Mapa Toscanelliho
   Podporu pro svou cestu do Indie z�padn�m sm�rem na�el Kolumbus v map� Paola dal Poza Toscanelliho (1397 � 1482). Jedn� se o rekonstrukci mapy. Kolumbus z n� z�skal myln� dojem o vzd�lenosti mezi Evropou a Cipangem. Na zn�mce je uk�zka keramiky indi�nsk�ho kmene Ji�n� Ameriky �im�.

Mapa Henrika Martelluse (1489)
   Mapa jihov�chodn� ��sti Afriky z doby prvn� cesty do Indie. P�edstavuje od dob Ptolemaiov�ch pokrok ve dvou sm�rech. Za prv�, jasn� ukazuje mo�e kolem ji�n�ho c�pu Afriky a za druh� mapa pokryla 3/4 zemsk�ho gl�bu. To v�ak vyvolalo p�edstavu, �e Japonsko (Cipango) je stejn� daleko jako Kan�rsk� ostrovy. P�esn� je zachyceno z�padn� pob�e�� Afriky, v�chodn� pob�e�� je zv�t�eno o plochu nezn�m�ch �zem� a je prota�eno k v�chodu. Indick� subkontinent je deformov�n.
   Legenda na map� zaznamen�v� zpr�vu o smrti Dioga Cao na jeho druh� v�prav� 1485-6 j� se se z��astnil tak� Martin Behaim. V�prava dosp�la k mysu Cross (Serra Padra) 21o 48' j. �, kde Cao zem�el.

Mapa Nov�ho sv�ta Juana de la Cosy (1449 � 1510)
   Mapu Nov�ho sv�ta nakreslil na koz� k��i kolem roku 1500 Juan de la Cosa � Kolumb�v lodivod. Z�pad je naho�e. Amerika je zakreslena relativn� dob�e. Spr�vn� je obraz karibsk�ch ostrov�, Afrika le�� uprost�ed. Cosovo jm�no je uvedeno v lev� ��sti mapy. Na map� je vyzna�en �ervenou barvou rovn�k a zelen� poledn�k odpov�daj�c� z�ejm� demarka�n� linii podle smlouvy uzav�en� v Tordesillas r. 1494.

Mapa sv�ta Martina Waldseem�lerova z r. 1507
   Prvn� zachytila pln�ch 360° zemsk�ho povrchu. Asie je siln� zmen�ena, aby byl z�sk�n prostor pro nov� kontinent. kter� Waldseem�ler nazval "America" po sv�m p��teli Amerigu Vespuccim. Byla to prvn� mapa, kter� zakreslila pevninu spolu s n�zvy.

Mapa sv�ta Martina Waldseem�lerova
   Modern� mapa Afriky. Tvar pevniny odpov�d� skute�nosti. Na pob�e�� je zakreslena se zna�nou p�esnost� ka�d� v�znamn� z�toka, ostr�vky, �eky a osady. Vnit�ek kontinentu nen� prakticky zakreslen. Poloha Madagaskaru je zakreslena chybn�.

Mapa Lopo Homena-Reinese
   Mapa ��sti Indie z roku 1519. Na map� jsou zn�zorn�ny zv��ata domorodci a m�sta, ale fantastick� bytosti tam ji� nejsou. Lopo Homen byl spr�vcem n�mo�n�ch map portugalsk�ho kr�le.

Mapa zn�zor�uj�c� Nov� sv�t
   Mapa Sebastiana M�nstera v jeho vyd�n� Ptolemaiovy Geografia Universalis z r. 1540.

Oerteliova mapa Skandin�vie a severn�ho Atlantik
   Oerteliova mapa z roku 1570 t�to oblasti je velmi kr�sn� pr�ce s vyobrazen�m lod�, velryby, mo�sk� p��ery s hudebn�m n�strojem i s jin�mi dal��mi netvory z n�mo�n�ch legend. Exotick� zv��ata jsou n�kdy vymy�len�, jindy pom�rn� v�rn� zobrazen�. Nezn�m� �zem� tu p�edstavuj� r�zn� mythick� ostrovy, z nich� nejv�t�� je Fr�sland. V oblasti Arktidy je um�st�na legenda "Pigmei hic habitant" (Zde �ij� Pygmejov�).

Mapa Sigurdura Stefansona
   Mapa, kterou nakreslil islandsk� biskup Sigurdur Stefanson zobrazuje pob�e�� severn� Ameriky (1579).

   Mapy zachycuj� historick� v�voj �zem� jako nap�. na zn�mk�ch Velk� Brit�nie, kde je zobrazeno �zem� Hamstreetu v hrabstv� Kent v r�zn�ch obdob�ch. Mapy jsou na zn�mk�ch zachyceny v r�zn�ch projekc�ch i t�matick�ch zam��en�ch (geologick�, meteorologick�, vojensk� apod.).

Doporu�uji V�m ke shl�dnut� v�stavu "Portugalsko a otev�r�n� sv�ta", kter� se kon� do 24. 4. 1999 v prostor�ch Karolina, Praha, Ovocn� trh 3. Na v�stav� m��ete shl�dnout n�kter� dokumenty (repliky a kopie) t�kaj�c� se na�eho seri�lu. Mapy Henrika Marteliuse, Lopo Homena i mapu z Katal�nsk�ho atlasu, z tohoto d�lu. Z minul�ch pak nap�. mapu Idr�s�ho, naviga�n� pom�cky (Jakubovu h�l, kvadrant), dokumenty z objevn�ch cest (Vasco da Gamy, Diaze, Cao aj.), ale i p�ipravovan�ch prvn� gl�bus Martina Behaima, pr�ce Pedra Nun�ze (vyn�lezce n�nia) a dal��. Na v�stavu se neplat� vstupn�.