V letech 1993–95 byla organizována řada přípravných pracovních setkání, např. v Rakousku, Chorvatsku, Dánsku, Maďarsku, Nizozemí a Rumunsku, z nichž některých se zúčastnili též zástupci rezortu ČÚZK. Tyto aktivity po organizační stránce následně vyústily v založení MOLA na ustanovujícím zasedání, které se konalo 26. a 27. února roku 1996 v Paláci národů v Ženevě.

   Nejprve si vysvětleme pojem "pozemková správa", používaný MOLA. Pozemková správa je snad nejvýstižnější překlad anglického termínu "Land administration", což je chápáno jako proces, jímž lze účinně spravovat pozemky (v terminologii MOLA chápejte jako synonymum pro nemovitosti) a vést a rozšiřovat informace o nich, jejich vlastnictví, o hodnotě a užívání pozemků a s nimi spojených zdrojů. Pozemková správa tedy zahrnuje nejen činnosti související s katastrem a pozemkovými knihami, ale též např. oceňování a zdaňování nemovitostí, užívání půdy, pozemkové úpravy apod. Řízení pozemků (Land Manegement) je potom definováno jako proces řízení využití půdy a rozvoje půdních zdrojů trvale udržitelným způsobem. Činnost MOLA je zaměřena na zlepšování a podporu pozemkové správy v regionu EHK. Zde je třeba uvést, že nehledě na název, práce v EHK se účastní např. též USA a Kanada a EHK tak zahrnuje geograficky značně rozsáhlejší region, než například Evropská unie. MOLA napomáhá Výboru EHK pro osídlené oblasti v implementaci aktiv v oblasti privatizace bytů a ve zřizování systémů pozemkové správy v zemích střední a východní Evropy. Aktivity MOLA též podporují činnosti Výboru EHK pro osídlené oblasti ve sférách životního prostředí, usnadňování obchodu, zahraničních investic a průmyslového rozvoje, a jsou rovněž nezbytné pro rozvoj zemědělství. Činnosti MOLA podporují spolupráci a výměnu zkušeností mezi všemi zeměmi regionu EHK. MOLA dle svého programového prohlášení z roku 1997 působí v následujících oblastech:

   MOLA spolupracuje a definuje svoje aktivity v úzké součinnosti s dalšími vládními a nevládními organizacemi, působícími v předmětných oblastech. Mezi ně patří zejména FAO (Organizace OSN pro zemědělství a výživu), UNDP (Rozvojový program OSN), CERCO, FIG, CINDER (Mezinárodní centrum pro pozemkové právo), EUROGI (Evropská zastřešující organizace pro geografické informace). MOLA se snaží usnadňovat přímé kontakty s mezinárodními organizacemi a programy, které financují katastrální a pozemkoknižní projekty v zemích s přechodnou ekonomikou, jako je program Phare Evropské unie, Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj a Světová banka. MOLA též povzbuzuje partnerskou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem při řízení půdních zdrojů s cílem zajistit trvale udržitelný rozvoj.

   MOLA, možná s ohledem na záštitu EHK, která podle mého názoru na jedné straně dodává MOLA váhu, na druhé straně trochu komplikuje organizační záležitosti, možná též vzhledem ke svému poměrnému mládí, nemá dosud institucionalizovánu pevnou organizační strukturu a řády. Proto ne-lze dost dobře hovořit o členství v MOLA, spíše je namístě mluvit o přihlášení se k činnosti MOLA. Činnost MOLA organizuje řídicí skupina, volená vždy na dvouleté období. Sekretariát MOLA působí v rámci Výboru OSN pro osídlené oblasti v Ženevě. Vzhledem k patronaci EHK OSN a vzhledem k tomu, že státy, hlásící se k aktivitám MOLA, platí OSN členské příspěvky, není možné, aby MOLA vyžadovala další přímé finanční prostředky. Proto bylo rozhodnuto, že orgány a agentury, činné v aktivitách MOLA, budou tyto dle svých možností dobrovolně podporovat nepřímo, například organizačním zajištěním jednotlivých akcí, zajištěním publikační činnosti apod. Ustavující jednání zvolilo řídicí pracovní skupinu, jejímž předsedou se stal pan Helge Onsrud z Norska, místopředsedkyní dr. Božena Lipej ze Slovenska a funkce sekretáře se ujal pan Guenadij Vinogradov z OSN. Řídicí skupina se schází zpravidla dvakrát ročně.

   Některých přípravných seminářů se zúčastňovali zástupci našeho rezortu. Od posledního přípravného semináře v Nizozemí v r. 1995 se utvořilo základní zastoupení ČÚZK pro akce MOLA ve složení ing. Karel Večeře, místopředseda ČÚZK, a ing. Vít Suchánek, jako koordinátor projektů zahraniční pomoci.

