První otázkou, která asi napadne každého čtenáře, je, proč právě nyní přistupuje ČÚZK k tvorbě ISKN? Je pro to celá řada podstatných důvodů. Prvním je stav dosavadního informačního zabezpečení KN, které je výsledkem postupného vývoje od počátků jednotného počítačového zpracování evidence nemovitostí (EN) v r. 1976. KÚ byly sice vybaveny sítěmi osobních počítačů pro vedení lokálních databází KN v letech 1992-4, což se může jevit jako významná změna, ale tento systém též musel vycházet ze staré datové struktury. Přestože nám byly známy slabiny tohoto postupu, a zároveň též vzory moderních automatizovaných pozemkových evidencí ze západní Evropy, nebyl v daných letech čas, prostředky a podmínky (např. v oblasti telekomunikačních sítí) pro zásadní změnu. Tvorba ISKN byla potom, jako jedna z podstatných etap přizpůsobování KN evropskému standardu, zařazena v Koncepci digitalizace katastru na konec devadesátých let tak, aby ISKN byl k dispozici po dokončení digitalizace SPI. V této době budou počítače z let 1992-4 již dokonale amortizovány a bylo by je stejně nutno obnovovat. Je třeba též vzít do úvahy, že postupně na sebe navršovanými úpravami po více než dvě desítky let (v poslední době např. v souvislosti se zápisy bytů, BPEJ) jsou možnosti dalšího vývoje stávajícího systému, a to zejména na straně centrální databáze, zcela vyčerpány. Tento systém má též slabiny v oblasti bezpečnostní a neumožňuje připojení externích uživatelů a to, i když z rozdílných důvodů, ani k centrální, ani k lokálním databázím.
    Nový ISKN má tedy především odstranit všechny známé slabiny dosavadního systému. ISKN v prvé řadě poskytne dokonalejší nástroj pro podporu výkonu státní správy KN. Toto je obzvláště důležité, protože od okamžiku dokončení digitalizace SPI budou všechny jejich údaje vedeny výhradně ve formě počítačových souborů, bez jakékoliv "papírové" zálohy, a parametry ISKN budou do jisté míry před- určovat kvalitu výkonu státní správy KN. V ISKN budou navzájem úzce propojeny dosavadní subsystémy, a to kromě výše zmíněných SPI a SGI ještě subsystém pomocných evidencí a dokumentačních fondů. Jádro datové struktury systému bude navrženo tak, aby bylo dlouhodobě stabilní, zároveň však musí být systém postaven modulárně a flexibilně, aby mohl absorbovat budoucí změny. Jelikož systém bude zaznamenávat "historii" vedení KN, bude možno zpětně k libovolnému datu získat tehdy platný stav KN. Údaje SGI budou vedeny takovým způsobem, aby bylo umožněno jejich předávání též do centra a následné on-line poskytování uživatelům. Informační prostředí centrální a lokálních databází bude sjednoceno a lokální databáze budou s centrální propojeny sítí WAN, stav lokálních databází bude do centrální replikován s minimálním zpožděním a systém se navenek bude chovat jako jednotný, v každém okamžiku bude možno z celého systému získat jednotnou, právně platnou informaci. Bezpečnost systému dosáhne minimálně třídy F-C2, případně až B1 dle TCSEC. ISKN bude zajišťovat v potřebné míře přístup do dalších registrů státní správy, např. registru obyvatel, ekonomických subjektů. Systém bude vytvořen na bázi architektury klient/server a bude využívat perspektivní technologické platformy nezávislé na jediném výrobci. Kromě této "vnitrorezortní" části bude ISKN obsahovat, a v tom je jeho další kvalitativní rozdíl oproti dosavadnímu systému a podstatný důvod pro jeho tvorbu, část zajišťující přímý přístup vnějších uživatelů k údajům ISKN. Tuto novou kvalitu služeb přímého přístupu k údajům KN je možno zajistit až po dokončení digitalizace SPI v r. 1998 a tyto služby pomohou zhodnotit nemalé