V knihkupectví vedle Kotvy bylo koncem června 1997 patrně poprvé pokřtěno kartografické dílo vydané nakladatelstvím Kartografie Praha. Byl k tomu důvod. Do služeb veřejnosti byl uveden nový a navíc digitální plán české metropole. To byla příležitost, aby nový muž v čele akciové společnosti Kartografie Petr Hruška pozval k malému postávání (v knihkupectví totiž nebyly židle, proto to nebylo posezení) pracovníky a spolupracovníky, kteří se na digitálním novém pražském kartografickém produktu podíleli. "Budeme si muset zvyknout, že se kartografická díla přestávají tvořit klasickou ruční kresbou, ale že se budoucí mapy, plány a jednotlivé listy atlasů budou rodit přímo na monitoru výkonného počítače." Tato ředitelova slova, řečená při křtu nového plánu, nepatřila určitě Bohumilu Vlčkovi, který byl v čele týmu, jenž území celé Prahy zdigitalizoval. Ten na výzvu moderátora Jana Valy připomenul, že na novém plánu Prahy jsou zobrazeny i stavby, které jednak nejsou ještě v provozu, a pak také nejsou vidět, což je třeba Strahovský tunel. Jana Krejčová, která odpovídá za textové informace v plánu Prahy, moderátorově otázce, zda jsou na mapě vyznačeny eroticky zajímavá místa Prahy, odpověděla jako dáma: "Jsou tam všechny parky, ale pokud se vám jedná o to, v kterých místech jsou osvětlené a v kterých ne, tak tyto informace bohužel plán neobsahuje." Na 86 stranách plánu naleznete mimo jiné i průběh značených turistických cest.
    "Nemám rád, když se knížky polévají šampaňským, a to jsem viděl křtít třeba knižní kuchařku hovězím vývarem," sdělil Vala před vrcholným okamžikem - očekávaným křtem. Proto na plán dopadlo jen pár kapek šampaňského z ředitelových prstů.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 7+8/97