[pošta]             K problematice podrobného bodového pole


    Každý, kdo sleduje dění v oboru zeměměřictví a katastru, jistě v letech 1995 a 1996 zaznamenal, že ČÚZK získal finanční prostředky na revizi, obnovu a doplnění podrobných bodových polí. Významným rozhodnutím a novinkou bylo zadání těchto prací soukromým firmám.
    Technické požadavky na výsledné dílo byly stanoveny přílohou Vyhlášky č. 126/93 Sb. (dnes č. 190/96 Sb.), Vyhl.u č. 31/95 Sb a zákonem č. 200/94 Sb. Metodika zpracování výsledného operátu byla popsána v Prozatímním návodu pro obnovu katastrálního operátu ČÚZK 5314/1994 - 23 (dále Prozatímní návod). Jako zpracovatel tohoto předpisu je uveden KÚ v Opavě.
    Vzhledem ke zkušenostem s pracemi tohoto typu jsem se v obou letech letech o zakázky v bodových polích celkem úspěšně zajímal. V Severních Čechách byla naše firma první, která zakázku na tvorbu PBPP získala. V sezónách 1995 a 1996 jsem se podílel na tvorbě bodových polí ve více než 100 k.ú. V rámci těchto prací bylo zaměřeno cca 1 500 bodů PBPP včetně 100 bodů zhušťovacích (ZhB).
    Již po zahájení prací se ukázalo, že ve znění obou zásadních předpisů – Vyhl. č. 126/93 Sb. a Prozatímního návodu lze nalézt značné mezery a nejasnosti. V průběhu prací bylo nutno společně se zadavatelem hledat optimální výklad nejednoznačných partií a doplňovat chybějící pasáže.
    Nedostatky v prováděcích předpisech vedly např. KÚ v Liberci (ale i jiné) k vytvoření zadávací dokumentace, jejímž textem bylo znění platných předpisů doplněno nebo vyloženo. Je to ovšem pouze iniciativa jednotlivých KÚ1, vytváření těchto doplňků a jejich obsah není nijak jednotně koordinováno. Pokud firma pracuje v působnosti různých KÚ1, často se musí řídit různými pokyny!
    Rád bych v tomto článku poukázal na největší nedostatky a nejasnosti ve znění Prozatímního návodu a ostatních předpisů, kterými se práce v podrobném bodovém poli řídí. Pokud by se podařilo vyvolat širší diskuzi uživatelů, zadavatelů a zhotovitelů těchto polí, snad by se v dalším znění těchto předpisů již neobjevily.

Poznámka první: opodstatněnost a potřeba tvorby polí PBPP
    Skutečnost, že dochází k účelovému budování, resp. obnově PBPP pro účely prací v KN, je přijímána geodetickou veřejností rozdílně. Názory na tuto problematiku jsou značně různorodé, od zcela negativních – "jde o mrhání státními prostředky", přes smíšené – "PBPP budovat, ale nikoliv soukromými firmami" až po velmi pozitivní.
    Často je diskutována zásadní otázka: Není budování PBPP v době GPS, výkonných dálkoměrů a digitálních map anachronismem? Nebylo by lépe využít finanční prostředky k jiným účelům?
    Metody GPS by bezesporu dokázaly potřeby PBPP – zvlášť v extravilánu – velmi redukovat. Představa, že v dohledné době bude tato metoda rozšířena natolik, že ji budou využívat i ty nejmenší zeměměřické firmy a samostatně působící geodeti, je však zatím nereálná. Síť permanentních referenčních stanic včetně předávání výsledků sítí Telecomu a vytvoření dalšího zázemí je v ČR zatím hudbou budoucnosti.
    Dalším důležitým faktem hovořícím pro tvorbu PBPP je i stav ZBPP. Vzhledem k tomu, že plošná údržba bodů JTSK se již po několik let neprovádí je, zvlášť v "polních oblastech" situace velmi tristní. Ochranné tyče chybí, jsou poškozené, body jsou zarostlé, místopisy neaktualizované. Velké množství trigonometrických bodů je tak nepoužitelných (resp. bez vytýčení nenalezitelných). Dle informací ZÚ se s plošnou údržbou ani do budoucna nepočítá, tendence je vytypovat v každém triangulačním listu (TL) několik (asi 5) bodů, ty přestabilizovat, opatřit ochrannou skruží a zaměřit metodou GPS v systému DOPNUL. Na těchto bodech bude také prováděna pravidelná údržba. Ostatní body budou (z kapacitních důvodů ZÚ) ponechány svému osudu (?). Pokud je toto jediný důvod proč se s prováděním plošné údržby bodů ZBPP nepočítá, proč potom nezvážit možnost provádění těchto prací soukromými firmami? Současně platná legislativa ovšem provádění prací v ZBPP soukromým firmám neumožňuje. V oblasti měření, výpočtů a dokumentace je to jistě správné, ale nátěry a doplnění ochranných tyčí, revizi bodů, doplnění místopisů a obnovení průseků by jistě bylo možno zadat mimorezortním subjektům.
