Státní mapa 1 : 5 000 - odvozená (dále jen "SMO-5") patří mezi státní mapové dílo závazné na celém území ČR se základním všeobecně využitelným obsahem, vytvářené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu [1], [2]. Území ČR je pokryto 16 193 mapovými listy v souřadnicovém systému S-JTSK, v jednotném kladu a předepsaném obsahu a formě. Obsahuje polohopis, výškopis a popis. Součástí obsahu mapy jsou i body základního polohového a výškového pole a body zhušťovací.

   Tato mapa, souvisle zobrazující celé státní území podle jednotných zásad, patří mezi uživatelsky nejžádanější mapový produkt, jelikož v sobě zahrnuje jak katastrální úroveň podrobného zobrazení jednotlivých nemovitostí, tak i topografickou složku, která přibližuje obsah mapy skutečnému stavu v terénu. Proto je mapa využívána zejména pro plánování, projektovou přípravu, jako podklad pro tvorbu a vydávání tématických map apod. Vysokou užitnost těchto map potvrzuje každoročně vysoký počet prodaných výtisků, který dosahuje počtu 70 tis. mapových listů. Na základě průzkumu uživatelských potřeb byli zjištěni největší odběratelé SMO-5, kam patří zejména obecní a okresní úřady, včetně úřadů pozemkových, správci technické infrastruktury, organizace zabývající se ochranou životního prostředí, vodním hospodářstvím, urbanistickým rozvojem území apod.

   Obnovu SMO-5 zajišťují KÚ I. typu v souladu s Edičním plánem stanoveným každoročně ČÚZK. Přehled o počtu obnovených mapových listů v letech 1995 až 2000 podává následující tabulka:

   Při stávajícím objemu zpracování cca 1 300 mapových listů SMO-5 ročně je průměrný cyklus obnovy 12 až 13 let, v některých krajích s výrazně vyšší rozlohou a tudíž i počtem mapových listů tento cyklus obnovy dosahuje až 20 let, což je z hlediska uživatele mapy neúnosné a přináší oprávněné výhrady k aktuálnosti obsahu SMO-5.

   Jedním z faktorů způsobujících dlouhodobý cyklus obnovy byla donedávna převaha tradičních ručních postupů při zpracování SMO-5, způsobených nedostatečným HW a SW zabezpečením zpracovatelských útvarů. Katastrální úřady se ve snaze překonat tento stav a přesto zajistit co největší počet každoročně obnovených mapových listů s aktuálním obsahem začaly odlišovat ve způsobu zpracování (zejména v důslednosti využití podkladů k přiblížení obsahu SMO-5 skutečnému stavu v terénu jako např. tematických map, projektů nebo geometrických plánů realizovaných staveb, leteckých snímků apod.) i v názorech na obsah, formu a kartografickou kvalitu SMO-5, čímž tento produkt začal ztrácet charakter jednotného státního mapového díla.

   S nástupem výpočetní techniky, grafických programových systémů a s vytvářením digitálních zdrojových databází (DKM, ZABAGED) byly před několika lety započaty první pokusy o využití digitálních postupů a podkladů při zpracování SMO-5. Finálním produktem digitálního zpracování SMO-5 však byly opět analogové tiskové poklady vyhotovené na rycím zařízení (digigraf) nebo s využitím osvitové jednotky.

   Dosud platná Instrukce pro tvorbu, obnovu a vydávání SMO-5 z roku 1991 nemohla postihnout vývoj a možnosti v oblasti výpočetní techniky a tudíž nekoordinovaný rozvoj automatizace v procesu obnovy SMO-5, využívání rozdílných grafických systémů a technologických postupů při digitálním zpracování vedl k prohlubování rozdílů v obsahu, formě i kartografické kvalitě tohoto díla.

   V dubnu letošního roku ČÚZK pověřil KÚ Brno - město, aby ve spolupráci s KÚ v Pardubicích předložil technologii pro tvorbu a obnovu digitální formy SMO-5, přičemž cílem úkolu nebylo pouze sjednotit postupy KÚ I.typu při digitálním zpracování SMO-5, ale navrhnout nové digitální mapové dílo v měřítku 1 : 5 000, které svým obsahem, aktuálností a formou lépe vyhoví současným potřebám uživatelů.

   Tento záměr ČÚZK vyvolal potřebu nejprve vymezit nový obsah digitální formy Státní mapy 1 : 5 000 - odvozené (dále jen "DSMO-5") v předpise, který bude konkretizovat takové dílo bez ohledu na vlastní technologii zpracování a použitý grafický systém. Základní rámec nového digitálního produktu vycházel ze snahy o maximální omezení ručních postupů při tvorbě díla využitím digitálních zdrojových databází, včetně již dlouho diskutovaného využití ortofota jako reálného pozadí v mapě zobrazených územních jevů. Inspiraci o obsahové náplni digitálního díla v dané podrobnosti přinesly i zahraniční zkušenosti z Rakouska, Německa i Francie, kde mapa v měřítku 1 : 5 000 plní obdobně jako u nás funkci státní mapy na úrovni mezi katastrem a topografickými mapami středních měřítek.

   Obsah a zdroje digitální formy SMO-5
Nová DSMO-5 je tvořena 3 základními složkami, které mají formu vektorových nebo rastrových souborů samostatných pro každý mapový list.

