[pošta]             Gis jako nepochopená geodezie


    Pravděpodobně s mými názory nebude řada geodetů souhlasit, ale toto vědomí mi nebrání vyslovit svůj názor na situaci v oborech, které jsou obživou pro řadu našich kolegů. V poslední době se na mne obracejí různí podnikatelé, obchodníci a publicisté s podobnou prosbou: "Jsi geodet, umíš AutoCAD – dělej / prodávej / napiš něco o GIS !" Přiznám se, že toto spojení mi před mnoha lety také připadalo logické, ale s postupem času se moje názory poněkud změnily. A tak jsem napsal.
    Geodetické práce – a tím myslím inženýrskou geodezii, práce v bodových polích, měření pro projektovou činnost, dokumentaci skutečného stavu – patří z hlediska computerového členění do skupiny AEC (Architecture, Engineering and Construction), kde CAD-softwarové vybavení zabezpečují převážně systémy AutoCAD a MicroStation, samozřejmě se specializovanými nadstavbami. Pro AutoCAD jsou to hlavně Geo*Pol (CADKON-G) pardubické firmy GPlus, PC Geodet českobudějovického CAD Studia, Civil/Survey s digitálním modelem terénu – původně firmy Softdesk, Inroads amerického Intergraphu. Pro MicroStation pak kromě jiných MicroGeo z Opavy, MacroGeo pražské firmy HSI a samozřejmě řada produktů Intergraphu. Oba systémy jsou špičkové 3D grafické editory s možnostmi, které většina geodetů ani nikdy nevyužije. Ale ani jeden z nich není GIS ! A to je skutečnost, kterou si hlavně řada uživatelů (přesněji řečeno vlastníků licence) MicroStationu nechce připustit.
    Požadavky na GIS, jeho možnosti a využití jsou někde úplně jinde. Samozřejmě že zasahuje i do našeho oboru. Bohužel právě tam, kde by měl fungovat na nejvyšší úrovni – v katastru – se stále přešlapuje na místě a jeho skutečně celostátně fungující zavedení je pravděpodobně v nedohlednu. Tím ovšem nemyslím situaci, kdy jsou převedena data do počítače, ale skutečné využití možností GISu v systému správy majetku a řízení státu. Kvalifikované rozhodnutí je ve hvězdách. Těch nekvalifikovaných už bylo dost. Možná by bylo zajímavé seznámit se se zkušenostmi v zemi, se kterou nás spojují počátky geodezie a řada dodnes funkčních katastrálních map – v Rakousku.
    Jako geodeti se dále setkáváme s pojmem GIS v situacích, kdy zpracováváme data pro správce sítí – plynovodů, dálkových kabelů, telekomunikací. Ale co je tímto GISem? V naprosté většině je to zákres trasy vyžadovaný ve formátu DGN, zpracovaný výhradně v MicroStationu a v předepsaném rozčlenění kresby (co by podobnému požadavku asi řekl protimonopolní úřad v USA?). Někdy se u správců setkáme s tvrdošíjným lpěním na předpisech až do komických a nesmyslných detailů včetně kótování přesně zaměřených bodů od nestabilních objektů. Někdy je správcův GIS tvořen šuplíkem plným disket, kde bez jakéhokoliv povšimnutí končí naše snaha zalíbit se dočasnému chlebodárci.
