Vzhledem k tomu, že se naše profese neustále potýká s problémem rovnoprávného zařazení mezi ostatní technické obory, považuji za nutné se znovu a už po několikáté touto problematikou zabývat. Jsem už dost starý a ze své více než padesátileté praxe mám s těmito problémy značné zkušenosti. K našemu oboru mám skutečně zvláštní vztah, protože se jím zabývá v rodině již čtvrtá generace.

Myslím si, že na jakýsi společensky nižší význam naší profese nemělo vliv předválečné dvouleté a pak tříleté studium. Dle mého názoru k degradaci zeměměřictví došlo až za totality. Uvedu jen několik skutečností:

• zeměměřiči měli pouze montérské diety ve výši 28 Kčs oproti všem ostatním technikům, kteří měli diety v částce 40 Kčs;
• v zařazení zeměměřičů do platových tříd byl ještě propastnější rozdíl. Zatímco projektantovi stačili pro tř. 13 dva podřízení, v resortu geodezie jich pro tř. 13 muselo být osmdesát! Řada mých odborně zdatných spolužáků zaměstnaných v resortu dosáhla za svého působení pouze tř. 11! Několikrát jsem to kritizoval přímo u vedení ČÚGK, ale marně. V projektové organizaci, kde jsem byl zaměstnán, jsme se tedy stali projektanty;
• v tomto trendu se pokračovalo i koncem osmdesátých let, kdy v tzv. ZEUMS 1 a ZEUMS 2 byli zeměměřiči zařazeni do nejnižší třídy 1 (jako zemědělští pracovníci), zatímco projektanti byli ve tř. 2 a moji spolupracovníci geologové a seismologové dokonce ve tř. 3. Opět jsme tedy zůstali projektanty.

Velkou vinu na tom nesou veškerá vedení ČÚGK - jak za ing. Průši, tak ing. Koubka a ing. Ondrůška.

Po sametové revoluci se zdálo, že se se snižováním společenského významu naší profese navždy skoncovalo. Musím bohužel konstatovat, že opak je pravdou. Resort se přejmenoval na ČÚZK se zdůrazněním prací pro katastr nemovitostí. Nemá kompetence ovlivňovat práce v inženýrské geodezii. Chybou je skutečnost, že se nepodařilo do konce roku 1992 prosadit Zeměměřickou komoru ze zákona, jak se to podařilo jiným oborům. Chybí zde instituce, která by dohlížela na zpracování zeměměřických zakázek zejména po stránce kvality, ale i obsahovosti. Stále se přesvědčujeme, že dochází k odevzdávání dokumentace skutečného provedení investorům (kteří tomu často vůbec nerozumí) ve zcela nedostatečné kvalitě. Při následných pracích jsem narazil na práce některých geodetických firem, jejichž výsledky byly zcela nepoužitelné, polohopis z více než 30 % neodpovídal skutečnosti. (V obci místo zahrad byly domy a naopak, některé domy 70 let staré nebyly vůbec zakresleny, nebo měly jiný tvar a byly doslova rozházeny po výkrese apod.)

Proč je v některých případech odevzdávána tak příšerná dokumentace skutečného provedení? Máme tak špatné odborníky? Jsem přesvědčen, že ne. Není jen finanční prostor provést v terénu kontrolu zpracované dokumentace. Přesvědčovali jsme marně poslance při schvalování zákona o ZK, že jedině komora ze zákona může zvýšit kvalitu zeměměřických prací používáním tvrdých sankcí proti těm, kteří takové práce ověřují.

Hlavním viníkem je pokles cen za zeměměřické práce. Firmy a jednotlivci se neustále podbízejí, že práce provedou levněji. Např. dokumentaci pro Telecom a další správce bylo možno skutečně kvalitně zpracovat, dokud se cena pohybovala okolo 20 tisíc Kč/km v intravilánu. Za 10 tisíc Kč je to prostě nemožné. Má-li firma zakázky pouze pro síťaře a žádné jiné a chce-li dodržet kvalitu, nutně se musí dostat do ztráty.

