P�edstavenstvo Komory geodet� a kartograf� (KGK) po�aduje ve sv�ch �stn�ch i p�semn�ch vyj�d�en�ch, adresovan�ch poslanc�m a sen�tor�m Parlamentu �R, vedouc�m pracovn�k�m org�n� st�tn� spr�vy zem�m��ictv� a katastru nemovitost�, i cel� zem�m��ick� obci a ve�ejnosti prost�ednictv�m internetov�ch str�nek �asopisu Zem�m��i�, z�eteln� vymezen� kompetenc� org�n� st�tn� spr�vy a podnikatelsk�ch subjekt� v zem�m��ictv� z�konem (nejsp�e novelou z�kona �. 200/1994 Sb., o zem�m��ictv�), a to v takov� form�, �e ve�ker� zem�m��ick� (tj. geodetick� a kartografick� pr�ce) pro geodetick� s�t�, st�tn� mapov� d�la a v katastru nemovitost� maj� vykon�vat ze z�kona podnikatelsk� subjekty a st�tn� org�ny budou na tyto pr�ce pouze vypisovat ve�ejn� sout�e, zak�zky financovat a jejich v�sledky kontrolovat. Rasantn� redukc� po�tu pracovn�k� st�tn�ch org�n� pak maj� b�t z�sk�ny pot�ebn� finan�n� prost�edky na ve�ejn� zak�zky.
V t�to souvislosti byl v�cekr�t p��mo i nep��mo citov�n p��klad strukturn� reformy rakousk�ho Spolkov�ho ��adu pro metrologii a zem�m��ictv� (d�le BEV), nap�. rozs�hl�m roz���en�m p�ekladu projevu prezidenta BEV A. Hochwartnera na konferenci Osteuropatagung, po��dan� mezin�rodn� instituc� Geometer Europas v ��jnu 1998 ve V�dni.
Veden� �esk�ho ��adu zem�m��ick�ho a katastr�ln�ho (��ZK) je rovn� n�zoru, �e zku�enosti Rakouska, kter� je n�m historick�m v�vojem zem�m��ictv� a katastru nemovitost� i mentalitou obyvatel nejbli��� ze st�t�, kter� jsou ji� dnes �leny EU, mohou b�t v rozs�hl� m��e vyu�ity k objasn�n� a efektivn�mu �e�en� probl�m�, kter� byly signalizov�ny ve vystoupen�ch KGK. Proto vedouc� p�edstavitel� ��ZK v�novali p�i sv� n�v�t�v� BEV ve V�dni (15. � 17. b�ezna 1999) zna�nou ��st sv�ho programu jedn�n� s veden�m tohoto rakousk�ho org�nu st�tn� spr�vy zem�m��ictv� a katastru nemovitost� a podrobn� se zaj�mali o v�sledky t��let� strukturn� reformy BEV a o formulace, kter�mi jsou definov�ny kompetence BEV a in�en�rsk�ch konsulent� (rakouskou obdobou ��edn� opr�vn�n�ch zem�m��ick�ch in�en�r�) v platn�ch z�konech.
P�ed zah�jen�m strukturn� reformy v r. 1995 se t� prosazoval n�zor, �e BEV by m�l b�t nap��t� akciovou spole�nost�. Detailn� anal�za v�ak uk�zala, �e lukrativn� zem�m��ick� �innosti ji� byly privatizov�ny d��ve a �e garance funkc� st�tn� infrastruktury (z�kladn�ch geodetick�ch s�t�, st�tn�ch mapov�ch d�l a katastru nemovitost�) nen� tr�n� p�ita�liv� a p�esto mus� b�t v ka�d� dob� zaji�t�na. Nav�c, monopol akciov� spole�nosti by byl p�ek�kou rozvoje konkuren�n�ho prost�ed�.
