V devadesátých letech 20. století po rozpadu komunismu prodělala geodezie v ČR velký technologický pokrok. Největší zásluhu na tomto skokovém vývoji měly osobní počítače a elektronické dálkoměry.

    Dnešní doba budí dojem, že vývoj jakoby ustrnul a jak tvrdí někteří výrobci totálních stanic "není co nového vymýšlet". Skutečně nelze předpokládat žádnou další převratnou změnu, která by změnila dnešní geodezii? Na tuto otázku bych se rád pokusil alespoň částečně odpovědět.

   Jeden den geodeta v 21. století
   Ráno ve firmě začíná čtením objednávek z elektronické pošty. Tu poslali zákazníci po shlédnutí "www" stránek geodetických společností a vyhodnocení nejlepších nabídek. Následuje krátká porada a rozdělení práce. Poté se část zaměstnanců rozjede zpět ke svému domovu! Ano, pracují na složitějších zakázkách a na firmu jsou připojeni pouze přes internet a videokonferenci. Zaměstnanci se společně schází pouze 1x týdně. Budoucí firma tak ušetří 2/3 nákladů za nájem a služby.

   A co měřická část? Vyjedou snad místo lidí měřit roboti? Kdepak, geometrický plán zůstane ještě dlouho na nás. Při jeho zhotovení užíváme totální stanice integrovanou s GPS. Díky kvalitnímu souřadnicovému systému a DGPS měříme s jednou GPS stanicí a odpadá nutnost hledání identických bodů. Po krátké inicializaci zajdeme s GPS na orientaci a můžeme začít měřit.

   Samozřejmostí je systém jednoho muže, kdy obsluha totální stanice má na výběr ze tří možností zaměření: 1) doměřit body s GPS, 2) chodit s hranolem a nechat se zaměřovat totální stanicí nebo 3) přepnout na doměřování laserem integrovaným v dalekohledu, vhodné u případů "pozor zlý pes". V každém ze tří případů měříme body v reálném čase, které se s konečnými souřadnicemi objevují na displeji notebooku. Tím se dostáváme do fáze, kdy budeme mapovat v reálném čase. Měřič má okamžitý přehled o situaci a odpadají tím i pozdější nejasnosti při zpracování v kanceláři. Pro lepší orientaci na obrazovce a kontrolu slouží ortofotomapa pod situací. Kódy bodů a doměrky ovládáme v grafickém editoru hlasem, což zvyšuje produktivitu práce. V případě zaměření většího celku je několik měřických skupin propojeno přes internet a mají neustále přehled o celkovém zmapovaném území.

   Po fyzickém zaměření nových hranic přichází na řadu porovnání výsledků s databází katastrálního úřadu a výpočet geometrického plánu. Vše uskutečňuje software po hlasovém povelu během 1 vteřiny. Pak už jen elektronické ověření úředně oprávněného geodeta a poslání geometrického plánu přes GSM na katastrální úřad.

   Z úřadu se vrací plán během několika vteřin ověřený. Poté posíláme elektronicky ověřenou kopii zákazníkovi, který fakturu hradí ihned po internetu. Nyní nám přibylo na účtě 10 000 Kč za deset minut. Zeměměřiči totiž budou vážení a dobře placení lidé!

   U tachymetrů používáme jako podklad družicový snímek, který slouží pro polohopis, výškopis, ale i určení kultur. Tyto snímky kupujeme běžně na internetu. Geodeti doměřují pouze shora zakrytá místa. Tak to je jeden den geodeta v 21. století.

   Osobně si myslím, že první geodetické firmy budou na tomto principu fungovat do pěti let. Většina zmiňovaných technologií (s výjimkou KÚ) již u nás nebo ve světě funguje a je pouze otázkou času, kdy se jako stavebnice složí ve funkční celek.

   Z vývoje plyne, že plno dnes čistě geodetických prací (např. vytyčování) zvládnou i negeodetické firmy díky jednoduché obsluze přístrojů. Budoucím geodetům zůstanou především práce v inženýrské geodezii s přesností do 1 cm. Přesto v nejbližší době vidím největší expanzi především v tvorbě GISů. Státní správa

   I ona projde nepochybně velkou změnou. Bude se ale nesporně jednat o delší časový horizont, který může zkrátit pouze rychlý vstup do EU.

   Zeměměřický úřad, tak jak ho známe v dnešní podobě, patrně zanikne. Nebude již nutné nákladně budovat a udržovat klasické polohové bodové pole. Bude zde jakýsi virtuální souřadnicový systém definovaný referenčními stanicemi pro DGPS. Měření GPS v reálném čase stávající bodové pole doslova ekonomicky převálcuje. Toto měření se bude využívat i v lesích, kde bude levnější použití speciálního vozidla s GPS stanicí umístěnou na výsuvné plošině. Ta vystoupá vysoko nad stromy a po inicializaci přijímače promítne bod na zem pomocí laseru.

   U výškového pole bude situace obdobná. Drahé měření nivelačních bodů se částečně omezí, protože, když absolutní výška stačí na cm, použiji GPS, pro sledování tektonických pohybů opět použiji GPS, ale s delší observací a lepším softwarem a pro relativní výšky použiji vlastní nivelaci.

   A co katastrální úřady?
   V dlouhodobějším horizontu se katastr promění na jeden celoevropský server jako součást obrovského GISu. Ten bude zahrnovat informace nejen o katastru, ale také inženýrské sítě, cenové mapy, ekologické zamoření...

   K tomuto cíli povede trnitá cesta nového mapování, propojování databází a vyřešení vlastnických vztahů. Tento cíl nevidím jako nereálný a při kvalitní obměně lidských zdrojů ve státní správě jako rychle realizovatelný. Konečně první vlaštovky se již na našich katastrálních úřadech uhnízdili v podobě některých měřených území v DKM. Za zmínku bude stát nejspíš i úvaha o využití zákresu střešních plášťů z podrobných družicových snímků, což by výrazně zlevnilo obnovu map.

   Závěrem snad ještě několik slov k tolik v dnešní době diskutované globalizaci. U výrobců geodetických přístrojů je vývoj naprosto patrný. Spojování a zase další fůze, až vzniknou dvě nebo tři nadnárodní společnosti. Dnes např. koupil Trimble firmu Spectra Precision, ten zase Zeiss a Geodimetr. V budoucnu můžeme očekávat další snižování cen geodetických výrobků a částečně i služeb výrobců. Toho se konečně dočkáme i po skončení monopolu Telecomu, kdy budeme surfovat po internetu skoro zadarmo.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/2000