[pošta]             Vystoupení předsedy ČSGK na IV. mezinárodních Slovensko-polsko-českých geodetických dnech


    Vážené dámy, vážení pánové, kolegové a přátelé, po roce se opět setkáváme, abychom si vyměnili informace o novinkách v zeměměřictví a katastru, o odborných i společenských problémech, o úspěších i neúspěších zeměměřičů Slovenska, Polska a Česka a popovídali si o všem, o čem potřebují mluvit lidé blízcí si profesí, jazykem, kulturou a geografickou polohou v Evropě. Dovolte mi proto úvodem několik slov k novinkám z České republiky, které se dotýkají projednávaných tematických okruhů našeho setkání. S budováním nového informačního systému zeměměřictví a informačního systému katastru nemovitostí Vás seznámí předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a další zástupci naší delegace. Jak budou cíle ambiciózního projektu plněny, Vás budeme informovat příští rok v Polsku a na VI. mezinárodních Česko-slovensko-polských geodetických dnech, které uspořádáme jako součást programu FIG Working Week v Praze 22. až 27. května roku 2000.
    Inženýrské geodezie a katastru nemovitostí se dotkla poslední rozsáhlá novela stavebního zákona účinná od července 1998. Možná by bylo zajímavé porovnat, jak se původně Československý federální zákon z roku 1976 vyvíjel po roce 1992 v České a Slovenské republice. Pro naši profesi jsou nejvýznamnějšími změnami zavedení samostatného územního rozhodnutí stavebních úřadů o dělení a zcelování pozemků, které bylo dosud součástí územního rozhodnutí o využití území, a podrobná úprava podmínek výkonu činností autorizovaných nebo úředně oprávněných osob při přípravě, projektování, provádění a dokumentaci skutečného provedení staveb a terénních úprav, a to s odkazy na speciální zákon o autorizovaných osobách ve stavebnictví a zákon o zeměměřictví. Novela stavebního zákona také s odvoláním na zákon o zeměměřictví upravuje vytyčování staveb, dále zpřesňuje podmínky státního stavebního dohledu, podmínky vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, upravuje závazně nejfrekventovanější pojmy stavebních děl a činností a v podstatě otvírá prostor pro budoucí komplexní rekodifikaci legislativy o územním plánování a stavebním řádu návazně na připravovanou transformaci veřejné správy státu. Neuskutečněná transformace veřejné správy je v ČR kritizována odbornou veřejností a politiky tuzemskými i zahraničními. Očekávám, že v roce 1999 budeme moci navázat na tuto problematiku a informovat Vás o ročním působení politické moci vzešlé z mimořádných parlamentních voleb, které se za několik dní uskuteční v naší republice.
    Na změny legislativy v oblasti veřejné správy by měli být odpovědně připraveni i vedoucí činitelé rezortu zeměměřictví a katastru ČR a funkcionáři profesních sdružení - zejména Českého svazu geodetů a kartografů a Komory geodetů a kartografů. Je zřejmé, že přiměřeně pětiletým zkušenostem z jeho působnosti je třeba novelizovat zákon o zeměměřictví. Je také známo, že přetrvávají některé názorové rozdíly mezi představiteli soukromého a veřejného sektoru na obsah, formu a rozsah správy oboru geodezie a kartografie a na rozsah některých činností prováděných státními orgány za finanční prostředky státního rozpočtu. V ČR je zeměměřictví (a pochopitelně i KN) úplně spravováno státními orgány rezortu zeměměřictví a katastru a živnostenskými úřady.

