BRNO (23. 4. 1998): Pod poněkud strohým, ale výstižným názvem Aplikace metod inženýrské geodezie ve výstavbě 1998 uspořádal Český svaz geodetů a kartografů, konkrétně odborná skupina inženýrské geodezie, ve spolupráci se Spolkem zeměměřičů Brno odborný seminář doprovázející
    3. stavební veletrh v Brně. V devíti referátech se přetřásaly současnost a budoucnost správy zeměměřictví v ČR (Petr Polák – ČSGK), vztah Komory geodetů a kartografů k současné problematice inženýrské geodezie (Pavel Dušan – KGK), dále současné zkušenosti s využíváním legislativy a technických norem na stavbách (Václav Šanda – Gefos Praha), ale také vliv chyby kontrolního měření na statistickou regulaci geometrických parametrů stavebních objektů (Vladimír Vorel – ČVUT).
    O zkušenosti z měření skutečného stavu budovy ČNB v Praze, která shodou okolností sousedí se sídlem ČÚZK, se podělil Luděk Šafář (Geoprogres Praha). Ten mimo jiné asi padesáti účastníkům semináře sdělil, že při takových zakázkách, kde probíhá intenzivní stavební činnost, je prioritní bezpečnost práce, neboť i na staveništi banky může chybět zábradlí a zeměměřič se může snadno propadnout o patro níž, kde je již naštěstí strop. "Důležitá je rovněž otázka vztahu a komunikace mezi zeměměřičem a projektantem, od kterého je někdy velmi složité se dozvědět, co vlastně chce," zdůraznil Luděk Šafář. "Někdy trvá až týden, než se dozvíte jméno odpovědného pracovníka, který chce mít vaše výsledky na stole. Nedivte se, že na všechny předávané práce píšeme velmi podrobně nejrůznější informace o tom, co bylo měřeno, kdy to bylo měřeno a k čemu to má vztah. Vše, co se dá zobrazit, zobrazíme, a třebaže předáváme dokumentaci v digitální podobě, její převzetí si necháváme potvrdit právě na papíře, kde je zobrazena kontrolní kresba. Při takových zakázkách se stále musíte zamýšlet nad situací, co by se mohlo dít, kdyby došlo ke sporu, a zda máte vše podloženo výsledky měření, které od vás byly převzaty. Zeměměřičům by mělo jít o to, aby zvítězila profese. Bohužel ve výběrových řízeních často někteří zeměměřiči přicházejí s nabídkami, jejichž cena je nižší, než je obvyklé, a tudíž jsou jejich zakázky pro zadavatele zajímavé. Kolegové ovšem pak těží z toho, že v zadání nebyly například stanoveny podmínky přesnosti. Není opravdu třeba nedostatků v zadání zakázky zneužívat k tomu, aby práci zeměměřič neprovedl s odpovídající přesností. Kvalita prací by měla být profesní ctí každého zeměměřiče. Z měření v centru Prahy máme zkušenosti, že se tady neobejdete bez dalších znalostí, například o cenách pozemků. Ty uplatníte , když kupříkladu výkres situace, kde se spojují rohy dvou budov, vykreslíte raději v měřítku 1:1."
    Přednášku o současném stavu využívání technologie GPS v geodezii začal Tomáš Honč (Geotronics Praha) slovy: "Počtem aparátů GPS jsme na tom nejlépe ze zemí střední a východní Evropy. Otázka je, zda GPS dokážeme maximálně využívat. Investuje se sice do techniky, ale již méně do vzdělávání lidí, kteří tyto přístroje mají pak používat." O stejné problematice GPS hovořil i Otakar Švábenský (VUT Brno) v přednášce nazvané Stanovení parametrů geometrické polohy kolejové jízdní dráhy pomocí GPS. Na závěr dostala slovo fotogrammetrie zastoupená konrétně dvěma referáty: Jednosnímková fotogrammetrická metoda pro zaměřování vertikálních důlních děl (Emil Gavlovský – VŠB-TU Ostrava) a Využití digitálních měřických komor pro velmi přesná měření (Karel Vach – EuroGV Praha). K semináři vyšel šedesátistránkový sborník. (ps)

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5+6/98