Lidmila J., S mapou za dobrodružstvím, vydání 1., Praha,

Topograf spol. s r.o., 2001, 112 stran, 80 obrázků, cena 85 Kč.

Publikace mě formátem i obsahem vrátila do let, kdy jsme jako malí kluci s nastraženýma ušima naslouchali našemu rádci, který se nám (pohříchu marně) snažil vtlouci do hlav zásady orientace v terénu. I v této příručce se autor snaží poskytnout čtenářům rady ke spolehlivé orientaci na zemském povrchu. Neklade si za cíl vědecké řešení dané problematiky, nicméně v některých kapitolách se jeho profese nezapře a oproti běžným příručkám nabídne čtenářům nahlédnutí do geodeticko-kartografické "kuchyně" přípravy map či jejich speciálního využití.

Publikace je rozčleněna do dvanácti kapitol s následujícím obsahem:

1. Základní pojmy - seznámení se základními pojmy, jako např. KRAJINA, RELIÉF, TERÉN, ale i pojmy odbornějšími: TOPOGRAFICKÁ MAPA, DIGITÁLNÍ MAPA apod.
2. Terén - rozčlenění jednotlivých typů krajiny (rovina, vrchovina, hornatina atd.) a reliéfu (kupa, hřbet, sedlo, údolí a další).
3. Činnost v krajině bez mapy - základní rady pro orientaci v terénu; určování světových stran, směrů, vzdáleností a výšek objektů.
4. Mapy - základní členění map podle měřítka, účelu a zobrazení; problém generalizace obsahu map.
5. Topografické mapy - obsah topografických map (mapové značky), měřítko a měření na mapách, výškopis (viditelnost mezi dvěma body atd.).
6. Zobrazovací metody - nahlédnutí ke kořenům tvorby map (referenční plochy, zobrazovací způsoby).
7. Souřadnicové sítě - zeměpisné a pravoúhlé rovinné souřadnice (S-1942, UTM/UPS, S-JTSK).
8. Činnost v krajině s pomocí mapy - příprava a vlastní pohyb krajinou podle mapy.
9. Zákres do mapy, zpracování náčrtu terénu - určování a zákres vlastního stanoviště do mapy; rozdíly mezi náčrtem a schématem.
10. Metody moderní navigace - letmé nahlédnutí za oponu družicové navigace, GPS a GLONASS.
11. Hry, soutěže a závody - praktické příklady několika her založených na orientaci se zvláštním přihlédnutím k orientačnímu běhu.
12. Turistické značení - principy značení turistických tras.

Autorovi publikace se podařilo rozšířit obvyklý okruh témat, týkajících se orientace v terénu a v mapě, a přitom letmo zabrousit do příbuzných kapitol oborů geografie, geodezie, kartografie, GPS atd.

Poněkud matoucí je ovšem tiráž, v níž jsou kapitoly připravené ing. Janem Lidmilou číslovány jako I. - XII. (pravděpodobně se původně počítalo s číslem XII pro obrázkové přílohy) a dále zde figuruje kapitola č. XIII., která však v knize není (zřejmě se jedná o dvanáctou kapitolu týkající se turistického značení, která má navíc i vlastní číslování obrázků nenavazující na číslování obrázků v ostatních kapitolách).

Se zlou se také potáže, kdo se bude chtít naučit určit stanoviště pomocí tří orientačních bodů, protože namísto příslušného obrázku č. 45 je znovu použit obrázek uvedený pod č. 43 - a ten nám k určení stanoviště na volném prostoru bez buzoly opravdu nepomůže.

Příručka jistě poslouží, jak sám autor píše, "všem, kteří nechtějí při turistice bloudit" a kteří se chtějí dozvědět něco hlubšího o stavbě a využití map.

Jestlipak například víte, jak určit přímo na mapě bez jakékoli pomůcky délku libovolné křivky pomocí výpočtu? "Metoda je rychlá a při vzdálenostech nad 20 km i dostatečně přesná. Spočívá v určení počtu průsečíků kilometrových čar s určovanou trasou a dosazení těchto hodnot do vzorečku D (km) = 0,8 x n x k (km), kde D je skutečná délka trasy v km, n je počet průsečíků trasy s kilometrovou sítí a k je vzdálenost kilometrových čar v kilometrech." Nevěříte? Nalistujte stranu 39 a najdete další podrobnosti včetně detailního nákresu a korekčních tabulek.

vyvěšeno: 3.září 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/2001