Jak je možné, že některé firmy nebo jednotlivci mohou nabízet tak nízké ceny? Dostáváme se k tzv. melouchaření. Některé velké firmy, které se zeměměřictvím zabývají jen okrajově, dovolují svým pracovníkům - geodetům, aby si přivydělávali na živnostenský list. Dochází k tomu prý i u některých oborových úřadů. Tito pracovníci, když mají zdarma k dispozici firemní přístroje, počítače atd., pak skutečně mohou nabídnout i poloviční cenu. Náklady neustále rostou a oproti roku 1996 vzrostly cca o 25 - 30 %. Ceny za zeměměřické práce se naopak podstatně snížily. Snižováním cen se radikálně snižuje význam zeměměřické profese na úroveň ještě horší, než byla za totality. Zisk firem se snižuje na minimum. Nízké ceny mají zákonitě vliv i na výši platů pracovníků zeměměřických firem.

Zjistil jsem si pro porovnání průměrné platy v některých jiných - negeodetických firmách (nepočítám tady s průměrnými platy v bankovnictví, pojišťovnictví, obchodě apod.).

Zjišťoval jsem si mezi zeměměřickými firmami průměrné platy geodetů. Nikde to není těch 15 000 Kč uvedených v tabulce, které jsou nabízeny za zcela jednoduchou práci. Přitom naše profese zaznamenala během posledních let obrovský technický pokrok - snad největší ze všech technických oborů. Naše práce je i fyzicky náročná a je prací za každého počasí. Je to práce, která si vyžaduje i obrovské investice a možno říci, že pro jednu měřickou skupinu ve výši téměř milionu korun. Které jiné technické obory potřebují pro svou práci takové investice?

Tuto skutečnost lze doložit i jinak. Na začátku devadesátých let jsme měli i projekční firmu. Bohužel jsme museli platit všechny techniky stejně, a tak projektanti postupně všichni odešli. Jsme tedy zase tam, kde jsme byli - propad platů zeměměřičů! A nutno zdůraznit - děláme si to sami - my zeměměřiči!

Není proto zvláštností, že mnozí absolventi průmyslových i vysokých škol do oboru vůbec nenastoupí. Nelze se ani divit, že po několika letech praxe v oboru zeměměřiči odcházejí tam, kde dostanou o 30 % více. Stávají se projektanty, taxikáři, pracovníky realitních kanceláří a jiných firem. Jaké úsilí vynaloží naši učitelé, aby vychovali nové generace zeměměřičů! Není to škoda, aby jich pak jen malá část pracovala v oboru?

Řada zeměměřických firem se začíná zabývat zcela nebo alespoň částečně jinou činností, aby si zachovala svoji existenci. Obor jako celek se dostal do situace, kterou je nutno bezodkladně řešit. Ceny je nutno vrátit na úroveň roku 1995 - 6 s připočtením inflace za 6 roků. Hlavním zájmem všech zeměměřičů, ať pracují v soukromé či státní sféře, by mělo být zřízení Zeměměřické komory ze zákona, která jistě pomůže většinu problémů vyřešit.

Obracím se také ke všem podnikatelům v geodezii. Nenabízejte směšné ceny za zeměměřické práce. Nedopusťte odliv našich odborníků, našich mozků do jiných oborů. Vyzývám vedení ČÚZK - uvědomte si, že jsme dohromady jen zcela nepodstatná složka. Musíme si tedy navzájem pomáhat a zřízení komory ze zákona by mělo být v zájmu ČÚZK. Udělejme vše proto, aby byl zákon o ZK v dohledné době přijat. Udělejme vše proto, aby naše povolání v budoucnu stálo na stejné společenské úrovni jako ostatní technické obory.

A nakonec bych přivítal vaši pomoc současné Komoře geodetů a kartografů v jejím úsilí o zřízení komory ze zákona. Všichni, kdo jsme v současném představenstvu (a je nás zoufale málo), pracujeme pro obor na úkor svých firem i svého soukromého času. Přijďte nám pomoci pro lepší budoucnost zeměměřictví.

Tento referát zazněl 26. 4. 2001 na semináři "IG ve stavebnictví" v Brně.

Projektový podnik, kde jsem byl dříve zaměstnán	24 500 Kč
Škoda auto	20 000 Kč
České dráhy	14 500 Kč
Stavebnictví jako celek	13 000 Kč
Člen výstupní kontroly ve sklárnách v okrese, 3kde je 20% nezaměstnanost	15 000 Kč
Tým pro plánovanou kampaň (propagace v metru aj.)	15 000 Kč

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/2001