l
Zem�m��i�
Jak pukaly ledy...
Se z�jmem, ale i sm�en�mi pocity jsem si p�e�etl ot�zky, kter�
polo�il ing. �ed� ve sv�m p��sp�vku na MGID '99 (Zem�m��i� �.
12/99). Ot�zky jsou formulov�ny obecn� a jist� po 10 letech
zku�enost� d�vaj� mo�nost kritiky �e�en� tehdej��ch probl�m�.
Mysl�m si ale, �e uplynula dostate�n� dlouh� doba na to, aby bylo
mo�no objektivn� posoudit tehdej�� rozhodnut�.
Chci se vyj�d�it proto, �e si ing. �ed�ho v��m nejen pro jeho
dlouholetou �innost v resortu, ale i jako kolegy, kter� byl
prakticky u v�ech rozhodov�n� v t�to dob�, a se kter�m se dalo
v�dy jednat bez obav, �e �lov�ka nebo resort n�kde podtrhne, co�
se o v�ech spolupracovn�c�ch, kter� jsem do funkce uvedl, ��ci
ned�.
K rozhodnut� nastoupit v roce 1990 do funkce p�edsedy, m� vedlo
n�kolik d�vod�. Pracoval jsem v resortu od jeho z��zen�, a� ji�
jako �adov� pracovn�k nebo v r�zn�ch funkc�ch, na �SGK pozd�ji
��GK od b�ezna 1966 do �ervna 1970 a byl zde tedy p�edpoklad
dostatku znalost�, ze kter�ch jsem mohl vych�zet.
P�i�el jsem na ��ad, hledal spolupracovn�ky, orientoval se v
situaci v resortu i ve vztahu mimoresortn�ch pracovn�k� k ��adu.
M�m c�lem bylo jednak zm�nit dosavadn� postaven� ��adu mezi
�st�edn�mi org�ny st�tn� spr�vy �R, jednak vybudovat KN srovnateln�
s jeho histori� u n�s, ale v modern� podob�.
Sezn�mil jsem se t� s prax�, vybaven�m a organizac� slu�by v
okoln�ch st�tech, zejm�na v Rakousku, kter� vych�z� ze stejn�ch
historick�ch podm�nek. Tyto poznatky uk�zaly velikost �kol�,
jejich �asovou posloupnost, ale i kolik budeme muset vynalo�it
�sil� pro jejich spln�n�. Mohu konstatovat, �e l�ta 1990-93 byla v
m� praxi nejt잚�m obdob�m. Pr�v� v�dom� toho, �e moje rozhodnut�
ovlivn� na �adu let postaven� resortu a polo�� z�klady pro jeho
dal�� budov�n�, vytv��elo r�mec, ve kter�m se bylo nutno
pohybovat.
Dnes chci vyj�d�it stanovisko k prv�m dv�ma ot�zk�m - nebude ani
z�bavn� ani �tiv�. Postaven� resortu ve spole�nosti bylo d�no
legislativou platnou v tomto obdob�:
- z�kon �. 22/64 Sb. o evidenci nemovitost�
- z�kon �. 46/71 Sb. o geodezii a kartografii
- z�kon �. 36/73 Sb. o org�nech geodezie a kartografie
- vl�dn� usnesen� �. 174/89 o vytvo�en� podm�nek dal�� p�sobnosti st�tn� spr�vy v jednotliv�ch resortech
Jak� tedy byla skute�nost v zem�m��ictv�?
Z�kon �. 46/71 Sb. umo��oval vykon�v�n� zem�m��ick�ch prac� pouze
organizac�m. Rozhodnut�m tehdej��ho p�edsedy ��adu byla v roce
1972 za�len�na tehdej�� st�ediska geodezie v okresech vykon�vaj�c�
�koly st�tn� spr�vy pro zabezpe�en� civiln�ch pot�eb geodezie a
kartografie do st�tn�ch podnik� Geodezie, kter� v�ak byly z��zeny
pro hospod��sk� �innosti v oboru. Byl tak vytvo�en nez�konn�
hybrid a bylo jen ot�zkou �asu, kdy bude napaden tento stav
odporuj�c� podm�nk�m vytv��en� pr�vn�ho st�tu.
