Vaše rodné číslo vám doporučujeme si zapamatovat. Potřebujete je v poslední době stále častěji. Objevuje se na daňových přiznáních, potřebujete je pro jednání se zdravotní pojišťovnou, ale rodná čísla se objevují i v KN coby identifikátor vlastníků a jiných oprávněných v souboru popisných informací. Rodné číslo je pro každého z nás jedno z nejdůležitějších čísel. Nemělo by se měnit, jen kdyby bylo špatně přiděleno nebo chybně přepsáno. Chyby vznikaly dříve často na úřadech. Místo data narození se chybně napsalo datum křtu a už to bylo. V poslední době se chyby dostávají do nových občanských průkazů nepozorností policejních úředníků, například chybným přepsáním čísla z rodného listu. V každém případě, když vám o něco půjde, zkontrolujte si, zda máte na důležitém dokumentu správně přepsané rodné číslo.

Dva roky po válce
    Historie rodných čísel se u nás datuje od roku 1947, kdy se začala lidem přidělovat pro ukládání dokladu o zaměstnání, který později sloužil k výplatě důchodu. Po roce 1948, kdy se sjednotily sociální pojišťovny, se rodné číslo začalo přidělovat i lidem, kteří do té doby nebyli pojištěni. Později se rodné číslo přidělovalo v patnácti letech každému, aby je měl uvedené v občanském průkazu. Česká správa sociálního zabezpečení má evidenci rodných čísel občanů narozených do 31. 12. 1968. Narozeným od 1. 1. 1969 už přiděluje rodná čísla okresní oddělení statistiky, které jednotlivé koncovky nahlašuje matrikám. Ty pak, když se v jejich obvodu narodí dítě, vydávají rodný list i s příslušným rodným číslem. Systém přidělování rodných čísel je jen zdánlivě složitý. První šestice čísel vzniká tak, že první dvojice čísel vyjadřuje rok, druhá dvojice měsíc a třetí den narození. Z takto rozepsaného data narození lze vyčíst i zda rodné číslo patří muži nebo ženě. Žena má totiž dvojčíslí vyjadřující měsíc vždy o padesát jednotek vyšší než muž, který se narodil ve stejný den jako ona. Rodné číslo muže, který se narodil na Nový rok 1998 je toto: 980101/... a ženy 985101/...

Třímístná a čtyřmístná koncovka
    Rodné číslo bylo do konce roku 1953 opatřeno jen třímístnou koncovkou. Koncové číslo lidí narozených v Čechách začínalo nulou, na Moravě čtyřkou, na Slovensku sedmičkou a u cizinců devítkou. Od 1. 1. 1954 je koncové číslo čtyřmístné. Lidem v Čechách a na Moravě začínalo nulou, na Slovensku číslicí 6000. Toto hrubší dělení však nebylo vždy dodržováno. Rozhodně kraje v té době nejsou v koncovkách rodných čísel zašifrovány. Pouze po roce 1969, kdy přidělovaly rodná čísla už matriky, dostávaly regiony rovněž své kódy. Existuje docela jednoduchý návod, jak si osoby narozené po 1. 1. 1954 mohou zjistit, zda mají správné rodné číslo. Rodné číslo se čtyřmístnou koncovkou je utvořeno totiž tak, aby celé číslo bylo dělitelné číslem 11 beze zbytku, anebo součet dvojčíslí rodného čísla. U starších osob je kontrola, jen u první části, která má být totožná s datem narození. Z předchozích informací již víte, jak. Je zřejmé, že došlo už i k situacím, že dva a dokonce i tři lidé měli stejná rodná čísla. Hromadně se na tyto chyby přicházelo při registraci kuponové knížky. Ve všech případech se jednalo o chyby, které se nakonec musely u některých z těchto osob opravit. S rodnými čísly mají své zkušenosti i úředníci na KÚ. Práce začala po roce 1993 v KN, kde často chyběla u katastrálních dokumentů rodná čísla fyzických osob. Protože tyto identifikátory jsou v souboru popisných informací povinným údajem, chybějící čísla byla nahrazována fiktivními, zpravidla generovanými počítačem. Tato fiktivní čísla však jsou nyní postupně nahrazována reálnými. Ještě v roce 1994 bylo fiktivních čísel přes milion, což činilo asi 25 %. Za tu dobu se podařilo půl milionu rodných čísel doplnit, a tak v roce 1997 bylo v KN již 86,8 % reálných rodných čísel. Celkem je v SPI KN 4 534 390 rodných čísel. Značný počet fiktivních rodných čísel (asi 13%) zůstává v KN ještě proto, že tu jsou zapsáni též vlastníci, u nichž není uvedeno datum narození ani adresa, protože zpravidla jde o přepis z pozemkové knihy, nebo se též jedná o neprojednané dědictví a rodná čísla patří zemřelým osobám. Proto úředníci na KÚ tedy nemohou získat snadným způsobem jejich rodná čísla.
Ing. Petr Skála, ČZU, Lesnická fakulta

Zdroj: SOUČEK, Z.: Co nového v digitalizaci SPI KN? Zeměměřič, č. 3+4/98, s. 9–10 a Práce, 16. 6. 1995

---

Z časopisu Zeměměřič č. 7+8/98