V roce 1998 byly rozhodnuto o restaurování cenné památky světového významu, která je zapsána na listině světových památek UNESCO - Velké Ommayadské mešity v Aleppu v Sýrii. V následujícím roce byly započaty záchranné práce, jejichž účelem bylo zajistit stabilitu staticky narušené stavby. Na podzim r. 1999 byly nejohroženější části mešity, které hrozily zřícením, podepřeny ocelovými nosníky. Již na jaře bylo rozhodnuto, že pro potřeby dokumentace a následné stavební práce bude provedeno fotogrammetrické zaměření nejcennějších částí mešity. Na tuto práci byl vyhlášen mezinárodní tendr. V konkurenčním prostředí uspěl návrh z České republiky, který předložila Geodézie ČS, a.s. Ta si za partnera pro fotogrammetrické práce vybrala Laboratoř fotogrammetrie Stavební fakulty ČVUT v Praze. Vlastní měřické práce byly plánovány vzhledem ke klimatickým podmínkám (od května do září vystupuje teplota na 40°C) na podzim r. 1999, i když syrská strana požadovala zahájení prací co nejdříve. Na zpracování bylo určena doba 100 dní (vyjma svátků). Partnerem pro nás byla Univerzita v Allepu, která stavební záchranné práce řídila a dále úřad guvernéra provincie.

Historie

            Sýrie je velmi bohatá na historické památky. Na jejím území docházelo ke střetům a prolínání civilizací. Země je bohatá na antické památky, které tvoří obyčejně nejspodnější kulturní vrstvy, dále obsahuje křesťanské, chetitské a samozřejmě islámské památky. Na východě lze nalézt i pozůstatky mezopotámských kultur. Allepo (Haleb) je po Damašku druhé nejvýznamnějším městě v Sýrii a má přes milion obyvatel. Městu vévodí Citadela - významná historická památka a dominanta celého města. Ta je pracovištěm německých archeologů (Berlin), kteří zde působí již desítky let. Mezi mnoha mešitami je nejcennější Velká Omayyadská mešita v Aleppu - byla postavena po vzoru Velké mešity v Damašku. Vznik mešity v Allepu se odhaduje na rok 715, pouze deset let po dostavbě Velké mešity v Damašku. Stavba zaujímá prostor přibližně 100 x 70 m o výšce cca 10 m. Má tvar obdélníku s vnitřním nádvořím. V jižní galerii se nachází největší historické poklady této mešity - svatyně představeného otce Zacharia, modlitební hala s kopulí a dřevěná vyřezávaná modlitebna. Na pravoúhlém nádvoří, které je vydlážděno černobílou mozaikou, se nalézají dvě rituální kašny. Dominantou stavby je přes 30 m vysoký čtyřboký minaret s dřevěnou střechou. V době měřických prací probíhaly již některé sanační práce. V objektu bylo vyhloubeno na 20 sond cca 10 m hlubokých, které odkryly bohaté civilizační vrstvy, sahající cca 5 m pod dnešní úroveň. V některých byly patrné zbytky antických staveb (sloupy apod.), podle informací ale nebyl prováděn důkladný archeologický průzkum. Vzhledem k bohatosti země na archeologické nálezy je vztah k takovýmto drobnostem, které by přivedly českého archeologa (ale i německého, s kterým jsme navázali kontakt) do varu, naprosto laxní a otvory dále sloužily po vylití betonem jako piloty pro oporu stavby.

Geodeticko - fotogrammetrické práce

            Vlastní měřické práce proběhly od 27. 10. do 4. 11. 1999. Práce se zúčastnili za Geodézii ČS ing. A. Gräf, J. Jakeš a P. Kudrna, za FSv ČVUT Dr. K. Pavelka. Spojení s Allepem bylo v době projektu přímé letecké z Vídně 2x týdně, v dnešní době je již i přímá linka ČSA z Prahy. Tato skutečnost ovlivnila i vlastní práci. Vzhledem k tomu, že jsme nehodlali riskovat převoz přístrojů v podobě běžných zavazadel (zavazadla jsou pro tyto účely nedostatečně pojištěna a zacházení s nimi není pro citlivé přístroje vhodné), byli jsme nuceni využít pro převoz pouze příručních zavazadel. Limit jediné příruční zavazadlo o daných maximálních rozměrech a váze jsme několikanásobně překročili a zejména fotogrammetrická výbava působila při odbavení u nás, ve Vídni i v Allepu problémy. Těžká velkoformátová komora UMK 10/1318 v podobě kvádru s velkým otvorem pro objektiv, která se jen velmi obtížně vešla do příručního kufříku, vypadala na obrazovce zařízení pro prohlížení zavazadel jako protitanková mina. Vysvětlení česky u nás nebyl problém, německy ve Vídni sice hůře, ale také prošlo, v Sýrii jsem musel funkci komory za přítomnosti ostrých hochů demonstrovat. Ostatní náčiní - komoru RolleiMetric, digitální aparát Olympus, hranoly, totální stanici s laserovým ukazovátkem a bateriový tubus pro komoru UMK a spoustu dalších věcí včetně chemikálií pro zpracování černobílé fotografie - jsme nakonec provezli bez problémů. Další materiál (stativy, výtyčky apod.) byl přislíben syrskou stranou.