    Nastolují se tyto otázky:

  • Je efektivní stávající model pouze státní správy financované výhradně ze státního rozpočtu nebo je účelné ponechat přesně vymezenou část starostí o zeměměřictví profesní samosprávě financované ze soukromých zdrojů?
  • Jak nově definovat zeměměřictví tak, aby uspokojovalo společenské potřeby a nebylo postupně pohlceno jinými vědními obory a profesemi (stavebnictvím, geoinformatikou atd.), které stále více, a často s nízkou úrovní profesionality, se chápou zeměměřických technologií, obchodují s digitálními informacemi a na trhu těchto informací je často velmi neodborně prezentují?
  • Kde stanovit hranici mezi činnostmi vykonávanými státními úředníky rezortu zeměměřictví a katastru a činnostmi podnikatelů? Budou rezortní státní orgány provádět převážně jen správní činnosti nebo budou v nemalém rozsahu investovat finance státního rozpočtu do reprodukce technologií a personálních zdrojů vázaných pořizováním, zpracováním a šířením dat informačních systémů geodetických základů, státních mapových děl apod.?
  • Jak definovat podmínky podnikání v zeměměřictví a kdo má vydávat oprávnění k podnikání? Má správní subjekt současně také odpovídat za přiměřený dohled nad jakostí poskytovaných služeb, a tedy i za strukturu, kvalitu a rozvoj předepsaných nebo přirozených standardů? Má to být státní orgán nebo samosprávná profesní komora?
  • Co udělat pro to, aby etické chování zeměměřiče bylobez ohledu na sektor, ve kterém působí,vymahatelné?
  • Jak definovat pro obor zeměměřictví veřejný zájem a jak nově definovat obsah a strukturu oprávnění k ověřování vybraných výsledků zeměměřických činností vykonaných ve veřejném zájmu ?
  • Jak upravit současné zcela nevyhovující a v Česku obor degradující podmínky pro vydání oprávnění k ověřování vybraných výsledků zeměměřických činností? Komu svěřit působnost pro vydání oprávnění a současně také odpovědnost za dohled nad jakostí poskytovaných služeb a nad celoživotním odborným vzděláváním oprávněných zeměměřických inženýrů?
  • Jak zabezpečit, aby oprávněným inženýrem neověřené dílo bylo na trhu zcela bezcenné, tj. jak zde zajistit fungující součinnost správních orgánů transformované veřejné správy?
  • Jak upravit efektivní součinnost veřejného a soukromého sektoru s odborným školstvím při výchově, celoživotním vzdělání a aplikovaném výzkumu?

        Uvedené otázky budou asi předmětem diskuze odborníků a veřejnosti na mnoha úrovních. Na konci těchto diskuzí by měly být podklady pro právní normy vyhovující podmínkám nové etapy českého zeměměřictví a katastru. Etapy harmonizace s legislativou evropských nadnárodních vládních i nevládních struktur. Proto i diskuze se zahraničními odborníky a kolegy o organizaci správy zeměměřictví a katastru jsou významné pro konečné rozhodování o podobě národní legislativy.

        Vážení kolegové, přijměte pozdrav od zeměměřičů Čech, Moravy a Slezska a prosím sdílejte se mnou víru, že naše setkávání má svůj hluboký odborný i lidský smysl a jeho cílem je prokázat, že při dobývání, kultivaci a správě území jakékoliv velikosti se společnost ani v budoucnu neobejde bez služeb zeměměřiče. Ten musí do dobývaných a obývaných území přicházet mezi prvními a neměl by odcházet nikdy, nemá-li být území zcela bezohledně zpleněno. Musí však sám včas a bez přestání hledat, které informace o území, jak zpracované a v aktuální podobě šířené, od něj územní správní orgány a obyvatelé očekávají a potřebují. A pokud těmto informacím jako jejich sběratel nejlépe rozumí, neměl by jejich výklad a šíření zbytečně postoupit jiným stavům.
        Slovenským kolegům a přátelům děkuji za to, že nám všem umožnili setkání v překrásné přírodě pod Vysokými Tatrami a že bez přestání aktivně přispívají spolupráci zeměměřičů bez hranic přesto, že právě hranice jsou kategorií, se kterou naše profese více či méně úspěšně pracuje neustále.

        Ing. Petr Polák, předseda Českého svazu geodetů a kartografů
        STARÁ LESNÁ - SLOVENSKO (9. 6. 1998)


    Z časopisu Zeměměřič č. 7+8/98         [Geodezie]     [Server]