Se zoufalstv�m jsem se p�esv�d�oval o tom, v jak�ch podm�nk�ch
nejen v Praze, ale ve zna�n� ��sti okres� pracuj� na�i
pracovn�ci. O vybaven� reproduk�n� a v�po�etn� technikou se n�m
jen zd�lo. P�es ve�kerou podporu m�stop�edsedy vl�dy Baudy�e a
jedn�n� na v�ech mo�n�ch �rovn�ch jednotliv�ch ministerstev v�e
v�dy skon�ilo na ministerstvu financ�. To dok�zalo samoz�ejm�
kompletn� vybavit finan�n� ��ady, ukl�dalo n�m spolupracovat, ale
prost�edky na obdobn� vybaven� st�edisek se nikdy nena�ly. Vl�da
v �ele s premi�rem Pithartem spolu s Parlamentem �R v obdob�
1990/91 p�ijala �adu z�kon�, co� p�ineslo obrovsk� n�r�st
po�adavk� na pracovi�t� v okresech. V�znam evidence vlastnictv� k
nemovitostem v�ichni uzn�vali, �koly ukl�dali, ale uvolnit pen�ze
na vybaven�, kter� by umo�nilo zefektivn�n� �innost�, nebyl
ochoten nikdo.
Pro p�esnost chci uv�st ty z�kony, kter� nejv�c ovlivnily na�i
�innost:
- z�kon �. 105/90 Sb. o soukrom�m podnik�n� ob�an�,
- z�kon �. 119/90 Sb. o soudn� rehabilitaci,
- z�kon �. 427/90 Sb. o p�evodech vlastnick�ch vztah� st�tu k n�kter�m v�cem na jin� pr�vnick� a fyzick� osoby,
- z�kon �. 87/91 Sb. o mimosoudn� rehabilitaci,
- z�kon �. 92/91 Sb. o podm�nk�ch p�evodu majetku st�tu na jin� osoby,
- z�kon �. 172/91 Sb. o p�echodu n�kter�ch v�c� z majetku �esk� republiky do vlastnictv� obc�,
- z�kon �. 229/91 Sb. o �prav� vlastnick�ch vztah� k p�d� a jin�mu zem�d�lsk�mu majetku,
- z�kon �. 231/91 Sb. o p�sobnosti org�n� �esk� republiky v mimosoudn�ch rehabilitac�ch,
- z�kon �. 284/91 Sb. o pozemkov�ch �prav�ch a pozemkov�ch ��adech,
- z�kon �. 455/91 Sb. o �ivnostensk�m podnik�n�.
Ani p�esuny ��sti pracovn�k� podnik� Geodezie na okresn�
st�ediska nepomohly k podstatn�mu sn�en� lh�t pro vy�izov�n�
��dost� o informace z evidence nemovitost�. P�i projedn�v�n� ot�zek
geodezie a kartografie v�etn� rozpo�tu bylo st�le poukazov�no na
to, �e nesta��me vykon�vat �innosti st�tn� spr�vy, a�koliv celkov�
po�et pracovn�k� podnik� Geodezie by to m�l umo�nit, ale sn�en�
p��jmov� ��sti rozpo�tu resortu z omezen� hospod��sk� �innosti
nep�ich�zelo v �vahu.
Jak� byla �e�en� p�ijat� v pr�b�hu roku 1990?
-
Po vyd�n� z�kona �. 105/90 jsem vydal opat�en� p�edsedy ��GK ze dne 14. 5. 1990, kter�m bylo upraveno prov�d�n� geodetick�ch a
kartografick�ch prac� ob�any, co� vzhledem k z�konu �. 46/71 Sb.
jako zvl�tn�mu p�edpisu k v�konu �innosti, ke kter� je t�eba
zvl�tn� opr�vn�n�, v�bec nebylo po pr�vn� str�nce jednoduch�.
Roz���en� �innost� podnikatel� o vyhotovov�n� GP a vyty�ov�n� hranic
pozemk� podle opat�en� p�edsedy ��GK ze dne 20. 12. 1990 bylo
podle shora uveden�ho z�kona ji� na hran� z�konnosti.
V pr�b�hu jednoho roku po��dalo o souhlas k prov�d�n�
geodetick�ch a kartografick�ch prac� ob�any v�ce ne� 1 700 geodet�
z r�zn�ch - nejen resortn�ch organizac�. Uk�zalo se v�ak, �e
zna�n� ��st t�chto prac� byla vykon�na z ��sti nebo �pln� v
pracovn� dob� zam�stnanc� s vyu�it�m p��stroj� zam�stnavatele.
-
Koncem z��� r. 1990 bylo rozhodnuto o rozd�len� st�tn�ch
podnik� geodezie k 31. 12. 1990 podle druhu prov�d�n�ch �innost�.