            Měřické práce jsme zahájili okamžitě a probíhaly v několika krocích. Nejprve bylo vybudováno v okolí mešity bodové pole. Vzhledem ke komunikačním i jiným problémům jsme nevyužili stávajícího pole pro již vykonané geodetické a architektonické zaměření objektu a pouze jsme provedli připojení našeho pole na místní. Z bodového pole byly zaměřeny podrobné body a zejména vlícovací body pro fotogrammetrické práce. Volba vlícovacích bodů byla dána dostupností umělé signalizace. Kam nebylo možno umístit umělé signály, byly použity přirozené vlícovací body. Celkem bylo zaměřeno více než 2 600 bodů. Dalším krokem bylo fotogrammetrické snímkování. Tyto práce byly prováděny komorou UMK 10/1318 na černobílý planfilm, komorou RolleiMetric 6006 na barevný i černobílý svitkový film. Detaily byly snímány barevně digitálním fotoaparátem Olympus Camedia 2000C a fotoaparátem Nikon. Vzhledem k orientaci mešity, pohybu Slunce a velmi ostrému slunečnímu světlu, které není pro fotogrammetrii vzhledem k tvorbě stínů vhodné, probíhalo snímkování kontinuálně po celou dobu pobytu. Černobílý materiál byl vyvoláván přímo v improvizované fotokomoře v hotelu. Celkem bylo pořízeno a vyvoláno cca 100 planfilmů 13 x 18 cm komorou UMK, 180 snímků formátu 6 x 6 cm komorou RolleiMetric a dalších cca 250 dokumentačních snímků komorami Olympus a Nikon. Snímkování probíhalo ze země, ze střechy, sousedních domů i z velmi zchátralého minaretu. Pro archivaci digitálních snímků a přímé výpočty jsme používali 2 notebooků. Z finančních důvodů je logické, že bez hmatatelných výsledků jsme si nemohli dovolit odjet zpět. Měřické práce probíhaly pro místní občany v nezvyklém tempu - každý den od rána do večera v terénu i přes místní dny pracovního volna, kdy se nám naopak pracovalo nejlépe a nebylo třeba odhánět osoby zavěšené na stativech. V noci probíhala příprava na druhý den a předzpracování výsledků. Některé měřické práce probíhaly z důvodu nedostatku času dokonce i po setmění.

Zpracování

            Po návratu domů se práce z terénu přenesly do kanceláře. Nejprve bylo zpracováno geodetické zaměření a byly vypočteny souřadnice všech bodů, dále byly skenovány barevné i černobílé snímky. Vyhodnocení probíhalo ve dvou úrovních - konstrukční práce na základě geodeticky zaměřených bodů v prostředí MicroStation (J. Jakeš) a digitální fotogrammetrické vyhodnocení s následnou editací výsledků (inženýři T. Dolanský, J. Hodač, J. Marešová, K. Pavelka, M. Potůčková, M. Valentová). Výsledky se spojily v jediném modelu, vše v prostředí SW MicroStation. Výsledkem vektorového vyhodnocení byl částečně renderovaný 3D model a dále 2D výkresy jednotlivých elementů v měřítkách 1 : 100, 1 : 50 a detaily 1 : 20 a 1 : 10. Součástí vyhodnocení byly kvalitní laminované barevné fotoplány, opět v měřítkách 1 : 100 až 1 : 10.

            Výsledky celé práce jsou uloženy na celkem 19 CD a obsahují prostorový drátový model budovy mešity včetně minaretu, detaily interiéru, fotoplány stěn budovy, a nádvoří, vrstevnicové plány stěn a nádvoří, ortofoto nádvoří, profily na mnoha místech stavby a bohatá černobílá i barevná fotodokumentace stávajícího stavu.

Obr. 1: Fotoplán - jižní vnitřní část mešity se vchodem do svatyně	Obr. 2: Město Aleppo s Velkou Omayyadskou mešitou v popředí
Obr. 3: Vchod do mešity	Obr. 4: Antické vykopávky
Obr. 5: Vektorové vyhodnocení (MicroStation)	Obr. 6: Areál mešity s minaretem
Obr. 7: Západ slunce nad mešitou	Obr. 8: Citadela
Obr. 9: Bazar	Obr. 10: Autor článku v domorodém odění s tradiční dýmkou relaxuje po náročném měření

Pozn.: Další informace zde.

Dr. ing. Karel Pavelka, ČVUT

Ing. Karel Pavelka (1962) vystudoval FSv ČVUT Praha, obor Geodezie a kartografie, specializace DPZ. Od r. 1987 do 1988 zaměstnán v SDPZ GKP Praha. Od r. 1989 odborný asistent na katedře mapování a kartografie. Specializuje se na družicové operační systémy a monitorování vegetace pomocí DPZ.

        vyvěšeno červenec 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 6+7/2001