    Každý zeměměřič již jistě často nachází v chodnících a v křižovatkách, nezřídka v těsné blízkosti měřické značky různých firem, v podstatě účelové bodové pole vytvářené zcela živelně a nekoordinovaně. Dovoluji si tvrdit, že pokud by v danné lokalitě existovalo kvalitní "oficiální" bodové pole, k podobným (neekonomickým) případům nebude docházet.
    Toto je důsledek poněkud nekoncepční politiky ČÚZK. S ohledem na expanzi měřických prací mohla bodová pole vznikat, jako "vedlejší produkt" veškerých měřických činností (také, nikoliv pouze). Přitom stačilo pouze nahlédnout k sousedům v bývalé NDR, kde byl tento problém při transformaci katastru (logicky) řešen prioritně.
    Argumentem proti tvorbě bodů PBPP by snad mohlo být plošné budování kvalitních PBPP (ZhB), které je prováděno měřickými oddíly KÚ. Tyto body jsou dobře umístěné, snadno nalezitelné, opatřené OT a jsou zaměřeny s vysokou přesností metodou GPS. Pro cílového uživatele by síť těchto bodů mohla nahradit problematickou siť bodů ZBPP, termín dokončení této akce je r. 1999, otázkou je však opět údržba a případná obnova těchto bodů, která spadá do kompetence KÚ1.
    I přes nespornou váhu poslední poznámky se však domnívám, že uvedené skutečnosti hovoří spíše pro tvorbu PBPP a že reakce subjektů, kterým jsou tyto práce určeny, je kladná.

Poznámka druhá: způsob zadávání prací, výběrová řízení, nabídková cena
    Zakázky na tvorbu a revizi PBPP byly zadávány formou obchodních veřejných soutěží, nebo formou výzvy více zájemcům dle zákona č. 199/94 Sb, ve znění zákona č. 148/96 Sb. Zadávání prvních zakázek s sebou samozřejmě přineslo riziko této formy výběru – vítězství firem s dumpingovými cenami. Zdá se však, že po prvních zkušenostech zadavatelé dospěli k názoru, že nejlaciněji neznamená nejlépe a v současné době jsou preferována kriteria jiná – zkušenosti s pracemi v bodovém poli, personální a materiální vybavení a hlavně reference, případně prezentace provedených prací.
    Stanovení nabídkové ceny, která by měla být dle zákona cenou definitivní, je ovšem v případě bodových polí složité. V okamžiku podání cenové nabídky totiž ani firmy, které se v danné lokalitě pohybují, nemají komplexní přehled o aktuálním stavu původního bodového pole. Počet dochovaných bodů, které bude třeba přeurčit a který je také rozhodující pro počet nově navrhovaných bodů je totiž znám až po provedení rekognoskací v terénu. Správci PBPP, (KÚ 2) by měly sice mít k dispozici hlášení uživatelů o zničených bodech, leč hlášení se nepodávají a tak jsou informace o stavu původního bodového pole nepřesné. Více nám pomůže nahlédnutí do operátu, pokud nám je to umožněno. Ze stáří a způsobu stabilizace původního PBPP se dá alespoň zhruba počet dochovaných bodů odhadnout a tak získat důležitý vstupní údaj pro stanovení ceny zakázky.

Poznámka třetí: prováděcí předpisy, prozatímní návod, zadávací dokumentace
    Technické požadavky na výsledné dílo jsou stanoveny přílohou Vyhl. č. 190/96 Sb., Vyhl. č. 31/95 Sb. a zákonem č. 200/94 Sb. Zpracování výsledného operátu je nutno provést v souladu s Prozatímním návodem pro obnovu katastrálního operátu ČÚZK 5314/1994 - 23 a jeho přílohami.
    Prozatímní návod by neměl být prozatímním, ale vyčerpávajícím předpisem, řešícím všechny peripetie související s obnovou katastrálního operátu, včetně prací spojených s budováním PBPP. Tento předpis, který by měl historicky navazovat na tradici Instrukce A nebo Metodického návodu pro zřizování, určování a vyhledávání bodů podrobného polohového bodového pole z r. 1985 (dále Metodický návod 1985), však zcela naplňuje obavy, které máme spojené s výrazem prozatímní.
    Připomínky k nejednoznačnostem, nedůslednosti, nepřesnosti formulací a nelogičnostem v textu Prozatímního návodu by se pravděpodobně rozsahem vyrovnaly jeho plnému znění a není proto možné je zde všechny uvést. V dalších poznámkách si však vždy dovolím v příslušném kontextu alespoň na nejzásadnější nedostatky poukazovat.
