Prvn� technick� vysok� �koly vznikaly koncem 15. stolet� a slou�ily p�edev��m vojensk�m ��el�m. Z�sluhou matematiky a geometrie byla vojensk� technika p�ivedena k velik�mu rozkv�tu zejm�na ve Francii, kde fortifika�n� in�en�r Sebastian Vauban (1633 � 1707) z�skal sv�tov� obdiv (ve �trasburgu je mo�n� vid�t ��st opevn�n� vybudovan�ho Vaubanem). To zl�kalo ke studiu ve Francii Christiana Willenberga.
    Roku 1705 podal Christian Josef Willenberg (1655 � 1731), rod�k ze slezsk� Legnice, ��dost c�sa�i Leopoldovi o zalo�en� Stavovsk� in�en�rsk� �koly v Praze. Roku 1707 byla �kola zalo�ena reskriptem Josefa I. a 1. 1. 1718 bylo zah�jeno vyu�ov�n�. �kola pozd�ji na�la sv�j domov v Husov� ulici �. 5. Z�sluhou Franti�ka Josefa Gerstnera (1756 � 1862) byla Stavovsk� in�en�rsk� �kola p�em�n�na na Kr�lovsk� stavovsk� technick� u�ili�t�. Od roku 1920 nese �kola n�zev �esk� vysok� u�en� technick�. Na t�chto �kol�ch se od po��tku u�ila geodezie. Gerstner se v�znamn� zaslou�il nejen o rozvoj geodezie, ale mimo jin� i o projekt kon�sp�e�n� �eleznice �esk� Bud�jovice � Linec. V�uka zem�m��ictv� se op�rala o pr�ci v�znamn�ho mechanika a vyn�lezce Josefa Bo�ka, kter� zkonstruoval prvn� �elezni�n� vozy a byl jedn�m ze dvou vyn�lezc� na evropsk�m kontinent�, kte�� zkonstruovali mechanick� vozy poh�n�n� parou.
    V�znamn�m u�itelem matematiky na �kole byl i Christian Doppler (1803 � 1853), objevitel sv�tozn�m�ho fyzik�ln�ho principu, kter� p�edlo�il Kr�lovsk� spole�nosti nauk v Praze v roce 1842 v d�le �ber das farbige Licht der Doppelsterne. Doppler se v Praze sbl�il s matematikem Bernardem Bolzanem (1781 � 1848), se kter�m vytvo�il na pra�sk� akademick� p�d� v�deckou dvojici sv�tov�ho v�znamu. Doppler pozd�ji ode�el na B��skou akademii do B��sk� �tiavnice na Slovensko. Obl�ben�m u�itelem matematiky byl p�ed�asn� zesnul� profesor Rudolf Skuhersk� (1821 a� 1863).
    V Husov� ulici �. 5 byla pozd�ji Zem�m��ick� fakulta a do roku 1978 posluch�rny a laborato�e oboru geodezie a kartografie Stavebn� fakulty �VUT. V roce 1978 se obor geodezie a kartografie p�est�hoval do nov�ho are�lu FSv v Praze 6 - Dejvic�ch.
    Viktor Petrovi� Savinych se po �sp�n�m n�vratu z letu v kosmu (Sojuz T4 � Saljut 6, 12. 3. � 26. 5. 1981) stal rektorem MIIGAiK (Moskovskij institut in�enerov geodezii aerofotosjomky i kartografii).

    P��t� d�l bude v�nov�n obdob� antiky.