ONDŘEJOV (14. – 15. 4. 1998): V sídle ondřejovské hvězdárny proběhly oslavy 100. výročí založení této významné instituce. V seminární místnosti Astronomického ústavu AV ČR po úvodních dvou příspěvcích, pojednávajících o vývoji astronomie v českých zemích od středověku až do počátku 20. století, přednesl jeho ředitel J. Palouš referát o založení ondřejovské hvězdárny, který dokumentoval dobovými fotografiemi. Také tři následující referáty zasahovaly do historie astronomie. Zmíněni byli J. J. Frič, M. R. Štefánik, F. Nušl, F. Linka, B. Štenberk a V. Guth. Dále byla probírána historie přístroje cirkumzenitál. Referát Z. Ceplechy o výzkumu meteoritů pojednával kromě jiného o meteoritu Příbram, který se jako první na světě podařilo nejprve vyfotografovat a podle výpočtů určit místo dopadu a nalézt. Příspěvkem F. Fárníka o kosmickém výzkumu, na kterém se podíleli i pracovníci ondřejovské hvězdárny, skončilo odpolední zasedání.
Oslavy se přenesly do prostoru staré hvězdárny, kde za přítomnosti předsedy Akademie věd R. Zahradníka a rektora UK K. Malého proběhl v původní centrální a západní kopuli slavnostní akt otevření muzea. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Jan Sokol odhalil sochu zakladatele hvězdárny J. J. Friče umístěnou před původní pracovnou. Večer oslavy pokračovaly v hotelu SEN v Senohrabech přednáškou amerického astronauta českého původu J. Blahy o jeho pobytech v kosmu, především na kosmické stanici MIR. Po slavnostní večeři zazněly skladby A. Dvořáka a Ch. F. Gounoda v podání Komorní dechové harmonie Brno. Druhý den oslav pokračovaly přednášky příspěvky Z. Švestky o slunečním výzkumu na Ondřejově, P. Harmance o stelární astronomii a L. Pereka o galaktické astronomii. Prezentací jednotlivých oddělení hvězdárny celé zasedání skončilo. Odpoledne probíhal ve všech prostorách hvězdárny den otevřených dveří pro veřejnost, kde si návštěvníci za odborného výkladu příslušných pracovníků zblízka prohlíželi nejrůznější pracoviště tohoto významného vědeckého zařízení. Na slavnosti jsme mezi čestnými hosty viděli řadu zeměměřičů a rovněž jejich pedagoga ze Stavební fakulty ČVUT, který v nich celoživotní zájem o astronomii probudil již během studia na vysoké škole.

(Lubomír Chamout)

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5+6/98