K poznámce Ing. B. Janečka k předmětné záležitosti, uveřejněné na přebalu časopisu Zeměměřič č. 3/2001 v rubrice REAKCE, a sdělení Ing. Z. Žižky na str. 12 časopisu Zeměměřič č. 4/2001 je nutné upozornit, že zprávu "Analýza možností a účelnosti využití metod analytické a digitální fotogrammetrie v kombinaci s geodetickými metodami pro tvorbu DKM" (Geodis Brno, s.r.o., 1998, 36 stran, 3 přílohy) není možné považovat za závěrečnou výzkumnou zprávu státního výzkumného úkolu v hodnotě 1,5 milionu Kč. Důvody jsou věcné i formální.
  
   Z věcného hlediska zmíněná technická zpráva ukazuje, že při plnění úkolu se zpracovatelé, s výjimkou provedení vlastního leteckého měřického snímkování (LMS), nevyhnuli nepřesnostem při realizaci obecně platné technologie (např. náčrty MŠ, signalizace, síť identických bodů, PBPP, VB, využití GP, dvojí vyhodnocení, doměření). Dokazují to mimo jiné i ve zprávě obsažené závěry popisu jednotlivých technologických etap i zřejmě neúměrné zvýšení finančních nákladů zpracování úkolu (ty bohužel ve zprávě také chybí). Přínosem je pouze to, že v závěrech uváděná doporučení, která by optimalizovala technologie zpracování, jsou totožná s doporučenými technologiemi využití fotogrammetrie pro tvorbu map velkých měřítek, zveřejněných ve výzkumných zprávách VÚGTK i publikacích příslušných výzkumníků z období 60. a 70. let minulého století. Protože zpracovatelé úkolu těchto informací nevyužili, potvrdili v závěrech sice správnost známých obecných zásad implementace metody, ale připravili se s výjimkou procesu LMS o možnost specifikovat přínosy nově vyvinutých technologických nástrojů moderní fotogrammetrie. Tím na rozdíl od předcházejících výzkumů na úseku fotogrammetrie dospěli k diskutabilnímu závěru, že využití této metody není vhodné pro tvorbu DKM (viz ad 6.1 a 6.4). Přitom právě využitím nových metod LMS a digitálního zpracování měli možnost např. dokázat, že lze eliminovat i největší handicap dosavadního uplatnění fotogrammetrie pro uvedené účely, tj. vyloučit rozdílnost identifikace jednotlivých podrobných bodů terénu ze snímků a při následném pozemním geodetickém měření. Zadáním požadovaná analýza tak nebyla v plném rozsahu věcně naplněna.
  
   Z formálního hlediska zmíněná technická zpráva kromě několika nepřesností v textu (např. ad 5.7 a 6.3) nezahrnuje některé závažné technologické fáze (např. MŠ s ohledem na použitou metodu, finální zpracování DKM) a není analyzována míra uskutečněné versus vhodné spolupráce s příslušným katastrálním úřadem. Chybí výsledná ekonomická analýza splnění úkolu, nezanedbatelná pro zvážení možností a účelnosti využití pojednávané metody pro daný účel. (Soukromá firma ji jistě má k dispozici.) Zejména však ve zprávě chybí výsledky oponentního posouzení řešení státního výzkumného úkolu a závěry závěrečného oponentního řízení úkolu. Pro vypovídací schopnost dokumentace výsledků státního úkolu by také měl být doplněn závěr, který na základě výsledků posouzení předloženého řešení učinil zadavatel úkolu pro budoucí orientaci technologického zabezpečení tvorby DKM.
  
   Z uvedeného vyplývá, že předloženou technickou zprávu není možné považovat za závěrečnou výzkumnou zprávu státního výzkumného úkolu a pokud za ni byla považována, nelze ani v tomto případě vyloučit pochybení úředníků centrálního orgánu státní správy.

V Praze dne 12.4.2001

Ing. M. Roule, CSc.
Praha

    vyvěšeno 30.4.2001

reakce ČÚZK

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/2001