V literatuře se poměrně často (a někdy chybně) pojem geodezie specifikuje slovy dynamická, kinematická, za základní je považována statická geodezie. Podle mezinárodní definice se kinematika zabývá geometrickým popisem pohybu v souvislé časové řadě, bez studia příčin pohybu. Kinematické metody se dělí podle toho, zda snímač je stabilní nebo zda sleduje cíl, případně se souběžně s cílem pohybuje. Možné jsou i postupy, které na základě znalosti pohybu odvozují polohu stanoviska snímače. Frekvence měření musí být alespoň dvojnásobkem maximální frekvence změn cíle. (Potom mezi kinematické metody patří např. letecká fotogrammetrie a GPS, ale nepatří sem většina metod určování deformací.) (Há)

Zdroj - Mönicke, H.-J.: Kinematik im Vermessungswesen, Zeitschrift für Vermessungswesen (ZfV) 121, 10/1996

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/97