Projedn�v�n� t�chto opat�en� na pracovi�t�ch podnik� v kraj�ch se
setkalo, zejm�na v Opav�, s prudk�m odporem a nepochopen�m jak
veden�, tak pracovn�k�. Argumentem bylo, �e jestli�e dosavadn�
model organizace mohl fungovat t�m�� 20 let, nen� d�vod situaci
m�nit. Sv� rozhodnut� o rozd�len� podnik� jsem nezm�nil a
delimitaci podle �innost� provedl. Vzhledem k v�voji v dal��ch
letech jsem p�esv�d�en, �e jin� cesta nebyla. P�eveden� dal��ch
�innost� do sf�ry podnik�n� bylo mo�n�, ale s rizikem, �e dosavadn�
financov�n� t�chto �innost� rozpo�tem bude ukon�eno. P�esv�d�en�
podnikatel�, �e sou�asn� s p�eveden�m �innost� budou automaticky
uvol�ov�ny pen�ze na st�tn� zak�zky, pat�� do kategorie iluz�, i
kdy� jist� v�bn�ch, a l�k� dodnes.
Z pen�z, kter� jsme v tomto obdob� m�li k dispozici, jsme
nejd��ve jedno, pozd�ji i druh� okresn� pracovi�t� vybavili
v�po�etn� a rozmno�ovac� technikou a ov��ovali mo�nosti
automatizovan�ho zpracov�n� evidence vlastnick�ch vztah� v EN. To
se n�m v�ak nevyplatilo, nebo� sta�ilo, aby jeden poslanec v
r�mci rozpravy prohl�sil, �e nav�t�vil okresn� pracovi�t�,
nane�t�st� jedno z uveden�ch dvou, a zjistil, �e m�me-li takov�to
vybaven�, nepot�ebujeme nic a je�t� m��eme sn�it poplatky za
slu�by - oboje se samoz�ejm� stalo. Mus�m konstatovat, �e v�t�ina
poslanc� se pova�ovala za neomyln� a v�ev�douc�. Idea v�t�iny, �e
z po��ta�e, kdy� ji� bude, v�echny pot�ebn� informace ihned
vypadnou, byla pevn� zakotvena v jejich p�edstav�ch. P�esv�d�it
je o probl�mu vytvo�en� datab�ze o v�ce ne� 12 mil. parcel,
p�i�em� je�t� dal��ch cca 6 milion� parcel je pouze ve zjednodu�en�
evidenci (v p��rod� jejich hranice neexistuj�) a ��st parcel nem�
vy�e�eny vlastnick� vztahy, mohl pouze n�kdo z jejich �ad, pokud
se ov�em na�el. Mus�m objektivn� uznat, �e tyto v�jimky
existovaly.
-
V roce 1991 vydalo Ministerstvo pro spr�vu n�rodn�ho majetku a
jeho privatizaci vzorov� projekt privatizace a na�e podniky byly
v souladu s jejich p��n�m za�azeny do prvn� vlny privatizace.
Mo�nosti "mal� privatizace" vyu�ila jen mal� ��st pracovi��, a tak
p�ev�n� ��st podnik� volila cestu kuponovou metodou, men��
ve�ejnou dra�bou. Projevil se nedostatek kapit�lu v oboru - t�m se
ale zv��ila mo�nost zm�ny druhu nebo rozsahu podnik�n� po
privatizaci podniku. Jak prob�hala privatizace jednotliv�ch
pracovi�� a poznatky z tohoto obdob� s ministerstvem pod veden�m
ministr� Je�ka a pozd�ji Skalick�ho, pat�� dodnes k nejd�siv�j��m
z�itk�m m�ho p�soben� jako p�edsedy. Zku�enosti podnik� p��padn�
pracovi�� jsou natolik rozd�ln�, �e by zasluhovaly samostatn�
zhodnocen�. Spokojenost na stran� jedn�, zklam�n� na stran�
druh�, finan�n� ocen�n� �innosti geodet� podnikatel�, ztr�ta
jistot zam�stnanc� po �asto celo�ivotn�m zam�stn�n�, spln�n� i
nenapln�n� o�ek�v�n�. L�c a rub p�echodu k soukrom�mu podnik�n� v
na�em oboru.
Na z�v�r bych cht�l zd�raznit jednu podstatnou v�c. Vy�e�en�
jak�koliv legislativn� ot�zky (pokud nen� vnitroresortn�) je
procesem jedn�n� s dot�en�mi ministerstvy, v Legislativn� rad�
vl�dy, ve vl�d�, p��padn� v parlamentn�ch v�borech. Tak�e bouch�n�
do stolu (viz ing. Janovsk� v Zem�m��i�i �. 10/99) sv�d�� o
naprost� neznalosti zp�sobu projedn�v�n� jak�koliv problematiky
nov�ho z�kona, vyhl�ky �i opat�en�. Bez p�ipom�nkov�ho ��zen� se
v� n�vrh neobejde a naopak va�e p�ipom�nka k ciz�m n�vrh�m nemus�
b�t p�ijata. P��n� a v�sledek nen� tot�.
Dokon�en� p��t�.
Ing. Ferdinand Radouch