Zeměměřič

Návrh postupu efektivního pořízení DIGITÁLNÍCH MAP PRO INFORMAČNÍ SYSTÉMY MĚST A OBCÍ

1. Úvod
Zástupci Svazu měst a obcí České republiky (dále SMO), České asociace pro geoinformace (dále ČAGI) a Komory geodetů a kartografů (Zeměměřické komory) (dále KGK) dospěli v rámci jednání o přípravě pracovního semináře o digitalizaci katastrálních map, který pořádá KGK ve spolupráci s Parlamentem ČR a se SMO k myšlence zpracování postupu efektivního pořízení digitálních map pro informační systémy měst a obcí, jehož významnou součástí je bezesporu katastrální mapa. Další rozvoj databázových informačních systémů měst a obcí vede k potřebě vzniku jak technických tak i katastrálních map v digitální formě.

2. Správci dat
Mapové podklady potřebné pro digitalizaci spravují :

2.1. ČÚZK
- katastrální mapy
- státní mapová díla středních měřítek

2.2. Obec
- územně plánovací dokumentace
- technické mapy
- ortofotomapy
- a další účelové mapy a plány (na př. pasportizace komunikací, cenové mapy a pod.)

2.3. Správcové inženýrských sítí
- dokumentace o poloze a technických parametrech sítí

2.4. Regionální úřady
- mapy pro územní plány regionů

2.5. Ústřední pozemkový úřad
- mapy BPEJ
- komplexní pozemkové úpravy

3. Stávající stav a možnosti jeho zlepšení
Každá z těchto institucí si nezávisle na ostatních zpracovává své digitální mapové podklady. Činí tak i správcové inženýrských sítí : každý samostatně pro svou potřebu. Zvyšují se tak požadavky na objem finančních prostředků ze státního rozpočtu a zvyšují se náklady správců inženýrských sítí. To platí občan a soukromá firma jednak v daních a jednak v cenách za poskytování služeb správcům inženýrských sítí. Většina digitálních mapových podkladů je shodná, rozdíly mezi potřebami zmíněných uživatelů jsou minimální. Stačilo by jenom tyto činnosti efektivně organizovat např. na území pověřených měst a obcí nebo okresu a došlo by k významným celospolečenským úsporám a to zejména při vzniku katastrálních map v digitální formě.

Katastrální mapa v digitální formě je významná pro všechny shora zmíněné subjekty. Je opakovaně digitalizována a bohužel není (až na výjimky) přebírána katastrálními úřady jako DKM. Je tomu mnohdy i v případech kdy k tomu, aby mohla býti jako DKM převzata chybí velmi málo.
V roce 1993 ČÚZK stanovil "Strukturu a výměnný formát DKM a souboru popisných informací katastru nemovitostí ČR"
"Pravidla ČÚZK pro poskytování údajů o bodech bodových polí, opisů, výpisů a kopií z katastru nemovitostí, které nejsou veřejnými listinami, a údajů z dokumentačních fondů tvorby státních mapových děl" čl. 6, stanoví podmínky pro poskytování rastrových dat, s odkazem na vzor příslušné smlouvy. ČÚZK rovněž vydal dne 7.12.1994 pod č.j. 2728/1994-22 "Pravidla o postupu katastrálních úřadů při digitalizaci SGI KN pro tvorbu územně orientovaných informačních systémů"
Tyto skutečnosti skýtají možnost zabránit, či omezit vzniku či tvorbě digitálních katastrálních map, které neodpovídají stanovené struktuře a formátu. Přesto však vznikají katastrální mapy v různých digitálních formách od rastrů propojených s SPI až po vektorizované mapy. Státní správa na poli koordinace činností s vazbou na obor zeměměřictví a katastr nemovitostí nevyvinula dostatečnou aktivitu. Způsob jakým probíhá tvorba digitálních mapových podkladů v některých městech je však přesto efektivní a přináší hodnotné výsledky. Tato města i při pasivitě katastrálních úřadů vytváří díla, která jsou plně v souladu se světovým vývojem. Příkladem je tvorba "Jednotné digitální mapy Prahy", která vzniká za podpory města a správců inženýrských sítí a v současné době je již hotova na 72% území Prahy. Obdobná situace je i v jiných městech ČR (Svitavy, Trutnov ...) Součástí těchto digitálních mapových děl jsou i katastrální mapy. Takto digitalizované katastrální mapy však katastrální úřady nepřebírají a tímto okamžikem tyto mapy zastarávají, neboť nejsou správcem (katastrálním úřadem) aktualizovány a nejsou právně platné. Příčin pro které nejsou zdigitalizované katastrální mapy přebírány je více, nejsou však nepřekonatelné. Je třeba udělat inventuru toho, co je takto zpracováno. KGK již vyzvala soukromé geodetické firmy, aby jí sdělily tyto informace. Bylo by vhodné, aby tak učinily též orgány ČÚZK a SMO. Vznikl by tak seznam, podle kterého by bylo možné začít posuzovat jednotlivá díla a hodnotit je z hlediska možnosti převzetí do KN včetně případných dodatečných prací. Byla by to významná úspora finančních prostředků.
V rámci komplexních pozemkových úprav jsou vyhotovovány mapy skutečného stavu terénu, na jejichž základě pak probíhají příslušné projekční práce a v průběhu jejich realizace vznikají katastrální mapy v digitální formě. Vytváří se však paradoxní situace, kdy je zpracována digitální katastrální mapa extravilánu a intravilán zůstává v analogové formě, neboť tato činnost není nikým zajištěna ani koordinována.
Na základě usnesení vlády ČR č. 312/1993 byla téhož roku zpracována ČÚZK "Koncepce digitalizace katastru nemovitostí a spolupráce katastrálních úřadů se správci nově tvořených informačních systémů" (dále Koncepce). Podle této Koncepce nejen že nedošlo ke spolupráci se správci nově tvořených informačních systémů, ale nedošlo ani na nové mapování, které podle Koncepce mělo býti zahájeno v letošním roce. Ačkoliv ČÚZK vydal v roce 1997 pro tento úkol směrnici na "Obnovu katastrálního operátu mapováním", dosud s touto prací nezačal (s výjimkou několika spíše ověřovacích k.ú.) a na zahájení v rozsahu stanoveném Koncepcí se nepřipravuje. Nové mapování, které je třeba provést na 70% území ČR ČÚZK postupně zastavil. S ohledem na rozpočtové prostředky se to může zdát pochopitelné, ale je ohrožen i velmi opatrný záměr Koncepce, který předpokládal nové mapování na 2% území ČR ročně, t.j. dokončení za 35 let. Zadávání veřejných zakázek na zeměměřické práce bylo v roce 1997 přerušeno a v roce 1998 již nebyla vypsána ani jedna veřejná soutěž. Úspory státního rozpočtu se děly na úkor veřejných zakázek a tím na úkor vzniku skutečných hodnot. Za takto "ušetřené" peníze jsou zaměstnáni státní úředníci. Nárůst počtu zaměstnanců ČÚZK z 4395 v roce 1993 na 4922 v roce 1999 sice Koncepce plánovala, ale skutečnost ji daleko předčila : v roce 1998 to bylo již cca 6200 zaměstnanců.
Tento nárůst lze sice částečně vysvětlit zanedbaným stavem majetkoprávních vztahů zděděným z éry komunizmu, ale ani tak není vidět na ČÚZK snaha po snižování počtu vlastních zaměstnanců.

