografie do st�tn�ch podnik� Geodezie, kter� v�ak byly z��zeny pro hospod��sk� �innosti v oboru. Byl tak vytvo�en nez�konn� hybrid a bylo jen ot�zkou �asu, kdy bude napaden tento stav odporuj�c� podm�nk�m vytv��en� pr�vn�ho st�tu.

Se zoufalstv�m jsem se p�esv�d�oval o tom, v jak�ch podm�nk�ch nejen v Praze, ale ve zna�n� ��sti okres� pracuj� na�i pracovn�ci. O vybaven� reproduk�n� a v�po�etn� technikou se n�m jen zd�lo. P�es ve�kerou podporu m�stop�edsedy vl�dy Baudy�e a jedn�n� na v�ech mo�n�ch �rovn�ch jednotliv�ch ministerstev v�e v�dy skon�ilo na ministerstvu financ�. To dok�zalo samoz�ejm� kompletn� vybavit finan�n� ��ady, ukl�dalo n�m spolupracovat, ale prost�edky na obdobn� vybaven� st�edisek se nikdy nena�ly. Vl�da v �ele s premi�rem Pithartem spolu s Parlamentem �R v obdob� 1990/91 p�ijala �adu z�kon�, co� p�ineslo obrovsk� n�r�st po�adavk� na pracovi�t� v okresech. V�znam evidence vlastnictv� k nemovitostem v�ichni uzn�vali, �koly ukl�dali, ale uvolnit pen�ze na vybaven�, kter� by umo�nilo zefektivn�n� �innost�, nebyl ochoten nikdo.

Pro p�esnost chci uv�st ty z�kony, kter� nejv�c ovlivnily na�i �innost:

Ani p�esuny ��sti pracovn�k� podnik� Geodezie na okresn� st�ediska nepomohly k podstatn�mu sn�en� lh�t pro vy�izov�n� ��dost� o informace z evidence nemovitost�. P�i projedn�v�n� ot�zek geodezie a kartografie v�etn� rozpo�tu bylo st�le poukazov�no na to, �e nesta��me vykon�vat �innosti st�tn� spr�vy, a�koliv celkov� po�et pracovn�k� podnik� Geodezie by to m�l umo�nit, ale sn�en� p��jmov� ��sti rozpo�tu resortu z omezen� hospod��sk� �innosti nep�ich�zelo v �vahu.

Jak� byla �e�en� p�ijat� v pr�b�hu roku 1990?

