1340 - císař Karel IV. nařízením zavedl přísežné mlynáře, znalé měřictví, kteří se jako znalci účastnili zakládání a provádění vodních staveb. Tato funkce zanikla až v 19. století.

   1500 - v zemském zřízení krále Vladislava II. Jagellonského byly poprvé u nás stanoveny jednoznačně sazby za výkony, prováděné zemskými měřiči.

   1560 - kutnohorský maršajdník (důlní měřič) Jiřík z Řásné poprvé určil převýšení vrcholu a úpatí Sněžky v Obřím dole. Některá literatura uvádí, že první měření výšky Sněžky provedl 1563 Karl Schilling. Jméno naší nejvyšší hory zavedl roku 1823 J. A. Dunar.

   1600 - zemřel český humanista, astronom, botanik, geodet, matematik a přírodovědec Tadeáš Hájek z Hájku, lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Upřesnil určování paralax a provedl triangulaci pražského okolí. Jeho spisy jsou významnými historickými prameny. Jeho zásluhou přišli do Prahy Tycho de Brahe a Jan Kepler.

   1600 - Tycho de Brahe, dánský astronom na dvoře Rudolfa II., poprvé zaměřil zeměpisnou šířku dvou pražských budov. Ověřená přesnost 38" byla na tehdejší dobu vynikající.

   1600 - místosudí Království českého Jakub Menšík z Menštejna vydal v Praze spis O mezech, hranicích, soudu a rozepři mezní. Text tohoto vynikajícího znalce obsahuje doporučení k osazování nových a vyhledávání starých mezníků.

   1670 - český exulant Augustin Heřman vypracoval po desetiletém úsilí rukopis mapy severoamerické Virginie a Marylandu. Rytinu v měřítku 1 : 720 000 provedl Wiliam Faithorne z Londýna. Cecil Calvert, lord z Baltimoru a Avalonu, sponzor díla, považoval mapu za ,nejkrásnější zobrazení kterékoli země".

   1790 - na nátlak panstva odvolal Leopold II. tzv. josefský katastr z roku 1785. Z něj nadále platily výměry, ale berně se platily podle tereziánského katastru z roku 1748. Tato úprava se nazývá tereziánsko-josefským katastrem.

   1810 - bylo v rakouské říši obnoveno převážně na podkladě katastrálních trigonometrických sítí II. vojenské mapování, (tzv. Františkovo), opět prováděné v měřítku 1 : 28 800. Odvozenými byla měřítka 1 : 144 000 (speciální mapa) a 1 : 288 000 (generální mapa). Výškopis byl vyjádřen Lehmannovými šrafami. Práce byly ukončeny 1869, dílo však nesplnilo očekávání. Důvodem bylo i nedodržení jednotného Cassini-Soldnerova zobrazení s hlavním poledníkem procházejícím věží chrámu sv. Štěpána ve Vídni, chyby ve výškách a příliš dlouhá doba vyhotovení, během níž dílo zastaralo.
   V Čechách mapování probíhalo v letech 1836-1852. Generální mapa Království českého byla vydána roku 1865.

   1820 - v Praze zahájil výrobu měřických přístrojů František Spitra. V průběhu 19. století působily tři generace tohoto rodu.
   Zhruba v polovině století byla činná známá dílna Mathiase Richarda Brandejse (-ise, -yse), kterou roku 1871 převzala firma Haase & Wilhelm. Roku 1890 působily jen v Praze již 24 dílny, na přelomu století zhruba 40.

   1860 - nařízením státního ministerstva č. 36.413/1860 byly zavedeny třídy civilních inženýrů pro všechny stavební obory, architektů a civilních geometrů. Oprávnění civilních techniků bylo zrušeno 1951.

   1860 - zahájil František Horský práce na vyrovnání uherské trigonometrické sítě pro stereografické zobrazení, poprvé v Rakousku-Uhersku metodou nejmenších čtverců. Výpočetní práce, bezchybně ukončené 1864, byly ve své době největší rozsahem. Rakouský německý tisk tuto práci připisuje technickému šéfovi rak. triangulace plk. Eduardu von Pechmannovi.

