[pošta]             O zeměměřictví v Rakousku doopravdy


    Představenstvo Komory geodetů a kartografů (KGK) požaduje ve svých ústních i písemných vyjádřeních, adresovaných poslancům a senátorům Parlamentu ČR, vedoucím pracovníkům orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí, i celé zeměměřické obci a veřejnosti prostřednictvím internetových stránek časopisu Zeměměřič, zřetelné vymezení kompetencí orgánů státní správy a podnikatelských subjektů v zeměměřictví zákonem (nejspíše novelou zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví), a to v takové formě, že veškeré zeměměřické (tj. geodetické a kartografické práce) pro geodetické sítě, státní mapová díla a v katastru nemovitostí mají vykonávat ze zákona podnikatelské subjekty a státní orgány budou na tyto práce pouze vypisovat veřejné soutěže, zakázky financovat a jejich výsledky kontrolovat. Rasantní redukcí počtu pracovníků státních orgánů pak mají být získány potřebné finanční prostředky na veřejné zakázky.

   V této souvislosti byl vícekrát přímo i nepřímo citován příklad strukturní reformy rakouského Spolkového úřadu pro metrologii a zeměměřictví (dále BEV), např. rozsáhlým rozšířením překladu projevu prezidenta BEV A. Hochwartnera na konferenci Osteuropatagung, pořádané mezinárodní institucí Geometer Europas v říjnu 1998 ve Vídni.

   Vedení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) je rovněž názoru, že zkušenosti Rakouska, které je nám historickým vývojem zeměměřictví a katastru nemovitostí i mentalitou obyvatel nejbližší ze států, které jsou již dnes členy EU, mohou být v rozsáhlé míře využity k objasnění a efektivnímu řešení problémů, které byly signalizovány ve vystoupeních KGK. Proto vedoucí představitelé ČÚZK věnovali při své návštěvě BEV ve Vídni (15. – 17. března 1999) značnou část svého programu jednání s vedením tohoto rakouského orgánu státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí a podrobně se zajímali o výsledky tříleté strukturní reformy BEV a o formulace, kterými jsou definovány kompetence BEV a inženýrských konsulentů (rakouskou obdobou úředně oprávněných zeměměřických inženýrů) v platných zákonech.

   Před zahájením strukturní reformy v r. 1995 se též prosazoval názor, že BEV by měl být napříště akciovou společností. Detailní analýza však ukázala, že lukrativní zeměměřické činnosti již byly privatizovány dříve a že garance funkcí státní infrastruktury (základních geodetických sítí, státních mapových děl a katastru nemovitostí) není tržně přitažlivá a přesto musí být v každé době zajištěna. Navíc, monopol akciové společnosti by byl překážkou rozvoje konkurenčního prostředí.
   Proto rakouská vláda uznala nutnost další existence státního orgánu zeměměřictví a katastru nemovitostí v původním rozsahu služeb, avšak zmrazením finančních prostředků ze státního rozpočtu až do roku 2000 na úrovni roku 1995 podnítila zahájení rozsáhlé strukturní reformy uvnitř BEV a jemu podřízených měřických úřadů.
   Její součástí byla i určitá redukce počtu pracovníků, neboť pokračující platový postup státních zaměstnanců je garantován zákonem o státní službě. Redukce se však týkala především administrativních zaměstnanců, nikoliv zaměstnanců zajišťujících geodetické a kartografické výkony, kterými poskytuje BEV rozsáhlé služby veřejnosti i orgánům státní správy a místní samosprávy.

   Uplatnění charakteru poskytovatele služeb a nikoliv jen vykonavatele správních činností je nejdůležitějším výsledkem strukturní reformy BEV. Je výrazně označen heslem na všech písemných a propagačních materiálech s novým logem: "BEV - silný partner rakouského hospodářství a všech spotřebitelů".

   Zřetelné vymezení kompetencí orgánů státní správy a inženýrských konsulentů, kteří jsou zpravidla vlastníky zeměměřických firem, je definováno v rakouském zákonu o zeměměřictví (BGBl č. 306/1968) takto:

§ 1 Úkoly zeměměřictví jsou:

  1. měření geodetických základů, a to
    1. vytvoření a údržba hustého pole pevných bodů,
    2. astronomicko-geodetické práce pro účely bodového pole a výzkumu tvaru Země,
    3. vytvoření a údržba výškových bodů zvláštní přesnosti (přesná nivelace) a
    4. práce pro výzkum tíhového pole Země a geofyzikální měření;
  2. částečné zakládání hraničního katastru;
  3. úplné založení hraničního katastru;
  4. převzetí do hraničního katastru výsledků prací zemědělských úřadů v záležitostech pozemkové reformy;
  5. vedení hraničního katastru;
  6. úřední jednání v souvislosti s hraničním katastrem;
  7. topografické mapování pro kartografické účely;
  8. vyhotovení státních mapových děl;
  9. vyhotovení měřických snímků z civilních leteckých nosičů;
  10. stabilizace a vyměřování státních hranic.