    S ohledem na to, že "prozatímnost" tohoto předpisu již trvá čtvrtý rok, navrhuji aby byl přejmenován na návod dočasný. Tak bude geodetické veřejnosti taktně naznačeno, aby se o časový horizont dodání kvalitního předpisu přestala zajímat ...

Poznámka čtvrtá: podklady, přípravné práce, rekognoskace, hustota, projekt
    Poskytnutí podkladů potřebných pro provádění prací – geodetických údajů stávajícího bodového pole a Přehledů sítě bodů PBPP (kopie map SMO-5) není řešeno žádným předpisem. Cituji Prozatímní návod odst. 2.4.2: ... pořídí se kopie geodetických údajů ... Záleží pouze na dobré vůli zadavatele, zda požádá příslušné KÚ, aby zmíněné podklady poskytly zdarma, mohou však trvat na jejich zaplacení.
    Podklady pro první zakázku v r. 1995 jsme skutečně na jednom z KÚ museli zaplatit, dále však byly podklady poskytovány ochotně a zdarma.
    Mnohde však byly problémy s kopiemi map, které nebyly dodány vcelku ve formátu mapového listu ale ve formátech menších, bez rámových údajů. Problémy, spíše však nedorozumění, byly vždy rychle vyřešeny a nutno říci, že KÚ2 nám vždy vycházely vstříc. V Severních Čechách bylo v r. 1996 zadavatelem dokonce pořádáno školení pracovníků dokumentace o přípravě podkladů pro zhuštění PBPP, což se velmi pozitivně projevilo na kvalitě poskytnutých podkladů – byly dodány např. předepsané formuláře Hlášení závad a změn na bodech PBPP.
    Dle bodu 2.4.2 Prozatímního návodu by po získání podkladů měl být vyhotoven Přehledný náčrt podrobného bodového pole se zakreslením daných bodů polohových polí (podle přílohy č. 17).
    V této fázi prací postrádá věta smysl a požadavku není možno vyhovět. Pravděpodobně došlo ke zkreslenému a neúplnému převzetí znění Metodického návodu 1985 odst. 5.12. Vytvoření Přehledného náčrtu má opodstatnění nejdříve po provedení rekognoskací stávajících i nově navržených bodů. Potom může být využit např. jako observační plán (tento výraz však Prozatímní návod nezná).
    Při dotazu na smysl a využití tohoto náčrtu nám ZKI sdělil – a obsah přiloženého vzoru tomu odpovídá – že má dát obraz o tom, jak bylo bodové pole zaměřeno, jak byly vedeny polygonové pořady a jaké byly použity orientace. Pokud je tomu tak – a dodržování vzoru skutečně vyžadováno je – nemá smysl vytvářet Přehledný náčrt ani po provedení rekognoskací, ale až v úplném závěru prací, protože Observační náčrt a skutečné provedení měření se samozřejmě vždy více či měně liší.
    Vyhledání a ověření daných bodů, volba nových bodů. Instrukce k provádění všech těchto prací – dle mého názoru nejdůležitějších v celém procesu zhušťění – jsou obsaženy v cca patnácti řádcích odstavce 2.4.3 Prozatímního návodu. Tento odstavec zároveň patří k nejspornějším a zaslouží si být nejvíce pranýřován. Dovolím si zde pouze vyjmenovat problémy, které by měl řešit a neřeší a které tak dávají prostor k různorodému výkladu a nepodloženým požadavkům zadavatele.
    Dané body polohových polí se vyhledají v terénu dle geodetických údajů (GÚ). Při pochybnosti (!) o totožnosti daných bodů se jejich poloha ověří kontrolním měřením a výpočtem. (Vyhledáním bodu dle GÚ se rozumí vyhledání pouze pomocí místopisu a pásma, bez použití stroje.)
    Pro každý bod ZBPP a ZhB se vyhotovuje záznam o rekognoskaci. Nenalezený bod je však možno zrušit až po neúspěšném vyhledání geodetickými metodami – krom případů, že byl zničen objekt, na kterém byl bod umístěn. Není-li bod nalezen z důvodu nedostatečného místopisu nebo zničení povrchové značky nelze ZOR uzavřít a ZhB je nutno vyhledat strojem a obnovit jej. Vyhledání a přestabilizaci bodů ZBPP doporučuji přenechat správci těchto bodů, kterého k tomu vyzveme, nejlépe zasláním kopie ZORu.
    Body PBPP stabilizované dnes již nepovoleným způsobem – dřevěným kolíkem, trubkou nebo nastřelovacím hřebem se zruší bez vyhledávání. Stává se, že body v extravilánu s kvalitní stabilizací nelze podle místopisu vyhledat, přestože vše nasvědčuje tomu, že v daném místě jsou. Ukázalo se, že vyhledání strojem je v případě PBPP skutečně neekonomické.