4. Organizační opatření
Vznik a tvorbu digitálních map pro informační systémy měst a obcí je nutné začít organizovat na principech územní správy. Rozhodování o finančních prostředcích, které nyní používá ČÚZK na tvorbu státního mapového díla a ostatní správcové dat na vznik digtálních mapových podkladů využitelných pro státní mapové dílo odděleně a nekoordinovaně by se mělo soustředit na příslušné úrovni veřejné územní správy - nejlépe pověřené obce či okresu a tam rozhodovat o jejich efektivním využití. Pochopitelně by takto soustředěné finanční prostředky měly býti využívány pouze pro potřeby vzniku digitálních mapových podkladů.
Na zvolené úrovni by měl vzniknout orgán, tvořený ze zástupců státní správy a samosprávy.
Tomuto orgánu by měly býti předkládány projekty informačních systémů o území s potřebou vzniku digitálních map. Do řešení otázek na zastřešení a koordinaci vzniku digitálních map pro informační systémy měst a obcí by mělo býti zapojeno též nově vznikající "nemo-fórum" a celá záležitost by měla býti dořešena v Radě vlády ČR pro Státní informační politiku. Ve spolupráci SMO, ČAGI, KGK, ČÚZK, ÚPÚ a Zeměměřické oborové rady by měla být vytvořena komise pro zpracování směrnice na tvorbu digitálních map pro informační systémy měst a obcí.
Bylo by tak možno dosáhnout efektivnějšího využití finančních prostředků ze státního rozpočtu.

5. Závěr
Vzhledem k tomu, že digitální katastrální mapa bude součástí digitálních mapových podkladů pro územně orientované informační systémy, je nutné, aby ČÚZK s okamžitou platností pozastavil oddělenou digitalizaci katastrálních map. Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním, řešící digitalizaci katastrálních map, nebyl zpracován za účasti celé odborné zeměměřické veřejnosti a proto se ihned po jeho zveřejnění zvedla vlna zásadní kritiky. ČÚZK předpokládá, že do 30.6.1999 bude probíhat zkušební provoz a že se budou shromažďovat připomínky k tomuto návodu, které budou následně vyhodnoceny a zapracovány do návodu definitivního. Připomínky již zpracovala a předala Zeměměřická oborová rada. Bude též třeba, aby na úrovni ČÚZK byly připomínky s jejich autory řádně projednány, než bude rozhodnuto o vydání definitivního návodu.
Realizace postupu navrženého v bodě 4. umožní přednostní vznik územně orientovaných informačních systémů tam, kde jsou předpoklady pro jejich efektivní využití. Zejména to bude v průmyslových aglomeracích a v aglomeracích s velkým podílem intravilánu a vyšší hustotou obyvatelstva. Je též třeba zajistit maximální využití katastrálních map zdigitalizovaných za finanční prostředky měst a obcí pro vznik DKM.
V obcích s převahou extravilánu a nedořešeným scelovacím a přídělovým řízením je jednou z možností pořízení digitálních mapových podkladů jejich vznik v rámci komplexních pozemkových úprav. Důležitost řešení tohoto problému je umocněna tím, že v mnoha případech se jedná o majetek měst a obcí - zejména v pohraničních oblastech, kde termín pro dořešení tohoto majetku je rok 2003.
Ve všech případech však bude záležet na iniciativě volených orgánů měst a obcí a jejich postoji ke vzniku informačních systémů měst a obcí, k rozšíření stávajících informačních systémů o grafickou část a k jejich funkčnímu nasazení a využití ve prospěch spravovaného území.
K uvedení tohoto postupu do života bude třeba přijmout příslušná legislativní opatření. Bylo by vhodné využít pro tyto účely schopností a kapacit jak stávajících subjektů (na př. sdružených v ČAGI) tak i nově vznikajících institucí, t.j. "nemo-fóra" a Českého fóra pro informační společnost.

V Praze dne 26.4.1999
Ing. Fafejta, KGK

Z časopisu Zeměměřič č. 5/99