§ 2 odst. (2):
   Spolkový úřad pro metrologii a zeměměřictví, jehož rozsah působnosti zahrnuje celé spolkové území, má zabezpečit úkoly uvedené v § 1 odst. 1, 3, 4 a 7 až 10.
(3) Měřické úřady podřízené Spolkovému úřadu pro metrologii a zeměměřictví mají zabezpečit zbývající úkoly uvedené v § 1.
(5) Spolkový úřad pro metrologii a zeměměřictví může podle míry potřeby svěřit provádění měřických prací inženýrským konsulentům pro zeměměřictví.

   Rozsah prací, ke kterým mají oprávnění inženýrští konsulenti pro zeměměřictví ve vztahu k působnosti orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí v Rakousku, je definován v § 4 odst. (2) písm. b) zákona o civilních technicích (BGBl č. 156/1994) takto:
   Inženýrští konsulenti pro zeměměřictví jsou oprávněni k pořizování geometrických plánů pro dělení pozemků v katastru a pozemkové knize a polohových plánů pro odepsání celých pozemků v pozemkové knize, ke zjišťování hranic podle stavu v katastrální mapě nebo na podkladě listin, včetně osazování hraničních znaků a vyhotovení plánů pro stanovení průběhu regulačních čar.

   Rakouský zákon o zeměměřictví nestanoví kompetence BEV v oborech inženýrské geodézie a tematické kartografie pro veřejnost a školy, které jsou doménou podnikatelské sféry. V porovnání se sortimentem zeměměřických a kartografických činností, zajišťovaných orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí v ČR, provádí Spolkový úřad pro metrologii a zeměměřictví (případně jemu podřízené měřické úřady) navíc tyto činnosti:

   Z uvedených skutečností je evidentní, že BEV po strukturní reformě provádí mnohem více "výrobních" činností než orgány resortu ČÚZK. Možnosti svěřit podle § 2 odst. (5) zákona o zeměměřictví provádění některých geodetických a kartografických činností inženýrským konsulentům, bylo dosud využito jen nepatrně z důvodu nedostatku volných finančních prostředků. Úspory osobních výdajů v důsledku redukce původního počtu zaměstnanců (přes 1900) o 300 osob budou převážně využity k zákonem garantovaným platovým postupům stávajících zaměstnanců a k nákupu investičních prostředků, pro které nejsou při zmrazení rozpočtu jiné zdroje a jejichž obměna či rozvoj jsou životně důležité pro chod úřadu.

   Využití odborných kapacit privátních firem pro digitalizaci katastrálních map je orientováno výhradně na případy, kdy v zájmu urychleného získání základní vrstvy pro geografický informační systém financují tuto akci města nebo obce.
   Systematickou digitalizaci katastrálních map (nyní již hotovou na 75 % spolkového území) provádějí výhradně měřické úřady (41) a jejich detašovaná pracoviště (11) za účinné pomoci centrálního úřadu ve Vídni, který zajišťuje pomocné fotogrammetrické vyhodnocení, kartoreprodukční práce a vyhotovení rastrových podkladů pro vektorizaci.

   Mechanická aplikace cenných výsledků strukturní reformy BEV do prostředí resortu ČÚZK není možná, protože výkony i současné a nejbližší budoucí úkoly orgánů státní správy zeměměřictví a zejména katastru nemovitostí v Rakousku a v ČR jsou nesrovnatelné. Právní vztahy k nemovitostem se v Rakousku registrují mimo BEV na 180 pracovištích Pozemkové knihy se 400 zaměstnanci, kteří působí u obvodních soudů v resortu Ministerstva spravedlnosti. Katastrální úřady v ČR však v roce 1998 rozhodly o 416 243 vkladech vlastnických práv k nemovitostem a registrovaly 400 866 dalších rozhodnutí jiných státních orgánů a soudů. Rozsah zpracování výsledků měřických prací v katastru nemovitostí v Rakousku je též výrazně menší (30 tis. geometrických plánů ročně oproti 126 581 v roce 1998 v ČR). Soubor popisných informací katastru zahrnuje 11 mil. parcel (v ČR téměř 21 mil. parcel), v Rakousku je již digitalizováno do vektorové formy 75 % katastrálních map (v ČR pouze 4,5 %). BEV a podřízené měřické úřady nemusejí řešit problém s začleněním téměř 8 mil. vlastnických parcel z bývalého pozemkového katastru do souboru písemných i geodetických informací katastru nemovitostí, což je neblahý důsledek čtyřiceti let působení totalitního režimu na území ČR.

   Při presentaci výsledků strukturní reformy BEV prezidentem A. Hochwartnerem zaznělo ještě jiné aktuální heslo, jehož potřebnost je zvláště naléhavá v oboru zeměměřictví v ČR:
KOOPERACE NAMÍSTO KONFRONTACE.

  Ing. Jiří Šíma, CSc.,ČÚZK


Z časopisu Zeměměřič č. 4/99         [Rezort ČÚZK]     [Víme - víte     [Server]