Proto rakousk� vl�da uznala nutnost dal�� existence st�tn�ho org�nu zem�m��ictv� a katastru nemovitost� v p�vodn�m rozsahu slu�eb, av�ak zmrazen�m finan�n�ch prost�edk� ze st�tn�ho rozpo�tu a� do roku 2000 na �rovni roku 1995 podn�tila zah�jen� rozs�hl� strukturn� reformy uvnit� BEV a jemu pod��zen�ch m��ick�ch ��ad�.
Jej� sou��st� byla i ur�it� redukce po�tu pracovn�k�, nebo� pokra�uj�c� platov� postup st�tn�ch zam�stnanc� je garantov�n z�konem o st�tn� slu�b�. Redukce se v�ak t�kala p�edev��m administrativn�ch zam�stnanc�, nikoliv zam�stnanc� zaji��uj�c�ch geodetick� a kartografick� v�kony, kter�mi poskytuje BEV rozs�hl� slu�by ve�ejnosti i org�n�m st�tn� spr�vy a m�stn� samospr�vy.
Uplatn�n� charakteru poskytovatele slu�eb a nikoliv jen vykonavatele spr�vn�ch �innost� je nejd�le�it�j��m v�sledkem strukturn� reformy BEV. Je v�razn� ozna�en heslem na v�ech p�semn�ch a propaga�n�ch materi�lech s nov�m logem: "BEV - siln� partner rakousk�ho hospod��stv� a v�ech spot�ebitel�".
Z�eteln� vymezen� kompetenc� org�n� st�tn� spr�vy a in�en�rsk�ch konsulent�, kte�� jsou zpravidla vlastn�ky zem�m��ick�ch firem, je definov�no v rakousk�m z�konu o zem�m��ictv� (BGBl �. 306/1968) takto:
� 1 �koly zem�m��ictv� jsou:
� 2 odst. (2):
Spolkov� ��ad pro metrologii a zem�m��ictv�, jeho� rozsah p�sobnosti zahrnuje cel� spolkov� �zem�, m� zabezpe�it �koly uveden� v � 1 odst. 1, 3, 4 a 7 a� 10.
(3) M��ick� ��ady pod��zen� Spolkov�mu ��adu pro metrologii a zem�m��ictv� maj� zabezpe�it zb�vaj�c� �koly uveden� v � 1.
(5) Spolkov� ��ad pro metrologii a zem�m��ictv� m��e podle m�ry pot�eby sv��it prov�d�n� m��ick�ch prac� in�en�rsk�m konsulent�m pro zem�m��ictv�.
Rozsah prac�, ke kter�m maj� opr�vn�n� in�en�r�t� konsulenti pro zem�m��ictv� ve vztahu k p�sobnosti org�n� st�tn� spr�vy zem�m��ictv� a katastru nemovitost� v Rakousku, je definov�n v � 4 odst. (2) p�sm. b) z�kona o civiln�ch technic�ch (BGBl �. 156/1994) takto:
In�en�r�t� konsulenti pro zem�m��ictv� jsou opr�vn�ni k po�izov�n� geometrick�ch pl�n� pro d�len� pozemk� v katastru a pozemkov� knize a polohov�ch pl�n� pro odeps�n� cel�ch pozemk� v pozemkov� knize, ke zji��ov�n� hranic podle stavu v katastr�ln� map� nebo na podklad� listin, v�etn� osazov�n� hrani�n�ch znak� a vyhotoven� pl�n� pro stanoven� pr�b�hu regula�n�ch �ar.