  1. Po vyd�n� z�kona �. 105/90 jsem vydal opat�en� p�edsedy ��GK ze dne 14. 5. 1990, kter�m bylo upraveno prov�d�n� geodetick�ch a kartografick�ch prac� ob�any, co� vzhledem k z�konu �. 46/71 Sb. jako zvl�tn�mu p�edpisu k v�konu �innosti, ke kter� je t�eba zvl�tn� opr�vn�n�, v�bec nebylo po pr�vn� str�nce jednoduch�. Roz���en� �innost� podnikatel� o vyhotovov�n� GP a vyty�ov�n� hranic pozemk� podle opat�en� p�edsedy ��GK ze dne 20. 12. 1990 bylo podle shora uveden�ho z�kona ji� na hran� z�konnosti. V pr�b�hu jednoho roku po��dalo o souhlas k prov�d�n� geodetick�ch a kartografick�ch prac� ob�any v�ce ne� 1 700 geodet� z r�zn�ch - nejen resortn�ch organizac�. Uk�zalo se v�ak, �e zna�n� ��st t�chto prac� byla vykon�na z ��sti nebo �pln� v pracovn� dob� zam�stnanc� s vyu�it�m p��stroj� zam�stnavatele.
  2. Koncem z��� r. 1990 bylo rozhodnuto o rozd�len� st�tn�ch podnik� geodezie k 31. 12. 1990 podle druhu prov�d�n�ch �innost�. Projedn�v�n� t�chto opat�en� na pracovi�t�ch podnik� v kraj�ch se setkalo, zejm�na v Opav�, s prudk�m odporem a nepochopen�m jak veden�, tak pracovn�k�. Argumentem bylo, �e jestli�e dosavadn� model organizace mohl fungovat t�m�� 20 let, nen� d�vod situaci m�nit. Sv� rozhodnut� o rozd�len� podnik� jsem nezm�nil a delimitaci podle �innost� provedl. Vzhledem k v�voji v dal��ch letech jsem p�esv�d�en, �e jin� cesta nebyla. P�eveden� dal��ch �innost� do sf�ry podnik�n� bylo mo�n�, ale s rizikem, �e dosavadn� financov�n� t�chto �innost� rozpo�tem bude ukon�eno. P�esv�d�en� podnikatel�, �e sou�asn� s p�eveden�m �innost� budou automaticky uvol�ov�ny pen�ze na st�tn� zak�zky, pat�� do kategorie iluz�, i kdy� jist� v�bn�ch, a l�k� dodnes. Z pen�z, kter� jsme v tomto obdob� m�li k dispozici, jsme nejd��ve jedno, pozd�ji i druh� okresn� pracovi�t� vybavili v�po�etn� a rozmno�ovac� technikou a ov��ovali mo�nosti automatizovan�ho zpracov�n� evidence vlastnick�ch vztah� v EN. To se n�m v�ak nevyplatilo, nebo� sta�ilo, aby jeden poslanec v r�mci rozpravy prohl�sil, �e nav�t�vil okresn� pracovi�t�, nane�t�st� jedno z uveden�ch dvou, a zjistil, �e m�me-li takov�to vybaven�, nepot�ebujeme nic a je�t� m��eme sn�it poplatky za slu�by - oboje se samoz�ejm� stalo. Mus�m konstatovat, �e v�t�ina poslanc� se pova�ovala za neomyln� a v�ev�douc�. Idea v�t�iny, �e z po��ta�e, kdy� ji� bude, v�echny pot�ebn� informace ihned vypadnou, byla pevn� zakotvena v jejich p�edstav�ch. P�esv�d�it je o probl�mu vytvo�en� datab�ze o v�ce ne� 12 mil. parcel, p�i�em� je�t� dal��ch cca 6 milion� parcel je pouze ve zjednodu�en� evidenci (v p��rod� jejich hranice neexistuj�) a ��st parcel nem� vy�e�eny vlastnick� vztahy, mohl pouze n�kdo z jejich �ad, pokud se ov�em na�el. Mus�m objektivn� uznat, �e tyto v�jimky existovaly.
  3. V roce 1991 vydalo Ministerstvo pro spr�vu n�rodn�ho majetku a jeho privatizaci vzorov� projekt privatizace a na�e podniky byly v souladu s jejich p��n�m za�azeny do prvn� vlny privatizace. Mo�nosti "mal� privatizace" vyu�ila jen mal� ��st pracovi��, a tak p�ev�n� ��st podnik� volila cestu kuponovou metodou, men�� ve�ejnou dra�bou. Projevil se nedostatek kapit�lu v oboru - t�m se ale zv��ila mo�nost zm�ny druhu nebo rozsahu podnik�n� po privatizaci podniku. Jak prob�hala privatizace jednotliv�ch pracovi�� a poznatky z tohoto obdob� s ministerstvem pod veden�m ministr� Je�ka a pozd�ji Skalick�ho, pat�� dodnes k nejd�siv�j��m z�itk�m m�ho p�soben� jako p�edsedy. Zku�enosti podnik� p��padn� pracovi�� jsou natolik rozd�ln�, �e by zasluhovaly samostatn� zhodnocen�. Spokojenost na stran� jedn�, zklam�n� na stran� druh�, finan�n� ocen�n� �innosti geodet� podnikatel�, ztr�ta jistot zam�stnanc� po �asto celo�ivotn�m zam�stn�n�, spln�n� i nenapln�n� o�ek�v�n�. L�c a rub p�echodu k soukrom�mu podnik�n� v na�em oboru. Na z�v�r bych cht�l zd�raznit jednu podstatnou v�c. Vy�e�en� jak�koliv legislativn� ot�zky (pokud nen� vnitroresortn�) je procesem jedn�n� s dot�en�mi ministerstvy, v Legislativn� rad� vl�dy, ve vl�d�, p��padn� v parlamentn�ch v�borech. Tak�e bouch�n� do stolu (viz ing. Janovsk� v Zem�m��i�i �. 10/99) sv�d�� o naprost� neznalosti zp�sobu projedn�v�n� jak�koliv problematiky nov�ho z�kona, vyhl�ky �i opat�en�. Bez p�ipom�nkov�ho ��zen� se v� n�vrh neobejde a naopak va�e p�ipom�nka k ciz�m n�vrh�m nemus� b�t p�ijata. P��n� a v�sledek nen� tot�.

Dokon�en� p��t�.

Ing. Ferdinand Radouch


Z �asopisu Zem�m��i� �. 4/2000
[Server] [Rezort ��KZ] [R�zn�] [Po�ta]