Pozemkové knihy jsou uceleným obrazem vývoje vlastnických vztahů v naší zemi téměř po celé století (1871 -1964). Doposud se z nich čerpají podklady o vlastnictví a břemenech, které slouží jako základ evidence Katastrálních úřadů. Ověřené kopie starých nabývacích titulů najdeme v mnoha případech zachované pouze ve sbírkách listin pozemkových knih.
   Také při dnešních soudních sporech o výměře parcely, či o její hranice, jsou pozemkové knihy nezastupitelné. Při obnovení staré PK parcely leckterý geometr zajásá nad takovým pokladem jako je starý geometrický plán z doby, kdy tato parcela vznikla. Ovšem pozemkové knihy nevedly geometrické plány jako takové, ale pokud byl GP přiložen jako součást knihované smlouvy, potom byl samozřejmě svázán do sbírky spolu se smlouvou.
   Na tomto místě bych se chtěla zmínit o knihovnických poznámkách. Velice často se na nás občané - hlavně z řad restituentů - obracejí o kopii listiny, kterou se poznamenává národní správa, zamýšlené převzetí a revize, vnucená správa, poznámka odpisu parcely, atd. Knihovní soud provedl tyto zápisy formou poznámky, ale listiny k nim se do sbírky nezakládaly, neboť vlastnické právo neměnily, pouze jej omezovaly. Například poznámka národní správy neměnila knihovního vlastníka nemovitosti, pouze omezovala jeho možnost s nakládáním majetku.
   Také na listu A II poznámka o odepsání parcely není ještě faktické odepsání. Teprve ve znění zápisu: «Podle smlouvy trhové odepisuje se pp. č..... do vložky číslo ...» se vykonal odpis této parcely novému vlastníku. Poznámka plnila funkci jakési dnešní plomby nebo upozornění, že bude následovat nějaký právní úkon ve formě smlouvy, výměru ONV, ...
   Znovu se vracíme ke starým služebnostem chůze a jízdy, přístupu na pozemek, udržování společných zdí a krovů, vedení vodovodů, svádění dešťových vod, atp. V mnohých případech by byl pozemek bez takové služebnosti značně znehodnocen nebo by se vůbec nedal využívat.
   Stává se často, že na nemovitosti váznou dosud staré dluhy, výměnky, služebnosti bytu nebo doživotního užívání pro osoby dnes již mrtvé anebo nikomu neznámé. I v tomto případě je nejspolehlivější zajít do pozemkové knihy a začít pátrat od nejstarší známé adresy uvedené na listině ve sbírce.
   Dnes již máme seznamy institucí a bankovních domů, které převzaly pohledávky dřívějších berních úřadů, ministerstev, Kampeliček, různých bank a pojišťoven, které dnes již neexistují, jako například Legiobanka, Pojišťovna Slavie, Česko-Londýnská banka, Pensijní fond,...atd.
   Naše pracovnice v oddělení pozemkových knih umí poradit jak «zprovodit» z výpisu katastru třeba starou pohledávku Justiční správy za nezaplacené soudní poplatky. Leckdy se jedná prakticky o pakatel, tedy o několik desítek korun, ale jestliže máte takto zatíženou emovitost, těžko se vám bude prodávat. Dále třeba při pořizování odhadu starého domu na nás odhadce požaduje rok postavení. I to můžeme v pozemkových knihách najít. U pražských domů bývá ve sbírce listin založen výměr Magistrátu o přídělení čísla popisného spolu s plánkem půdorysu domu a výměrou nově vzniklé stavební parcely.

   I když máme všechno v pořádku, žádná břemena ani dluhy nám nedělají vrásky na čele, třeba bychom rádi věděli, jaká byla historie naší venkovské chalupy, kdo a ve které době byl jejím vlastníkem, co k hospodářství přikoupil nebo naopak prodal či propil. V tomto případě je velmi zajímavým čtením např. smlouva postupní nebo svatební s podrobným a obsáhlým popisem zřizovaného výminku pro odstupujícího hospodáře.

   Při některých nemovitostech je velice poučné pročíst list C - tedy list závad.
   Jsou zde období, kdy se hospodařilo velice špatně, sledujeme knihování jedné hypotéky za druhou. Když i banky nechtěly už půjčit, šlo se k lichváři. Samozřejmě i lichvář si dal půjčku zaknihovat. Z knihovní vložky potom vyčteme, že se postupně začaly rozprodávat pole a když už zbyla jen samotná chalupa, tak můžeme nalézt na listu B u vlastníka nemovitosti poznámku, že bylo zahájeno dražební řízení nebo exekuce.
   Naopak v jiné knihovní vložce můžeme sledovat opačný směr vývoje. Postupně se splácely a vymazávaly dluhy, přikupovaly se další nemovitosti, postavila se nová stodola, stavení pro výměnkáře.
   Mnoho lidí k nám chodí a žádá vysvětlení toho, proč se jim zmenšila výměra původní parcely. Mají doma po babičce smlouvu kupní, kde se kupoval například pozemek o výměře 12 arů na stavbu rodinného domku, ale dnes mají ve výpisu z katastru pouze 10 a půl aru. Tito nespokojenci si musí uvědomit, že parcela vznikla rozdělením velkého pozemku na několik stavebních míst a v zájmu každého nového vlastníka bylo, aby se vybudovala mezi novými parcelami přístupová cesta. Podle stavebního řádu se ze zakoupeného pozemku postupovala část zdarma do veřejného statku na vytvoření cesty nebo chodníku.

Pozemkové knihy se vydávají:
1. Výpisy z knihovních vložek k restitucím
2. Výpisy z knihovních vložek a kopie listin k projednání dědictví
3. Kopie starých nabývacích titulů
4. Kopie listin o starých pohledávkách (dosud nevymazaných)
5. Provádí se vyhledávání posledních adres u nežijících vlastníků
6. Vyhotovování kopií přesného znění starých služebností a závazků

    Jana Brantová, KÚ Praha
    Vyvěšeno: 27.5.1999

Obr.1 - Poznámky a následné odpisy

Obr.2 - Přidělení č.p.

Obr.3 - Ukázka výměnku

Obr.4 - Zmínka o právu stavby

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/99