prostředky do digitalizace SPI vložené. ISKN bude schopen poskytnout právně závazné informace o kterékoliv nemovitosti na území státu, bez ohledu na to, kde jsou informace o ní uložené a bez ohledu na místo vznesení dotazu. Pro uživatele systému s příslušným oprávněním přinese též možnost pohotově získat katastrální údaje z větších územních celků, než jsou okresy, tedy např. souhrnné údaje o nemovitém majetku určitého vlastníka. Význam těchto zlepšení, kdy nebude nutná návštěva příslušných KÚ, pro občany, ale též orgány státní správy, soudy, policii a v neposlední řadě pro banky a další peněžní instituce, notáře atd., je zřejmý. Od těchto služeb očekáváme rovněž, podle analogií se zavedením obdobných systémů v zahraničí, značné zvýšení příjmů státního rozpočtu za informace z KN. Je totiž obvyklé, že jednak stoupne frekvence využívání informací KN, jednak jsou klienti ochotni platit za pohotovost a snadnost získání informací více, než jsou poplatky za veřejné listiny.
    Nyní několik slov o tom, jaký je současný stav tvorby ISKN a harmonogram jeho přípravy a nasazení. V r. 1996 rezort ČÚZK vlastními silami připravil dva významné přípravné dokumenty pro tvorbu ISKN, a to Informační strategii rezortu ČÚZK v oblasti KN a Úvodní studii nového ISKN. Vzhledem k tomu, že vývoj ISKN přesahuje kapacitní možnosti rezortu, bylo rozhodnuto svěřit vývoj, za přesně definovaných podmínek spolupráce s ČÚZK, systémovému integrátorovi. Pro jeho výběr byly vypsány v r. 1996 dvě veřejné obchodní soutěže podle zákona o veřejných zakázkách, pro které byla Úvodní studie hlavní součástí zadávací dokumentace. První z nich, a to dvoustupňová z července 1996, musela být zrušena pro nedostatečný počet nabídek schopných postoupit do II. kola. V opakované, již jednostupňové soutěži z října 1996, byla v lednu 1997 rozhodnutím ČÚZK vybrána nejvhodnější nabídka. Po vyřešení námitek ze strany dalších uchazečů a po potvrzení výběru ČÚZK Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže byla až 14. 5. 1997 podepsána smlouva o systémové integraci s APP Systems, s.r.o., reprezentantem konsorcia dalších firem jako např. EDS, PVT, Berit. Tvorba ISKN bude probíhat v etapách, odpovídajících obvyklému vývojovému cyklu informačních systémů, průběh každé etapy bude zpřesňován dílčí smlouvou a ISKN by měl být nasazen do záručního provozu před 1. 1. 2000. Kondicionál používám záměrně, protože úsporná opatření vlády ČR z poslední doby, známé "balíčky", budou mít pravděpodobně dopad i na ISKN. ČÚZK v současnosti hledá cesty, jak tvorbu ISKN finančně zajistit tak, aby alespoň lokální část ISKN pro KÚ mohla být k uvedenému datu nasazena. V době přípravy článku již APP předala k posouzení výsledek první etapy, a to tzv. Základní dokument projektu. Jsme velmi rádi, že se systémovým integrátorem máme naprosto shodný názor na to, že kvalitní ISKN není možno vytvořit bez spoluúčasti rezortních odborníků. Proto je, nebo v blízké budoucnosti bude v řídících strukturách projektu a v projekčních týmech zapojeno cca 40 odborníků z rezortu.
    ISKN chápeme jako jednu ze základních součástí SIS. Kardinální význam pro ISKN má tvorba rozsáhlé sítě (WAN) státní správy. Nemáme záměr pro spojení KÚ s centrální databází budovat vlastní WAN, ale naopak, chtěli bychom sdílet tuto síť s dalšími orgány státní správy. Před podpisem je dohoda s Ministerstvem financí o spolupráci v této oblasti. Doufáme, že poté, co se vláda ČR má v blízké budoucnosti opět zabývat koncepcí SIS, bude o tvorbě společné WAN státní správy již konečně rozhodnuto.

Ing. Vít SUCHÁNEK, CSc., ČÚZK

---

Z časopisu Zeměměřič č. 7+8/97