Prosím o názor na vzniklou situaci, vyvolanou právní potřebou, která patrně vyústí v soudní spor. V hluboké minulosti společnost vykoupila parcely, popř. díly parcel bývalého PK. Ve dvou případech ovšem vznikl spor o toto vlastnictví a advokát, který zastupuje žalující stranu, požaduje vyhotovení GP na tyto sporné díly či parcely. Problém je ovšem v tom, že mezitím byla v daném území vytvořena mapa DKM, takže nyní dostaneme jako podklad mapu v digitálním tvaru, ve kterém jí nejsou zakresleny hranice těchto původních PK parcel (byly přece vykoupeny).

Zajímá mne, jak se vlastně nahlíží na právní platnost map bývalého PK v případě sporu. Aby to nebylo tak jednoduché, popíšu problém konkrétněji:

V prvním případě jde o bývalou parcelu PK, která leží uprostřed rybníka, který nyní náleží celý oné společnosti. Dokonce se tato bývalá PK parcela ani nedotýká v žádném místě okraje této vodní nádrže. Advokát po nás chce pro soudní při připravit podklad formou GP, který by obnovil tuto bývalou PK parcelu a kde by měl jasně dané v míry, o něž se soudí. Jaký podklad pro soud by pro něj byl nejvhodnější?

V druhém případě jde o podlouhlou parcelu KN s inženýrskými sítěmi, v ní je zpochybňován výkup dílu PK parcely. Zde by patrně bylo možno vyhotovit GP v hranicích tohoto dílu bývalé PK parcely, ovšem ta se opět nevyskytuje v digitálním podkladu. Jak nachystat podklady pro soud a případné uvedení vlastnictví do původního stavu?

Předpokládám, že to pan kolega Nedvídek vezme jako nabídnutý geodetický bonbónek...

V obecné rovině doporučuji nejdříve přečíst můj dávný a dlouhý příspěvek do této konference, který by bylo možné s jistou analogií použít. Nyní můj názor na případ konkrétně nastíněný panem Žilkou:

Věci jsem porozuměl tak, že žalobce tvrdí, že je vlastníkem nějaké části zemského povrchu, která není v KN evidována jako samostatná parcela či více samostatných parcel (a to ani ve zjednodušené evidenci dnes platného katastru), ale tato sporná část zemského povrchu je v dnes platném katastru bez konkrétního ohraničení zahrnuta do nějaké větší parcely nebo třeba i několika různých parcel evidovaných v KN jako vlastnictví žalovaného (či dokonce více různých žalovaných).

Má-li rozsudek soudu v tomto sporu splňovat požadavek určitosti, je nezbytné, aby jeho nedílnou součást tvořil GEOMETRICKÝ PLÁN, kterým bude předmět sporu nezaměnitelně individualizován, tj. sporná část zemského povrchu v něm bude oddělena a označena parcelními čísly jako nové samostatné parcely KN. Záměrně píšu slovo "parcely" v množném čísle, protože i jediné a sporné území může být v takovém GP odděleno a označeno jako více parcel, budete-li nuceni při vyhotovování GP respektovat existující hranice druhů pozemků, či způsobu využití nemovitostí tak, jak jsou v dnes platném katastru evidovány (tyto hranice musí zůstat rozsudkem soudu totiž zcela nedotčeny a v KN zůstanou zobrazeny i nadále ať už bude spor rozsouzen ve prospěch žalobce nebo žalovaného).

V dané věci je pan advokát žalujícího velmi moudrý, když takový GP chce ještě před podáním žaloby. Bude-li mít předem GP, může být už i jeho žalobní petit určitý, tj. může soudu do žaloby konkrétně napsat, že chce aby "...soud určil, že pozemek v k. ú. xy oddělený geometrickým plánem č. 000-000/2000 a v tomto plánu nově označený jako pozemková parcela č. 000/0, je ve vlastnictví žalobce pana X.Y.", a pro jistotu taky poznamenat, že požaduje, aby tento GP tvořil neoddělitelnou součást písemného vyhotovení vyneseného rozsudku. Žalobce také v takové situaci může požadovat, aby v případě jeho úspěšnosti soud současně určil, že žalovaný je povinen žalobci uhradit náklady s vyhotovením GP spojené (fakturu za GP už žalobce zná).

