Zeměměřič

150 let fotogrammetrie (4. část)

Tento příspěvek je pokračováním seriálu o fotogrammetrii a navazuje na předchozí díl v časopise Zeměměřič č. 5/2000.

Réseau komory

Réseau komory jsou kvalitní komory na svitkový film (6 x 6 cm nebo 35 mm film), které mají před rovinou filmu umístěnou skleněnou planparalelní destičku s referenční mřížkou. Mřížka je tvořena přesnou pravoúhlou sítí křížků, vzdálených od sebe o konstantní rozměr. Definuje se jimi souřadnicový systém pro měření snímkových souřadnic. Poloha křížků je známa s vysokou Rollei 3003

přesností. Při expozici se přenášejí na film a po vyvolání jsou viditelné na snímku. Jejich proměřením se určí deformace snímku, která vznikla během expozice a zpracování snímku (nerovnost filmu, srážka fotografického papíru a negativu, zkreslení při zvětšování). Tyto deformace jsou dále při vyhodnocování automaticky odstraňovány. Komory jsou při výrobě kalibrovány, určují se jejich parametry, ohnisková vzdálenost objektivu a zkreslení. Takto určené prvky vnitřní orientace se zavádějí do vyhodnocení. Podle toho a podle definice měřické komory by se tedy mělo jednat o komory měřické. Svou podobou s běž- nými fotografickými komorami a velikostí radiální distorze (i přes 200 mm u kraje snímku) jsou někdy naopak řazeny mezi neměřické, někdy jsou nazývány jako semiměřické.
Mezi nejznámější systém patří jistě systém RolleiMetric. Firma nabízí celý sortiment komor pro blízkou fotogrammetrii jak na bázi klasických filmových komor, tak i komory digitální. Při fotografování na film se používá nejčastěji pro lepší identifikaci film barevný, který ale přináší i vyšší náklady při zpracování (pouze specializované laboratoře). Kinofilmové materiály se dají zpracovávat levně a efektivně v běžných minilabech. Obdobné systémy nabízejí i další firmy (Leica R5 ELCOVISION, Phidias NIKON F-601M). Pokračování příště

Ing. Karel PAVELKA,
katedra mapování a kartografie, FSv, ČVUT Praha

Rollei 3003 Rollei 6006 Leteckou měřickou komoru RMK, Zeiss (viz Zeměměřič 3/00) používá pro svoje snímkování např. Geodis Brno. (viz str. 4). -->

Z časopisu Zeměměřič č. 6+7/2000