    Pro všechny dokumentované body se vyplní protokol Hlášení závad a změn na bodech PBPP. Záznam musí být jednoznačný a musí být zřejmé, zda bod má být z dokumentace vyřazen nebo má-li v ní být ponechán (nepřípustupný je např. záznam "roh poškozen“).
    Potud nebývají s interpretací znění Prozatímního návodu problémy. Ty však nastávají při výkladu výrazu ověření polohy bodů.
    V případě bodů PBPP je možno, dle mého názoru, tuto větu vykládat takto: pokud souhlasí oměrné míry v místopise a smlouvou o provedení prací ani zadávací dokumentací, není kontrolní přeurčení bodů PBPP požadováno, nemá zadavatel podklad pro to, aby trval na přeměření přebíraných bodů.
    Opak je však pravdou, zadavatelé požadují většinou přeměření všech přebíraných bodů, nebo alespoň testování kvality souboru původních PBPP. Tento názor je jistě správný – na základě problémů, které jsme v této souvislosti řešili v r. 1996, se dokonce kloním k názoru, že po provedení revize a doplnění sítě bodů PBPP by se v dokumentaci neměly vyskytnout souřadnice neověřené měřením. Tento postup s sebou však přináší další otázky, na které není možno v současně platných předpisech nalézt odpověď:


    Pokud bychom chtěli použít pro posouzení empirických středních chyb z vyrovnání metodou MNČ, museli bychom provést vyrovnání původních bodů, ale pomocí původních měřených veličin, což je pravděpodobně nereálné.
    Po výpočtu skutečných polohových odchylek je otázkou další postup. Při testování skutečné odchylky nesmí být překročena hodnota mezní odchylky (15 cm) a s touto hodnotou také koresponduje hodnota kontrolní míry podle odst. 2.4.5.1.f) Prozatímního návodu. Znamená to, že při hodnotě polohové odchylky např. 0,14 m nemohu (nesmím?) původní souřadnice změnit, přestože vím, že naše současné měření je řádově kvalitnější a navíc když lze mnohdy pozorovat systematičnost této odchylky? Pokud je mezní odchylka překročena a dojde ke změně souřadnic, může být ponecháno původní číslo bodu? Jak má být potom uživatel upozorněn na změnu souřadnic? Nebo má být bod pod původním číslem zrušen?
    Tyto – velmi podstatné – problémy nejsou bohužel žádným z platných předpisů řešeny. Tento nedostatek by měl být uveden v zadávací dokumentaci každého KÚ1 a mělo by se – alespoň na této úrovni – postupovat jednotně. Osobně vidím jako velikou závadu stav, kdy se zmíněné problémy řeší na každém KÚ2 individuálně – a všude jinak.
    Ná základě rozhovorů a dohod s odpovědnými pracovníky KÚ1 i KÚ2 jsme se snažili nalézt nejlepší řešení tak, aby výsledky prací byly co nejjednotnější takto:
    Ověření polohy ZhB se vyznačuje přísnějšími kritérii (základní střední souřadnicová chyba m = 0,02 m) a hlavně tím, že pokud je polohová odchylka překročena, je nutno provést přestabilizaci, nové měření a teprve potom případně souřadnice změnit.
    Ověřování polohy bodů ZBPP doporučuji přenechat organizaci k tomuto účelu oprávněné – ZÚ. Prozatímní návod sice uvádí rozličná kritéria testování TB, která téměř nabádají k prohlášením o špatných souřadnicích TB a dokonce k jejich změně (!). Uvedený mezní rozdíl v délce (3 cm bez ohledu na její velikost !) je hodnota zanedbané, nebo špatně vypočtené atmosférické korekce. V případě, že nejsou výsledky observace na daném TB uspokojivé, je lépe zvolit k měření raději bod jiný a na problém upozornit ZÚ, který jako jediný může provést nápravná opatření.
    Pokud byl zjištěn stav původního bodového pole, je možno přejít k jeho doplnění, optimalizaci jeho hustoty.
    Hustotu sítě PBPP uvádí Vyhl. č. 190/96 Sb., odst. 11.10. Formulace, že body mají být v intravilánu vzdáleny 150 až 300 m však dává prostor různému výkladu a následným sporům.
    Dodavatel se samozřejmě drží horní hranice, zadavatel by naopak měl rád za své peníze bodů do nejvíce.
    Pokud zadavatel ve smlouvě nebo zadávací dokumentaci požadovanou vzdálenost bodů nekonkretizuje (KÚ v Libereci např. požadoval v zadávací dokumentaci pro r. 1996 průměrnou vzdálenost PBPP v intravilánu 200 m), a pokud nebyla vzdálenost 300 m překročena, nemá právní podklad pro neschválení projektu z důvodu nízké hustoty bodového pole. Výklad, že hustota bodů má být volena v závislosti na místní situaci od 150 do 300 m nemá opět v předpisech oporu a zavdává příčinu ke sporům mezi dodavatelem a zadavatelem.