    Ale kolik geodetických firem se dostalo ke skutečné tvorbě GIS? Zpracování velkého GIS, kde zájmovým územím je část republiky o rozloze kraje nebo minimálně okresu, totiž vůbec nevyžaduje klasické geodetické měření. A dokonce i malý GIS závodu, obce apod. se většinou obejde bez přítomnosti geodeta. Jeho, v tomto případě zbytečně přesná práce, je totiž drahá, a tudíž neekonomická. K tvorbě převážné většiny GIS se použijí všechny dosud vyhotovené podklady v nejrůznějších měřítkách, kvalitě i původu. Mapy topografické, katastrální, plány měst, závodů, schematické náčrty, letecké snímky, projektová dokumentace různého stupně, stavební zaměření apod., které objednatel nechal vyhotovit k úplně jiným účelům. Do GISů se tak postupně začleňují výsledky práce geodetů a kartografů za mnohá desetiletí. Pokud nejsou v digitální formě, digitalizují se nebo skenují a vektorizují. Geodetického doměření je minimum, omezí se na zachycení změn, a sběr dat se soustřeďuje na plnění databází, nikoliv lpění na přesném grafickém zobrazení – tím méně ve 3D. Hlad po geodetických pracích je v tomto oboru minimální a i tak renomované firmy na zpracování GIS, jako je např. ArcData Praha nebo GPlus Pardubice, se bez terénních geodetů bez problémů obejdou. Může to být momentální stav, ale při množství mapových děl na celém území malé republiky a s rozvojem družicové kartografie velkou šanci geodetům nedávám. Nechci tvrdit, že např. GIS v katastru by byla naprosto negeodetická záležitost. Ale přiznejme si upřímně, není právě práce v katastru někdy více umění a magie než skutečná geodezie?
    Mezi námi geodety je zřejmě jasno, ale přesto se v poslední době objevuje řada softwarových produktů, které jsou nabízeny geodetům (i zeměměřičům?) jako nepostradatelné nástroje pro tvorbu GISu. Nemohu se ubránit dojmu, že v pozadí těchto drobných nedorozumění je nepřesný překlad z američtiny: geodesy je přece jen něco jiného než surveying, a možná i využití geodetických prací je v rodném hnízdě AutoCADu jiné, než u nás.
    Firma Autodesk přišla rovnou s několika produkty v oblasti tvorby GIS. Informace o nich jsou však často nepřesné a spíše obchodního rázu, typu: Světový standard v GISu, On Board At Right Time, Inteligence pro vaše data apod. Nikdo však zatím nepřišel s konkrétní funkcí, která geodetovi v AutoCAD Mapu ulehčí práci a pozvedne úroveň plodů jeho práce. Proč popisovat funkce, když jsou přece krásná tvrzení na prospektu, že (cituji): "... Program AutoCAD Map Vám pomůže při plnění i těch nejnáročnějších úkolů ... Zavolají Vám, že na křižovatce u nemocnice prasklo vodovodní potrubí a voda volně teče po ulici ... Co teď? Nezoufejte, máte přece program AutoCAD Map ..."Po přečtení takového dojemného příběhu jistě žádný Američan neodolá. Ale co na to socialismem a různými balíčky otlučený český geodet, který zápasí s počasím, bankami, platební neschopností svých klientů a vlastními zaměstnanci, brouzdajícími Internetem? Asi nic. Ani se nechci ptát výhradního distributora na počet prodaných licencí, tím méně dealerů na splnění jejich dealerských podmínek.
    Proč ale nikdo ze zainteresovaných nemůže říci, že v tomto případě dostane geodet za velmi příznivou cenu obyčejný AutoCAD Release 13 c4a pro Windows s rozšířením o ADE R 2 (AutoCAD Data Extension) a Map – řadu mapovacích (rozuměj kartograficko-GISovských) funkcí? V žádném případě se tedy nejedná o produkt pro geodezii, kterou můžeme označit technická nebo inženýrská, tzn. v mluvě obchodníků výše zmíněné AEC. Nutnost nebo alespoň vhodnost geodetické nadstavby zde zůstává! Ale abych byl konkrétnější a neurazil prodejce AutoCADu. ADE R 2 je silný nástroj pro správu výkresů s velmi rozsáhlými grafickými databázemi, k provádění komplexních dotazů založených na grafických, textových i numerických výběrových podmínkách a napojení databází s podporou několika databázových ovladačů. Jednou z jeho unikátních vlastností je transformace zvaná Rubber Sheet (doslovný překlad nebudu uvádět, ale je to superdeformace!), neboli sen všech tvůrců přesných GP pro jejich počítačové začlenění do digitalizované KM... Většina legálních uživatelů AutoCADu R 12 jej vlastní – a ve velké většině nepoužívá – od dob, kdy jeho povinné zakoupení (tehdejší politika českého Autodesku!) zaručovalo výhodný upgrade na R 13.