   1870 - bylo zahájeno tzv. III. vojenské mapování, v habsburské monarchii první v metrické míře. Kartografické zobrazení používalo Besselův elipsoid a Sanson-Flamsteedovu polyedrickou projekci. Na Moravě a ve Slezsku započalo již 1876, ukončeno bylo roku 1878, resp. 1877. V Čechách probíhalo 1877 - 1880, kdežto na Slovensku v letech 1875 - 1884. Mapovalo se v měřítku 1 : 25 000 (tzv. topografická mapa) na podkladě katastrálních sítí a s využitím redukované katastrální kresby, v části Slovenska s využitím II. vojenského mapování. Výšky byly odvozovány na našem území trigonometricky od bodů přesných nivelací. Roku 1875 bylo navázáno revizní měření na TB Kozí Lom na Moravě. Terén byl zobrazen vrstevnicemi a šrafami. Odvozené mapy měly měřítka 1 : 75 000 (speciální, 1890) a 1 : 200 000 (generální). Pro reprodukci byla použita heliogravura, která ve vídeňském VZÚ dosahovala kvality mědirytiny. Mapové dílo dosáhlo značné obliby. Bylo reambulováno ještě v 50. letech a bylo jediným souvislým mapovým dílem tohoto měřítka na území ČSR.

   1890 - Karel Klíč vynalezl hlubotisk.

   1890 - založení České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Navázala na tradice Soukromé učené společnosti, založené 1773. Roku 1919 se změnila v Českou akademii věd a umění (ČAVU), 1952 v Československou akademii věd (ČSAV), 1993 v AV ČR.

   1920 - bylo zahájeno měření čs. trigonometrické sítě I. řádu. Z rakouských stupňových měření byly převzaty 42 body v Čechách a 22 na Podkarpatské Rusi. Observováno bylo Schreiberovou metodou. Od téhož roku používala Triangulační kancelář Ministerstva financí ČSR zobrazení svého přednosty Ing. Josefa Křováka, tzv. Křovákovo zobrazení. Vyrovnání sítě bylo skončeno 1927, kdy bylo také zobrazení uzákoněno tzv. katastrálním zákonem č. 177. Od roku 1933 používala Křovákovo zobrazení i vojenská správa.

   1920 - v lednu vydala vláda ČSR nařízení o jednotné organizaci přesných výškových měření. V následujícím roce Ministerstvo veřejných prací vydalo první čs. Instrukci pro přesnou nivelaci, díl 1. - Polní práce. Další instrukce byly postupně vydány v letech 1950 (Ministerstvo techniky), 1968 (Ústřední správa geodézie a kartografie, ÚSGK), 1981 (Český úřad geodetický a kartografický, ČÚGK).

   1930 - 18. května byla v Praze založena Čs. fotogrammetrická společnost, od 1931 zastoupená v ISP. Prvním předsedou byl zvolen prof. Ing. Dr. h.c. Josef Petřík. Od 1972 Čs. republiku zastupoval Čs. fotogrammetrický komitét s prvním předsedou Ing. Ladislavem Skládalem.

   1940 - v Praze a dalších městech tzv. Protektorátu Čechy a Morava bylo prováděno nové katastrální měření 1 : 1 000. Vedení prací později převzal Zeměměřický úřad.

   1950 - na Střední průmyslové škole stavební v Praze, v Brně a v Košicích byly otevřeny třídy středoškolského geodetického studia. Již v následujícím školním roce 1951/2 se v Praze osamostatnila SPŠ zeměměřická, která dodnes připravuje techniky našeho oboru.

   1960 - souběžně s doměřením Čs. nivelační sítě III. řádu byl zahájen převod z Jaderského systému ortometrických výšek do výškového systému Bpv, v němž jsou uvažovány tzv. normální výšky Michaila Sergejeviče Moloděnského.

   1970 - VÚGTK zahájil výzkumné práce na lokalizaci informací, resp. na tzv. souřadnicové lokalizaci. Staly se východiskem celostátního Automatizovaného informačního systému geodezie a kartografie (AIS GK) v systému S-JTSK. Ve stejné době byla řešena problematika digitálního modelu terénu.

   1990 - v průběhu 9. kartografické konference byla v Praze založena Kartografická společnost. Ve stejném roce vznikl Český svaz geodetů a kartografů a Svaz důlních měřičů a geologů.

    Z knihy 250 století zeměměřictví, kterou lze zakoupit v redakci časopisu Zeměměřič (cena 73,50 Kč + poštovné).

---

Z časopisu Zeměměřič č.8+9/2000