Rakousk� z�kon o zem�m��ictv� nestanov� kompetence BEV v oborech in�en�rsk� geod�zie a tematick� kartografie pro ve�ejnost a �koly, kter� jsou dom�nou podnikatelsk� sf�ry. V porovn�n� se sortimentem zem�m��ick�ch a kartografick�ch �innost�, zaji��ovan�ch org�ny st�tn� spr�vy zem�m��ictv� a katastru nemovitost� v �R, prov�d� Spolkov� ��ad pro metrologii a zem�m��ictv� (p��padn� jemu pod��zen� m��ick� ��ady) nav�c tyto �innosti:
Z uveden�ch skute�nost� je evidentn�, �e BEV po strukturn� reform� prov�d� mnohem v�ce "v�robn�ch" �innost� ne� org�ny resortu ��ZK. Mo�nosti sv��it podle � 2 odst. (5) z�kona o zem�m��ictv� prov�d�n� n�kter�ch geodetick�ch a kartografick�ch �innost� in�en�rsk�m konsulent�m, bylo dosud vyu�ito jen nepatrn� z d�vodu nedostatku voln�ch finan�n�ch prost�edk�. �spory osobn�ch v�daj� v d�sledku redukce p�vodn�ho po�tu zam�stnanc� (p�es 1900) o 300 osob budou p�ev�n� vyu�ity k z�konem garantovan�m platov�m postup�m st�vaj�c�ch zam�stnanc� a k n�kupu investi�n�ch prost�edk�, pro kter� nejsou p�i zmrazen� rozpo�tu jin� zdroje a jejich� obm�na �i rozvoj jsou �ivotn� d�le�it� pro chod ��adu.
Vyu�it� odborn�ch kapacit priv�tn�ch firem pro digitalizaci katastr�ln�ch map je orientov�no v�hradn� na p��pady, kdy v z�jmu urychlen�ho z�sk�n� z�kladn� vrstvy pro geografick� informa�n� syst�m financuj� tuto akci m�sta nebo obce.
Systematickou digitalizaci katastr�ln�ch map (nyn� ji� hotovou na 75 % spolkov�ho �zem�) prov�d�j� v�hradn� m��ick� ��ady (41) a jejich deta�ovan� pracovi�t� (11) za ��inn� pomoci centr�ln�ho ��adu ve V�dni, kter� zaji��uje pomocn� fotogrammetrick� vyhodnocen�, kartoreproduk�n� pr�ce a vyhotoven� rastrov�ch podklad� pro vektorizaci.
Mechanick� aplikace cenn�ch v�sledk� strukturn� reformy BEV do prost�ed� resortu ��ZK nen� mo�n�, proto�e v�kony i sou�asn� a nejbli��� budouc� �koly org�n� st�tn� spr�vy zem�m��ictv� a zejm�na katastru nemovitost� v Rakousku a v �R jsou nesrovnateln�. Pr�vn� vztahy k nemovitostem se v Rakousku registruj� mimo BEV na 180 pracovi�t�ch Pozemkov� knihy se 400 zam�stnanci, kte�� p�sob� u obvodn�ch soud� v resortu Ministerstva spravedlnosti. Katastr�ln� ��ady v �R v�ak v roce 1998 rozhodly o 416 243 vkladech vlastnick�ch pr�v k nemovitostem a registrovaly 400 866 dal��ch rozhodnut� jin�ch st�tn�ch org�n� a soud�. Rozsah zpracov�n� v�sledk� m��ick�ch prac� v katastru nemovitost� v Rakousku je t� v�razn� men�� (30 tis. geometrick�ch pl�n� ro�n� oproti 126 581 v roce 1998 v �R). Soubor popisn�ch informac� katastru zahrnuje 11 mil. parcel (v �R t�m�� 21 mil. parcel), v Rakousku je ji� digitalizov�no do vektorov� formy 75 % katastr�ln�ch map (v �R pouze 4,5 %). BEV a pod��zen� m��ick� ��ady nemusej� �e�it probl�m s za�len�n�m t�m�� 8 mil. vlastnick�ch parcel z b�val�ho pozemkov�ho katastru do souboru p�semn�ch i geodetick�ch informac� katastru nemovitost�, co� je neblah� d�sledek �ty�iceti let p�soben� totalitn�ho re�imu na �zem� �R.
P�i presentaci v�sledk� strukturn� reformy BEV prezidentem A. Hochwartnerem zazn�lo je�t� jin� aktu�ln� heslo, jeho� pot�ebnost je zvl�t� nal�hav� v oboru zem�m��ictv� v �R:
KOOPERACE NAM�STO KONFRONTACE.
Ing. Ji�� ��ma, CSc.,��ZK