    Podívejme se ale blíže na funkce AutoCAD Mapu, zvané GISovské:


    Jednu funkci jsem si ponechal na konec. Vyčištění kresby je totiž funkce vhodná v libovolném oboru pro konečnou úpravu poněkud nepozorně vytvořené kresby. Jediným příkazem můžeme dotáhnout nedotažené a oříznout přetažené čáry, změnit oblouky na polylinie, promítnout celou kresbu do nulové výšky, odstranit dablované čáry a vytvořit tak ideální prostředí pro následnou definici topologií.
    Shrnuto a podtrženo opět budu citovat z prospektu: "Máte-li program AutoCAD Map, máte konečně nástroj pro tvorbu map, na který jste dlouho čekali." To je sice pravda, ale není uvedeno, pro tvorbu jakých map. ZM závodu podle našich norem nebo výškopisný podklad pro projekt dálnice se samotným Auto-
    CADem Map bez příslušné nadstavby těžko vytvoříte. Na druhé straně je ale stejný produkt schopen vytvořit zázraky při tvorbě tematických map, evidenci majetku, analýze prostorových dat, vyhodnocování životního prostředí, tvorbě a vedení provozních databází, havarijních plánů, rozvojových studií apod. A že zázraky se dějí, dokazují svými produkty firmy Aquion z Prahy i její ústecká sestra SiteWell.
    Firma Autodesk uvedla v květnu 1997 AutoCAD R 14. Na podzim bude k dispozici i česká verze a s ní i nová, vylepšená verze AutoCAD Map, pravděpodobně také v češtině. A jaká budou vylepšení? Podle oficiálních informací jsou zcela převratná a jejich konkrétní odhalení až zaráží. Cituji odborníky na GIS z pražské firmy Autodesk, s.r.o.:
    "...Vyšší výkon produktu AutoCAD Map 2.0 je zčásti ovlivněn výkonem AutoCADu R 14 a plnou integrací nových objektů, jako jsou např. odlehčené polyčáry ... nový import a export formátů ESRI, SDE, DGN... vylepšená podpora fontů TrueType ... přebudované Map menu, které je kompaktnější a přehlednější ..."
    Po přečtení geodet zajásá. Přebudované menu, to je přece přesně to, co potřebuje. K čemu by bylo včlenění českého mapového klíče pro bodové a liniové značky, podpora S-JTSK, výstup dat na formuláře pro GP nebo místopisy bodů podrobného bodového pole? Hlavně aby zůstal zachován souřadnicový systém Kajmanských ostrovů.
    O GIS je mezi geodety zájem, ale obávám se, že matení pojmů a záplava informací vyvolává opačnou reakci. Pro řadu z nich jsou pojmy jako Windows, databáze nebo počítačová síť noční můrou a s hrůzou očekávanou realitou. K uklidnění se potom snaží přispět i odborný časopis Zeměměřič, který do rubriky Ze světa GIS zařadí informaci o AutoCADu LT a jeho nadstavbě Geo*Pol LT. Při vší úctě k Přemyslu Fikarovi (paradoxně jednomu z prvních a nejzkušenějších odborníků na GIS v ČR), to snad ne! Nebo že by snad již obory geodezie a kartografie splynuly v prostředí CADů a GISů v jeden multiobor bez povšimnutí geodeta? Nepochybně dochází k velmi silnému prolínání. Ale laik musí mít jasno, že ne vždy, když se na displeji objeví mapa, jedná se o GIS. Kartografické a GISovské generalizace map malých měřítek jsou nezbytné pro názorné zobrazení, zatímco mapou může být i výškopisný plán stavební jámy, v měřítku 1:100 a s přesností určení kolizních míst do 5 mm, do které se projektant snaží vměstnat novou budovu banky. Třetí rozměr je v GISu vhodný pro show a parádní exhibice s informacemi, zatímco v geodetickém zaměření trasy kanalizace je přesnost a správnost 3D rozhodující a mnohdy důležitější než poloha. Pokud by výsledkem činnosti geodeta byl GIS, pak bychom GISem museli nazývat tvorbu GP při dělení půlhektarového pozemku nebo při dostavbě garáže na dvoře rodinného domku. Nepochybně zařadíme mezi GIS počítačové zpracování družicových nebo leteckých snímků pro nejrozmanitější účely – ale ukažte mi českého geodeta s totální stanicí a dvěma zrcátky, který se na jejich tvorbě významně podílel.
