První technické vysoké školy vznikaly koncem 15. století a sloužily především vojenským účelům. Zásluhou matematiky a geometrie byla vojenská technika přivedena k velikému rozkvětu zejména ve Francii, kde fortifikační inženýr Sebastian Vauban (1633 – 1707) získal světový obdiv (ve Štrasburgu je možné vidět část opevnění vybudovaného Vaubanem). To zlákalo ke studiu ve Francii Christiana Willenberga.
    Roku 1705 podal Christian Josef Willenberg (1655 – 1731), rodák ze slezské Legnice, žádost císaři Leopoldovi o založení Stavovské inženýrské školy v Praze. Roku 1707 byla škola založena reskriptem Josefa I. a 1. 1. 1718 bylo zahájeno vyučování. Škola později našla svůj domov v Husově ulici č. 5. Zásluhou Františka Josefa Gerstnera (1756 – 1862) byla Stavovská inženýrská škola přeměněna na Královské stavovské technické učiliště. Od roku 1920 nese škola název České vysoké učení technické. Na těchto školách se od počátku učila geodezie. Gerstner se významně zasloužil nejen o rozvoj geodezie, ale mimo jiné i o projekt koněspřežné železnice České Budějovice – Linec. Výuka zeměměřictví se opírala o práci významného mechanika a vynálezce Josefa Božka, který zkonstruoval první železniční vozy a byl jedním ze dvou vynálezců na evropském kontinentě, kteří zkonstruovali mechanické vozy poháněné parou.
    Významným učitelem matematiky na škole byl i Christian Doppler (1803 – 1853), objevitel světoznámého fyzikálního principu, který předložil Královské společnosti nauk v Praze v roce 1842 v díle Über das farbige Licht der Doppelsterne. Doppler se v Praze sblížil s matematikem Bernardem Bolzanem (1781 – 1848), se kterým vytvořil na pražské akademické půdě vědeckou dvojici světového významu. Doppler později odešel na Báňskou akademii do Báňské Štiavnice na Slovensko. Oblíbeným učitelem matematiky byl předčasně zesnulý profesor Rudolf Skuherský (1821 až 1863).
    V Husově ulici č. 5 byla později Zeměměřická fakulta a do roku 1978 posluchárny a laboratoře oboru geodezie a kartografie Stavební fakulty ČVUT. V roce 1978 se obor geodezie a kartografie přestěhoval do nového areálu FSv v Praze 6 - Dejvicích.
    Viktor Petrovič Savinych se po úspěšném návratu z letu v kosmu (Sojuz T4 – Saljut 6, 12. 3. – 26. 5. 1981) stal rektorem MIIGAiK (Moskovskij institut inženerov geodezii aerofotosjomky i kartografii).

    Příští díl bude věnován období antiky.