    Zadavatel by si měl ujasnit, jestli preferuje ideu hustšího nebo řidšího bodové pole. Tento svůj požadavek by měl uvést v zadávací dokumentaci, protože samozřejmě přímo ovlivňuje cenovou nabídku. Pokud není vyšší hustota požadována, je samozřejmé, že dodavatel (zcela legálně!) volí body na horní hranici povolené vzdálenosti.
    Některými KÚ byla požadována tvorba dvojbodů. Tento termín se nevyskytuje ani v Prozatímním návodu a dokonce ani v Metodickém návodu 1985. Faktem je, že do přílohy č. 23 (vzorový GÚ bodu PBPP) se místopis klasického dvojbodu "vloudil“ a proto je těžké právní neoprávněnost požadavku vytváření dvojbodů napadnout.
    Přínos dvojbodu ve formě dvou rohů různých objektů je ovšem (z uživatelského hlediska) nejasný. Původní myšlenka snad byla vytvořit dva zajišťovací a (vyhledávací) body pro stanovisko stroje –- obvykle polygonový bod stabilizovaný hřebem v obrubníku. S ohledem na prokazatelně krátkou životnost těchto bodů nejsou dnes přechodná stanoviska sloužící k zaměření PBPP součástí výsledné dokumentace, čímž je filozofie dvojbodů v této formě zpochybněna.
    V zadávací dokumentaci KÚ Liberec nalezneme požadavek vytváření zdvojených bodů, na rušných křižovatkách velkých měst z důvodu usnadnění měření při velké frekvenci dopravy, což je ovšem jiný případ než je popsán v předchozím odstavci. S vyžadováním dvojbodů na přehledných nefrekventovaných ulicích v zapadlých vískách nelze souhlasit.
    Další otázkou, na kterou v Prozatímním návodu nenalezneme odpověď, je připojení PBPP zaměřených v lokálních souřadnicových systémech. V některých lokalitách se PBPP v místních systémech vyskytují často a ačkoliv se práce mají řídit centrálně platnými předpisy, záleží opět pouze na zadavateli, zda bude připojení těchto PBPP do S-JTSK vyžadovat. Jejich zaměření bývá složité a může zkomplikovat průběh prací jak z termínového, tak z ekonomického hlediska.
    Pokud není k dispozici zadávací dokumentace, která uveden sporná místa platných předpisů řeší, doporučuji ještě před zahájením rekognoskací v terénu vyvolat jednání s odběratelem a vyjasnit si jeho představy o hustotě bodů, dvojbodech, naložením s body v místních systémech a případně preferenci oblastí pro umístění bodů. Ušetříme si tím problémy při schvalování projektu.
    Termín projekt sice kupodivu nikde ve znění prováděcích předpisů nenalezneme (!), jeho vyhotovení a předložení ke schválení je však samozřejmostí a je zadavatelem vyžadováno. Při jeho vytváření je dobré přibližně se přidržet znění odst. 5.1 Metodického návodu 1985. Grafická část projektu se vytváří do pracovních map SMO-5, ve kterých jsou zvýrazněny nalezené body, vyškrtány nenalezené a zakresleny body nově navrhované. Observační plán je opět pojem v prováděcích předpisech neexistující, pro usnadnění měření je vhodné jej vyhotovit a k projektu přiložit.
    Nenalezneme-li v platných předpisech termín projekt, nelze zde samozřejmě nalézt ani instrukce řešící jeho předložení a schválení. Není stanoveno, kdo projekt schvaluje – někde je to zadavatel (KÚ1), jinde odběratel (KÚ2), někde dokonce z jejich pověření ZKI. Hlavně však není stanovena lhůta, ve které by se měl příslušný orgán k projektu vyjádřit. Snad by zde měla platit úřední lhůta 15 dnů, stalo se však, že jsme na vyjádření k projektu čekali mnohem déle.
    Opomenutí pojmu projekt je jednou ze zásadních závad Prozatímního návodu a zadavatel, který nevyžaduje jeho předložení a schválení v zadávací dokumentaci ani ve smlouvě může být nemile překvapen odevzdáním hotového díla bez předložení (a schválení projektu).
    Na závěr této poznámky je třeba upozornit, že práce spojené s rekognoskací původního bodového pole a návrhem bodů nových jsou, dle mého názoru, nejnáročnější a nejzodpovědnější fází celého procesu tvorby a obnovy PBPP a kladou největší nároky na inženýrské myšlení a cit. Tyto práce jsou také časově nejnáročnější a pokud jsou provedeny kvalitně, jsou další činnosti (jistě kromě výpočtů) víceméně rutinní záležitostí.