    Na závěr mi nezbývá, než popřát kolegům geodetům větší sebedůvěru a odhodlání při využívání CADovských a GISovských systémů. Nedejte se odradit změtí pojmů. Snad by k proniknutí moderních prvků do povědomí veřejnosti stačilo málo:
    – aby se prodejce, uživatel nebo vývojář nebál něco o produktu napsat jenom proto, že k němu má větší citový vztah než nezávislý neodborník, a bude tudíž nařčen z nadržování,
    – aby se odborník nebál napsat hlubší úvahu o situaci na českém trhu v oblasti GISů, ale také o zhrzených uživatelích, kteří se stali hříčkami v rukou zlatokopeckých quazitvůrců GISu,
    – aby GIS nebyl u obchodníků tak úzce spojován pouze s geodezií, ale hlavně se správou a řízením majetku movitého i nemovitého, a tam upřeli svou pozornost,
    – aby CAD (Computer Aided Design – projektování pomocí počítače) a geodezie nebyly zaměňovány za GIS jen proto, že mají napojení na databázi a pracují s mapou,
    – aby se správci majetku a správci informací o majetku konečně rozhoupali a v době Internetů a Intranetů začali uvažovat ra-
    cionálně a hleděli dále dopředu, než do nejbližšího víkendu.
    A my, běžní občané? Nenechme se oblbnout reklamou, ale poraďme se s odborníkem a investujme s rozumem. Odborné publikace se předhánějí v zásobování informacemi, které v běžném uživateli průměrného hardwarového a softwarového vybavení vyvolávají komplexy. Jistě, špičkové pracoviště je někde jinde, zatímco řadě geodetů postačí neGISovský a navíc DOSovský Geus. Vždyť zdaleka ne každý americký geodet má Pentium. A také pochybuji o tom, že by znal AutoCAD nebo MicroStation (o Kokeši nemluvě) lépe, než absolvent SPŠ zeměměřické. Mají však podstatně rozšířenější síť Internetu. Na WWW je oblast GISu velmi významně zastoupena. Na řadě převážně amerických adres můžeme i my získat nekonečné množství více či méně důvěryhodných informací, dat, map, programů. Co je nám to dnes platné, svou frontu na KÚ si každý musí vystát a geodet bude dál pobíhat terénem, GIS neGIS. Měl by ale pobíhat s nadějí, že všechno, co zaměří, bude někým někdy pro nějaký GIS použito.

Ing. Ladislav FOFONKA (1950)
    21 let pracoval jako zeměměřič a programátor ve VPÚ Praha, při zaměstnání vystudoval geodezii na FSv ČVUT Praha (1985). Jeden školní rok (1992/93) učil na SPŠ zeměměřické v Praze 9. 1992-1995 byl společníkem geodetické a obchodní firmy GECOM, s.r.o., od r. 1996 nezávislý poradce, geodet, poskytovatel SW a publicista. Specializuje se na geodetický SW, CAD systémy – zvláště AutoCAD.

Z časopisu Zeměměřič č. 7+8/97         [obor]     [Server]