Náplň zasedání a přehled činností MOLA
   Ustavující zasedání MOLA v roce 1996 projednalo a schválilo Land Administration Guidelines – Směrnice pro pozemkovou správu se zvláštním zřetelem k zemím s přechodnou ekonomikou (dále jen Směrnice). Tyto Směrnice byly připravovány pracovní skupinou, složenou z vyšších vládních úředníků a politiků z Rakouska, Chorvatska, Maďarska, Nizozemí, Norska, Rumunska, Švédska a Velké Británie. Jedná se o velmi obsažný dokument, jehož popisu by bylo třeba věnovat samostatný článek, proto jsou dále uvedena jen základní fakta. Cílem Směrnic, které jsou určeny jak politikům, tak odborníkům v zemích s přechodnou ekonomikou, je zdůraznit přínosy dobré pozemkové správy a umožnit těmto zemím těžit ze zkušeností vyspělých zemí. Směrnice však mají obecnější platnost a zásady v nich obsažené mohou být využity i vyspělými zeměmi při modernizaci jejich systémů pozemkové správy. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány pozemkům a jejich správě, zákonnému rámci, finančním otázkám, plánování využití pozemků, institucionálnímu uspořádání, technickým otázkám a postupům pro zavedení systémů pro pozemkovou správu. Směrnice poukazují na faktory, které je třeba uvážit při vytváření legislativy, organizace, bází dat a map, jakož i základních mechanizmů, které jsou třeba pro zavedení a údržbu řádného systému pozemkové správy a často se označují jako katastr nebo jako systém pozemkové evidence. Systémy pozemkové správy jsou nepostradatelnými nástroji tržního hospodářství a to jak z hlediska jeho funkčnosti, tak z hlediska zajištění trvale udržitelné správy pozemkových zdrojů. Takové systémy jsou vytvářeny ve všech zemích s vyspělou ekonomikou. Hlavní přínosy dobrého systému pozemkové správy jsou spatřovány:

Prohlášení o pozemkové správě
   Další aktivitou ustavujícího zasedání MOLA v roce 1996 byla příprava Prohlášení o pozemkové správě, následně předneseného na konferenci Výboru EHK pro osídlené oblasti Habitat II, která se konala v červnu téhož roku v Turecku. Prohlášení se opírá o přípravný dokument konference, uvádějící, že v rychle rostoucích městských oblastech se stává dostupnost pozemků stále obtížnější, protože bydlení, průmysl, obchod, infrastruktura, doprava, potřeba zachovat volné prostory a plochy zeleně vznášejí vzájemně konfliktní požadavky. Proto, aby nedocházelo k nezdravému, nevyrovnanému a neudržitelnému rozvoji lidských osídlení, je třeba podporovat takovou strukturu užití půdy, která minimalizuje požadavky na dopravu, na energii a umožňuje ochranu volných prostranství. Vlády všech zemí se mají snažit, aby překonávaly všechny překážky, které by mohly ohrožovat rovný přístup k půdě. Prohlášení dále zdůrazňuje význam dobrých systémů pozemkové správy pro řešení výše naznačených problémů a uvádí základní myšlenky Směrnic, které již byly uvedeny výše. Na konferenci Habitat II též byly demonstrovány informační systémy pozemkové správy z některých vyspělých zemí.

Inventáře systémů pozemkové registrace
   Na ustavujícím zasedání bylo též dohodnuto zpracování Inventáře systémů pozemkové registrace a tohoto úkolu se ujala Pozemková kniha Spojeného království (HM Land Registry). Na základě dotazníkové akce, které se v prvém kole zúčastnilo 29 států, byla zpracována publikace, prezentovaná v r. 1997. Inventář je členěn do pěti sekcí (Organizace a vládní zodpovědnost, Katastr a pozemková kniha, Mapy a zaměřování hranic pozemků, Oceňování nemovitostí, Užívání půdy a klasifikace atributů). Pokládám za pro nás nejzajímavější statistické souhrny z druhé a třetí sekce, zpracované na základě údajů z 29 zemí a uvádějící, že všechny státy provozují systémy registrace vlastnictví nemovitostí;