Poznámka pátá: stabilizace, signalizace
    Popis povolených druhů stabilizace bodů PBPP a zhušťovacích bodů (ZhB) je dnes vymezen odstavci 11.2 až 11.8 vyhl. č. 190/96 Sb. Je nepochopitelné, že v bodě 11.8 d nalezneme stále mezník s plastovou hlavou 8x8 cm a v bodě 11.8 e kovovou značku průměru 8 mm a délky 10 cm. Zkušenosti ukazují, že tyto druhy stabilizace bodů PBPP jsou zcela nevhodné. Podivuhodná logika Prozatímního návodu povoluje použít nalezený hranol 12 x 12 x 60, jinak je ovšem nutno (i u ostatních PBPP!) osadit hranol 16 x 16 x 70.
    K bodům v extravilánu, u kterých není možno zaměřit místopis od pevných bodů polohopisu, je třeba v každém případě osadit ochrannou tyč, sloužící k vyhledání bodu.
    Jako vhodný způsob stabilizace bodů v extravilánu i intravilánu se osvědčily mosazné čepy s plochou hlavou usazené v hmoždince. Pokud se použije vrták s frézou a hlava čepu se zapustí, jsou tyto body vpravdě nezničitelné.
    Diskutovanou a snad ještě otevřenou otázkou jsou podzemní značky u ZhB. Obhájci podzemních značek by si měli uvědomit, že pokud nebudou mít správci ZhB k dispozici kapacitu na obnovu zničených povrchových značek, nemají podzemní značky smysl. Kromě toho je osazení a zaměření nového ZhB pravděpodobně i ekonomičtější. Počet uživatelů, kteří jsou ochotni – a především schopni – podzemní značku vyhledat a povrchovou stabilizaci obnovit, je malý.
    Dle bodu 2.4.4 je zhotovitel povinen vyhotovit oznámení o zřízení bodu podle přílohy č. 21, které se zašle vlastníku pozemku. Kdo toto oznámení odešle, kdo bude uveden jako příjemce potvrzeného oznámení, případně jak má být odeslání prokázáno ve výsledném operátu, je opět ponecháno na improvizaci zhotovitele. Doporučuji oznámení zasílat dopisem do vlastních rukou, jako příjemce potvrzeného oznámení uvést příslušného správce značky (dokumentace KÚ2 u ZhB dokumentace KÚ1) a do výsledného operátu přiložit kopie poštovních podacích lístků.
    Pyramidy, zvýšená postavení a měřické věže dnes již pohříchu patří mezi témata historická - signalizace bodů ZBPP se již mnoho let neprovádí, stavby jsou dokonce likvidovány, protože údajně narušují měření metodami GPS. Při použití statické metody s dobou observace cca 30 minut se rušivý efekt pyramid neprojevil, při kratších dobách pozorování je samozřejmě situace jiná.
    V letech 1995-6 se naší firmě přesto podařilo prosadit postavení cca 40 ti pyramid na některých ze ZhB, které jsme vybudovali. Tento fakt, bohužel ojedinělý, se setkal s jednoznačně pozitivní reakcí uživatelů, protože má pro ně i přímý finanční přínos (ušetřené jízdy na orientační body).
    Signalizace ostatních bodů PBPP se může zdát poněkud přemrštěná, ale např. dle Metodického návodu 1985 tato možnost byla.
    Doufám však, že alespoň na ZhB najdou znovu stavby své místo, přinejmenším pro jejich funkci ochrannou a vyhledávací. Přínos pro koncové uživatele bodových polí je jednoznačný a jejich obliba a nostalgie po nich je všeobecná.

Poznámka šestá: použité přístroje, komparace,metody zaměření bodů
    Problematiku přístrojového vybavení a způsobu zaměření bodů "řeší“ odstavec 2.4.5 Prozatímního návodu. Při volbě přístroje je opět poskytnut prostor naší fantazii při výkladu obratů ... měří se ve skupinách (kolika?) nejméně dvouvteřinovým (vteřiny stupňové nebo grádové ?) a centimetrovým (!!) dálkoměrem.
    Tyto termíny by skutečně neměly mít v technologickém návodu této úrovně místo. Naopak termíny základní střední chyby měřených směrů, na základě kterých by bylo možno stanovit četnost měření i typ přístroje v Prozatímním návodu nenalezneme.
    Na místě je poznámka o nutnosti komparace dálkoměru a pásma, bylo by však vhodné doplnit odkaz na předpis, podle kterého by měla být komparace provedena, nebo přímo vyžadovat komparační list, vystavený oprávněnou organizací.