Bude-li žalobce ve sporu úspěšný, rozsudek se zapíše do KN záznamem a GP se současně promítne do katastrální mapy.

Nebude-li žalobce úspěšný, rozsudek se na katastrální úřad vůbec nedostane (v KN není třeba cokoliv měnit) a GP zůstane pro účely katastru nevyužit (možno říci, že byl v takovém případě GP vyhotoven zbytečně - ale to je riziko žalobce, jako ostatně vedení celého soudního sporu, o kterém by také bylo možno v případě neúspěchu říci, že byl zbytečný).

V případě, jaký nastínil pan Žilka, je další problém v tom, že ono sporné území není už nijak ohraničeno ani na samotném zemském povrchu a není tedy zatím ani venku v terénu zřejmé, co vlastně (tj. jaké konkrétní hranice v terénu) by měly být tím výše naznačeným GP vůbec zaměřeny.

Žalobce totiž tvrdí své vlastnické právo k nějaké zaniklé parcele bývalého pozemkového katastru a dále ještě k nějakému vykoupenému dílu nějaké bývalé parcely. Předpokládám, že ve skutečnosti na zemském povrchu z těch bývalých hranic není vidět už vůbec nic. Žalobce tedy zřejmě sám přesně v terénu nezná konkrétní rozsah svého tvrzeného vlastnictví a odkazuje jen na nějaké technické podklady, v kterých je tento rozsah zachycen (v konkrétním případě tedy na mapu bývalého pozemkového katastru - krátce PK stav).

Předmět měření pro potřebný GP je proto nejdříve třeba v terénu vytyčit. Nemůže se přitom jednat o vytyčení hranic podle vyhlášky 190/96 Sb., protože to nemůže být vytyčení hranic podle katastru (když v platném katastru ty hranice nejsou). Dle mého názoru tedy dokumentace o vytyčení takových hranic nemusí být ani ověřena úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem ani jí není třeba předávat katastrálnímu úřadu (co by s ní KÚ dělal, když se spor nevyhraje, a pokud se spor vyhraje, tak má KÚ s rozsudkem přece GP). Samotná technologie vytyčení je ovšem úplně stejná jako vytyčení pozemku ze sáhové katastrální mapy. Pokud se týká vykoupeného dílu parcely, tak tam zřejmě existoval v době výkupu GP, jehož údaje by se mohly pro nové vytyčení toho dílu na zemský povrch využít. Při takovém vytyčení vlastně vymezujete hranice sporného území podle toho, jak je tvrdí žalobce (může tvrdit cokoli a může vám je v terénu třeba přímo ukázat a pak nemusíte vytyčovat vůbec nic a rovnou měřit GP). Pokud však žalobce tvrdí, že ty hranice jsou podle PK stavu, tak vytyčujete PK stav jak nejlépe umíte (tj. eventuálně s využitím nějakých dochovaných historických GP či manuálů). Nebo můžete využít výsledku vytyčení, které provedl někdo jiný (např. formou znaleckého posudku) - důležité je, aby to, co bylo vytyčeno (resp. vyznačeno na zemský povrch), žalobce subjektivně považoval za předmět sporu a své tvrzené vlastnictví.

A nakonec k té kuriózní okolnosti, že hranice sporného území jsou na dně rybníka.

V takovém případě Vám nezbyde nic jiného než vytyčení a stabilizaci vytyčených hranic provést nepřímo (osazením fyzických hraničních znaků na břehy rybníka - a průsečíky jejich spojnic budou definovat skutečnou polohu vytyčovaných bodů uprostřed rybníka). Samozřejmě, že nelze vyloučit i nějakou vhodnou stabilizaci uprostřed rybníka tak, aby byla vidět i nad hladinou (jedná-li se např. o louži o hloubce 60 cm).

P.S.: Zkušenosti s vytyčováním PK stavu na dně přehrady má ostatně pan Huráb, i když k jiným účelům než zrovna pro vedení soudního sporu. Máte-li dostatečně bohaté klienty, jistě by neodmítli přijet zastabilizovat vytyčované body i na dno rybníka jakkoli hlubokého.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/2001