Ženevské zasedání
   Další pracovní jednání MOLA se konalo opět v Ženevě 3. a 4. března 1997 a námětem tohoto jednání bylo financování projektů pozemkové správy v zemích s přechodnou ekonomikou. Vedle zástupců z 29 zemí se jednání zúčastnili zástupci centra OSN pro osídlené oblasti (HABITAT), programu Phare, Světové banky a Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Z nevládních organizací byl zastoupen FIG, CINDER a Mezinárodní federace realitních kanceláří (FIABCI). Zasedání konference předcházel dotazníkový průzkum zkušeností s projekty zahraniční pomoci a námětů na její zlepšení. Jednání konference bylo rozděleno do tří témat, a to zkušenosti poskytovatelů pomoci, zkušenosti zemí s přechodnou ekonomikou v oblasti spolupráce a zahraničních projektů a konečně agenda pro spolupráci a budoucí akce. Účastníci jednání přijali na závěr prohlášení, ve kterém obracejí pozornost vlád zemí EHK k důležitosti vývoje systémů pozemkové správy v zemích s přechodnou ekonomikou z hlediska úspěchu reformního procesu a celkového prospěchu národních ekonomik. Konstatuje se, že v některých zemích se vykonalo dosud málo z hlediska integrace katastrálních a pozemkoknižních systémů, někde dokonce existují rozdílné katastry pro městské a zemědělské oblasti. Pouze několik států má celkovou strategii rozvoje pozemkové správy, která umožňuje harmonizovat jednotlivé projekty. Je třeba všude takové strategie vypracovat. Země s přechodnou ekonomikou nemají dostatečné informace o všech požadavcích a procedurách, souvisejících s žádostmi o zahraniční pomoc, proto by poskytovatelé pomoci měli zlepšit informovanost. Je potřeba zlepšit výměnu informací o plánovaných, uskutečňovaných a realizovaných projektech, a to jak v národním, tak mezinárodním měřítku. Vytváření systémů pozemkové správy je dlouhodobá záležitost, zatímco většina projektů zahraniční pomoci má životní rozpětí pouze 18 – 24 měsíců. Délka rozsáhlých projektů je většinou ze začátku podceněna a mohou nastat mezery, způsobené kapacitami příjemců. Státy přijímající pomoc by měly uznat, že mají hlavní zodpovědnost za koordinaci všech projektů a měly by ustanovit jejich jediného koordinátora. Vlády zemí s přechodnou ekonomikou by měly uznat potřebu dlouhodobých investic do přípravy lidských zdrojů pro pozemkovou správu. Dále bylo rozhodnuto zpracovat Přehled projektů zahraniční pomoci v oblasti rozvoje pozemkové správy a tohoto úkolu se ujal rakouský Spolkový úřad pro zeměměřictví a cejchování.

Zasedání v Oslu
   Pracovní jednání MOLA na téma Definice a číslování objektů v katastrech a pozemkových knihách se konalo 16. a 17. června 1997 v Oslu. Zúčastněné státy (celkem 18) byly vyzvány, aby připravily referáty o místní situaci ve svých zemích k třem okruhům, a to Základní objekty v systémech, Definice objektů a Systémy číslování. Seminář prokázal, že téměř ve všech systémech je parcela základním objektem, další objekty jsou však často různě interpretovány. V mnoha systémech jsou též registrovány budovy, jejich části (např. byty) a podzemní stavby. Je důležité, aby základní objekty katastrálních systémů byly se shodnými identifikátory využívány i v ostatních systémech pozemkové správy. Katastry se mění z dvourozměrných na třírozměrné. Adresa se stává velmi důležitým identifikátorem a je podstatné udržovat spojení mezi adresami a základními katastrálními objekty. Na pracovním jednání bylo dohodnuto uspořádat přehled užívaných objektů a identifikátorů ; činnosti pracovní skupiny k organizaci tohoto přehledu se účastní i ing. Suchánek.

Základní objekt katastru
   Druhé plenární zasedání MOLA se konalo ve Varšavě ve dnech 27. a 28. října 1997. Tohoto jednání se na přímé pozvání hostitelů zúčastnil předseda ČÚZK ing. Jiří Šíma, CSc., který přednesl v druhé sekci referát na téma Vládní politika a její dopady na pozemkovou správu v ČR, který byl přijat s nevšedním ohlasem. Jednání bylo rozčleněno do sekcí Činnosti MOLA, Příspěvek pozemkové správy k hlavním politickým cílům, Organizační a institucionální vývoj v oblasti pozemkové správy a Závěry a doporučení. Ing. Suchánek prezentoval na jednání předběžné výsledky Přehledu katastrálních objektů, získané z údajů 15 zemí. Odpovědi z jednotlivých zemí prokázaly různá pochopení pojmu "základní objekt katastru nebo pozemkové knihy", a proto bylo rozhodnuto v přehledu dále pokračovat na základě zpřesnění pojmů. Plenární jednání přijalo pracovní plán pro léta 1998 až 99 a schválilo upřesněné složení řídicí skupiny MOLA pro toto období. Řídicí skupina je složena ze zástupců z Rakouska, Chorvatska, Dánska, Německa, Lotyšska, Nizozemí, Norska, Polska, Ruské federace, Slovinska, Španělska a Spojeného království. Obsazení funkcí předsedy, místopředsedkyně a sekretáře nedoznalo změn. Předseda ČÚZK při příležitosti druhého plenárního zasedání nabídl uspořádání některé z dalších schůzek řídicí skupiny v Praze. Uvedl přitom, že ČÚZK považuje činnost MOLA za velmi přínosnou a důležitou. ČÚZK však, a to nejméně do dostavění budovy zeměměřických a katastrálních orgánů v Praze, nemá ani organizační, ani finanční předpoklady pro uspořádání plenárních zasedání s širokou účastí. Jako výraz naší podpory proto nabídl hostitelství schůze řídicí skupiny.