    Další pozitivní poznámka je o nutnosti zavedení matematických a fyzikálních korekcí. Dávám k úvaze, zda by nebylo vhodné požadovat, aby byla velikost korekcí, vstupní veličiny pro jejich výpočet a zavedení těchto korekcí dokumentovány. Většinou jsou totiž přímo do teodolitu zavedeny nezkontrolovatelné pofidérní hodnoty teploty a tlaku a o měřených délkách je prohlášeno, že "korekce byly zavedeny přímo při měření“. Většina, a kupodivu i velkých firem, ovšem ani netuší, že součástí výbavy dálkoměru by měl být také teploměr a tlakoměr (a navíc porovnaný).
    Doporučuji použít osvědčený postup měření šikmých délek bez fyzikálních a matematických redukcí a exaktní výpočet bez interpolace v nomogramech provést v kanceláři, třeba až v rámci přípravy vstupních veličin do vyrovnání MNČ. Výsledné hodnoty i vstupní veličiny jsou samozřejmě dokumentovány a přiloženy k výpočetním protokolům.
    Ve srovnání s Metodickým návodem 1985 je popis způsobu zaměření bodů klasickými metodami nepřehledný, nevhodně rozdělený na zaměření ZhB a PBPP a vyskytují se v něm protimluvy – např. odstavec 2.4.5.3 nám umožňuje měřit vetknuté pořady (bez vnitřních orientací délky až 1,5 km, pořady jednostranně orientované však nesmějí překročit délku 1,0 km.
    Odstavec 2.4.5.4 o zaměření PBPP analytickou aerotriangulací je zde pravděpodobně zcela omylem, tak jako poznámka, že krátké délky do 100 m lze měřit pásmem!!!
    Naprosto ostudná je v Prozatímním návodu zmínka o metodě GPS, bez které si dnes nedovedu práce v bodovém poli představit. Od 11. ledna 1995, kdy vešel Prozatímní návod v platnost, nenašel ČÚZK čas (odvahu?) na vymezení alespoň základních pravidel pro měření touto, stále rozšířenější, metodou!
    V kontrolních záznamech se potom, bez opory v jediném předpisu, objevují požadavky na dvojí určení bodu (= dvojí postavení aparatury, nebo určení bodu dvěma vektory, měření v odlišných dnech?), výtky k obsahu a formě výpočetních protokolů, dokonce jsem zaznamenal výtku, že pomocné body a PBPP nebyly připojeny do DOPNULu...
    Snad by nebylo tak ponižující, kdyby odpovědní úředníci na ČÚZK požádali některého z odborníků v ZÚ nebo VÚGTK, kteří mají značné praktické i teoretické znalosti, o sepsání minima, jímž se má měření na úrovni PBPP řídit (metoda měření, způsob měření v závislosti na počtu použitých aparatur, prokázání přesnosti měření ve WGS84, způsob připojení do S-JTSK, obsah výsledné dokumentace atp).

Poznámka sedmá: geodetické výpočty, rozbor a doložení dosažené přesnosti
    Odstavec 2.4.6 Prozatímního návodu nezavdává vcelku důvodu ke kritice, je přehledný a srozumitelný. Instrukce týkající se obsahu protokolů jsou jednoznačné. Chybí však zmínka o nutnosti doložení výpočtu orientačního posunu na bodě a jeho oprav při zaměření více orientačních směrů.
    Tyto hodnoty je důležité uvést pro body polygonových pořadů, na kterých byl více než jeden orientační směr zaměřen, ale naprosto nezbytné v případě, že PBPP byl určen rajonem z daného bodu. V tomto případě jsou dvě orientace předepsány a hodnoty oprav orientačního posunu dávají obraz o kvalitě daného, připojovacích bodů i o kvalitě měření.
    Přestože Prozatímní návod dává možnost výpočtu souřadnic PBPP klasickými polygonovými pořady, myslím, že ten, kdo se hodlá pracemi v bodovém poli zabývat, by měl být schopen provést vyrovnání MNČ. Rozbor výsledků vyrovnání nám poskytne ucelený přehled o kvalitě výsledků a měření. Posouzení dosažených hodnot provedeme podle odst. 11.14 až 16 Vyhl. č. 190/96 Sb. S ohledem na stejnou metodu zaměření i dobu vzniku se jedná o statistický soubor a testování dle odst. 11.16 je možno provést.
    Vzhledem ke kvalitě současných přístrojů je možno v přesnosti určení PBPP dosáhnout až řádově lepších výsledků, než Prozatímní návod povoluje. Předpokladem pro to je ovšem dodržování měřických postupů a v neposlední řadě zkušenost měřičů.

Poznámka osmá: geodetické údaje, obsah výsledného operátu, ověření, předání, kontrola
    Geodetické údaje ZhB a PBPP je třeba vyhotovit v souladu s ukázkovými údaji v příloze Prozatímního návodu č. 22. Vzorový údaj PBPP ovšem chybně obsahuje zákres dočasně stabilizovaného polygonového bodu (viz dřívější poznámka o dvojbodech). Pracovníkům dokumentace by tento údaj způsobil horké chvilky, až by se zákazníci dožadovali souřadnic tohoto bodu. K zaneřádění seznamů souřadnic PBPP pomocnými body (hřeby, trubkami, dřevěnými kolíky) se snad již nebudeme vracet, byl by to notný krok do historie.