1. Složka katastrální: vektorový soubor s obsahem katastrální mapy, který je přiměřeně generalizován za účelem přehlednosti díla v měřítku 1 : 5 000. Samozřejmostí je prioritní využití již vyhotovených DKM a KM-D, v případě potřeby doplnění číselného vyjádření jedním ze způsobů digitalizace využívaných při obnově katastrálního operátu přepracováním. Předmětem obsahu této složky jsou body bodových polí do úrovně zhušťovacích bodů a do úrovně plošné nivelační sítě (převzaté z databáze geodetických bodů), hranice katastrálních území a nemovitostí, další prvky polohopisu převzaté z katastrální mapy a popis. V průběhu zpracování předpisu byla široce diskutována a analyzována s využitím několika konkrétních lokalit otázka hranic převzatých z dřívější pozemkové evidence. Na základě výsledků těchto analýz posuzujících přehlednost a vypovídací schopnost díla, praktických zkušeností se zpracováním DSMO-5 dospěli zainteresovaní zaměstnanci všech KÚ I, k jednotnému závěru, že hranice nemovitostí převzaté z dřívější pozemkové evidence a značky druhů těchto pozemků nebudou součástí DSMO-5. Jak by mělo toto rozhodnutí ovlivnit proces digitalizace katastrálních map je popsáno v závěru.
2. Složka výškopisná: vektorový soubor vytvořený s využitím výškopisu ze ZABAGED, obsahující vrstevnice, výškové kóty, kótované body (význačné body v terénu) a značky terénních stupňů a skal.
3. Složka topografická: rastrový soubor digitálního ortofota s hustotou rastrových dat minimálně 1 200 dpi, zhotovený pro účely aktualizace ZABAGED a upravený do kladu SMO-5. Hlavním účelem topografické složky je poskytnutí informací o skutečném stavu topografických jevů v okamžiku snímkování, což odstraňuje nutnost pracného doplňování informací z jiných zdrojů za účelem přiblížení obsahu SMO-5 skutečnému stavu v terénu.

   Poskytování DSMO-5
S rozvojem informačních systémů a geografických databází se předpokládá i nárůst trendu v požadavcích zákazníků na poskytování DSMO 5 ve formě počítačových souborů na záznamovém médiu. Koncepce DSMO-5 jako produktu tvořeného několika samostatnými grafickými soubory (složkami) umožňuje poskytovat jednotlivé složky samostatně nebo v libovolné kombinaci, včetně kombinace složek na tiskovém výstupu v případě takového požadavku. Soubor obsahující mapový rám se souřadnicovou sítí a mimorámové údaje je součástí jakéhokoliv poskytnutí DSMO 5 i jeho jednotlivých složek.

   Závěr
Výrazné zefektivnění zpracování DSMO-5 přináší nejen výkonná výpočetní technika či téměř dokonalé grafické systémy, ale zejména využívání v současnosti budovaných databází v oblasti katastru, bodových polí i v oblasti středních měřítek. Největším technickým problémem, výrazně komplikujícím využití katastrální mapy v digitální formě je dosud platné ustanovení interního resortního předpisu, kterým je Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním SGI a pro jeho vedení. Tento návod v jednom ze svých ustanovení [3] ukládá, že hranice doplněné z dřívější pozemkové evidence budou odlišeny značkou převzaté hranice (typem čáry) pouze v případě, že číselně nezaměřená převzatá hranice je doplněna do katastrální mapy z dřívější pozemkové evidence v jiné zobrazovací soustavě. Toto ustanovení znamená, že prakticky u všech KM-D a některých DKM (většinou vyhovených na podkladě mapy dle Instrukce A) nejsou hranice parcel doplňovaných z podkladů zjednodušené evidence nijak odlišeny (v rozporu s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb., v platném znění) od hranic evidovaných v obnovené katastrální mapě. Důsledkem je to, že takové KM-D (DKM) plnící funkci prvotního zdroje informací při tvorbě polohopisné složky, vyžadují velmi pracné a časově náročné "ruční" odstraňování převzatých hranic na podkladě konceptu DKM nebo grafického přehledu parcel ze zjednodušené evidence, čímž se ztrácí významný podíl v přínosu využití tohoto digitálního podkladu. Z výše uvedených důvodů je navrhována drobná novelizace citovaného Prozatímního návodu, kterou bude u všech katastrálních map v digitální formě zajištěno odlišení převzatých hranic. Toto odlišení, které umožní odstranění převzatých hranic z obsahu DSMO-5 hromadnou editací, nemusí být vizuální (typem čáry), ale je postačující umístění převzatých hranic do zvláštní vrstvy KM-D (DKM).

   Přes nepopiratelně vysokou informační hodnotu SMO-5 a z ní vyplývající vysoký zájem uživatelů je již několik let toto dílo na okraji aktivit resortu z hlediska metodického řízení, vyúsťující až do úvah o užitečnosti a smysluplnosti SMO-5 na trhu státních mapových děl.

   Nad rámec možných rozhodnutí o budoucím osudu mapy v měřítku 1 : 5 000 jako státního díla je současný rozvoj digitálních technologií dobrou příležitostí nejen pro sjednocení postupů a výsledků zpracování SMO-5, ale i pro změnu jejího obsahu a formy. Digitální technologie při zpracování DSMO-5 je nástrojem k zefektivnění této činnosti, zkrácení cyklu obnovy a tím i zvýšení aktuálnosti obsahu mapy. Nová forma i obsah DSMO-5 je cestou k naplnění koncepčního záměru, spočívajícího ve vytvoření digitálního jednotného mapového díla, které uspokojí současné potřeby uživatelů.

    Literatura:

• [1] Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví
• [2] Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na území státu a zásady jejich používání
• [3] Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním SGI a pro jeho vedení (odst. 2.9.8).

---

Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/2000