Pražské zasedání
   Nabídka ČÚZK byla využita velmi rychle, možná i proto, že Praha má stále velkou přitažlivost, a proto se již první schůzka řídicí skupiny MOLA po plenárním jednání ve Varšavě konala v Praze, v budově ČÚZK, ve dnech 16. a 17. února 1998. Úloha ČÚZK spočívala zejména v logistické podpoře jednání, cestovní náklady a ubytování si hradili všichni účastníci sami a pohoštění, včetně přátelské večeře dne 17. února, bylo sponzorováno jednak z prostředků programu Phare, jednak soukromými firmami, především systémovým integrátorem ISKN. Ti, kdo znají zasedací místnost ČÚZK, pochopí, s jakými obavami jsme sledovali stále narůstající seznam účastníků jednání. Kromě 12 členů řídicí skupiny a jejího sekretáře totiž zájem o účast projevili zástupci řady dalších zemí, někteří z nich s tlumočníky nebo doprovázejícími osobami. Nakonec se jednání MOLA zúčastnilo, včetně předsedy ČÚZK a ředitele odboru informatiky ČUZK, celkem 28 účastníků, což je historický rekord naší zasedací místnosti. Významnými hosty byli pan Jarmo Ratia, prezident finské zeměměřické služby a zároveň prezident CERCO, pan Géza Apagyi, předseda maďarské pozemkové správy, pan Jaime Vazquez-Caro ze Světové banky a pan Geunadij Vinogradov. Poněkud stísněné podmínky však nikomu nevadily, naopak atmosféra jednání byla po celou dobu vynikající. Jednak vzhledem k pozdějšímu příjezdu a naopak dřívějšímu odjezdu dvou členů řídicí skupiny, tak i proto, že se stává tradicí MOLA věnovat při zasedáních zvláštní pozornost hostitelské zemi, bylo pondělní dopoledne a úterní odpoledne nabídnuto České republice k prezentaci našich úkolů a projektů. Předseda ČÚZK seznámil účastníky s postavením ČÚZK ve státní správě, se základním organizačním uspořádáním rezortu a se základními úkoly a zodpovědnostmi. Ing. Suchánek prezentoval koncepci rozvoje katastru nemovitostí a zejména projekt zdokonaleného informačního systému katastru nemovitostí. Toto vystoupení bylo doplněno stručnou informací o nejnovějších možnostech využití internetovských technologií v informačních systémech pozemkové správy, přednesenou odborníkem firmy Digital. Úterní odpoledne potom bylo věnováno dvěma exkurzím podle zájmu zahraničních hostů. Jedna skupina navštívila Katastrální úřad Praha-město, kde byli podrobněji seznámeni s výkonem státní správy katastru nemovitostí, včetně využívání počítačového systému. Druhá skupina navštívila budovu Zeměměřického úřadu na Arbesově náměstí, kde byla demonstrována ZABAGED a systém Archiv pro vedení naskenovaných katastrálních map. Všechny informace byly přijaty s velkým zájmen a vyvolaly živou diskuzi. Vlastní jednání řídicí skupiny MOLA bylo věnováno zejména implementaci pracovního plánu, schváleného v říjnu 1997 ve Varšavě, a rozdělení úkolů mezi jednotlivé členy řídicí skupiny.
Nejdůležitějšími diskutovanými body byly:

Připravují se tyto další akce MOLA v roce 1998:

Akce připravované předběžně pro rok 1999:

Při přípravě textu byly využity dokumenty MOLA a zejména:
1. Statement on Land Administration
2. Terms of Reference of MOLA
3. Land Administration Guidelines – ECE/HBP/96 Sales No.E.96.II.E.7 ISBN 92-1-116644-6
4. záznamy z jednotlivých zasedání MOLA

Ing. Vít Suchánek, CSc. (1945)
Absolvent oboru geodezie na FSv ČVUT. Nyní ředitel odboru informatiky ČÚZK.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5+6/98