    Vyplnění kolonky Orientace na bod číselnou hodnotou směrníku je také přežitkem, zapsání čísla orientačního bodu a naznačení směru v místopisu je zcela dostatečné. Myslím, že dnes není nikdo, kdo by do výpočtů zaváděl místo souřadnic orientačního bodu hodnotu směrníku z údaje, kromě toho to snad současné výpočetní programy již ani neumožňují. (Pozor nevztahovat na GÚ ZhB a TB).
    V závěrečných dvou bodech Prozatímního návodu 2.4.8 a 2.4.9, ve kterých je vyjmenován vcelku přehledně obsah technické zprávy i obsah výsledného elaborátu, nenalezneme ovšem opět výraz projekt (viz Poznámka čtvrtá), případně připomínky k projektu, schválení projektu a v technické zprávě popis toho, jak byly připomínky vyřešeny .
    Obsah výsledného operátu se zpravidla doplňuje o průsvitky bodových polí v měřítku 1:5 000, které slouží příslušným dokumentátorům k snadnějšímu vyhotovení Přehledu sítě PBPP a jejího vývoje. Pokud jsou zadavatelem dodány příslušné SMO-5, provedeme i zákres těchto bodů.
    Podle bodu 2.4.8 bodu g) Prozatím. návodu má být technická zpráva opatřena doložkou "Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“ s podpisem úředně oprávněného pracovníka a otiskem razítka. Odpovědným pracovníkem se rozumí úředně oprávněná osoba ve smyslu § 14 zákona č. 200/94 Sb. písmena b). Přebírající orgány většinou vyžadují ověření i dalších částí výsledného operátu, seznamů souřadnic, přehledného náčrtu a "každé samostatné části výpočetního protokolu“.
    Předání výsledného operátu podle seznamu uvedeného v bodě 2.4.9 Prozatímního návodu by se mohlo zdát být bezproblémovou záležitostí, ale není tomu tak. Otázka toho, kdo operát převezme a provede jeho kontrolu by nemusela dodavatele zajímat, pokud by nesouvisela s proplacením prací. Výsledné dílo by mělo být předáno zadavateli, ten však většinou nemá možnost provést kontrolu vlastními kapacitami, a proto pověřuje provedením kontroly orgány ZKI, případně pracovníky dokumentace příslušného KÚ2. Ani zde však nebývá kapacita taková, aby mohla být provedena kontrola kvality díla tak, aby mohlo dojít k jeho proplacení v normálním termínu (tj. 14 dnů) a objevují se názory, že pokud dodavatel dostane zaplaceno, jen těžko bude možno později objevené vady díla reklamovat.
    Je třeba si uvědomit, že práce jsou prováděny v souladu s Obchodním zákoníkem, který stanovuje, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, půlroční záruční lhůtu provedených prací. Při předání díla by mělo dojít pouze ke kontrole úplnosti operátu, případně dodržení připomínek k projektu a na základě toho by měly být práce proplaceny. Poté by měla být provedena skutečná a hloubková kontrola pověřenými orgány, přičemž zjištěné závady musí dodavatel ve smyslu Obchodního zákoníku odstranit bez ohledu na zaplacení díla a v nejkratším možném termínu.

Závěr
    Doufám, že těchto mých osm poznámek ukázalo na konkrétních příkladech nutnost urychleného a zodpovědného vytvoření definitivního předpisu pro obnovu katastrálního operátu. Otázce budování podrobného polohového bodového pole by zde měla být věnována zvláštní pozornost, protože jak známo, stavět na špatných základech se nevyplácí.
    Návrh znění, který bude jistě vycházet z ČÚZK, by měl být konzultován nejen s rezortními orgány (KÚ1, KÚ2, ZKI), ale jistě také s KGK, jejímž prostřednictvím by měly být tlumočeny připomínky koncových uživatelů tohoto předpisu, tj. připomínky fyzických a právnických osob zabývajících se zeměměřickou činností.
    Bylo by škoda nevyužít zkušeností, které zadavatelé i zhotovitelé prací souvisejících s budováním PBPP během let 1995-6 získali. V novém předpise by se v žádném případě neměly objevit nedostatky, na které zde bylo poukázáno. Důkazem, že kvalitní předpis je možno vytvořit, budiž již zmíněná Instrukce A pro katastrální a měřické práce, která platila (s přerušením) více než 50 let!

Ing. Jan KUBRICHT, Intergeos, s.r.o.

Z časopisu Zeměměřič č. 5/97         [obor]     [Server]