PRAHA (17. 4. 2001): Diskuzního semináře ČSGK v libeňském Bílém domě se zúčastnilo žalostně málo (55) posluchačů. Lektor, doc. Fiala, (Masarykova universita, Brno) nastínil problematiku právních vztahů v KN - vklady, zástavní práva, vlastnictví, věcná břemena. Jeho svérazný osobitý výklad lze srovnávat snad jen s řečnickými projevy ing. Nedvídka z ČÚZK. Nelze se tedy divit, že lektor označil spoluvlastnictví za vynález ďábla a postěžoval si na své velikonoce, zkažené rozhodnutím KÚ Plzeň - jih a krajského soudu ohledně neplatnosti smlouvy o vypořádání společného vlastnictví manželů, která byla KÚ i soudem chápána proti samotnému smyslu smlouvy. Manželé se ještě před rozvodem dohodli na majetkových poměrech po rozvodu, ale KÚ i soud považuje tuto smlouvu jen jako smlouvu o smlouvě budoucí, která musí vzniknout až po rozvodu. Sám přednášející ale také zkazil náladu mnohým posluchačům, když demonstroval na dějové časové ose následující skutečnosti: Prodávající prodal nemovitost kupujícímu, vznikla kupní smlouva, došlo ke vkladu na KN, kupující zastavil svoji nemovitost bance, došlo ke vkladu zástavní smlouvy, avšak kupující nezaplatil všechny splátky prodávajícímu, který tedy odstoupil od původní kupní smlouvy a nabyl zpět nemovitost, ale zastavenou bance!

   Další povzdech patřil katastrálnímu právnímu folklóru - vzhledem k tomu, že po 1. 1. 2001 budou odvolací krajské soudy členěny podle působnosti KÚ, budou se jejich rozhodnutí ve věci zamítnutí vkladu do KN ještě více odlišovat.

   Lektorka z ČÚZK, ing. Květa Olivová, informovala o nových možnostech právní jistoty v ISKN, kdy zákon na ochranu osobních údajů činí problémy při evidování a zveřejňování (Katastr je věc veřejná) rodných čísel (případně dat narození). Kupující či věřitel musí mít jistotu, že smlouvu podepisuje pravý vlastník a ne třeba jeho syn se stejným jménem a příjmením, bydlištěm, povoláním atd. Vzhledem k tomu, že se jednalo o diskuzní seminář, bylo jeho podstatnou částí zodpovídání dotazů účastníků, což se protáhlo až do pozdního odpoledne. Opět se mluvilo o podzemních garážích, které svojí částí (byť jen portálem) vystupují na povrch a lze určit průnik s terénem. Na dotaz, kdy se nejméně padesát let stará nemovitost "najednou ocitla" na sousedově pozemku, si vzal doc. Fiala na pomoc občanský zákoník z r. 1811, kdy se ještě vycházelo z pravidla, že stavba má stejného majitele jako pozemek. Pokud někdo stavěl na cizím pozemku a majitel se neohradil, stal se vlastníkem pozemku vlastník stavby. Nelze tedy pochybovat o vlastnictví pozemku pod touto nemovitostí, natož si nechat vyhrožovat zbouráním části domku sousedem.

  Zeměměřiči se při svých pracech v KN velice často setkávají s právními vztahy. Jsou první "inštancí", kterou zákazník využívá. Jestli z nás budou právníci v pohorkách, ukáže nejbližší budoucnost. V tomto čísle časopisu Zeměměřič se o tom diskutuje poměrně dost. Určitě by neměla v knihovničce každého zeměměřiče chybět publikace "Pozemky a právo" (viz str. 38), která napomáhá udržet si přehled v naší kultivované právní džungli. (zs)

    vyvěšeno 18/5/2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/2001