Publikace "Pozemky a právo" (Zd. Karfík, M. Karfíková a J. Spáčil) je těsně před dokončením (více informací naleznete v Zeměměřiči č. 5/2001). Kniha má formát A4, pevnou vazbu, barevnou obálku (její konečná verze viz obr.) a přílohu, 180 stran, bude stát asi 340 Kč a lze si ji objednat na adrese redakce časopisu Zeměměřič pomocí kuponu na zadní straně přebalu.

            OBSAH: Historický vývoj právní úpravy pozemků c Práva k pozemkům do poloviny 20. století c Právní vztahy k pozemkům po roce 1948 c Právo užívání půdy k zajištění zemědělské výroby c Právo družstevního užívání pozemků c Právo náhradního užívaní pozemků c Právní úprava c Vlastnické právo k pozemkům c Kupní smlouva c Darovací smlouva c Směnná smlouva c Jiné smlouvy c Dědění c Rozhodnutí státního orgánu c Jiné skutečnosti c Užívání pozemků c Nájemní vztah k pozemkům c Právo náhradního užívání pozemků c Restituce pozemkového vlastnictví c Význam restitucí c Vybranná judikatura c Majetek ČR c Prodej státní půdy c Pozemkové úpravy c Katastr nemovitostí c Katastrální úřady c Územní a stavební řízení c Lesní hospodářství c Pozemkové úpravy c Vybraná judikatura c Žaloby proti rozhodnutí KÚ c Oceňování pozemků c Oceňování zemědělského pozemku c Vedení bonitovaných půdně ekologických jednotek c Oceňování lesního pozemku c Oceňování pozemků vodních nádrží, vodních toků a jiných pozemků c Zánik jiných věcných práv v důsledku schválení pozemkových úprav c Daně a pozemky c Daň z pozemků c Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí c Daň z přidané hodnoty c Judikatura c Úvodní poznámka c Judikatura k zákonu o půdě

Územní a stavební řízení

            Povinnost zkoumat případné omezení je vztažena především na § 32 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a na § 10 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

            Dochází-li smlouvou k převodu části pozemku, zkoumají katastrální úřady v řízení o povolení vkladu práva, zda pro toto dělení (scelení) nebyly příslušným orgánem stanoveny zvláštní podmínky (např. zda je z hlediska územního plánu dané lokality zajištěn přístup na oddělovaný pozemek z veřejné komunikace, zda je zajištěn přístup formou věcného břemene chůze a jízdy na pozemek atd.), pokud ano, zda těmto podmínkám předložená smlouva neodporuje.

            V praxi to znamená, že ke každé smlouvě, která je předkládána ke vkladu práva do katastru nemovitostí a při které dochází k dělení nebo ke scelení pozemku (dále jen "dělení pozemku"), vyžadují katastrální úřady rozhodnutí o využití území vydané územně příslušným stavebním úřadem nebo jiné opatření stavebního úřadu. Tímto jiným opatřením může být například kopie katastrální mapy, popřípadě geometrický plán, na kterých je jednoznačně vyznačeno požadované dělení pozemku včetně přístupu k němu a který bude opatřen doložkou vyjadřující souhlas stavebního úřadu s navrženým dělením. Toto rozhodnutí nebo jiné opatření stavebního úřadu vyžadují katastrální úřady i v případech, kdy stavební úřad pro dělení pozemku nepovažuje za nutné stanovit nějaké zvláštní podmínky.

            Vzhledem k této nové legislativní konstrukci je nutné, aby na žádost účastníků smlouvy, kteří hodlají rozdělit pozemek, vydávaly příslušné stavební úřady pohotově rozhodnutí o využití území, popř. jiná opatření stavebního úřadu obsahující souhlas s požadovaným dělením pozemku, která pak účastníci řízení připojí ke svému návrhu na vklad vlastnického práva k novému pozemku v katastru nemovitostí. Pokud však stavební úřad s navrženým dělením pozemku nesouhlasí, musí tak učinit formou správního rozhodnutí, proti němuž se účastník může odvolat.

            Nutno zdůraznit, že pro dělení pozemku není rozhodnutí stavebního úřadu o využití území obligatorně předepsáno. Vydává se zpravidla tehdy, jde-li o rozsáhlejší území s větším počtem změn hranic pozemků, nebo navrhované změny nejsou dosud obsaženy v územním plánu, nebo se změny hranic pozemků dotýkají zájmů i jiných subjektů. U územně-technicky jednoduchých či jednoznačných řešení stačí ve většině případů souhlas (vyjádření, stanovisko) územně příslušného stavebního úřadu, uvedené např. na geometrickém plánu nebo na kopii z katastrální mapy.

            Důvodem pro zavedení uvedeného postupu byla skutečnost, že v řadě případů docházelo při vlastnických převodech k dělení pozemků v rozporu s územně plánovací dokumentací a stavební úřady byly nuceny nepovolit novým vlastníkům jejich uvažovanou výstavbu či realizaci jiného záměru na zakoupeném pozemku. Jaké následné problémy přitom vznikaly, není snad nutné ani uvádět. Přitom řada občanů vyslovila názor, že se při uplatňování tohoto postupu jedná o zjevné porušení Listiny základních práv a svobod občanů a jejich zatěžování dalšími administrativními úkony.

Objednávkový kupon - publikace "Pozemky a právo"

        vyvěšeno červenec 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 6+7/2001