Turistické mapy (TM) urazily v minulém století obrovský kus cesty. Z poměrně podrobných prvorepublikových map se díky diktaturním praktikám mapové podklady uměle deformovaly. Turistické mapy z přelomu 50. a 60. let v měřítku 1 : 75 000 byly záhy nahrazeny odvozeninami v měřítku 1 : 100 000. Tyto "stovky" zprvu neměly společné obálky a jediným společným prvkem byl nápis Soubor turistických map. Počátkem 70. let se musely mapové podklady uměle polohově i měřítkově deformovat. U nás se podařilo (asi jako v jediné zemi východního bloku) tyto deformace dělat systematicky a exaktně. Listy podkladové mapy byly zdeformovány, ale navazovaly na sebe. Tato edice začala též číslovat jednotlivé mapy. Mapový podklad se udržoval aktuální za pomoci kyvadlových map z rezortu ČÚGK a zákres turistickovlastivědného obsahu pomocí krajských značkářů Českého svazu turistů. TM této edice byly vesměs stovkového měřítka a výjimečně se objevila podrobnější mapa určitých lokalit (Jizerské hory, Prachovské skály...). Všechny mapy sloužily nejen k rekreaci v přírodě, ale byly nejpodrobnější volně dostupnou mapou. Toulání po neznačených cestách a volným terénem bylo velmi intuitivní a vyžadovalo slušné znalosti orientace. Často si říkám, jak jen jsme mohli podle těchto map nezabloudit. Turistické mapy nesměly pokrývat celé území republiky (vojenské prostory atd.) a území západně od státní hranice. Jediným vydavatelem edice turistických map v socialistickém Československu byla Kartografie, následně GKP a Slovenská kartografia. Obálky TM byly původně převážně grafickými díly s nezaměnitelnou tváří. U některých titulů se dokonce na každé vydání připravovala jiná obálka. Tehdy se také tiskly TM v nákladech i 50 až 80 tisíc kusů, o čemž se může dnešním vydavatelům pouze zdát. Určitými jednotícími prvky se vyznačovala Edícia turistických map ze Slovenské kartografie z 2. poloviny 80. let. V Praze se přešlo k této jednotnosti obálek až s nástupem nových vydavatelů map, kdy bylo třeba jednotlivé kartografické domy od sebe výrazně oddělit. Inspirací pro mnohé mohly být obálky map ze západu, kde konkurenční prostředí a image firmy mělo mnohaletou tradici. Obálky si postupně oblékaly kabáty svých vydavatelů a měly podobné marketingové prvky - jednotící vzhled a barva vydavatele, jednotící grafický prvek edice, název mapy v horní části obálky (aby se mapy ve stojanech vzájemně nezakrývaly), viditelné informační piktogramy, mapka či obrázek území a výrazně umístěný nápis Novinka nebo jiné informace o jedinečnosti titulu. Počátkem 90. let byla i počítačová grafika v plenkách a nešlo jednoduše sestavovat a upravovat obálku na obrazovce. Postupem času se jednotliví vydavatelé vypracovali s různým úspěchem ke svým firemním obálkám. Někteří dále hledají svoji tvář a obálky stále mění. Častá bývá i záměrná změna obálky pro starou mapu (s novou cenou). Dnes se již vyprofilovali i uživatelé těchto map a ortodoxní turisté si kupují mapy KČT, vodáci a cyklisté upřednostňují SHOCart. Lákadlem pro tyto uživatele však nejsou obálky, ale topografický obsah vesměs odvozený od podrobných vojenských map. Běžným uživatelům, kteří si hlídají hlavně cenu, vyhovují TM z Kartografie a od dalších vydavatelů. Většinu současných map lze zakoupit na www.mapy.alpy.cz Radek PETR vyvěšeno: 6.září 2001

Původní edici TM pětasedmdesátek vystřídala stovková edice s graficky ztvárněnými obálkami. Mapy jsou často používány ještě dnes. Mapa stovkového měřítka byla odvozena z map 1:75000 a ještě nemělana obálce své číslo. Místo zahraničního území byly v mapě drobné ilustrace. Prachovské skály vyšly v měřítku 1:10 000. Českosaské Švýcarsko byla mapa vydávaná společně s NDR. Obálky Kartografie Praha se vyznačovaly firemní žlutou barvou. Po mapových výřezech vsadili v Kartografii u speciálních TM i na fota. Po revoluci se Kartografie nedohodla s KČT na společné edici topografických TM. Obě společnosti vydávaly svoji edici na podkladě vojenských map. Kartografie přestala po 14 titulech. KČT se podařilo přes všechny obtíže pokrýt celé území ČR, tedy i území méně atraktivní. 3. vydání map nese na obálce v pruzích informaci o digitální přípravě mapy, o nové kilometráži i barevné zadní "textové" straně. Na Slovensku začali s jednotným kabátem TM dříve něž v Česku. Dnes je největším vydavatelem VKÚ Harmanec. VKÚ v Harmanci připravoval topografické TM pro KČT i Kartografii a vydal si i svou edici TM Slovenska. SHOCart svoji edici TM představil zprvu v nezajímavých obálkách. V SHOCartu se do TM pořádně "obuli" a pevně se usadili na čele vydavatelů map pro aktivní pobyt v Přírodě. Obálky se změnily k nepoznání. Úroveň obálek zahraničních TM jsme dohnali snadno. V mapové i textové části jsme mohli soupeřit již dávno. TM ČR zpracovávali i jiní vydavatelé - např. B.A.T. Program Rožnov p. R.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/2001